Předsednictvo Strany zelených těsnou většinou schválilo nominaci poslance Lišky na ministra školství. Ve straně zjevně bojují dvě frakce, Bursíkova (ta má momentálně mocensky navrch, Bursík si zajistil dobrou výchozí pozici, v poslaneckém klubu jsou jen dva poslanci – přesněji řečeno poslankyně – protivné strany) a Kuchtové. O svržení vlády prý zatím nepůjde, o rozpočet možná ano. Prezident Klaus se pozastavuje nad nízkým věkem nominovaného ministra (v tomhle případě se mu až tak nedivím), ale pokud bude Liška navržen, jmenuje ho. Nechce asi Bursíkovi zbytečně zatápět, což je projev jakési velkorysosti.

K útoku na Írán vyzývá z vysočinských hvozdů Miloš Zeman. Doprovází tímto bojovým rykem svou podporu odpůrcům radarové základny. Tématu se týká naše dnešní glosa.

Mirek Topolánek a Robert Fico se na Evropském jaderném fóru v Bratislavě shodli v tom, že je potřeba využívat i jadernou energii. Vzhledem k dosti brutálnímu a iracionálnímu nátlaku z Rakouska je to užitečný tah.

Soudcovská unie je znepokojená tím, že podle nového návrhu ministerstva financí mají v kárných senátech kromě soudců zasednout i experti delegovaní „akademiky“ a parlamentem ČR. Je znepokojená právem, návrh nabourává nezávislost soudní moci. Pokud by v senátech seděli jen soudci, mohlo by se sice stát, že v tom či onom případě budou chránit své kolegy, ale škoda, která tak vznikne, by byla menší než ta, kterou způsobí „nesystémový“ ministerský návrh.

Prezident Klaus si není jistý, zda by uspořádání olympijských her v ČR přineslo Česku jen klady. Zastupitelům v Brně řekl, že je olympiáda velmi obtížná na to, aby byla zvládnuta pořadatelsky a měla přínos pro celou zemi. To je řečeno kulatně předvolebně a s ohledem na Pavla Béma, který si olympiádu dal na štít. My si můžeme dovolit říci, že nápad s olympiádou v ČR je nesmírně riskantní podnik a v podstatě zhovadilost.

Zemřel známý český bojovník proti alkoholismu doc. Jaroslav Skála. Aniž bych chtěl snižovat jeho zásluhy a porušovat zásadu de mortuis nihil nisi bene, nemohu se zbavit dojmu, že jeho přístup ke konzumaci alkoholu a metody boje s ním byly tu a tam poněkud poplatné době, v níž mu nikoli jeho vinou bylo žít a působit. V té souvislosti si vzpomínám na anekdotický příběh: v automatu Koruna (jak je to dávno, co vzal za své!) stojí u pultíku dva vyléčení Skálovi pacienti a ládují do sebe jednoho panáka za druhým. Kolem prochází dr. Skála. Jakmile ho spatří, oba dva se okamžitě pozvracejí.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.