Čtvrtek 13. prosince
Klaus svatosvatě slíbil, že nebude Čunkovi bránit v návratu do vlády. Tento slib je pro něj o to snadnější, že mu nijak účinně v návratu vrátit nemůže (pokud by chtěl respektovat ústavu, mohl by nanejvýš mohl nějaký čas dělat fóry) a o to příjemnější, že by mu mohl otevřít cestu k lidoveckým hlasům, které k prezidentské volbě tolik potřebuje. Pozitivní (bez ironie) je, že je prezident ochotný v rámci „volební kampaně“ navštívit i klub zelených, kteří ho úporně odmítají. V rámci této chvályhodné tolerance by možná bylo vhodné, kdyby domluvil svým Parteigenossen, aby připustili k slyšení na svých klubech i prof. Švejcara. Je to věc elementární slušnosti.

„Politici a umělci“ se obracejí na obyvatele ČR s výzvou, aby po Novém roce neplatili poplatky lékařům. Petici zorganizoval redaktor Práva Kamer a byla by úplně v pořádku, kdyby pod ní byly podepsány levicově orientované osobnosti veřejně činné. Taky by bylo formálně pochopitelné, kdyby tak učinili poslanci ČSSD a spřízněných politických stran (KSČM, levice zelených) bez pana Kramera. Pod peticí jsou však podepsáni jedni i druzí, a to je tak říkajíc mnoho dobrého najednou. Tématu se týká naše glosa Velká sociálně demokratická revoluce.

Jiří Paroubek v interním materiálu pro potřeby ČSSD (citovalo ho dnešní Právo) zopakoval předpoklady, za nichž by byla možná užší spolupráce ČSSD a KSČM. Šlo by to, pokud KSČM odsoudí jednoznačně všechny formy stalinismu, zejména zločiny komunistického režimu, přihlásí se k euroatlantické orientaci země (členství v EU a v NATO) a zřekne se představy o emancipaci lidstva na základě násilné likvidace soukromého vlastnictví a s ním spojených společenských vrstev. To je řečeno velmi pěkně, jen by to měla být podmínka nikoli užší spolupráce, ale vůbec jakékoli spolupráce, a také by se mělo počítat s tím, že komunisté, když se jim to hodí, slíbí leccos, co vůbec nehodlají dodržovat.

Sociálně demokratická strana se chce vyhnout nepříjemnostem při volbě prezidenta tím, že bude kontrolovat, jak tajné volbě hlasovali její poslanci. To je úroveň zhruba odpovídající někdejším Sládkovým republikánům. Že něco takového napadne Paroubka, není překvapující, tak se asi volilo v RaJ do orgánů ROH. Pokud si to ovšem jeho straničtí přátelé nechají líbit, klesli už poměrně dost hluboko.

Pátek 14. prosince
V Lisabonu byla podepsána nová smlouva Evropské unie. Pokud by znamenala aspoň výhledově omezení „suverenity“ českých politiků typu Václava Klause, Jiřího Paroubka nebo dr. Ratha, bylo by to pozitivní. Obávám se, že na to je EU příliš slabá. Horší možnost je, že se otevře prostor pro utopické iniciativy některých eurooptimistů a Unie se v během toho, co se bude postupně ukazovat jejich neuskutečnitelnost, znemožní a oslabí.

Předseda ÚS Rychetský se vyjádřil k petici za neplacení poplatků u lékaře. Prohlásil, že je to forma občanské neposlušnosti, ale nepožívá ochrany podle ústavy. A považuje za zvláštní, že k občanské neposlušnosti vyzývají někteří zákonodárci. Na tenhle aspekt věci jsme ve včerejší glose zapomněli, je dost podstatný.

Vedoucí představitelé ČSSD si lámou hlavu problémem, jak to zařídit, aby jejich volitelé nevolili Klause. Zdá se, že vzájemná důvěra mezi přáteli zrovna nekvete. Problému se týká naše dnešní glosa. Komunisté nevyjádřili a asi nevyjádří podporu žádnému z prezidentských kandidátů, ale podle slov předsedy Filipa „nepřipustí souboj Klause proti Klausovi“ (tj. podpoří v prvním kole v PS Švejcara, aby se dostal do dalších kol. Je ovšem otázka, zda se jim to povede. Prof. Švejnar mezitím oficiálně oznámil svou kandidaturu a uvedl jména deseti senátorů, kteří ho navrhli. V desítce není žádný komunista a žádný senátor za ODS, jinak je to výběr jmen „napříč politickým spektrem“.

ČSSD má problém s poslancem Wolfem. Potřebovala by ho exemplárně potrestat, ale on se už nechal slyšet, že v takovém případě „existuje mnoho variant“. Na základě této temné výhrůžky jeho kritici podstatně zmírnili tón. Zdá se, že nakonec bude Wolfovi přiznáno, že jako každý má právo pochybit a dostane šanci to napravit, jak navrhuje místopředseda Vícha. Tedy něco, čemu se za časů mého mládí o demarši komunistické Číny vládě USA říkalo pětisté osmdesáté šesté vážné varování. Kázeň v přátelských řadách to asi neutuží.

Filosof ČSSD Erazim Kohák se v Právu věnuje obhajobě petice oproti placení lékařům. K jeho názorům se ještě vrátíme. Je pozoruhodné, že předseda Paroubek by rád viděl, kdyby prezidentský kandidát Švejnar rozšířil svůj tým spolupracovníků právě o tohoto člověka. Inu, podpora ČSSD něco stojí.

Na základě protestů příslušnic švédské armády byl lev ve znaku švédských mírových jednotek připraven o svou mužnou pýchu. Dámy se cítily být lvím přirozením znevažovány. I tahle zpráva by stála za to, aby byla okomentována.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.