Pátek 7. února 2025, svátek má Veronika
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

UDÁLOSTI: Z posledních dnů

Sobota 29. září
Jakýsi policista v Aši zmlátil přímo na policejní stanici svého nadřízeného, který měl výhrady k jeho práci. Před pár dny několik příslušníků elitního protichemického pluku v Liberci svléklo svého nadřízeného, z žertu mu sprchovali přirození a nahrávali si to na mobil (legrace se nejspíš účastnila i jedna dáma). Pár dní nato mu rozbili hubu. Zpráva je velmi nadějná, jak pokud jde o funkceschopnost policie ČR, tak pokud jde o bojeschopnost toho, co nám zbylo z Armády ČR. A tak se k ní ještě vrátíme.

Po úspěšném mnohaletém blokování obchvatu kolem Plzně se „ekologům“ podařilo dosáhnout dalšího úspěchu v boji se zjevně přemnoženým obyvatelstvem ČR. Tentokrát není tak okázalý, zablokovali jen další kácení stromů podél silnic. Aleje jsou sice hezké, ale nebezpečné, samozřejmě jen pro automobilisty. Ředitelství silnic a dálnic bude nebezpečí nyní čelit tím, že na místa, kde jsou stromy, umístí varovné značky (kdyby ty stromy náhodou někdo přehlédl, značky si určitě všimne), případně na těch místech omezí rychlost (jak každý motorista ze své zkušenosti ví, velmi účinné opatření). Je správné, že „ekologové“ dbají o to, aby bylo zjevné, že autem jezdí každý jen na vlastní nebezpečí. Lidé mají chodit pěšky, tak jako to bez problémů činili dříve, než bylo vynalezeno kolo (tj. kolo od vozu, nikoli bicykl).

Skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 1 přiřkl opět katedrálu svatého Víta státu, už nemám sílu komentovat. Jen doufám, že v ní bude nyní pořádat pan prezident Klaus pravidelné tiskové konference. Měly by být provázeny hrou na varhany a zpěvem loajálních novinářů a postupem času by mohly nabýt vyloženě náboženského charakteru.

„Dana Kuchtová v řízení ministerstva neudělala žádnou takovou závažnou chybu, aby byla odvolána, ale celkový tlak od různých zájmových skupin na ministerstvu i ve vládě ukázal, že to nejdůstojnější, co můžeme udělat (cituji dle Práva, má být správně asi „může“, bd), je odejít“, prohlásil místopředseda SZ Liška. Nedovedu si představit, že by hlavním důvodem výhrad premiéra Topolánka a následného odchodu paní Kuchtové nebyla v první řadě její neschopnost. Že měla problémy, připouští i její obhájce Stropnický, a premiér Topolánek by sotva jen tak riskoval destabilizaci a pád koalice.

Poslanec Melčák v žádném případě nedá v prezidentské volbě hlas Dienstbierovi, protože se kdysi nepřipojil k jednání 4 + 2 a nevyjednal záruku hranic vůči Spolkové republice. Správně! Spolková republika je teď kvůli Dienstbierovu selhání hlavním a trvalým nebezpečím pro naši mladou demokracii. Naštěstí, když bude zle, můžeme zavolat na pomoc přátele z Moskvy a z Al Kajdá.

Na případě expremiéra Grosse mne vlastně zajímá jen jedna věc: dostane exministr Ivo Svoboda společnost? Pokud ano, bude to další velký úspěch akce Čisté ruce.

Šest amerických odborníků vyjádřilo pochybnosti o (rovněž americké) expertní zprávě ohledně nezávadnosti amerického radaru. Problém je, že v USA, která je supervelmocí a zemí s velmi stabilizovanou politickou kulturou, jde o věcný spor. Věcných sporů je zapotřebí, jen ve věcném sporu se může prosadit lepší řešení. U nás jde o to, zda se podaří svrhnout vládu a zda se znovu uplatní ruský vliv. Což je spor zástupný.

Pavel Kohout píše v pravidelném komentáři v Právu o tom, že hospodářská krize z třicátých let znamenala debakl kapitalistického systému a mnichovská dohoda bankrot demokracie. Pan Kohout je příliš přísný. Šlo o velká dílčí selhání, z nichž se Západ poučil. Jen bolševický samoděržavý systém šel v politice i v hospodářství, jak se pamatujeme, od úspěchu k úspěchu – až do té doby, co se sám od sebe sesypal. (Píšu to jen na okraj článku, jehož hlavní myšlenka mi není zase až tak nesympatická.)

Podle přehledu, který přinesl americký časopis Reader´s Digest je Česká republika na 38. místě ve světě v příjemnosti podmínek, které poskytuje svým obyvatelům k životu. Podobné ankety zarážejí svou stupidností, je to pokus objektivizovat docela subjektivní pocity lidí. Pokud jde o mne, je ČR v příjemnosti na prvním místě na světě, protože jsem se tu narodil a jsem tady zvyklý – a to přesto, že obyvatelstvo je z větší části poněkud zabedněné, sedne na lep každé demagogii, má radši Rusy, kteří to tu skoro půlstoletí okupovali a úplně zplundrovali, než Američany, kteří nám neudělali vůbec nic, a Němce, které má jakési důvody nenávidět jen ta úplně nejstarší generace. Přesto, že máme málo stabilní a málo výkonnou vládu, nešikovného premiéra, zrůdnou opozici, z hlediska důchodce nevalnou životní úroveň. A stěhovat se na Kubu, která je o několik příček před námi, sotva někoho napadne, přestože je tam pořád teplo a rostou tam pomeranče.

Poté, co jsem si přečetl rozhovor Viliama Bucherta s premiérem Topolánkem v MfD, zmocnily se mne pochybnosti, zda na premiérově kritice médií přece jen něco není. Skoro polovina rozhovoru je věnována problému volvo, který je z politického hlediska nezajímavý a sotva se z něho podaří něco kompromitujícího vytlouci. V souvislosti s odvoláním Kuchtové klade Buchert Topolánkovi otázku: „Když jsem k vám tady ve Sněmovně přicházel, odcházela od vás Kateřina Jacques. O ní se také spekulovalo jako o možné ministryně školství. Nedojednávali jste to tady?“ Otázka má ryze paranoidní charakter. Po tom po všem se panu Buchertovi nakonec podařilo Topolánka vytočit otázkou, zda má při svém pracovním vytížení dost času na svého syna. Otázka byla docela nevinná, Topolánkova reakce hysterická, nemohu se ale zbavit podezření, že právě o tuto pointu panu Buchertovi šlo.

V USA při leteckém snímkování zjistili, že budova kasáren v San Diegu, postavená v 60. letech, má při pohledu z ptačí perspektivy tvar hákového kříže. Americké námořnictvo teď vynaloží 600 000 dolarů na úpravu, která tvar změní. (Nejjednodušší by bylo kousek zbourat). Ježíši Kriste! Celá příhoda trochu připomíná Haškovu povídku o zrádci národa v Chotěboři: líčí případ vlasteneckého rolníka, který se na Žižkových oslavách omylem vydělal pod dub, kde slavný vojevůdce vypustil duši, a byl zato slavnostně vyobcován z národa. V západním přístupu k zatím poslednímu světovému válečnému kataklyzmatu je cosi neuvěřitelně, bláznivě hysterického. Američané se zjevně s druhou světovou válkou úplně nevyrovnali, jak jinak by se mohli vážně zabývat takovými nesmysly a investovat do nich statisíce?

V MfD píše Teodor Marjanovič o tom, jak kdysi dělal rozhovor s (nyní) odstupujícím bavorským předsedou vlády a předsedou CSU Stoiberem: Stoiber prý „hned v první větě začal kritizovat české politiky a oznámil mi, že fondu předá žádost, aby lidé, kteří utrpěli zvlášť těžkou újmu při poválečném vyhnání, z něj dostali finanční pomoc. Takový návrh pak do fondu opravdu dorazil, jenže ten se jím víceméně nezabýval. Také proto, že spolková vláda dala neoficiálně najevo, ať to zametou nenápadně pod stůl, neboť nechce oživovat debatu o reparacích“. Pokud jde o tu „neoficiální“ iniciativu spolkové vlády, pokusím se zjistit, zda pan Marjanovič náhodou nekecá. Bude to těžké, podobné věci se dají vymýšlet úplně beztrestně, a pokud to spolková vláda popře, vystaví se podezření, že se ve vlastním zájmu vymlouvá, a „nezúčastnění svědkové“ pochopitelně neexistují. Jinak je hezké, jak se MfD chápe (nikoli splihlého) praporu, který kdysi třímalo Právo. Boj proti sudetským Němcům (viz např. článek K. Pacnera rovněž v dnešním čísle) teď zjevně povede ona.

LN se vracejí k tématu povinného členství v lékařských komorách. I k němu se vrátíme.

Podle zpráv z novin považovala Velká Británie čtyřicetileté věznění Rudolfa Hesse za frašku, snažila se nakonec o jeho propuštění, ale zároveň věděla, že toho nemůže dosáhnout, museli by souhlasit Rusové. Jistě, něco podobného si nemohl dovolit ani Gorbačov, odporuje to ruským představám o spravedlnosti a lid by to nesnesl. Nikdo jistě nepochybuje, že Hess byl těžký válečný zločinec. Ale nebylo by tedy bývalo lidštější, kdyby ho byli v Norimberku pověsili?

Pondělí 1. října
Odvolání, přesněji řečeno ne zcela dobrovolná rezignace ministryně Kuchtové vyvolala ve Straně zelených neklid, Bursíkovi oponenti se opět pokoušejí sešikovat. Tématu se týká naše dnešní glosa.

Ostatně ministryně Kuchtová je originální bytost. Navrhla za nástupce ve funkci svého náměstka Lužného, ten se k tomu nejprve neměl (teď už se má). Nato ministryně prohlásila, že každý slušný člověk nejdřív odmítne. Paní ministryně příliš zevšeobecňuje nepochybnou zásadu, že každá nevěsta se má nejdřív upejpat. Nevím, co je neslušného na tom, když někdo chce být ministrem a nedělá zbytečné pokrytecké brikule. Nebo když nechce a rovnou to řekne. Co mezi tím jest, od ďábla jest.

Ministerstvo dopravy chce řešit problémy se svými ekologickými trapiči tím, že je bude žalovat. Nejsem právník, jako laikovi se mi ministerské vyhlídky zdají být nevelké. Myslím, že proti „ekologům“ by se měli všemi dostupnými legálními prostředky bránit hlavně postižení občané. V Plzni (dálniční obchvat) to už prošvihli, na Ústecku je ještě čas.

Existuje přece jen jedna věc, na níž jsou pánové Topolánek a Paroubek schopni se dohodnout: novinářům je třeba zatnout tipec, nejlépe zpřísněným tiskovým zákonem. V ODS pro to nepanuje velké nadšení (v ČSSD je nadšení pro předsedu povinné), a bude asi nejdřív třeba novináře zavírat jen na základně osobní dohody obou pohlavárů, bez soudu. Soud přijde na řadu až po popravě a bude to mít jednoduché. Jak zní moderní okřídlená fráze, nebude co řešit. Rozumně se vyjádřil ministr Julínek: „Možná novináři jsou schopni částečně kultivovat politickou scénu, ale těžko mohou politici kultivovat novináře.“ Což pan Topolánek svými originálními tiskovými konferencemi týden co týden dokazuje.

Jinak nervozitu premiéra Topolánka aspoň do jisté míry chápu. Musí čelit nejen nájezdům rozvášněných socdem lobbistů z Práva, ale i daleko jemnější práci rozsáhlé hradní lobby (Bohumil Pečinka, Karel Steigerwald, nebo zrovna Miroslav Korecký dnes v LN). Topolánek vlastní lobby nemá. Pokud by se bez ní dokázal obejít a odpustil si zbytečnou nervozitu, byl by to politický výkon: novinářská lobby je nakonec vždycky pro kočku.

Výsledek voleb na Ukrajině je, jak se zdá, velmi těsný. Problém těch, jimž leží na srdci její nezávislost, je, že nejsou schopni se domluvit. A problém celé země je, že si ji Rusové v době bolševizmu zavázali tím, že jí vytvořili absurdní východní hranice. Značná část země je ruská (a přitom průmyslově rozvinutá a bohatá). Mohli by tedy asi být buď bez ní chudými a samostatnými, nebo s ní (relativně) bohatými a porobenými. Kdo toho chce moc (být bohatým a samostatným), dostane nakonec málo (bude chudý a porobený).

Sláva našeho lidu pronikla už i do Finska: místní noviny si stěžují, že tam čeští turisté okupují v jakémsi národním parku chatičky určené k tomu, aby se tam lidé uchýlili v čase nepohody, zabydlují se v nich na několik dní a celé okolí omočí a podělají. Finské úřady tomu hodlají čelit tak, že v chatičkách umístí nápisy v češtině. Bude to nejspíš stejně účinné jako známé okřídlené heslo „Češi, nekrást tady“ v německých a rakouských vesnicích u českých hranic. Ostatně v jednom rakouském městečku uloupil náš podnikavý krajan v obchodě s obuví tři páry bot. Majitel ho pronásledoval až k jeho autu (předpokládám, že to bylo přinejmenším terénní volvo nebo něco podobného), poberta se polekal, kořist odhodil a uchýlil se do blízkého kukuřičného pole. Muselo být dost rozlehlé, protože tam po něm dvě hodiny pátral vrtulník s termovizí, jedenáct policistů, tři policejní psi a početný oddíl místních hasičů. Nakonec se podařilo uprchlíka ulovit. V autě našli lup z několika dalších obchodů. Celá akce vzdáleně připomíná anabázi bratří Mašínů, ovšem v docela jiné poloze. Neměl by být tento našinec za úpornost a obratnost, s jakou po dvě hodiny odolával zjevné přesile, odměněn nějakým státním vyznamenáním?

V parlamentu se projednává vládní varianta antidiskriminačního zákona připraveného na základě požadavků EU. Zakazuje posuzovat uchazeče o práci podle věku, pohlaví, náboženství či barvy kůže. ČSSD požaduje normu mnohem tvrdší. Ovšem! Je třeba zakázat např. diskriminaci podle vzdělání a inteligence. Myslím, že pro by byli i komunisté, kterým se za jejich čtyřictetileté vlády podařilo zrovna na tomto poli dosáhnout vynikajících výsledků.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.

Leoš Strnad
7. 2. 2025

Proč je DeepSeek pro technologické akcie vlastně skvělou zprávou.

Aston Ondřej Neff
7. 2. 2025

Přicmrdálky a žalobníky mají přece všichni rádi!

Po čase opět k aktualitám na poli Green Dealu neboli Zeleného údělu.

Tomáš Vodvářka
7. 2. 2025

Za posledních cca 30 let se vztah lékař – pacient radikálně změnil.

Ondřej Neff
7. 2. 2025

Chystám na Neviditelném psu malý pokus a jsem zvědav, jak dopadne.

Aston Ondřej Neff
6. 2. 2025

Na zadní se proti Evropské komisi postavili ministr průmyslu a ministr životního prostředí.

Aston Ondřej Neff
4. 2. 2025

Jde o munici do předvolebního boje a volební výsledky.

Aston Ondřej Neff
7. 2. 2025

Přicmrdálky a žalobníky mají přece všichni rádi!

Aston Ondřej Neff
5. 2. 2025

Zkušenosti nevygumovaly myšlenku neutrality z politického slovníku.

Gustav Sitař
6. 2. 2025

„Nebílí“ utlačovaní Američané měli vytvořit základnu Demokratické strany.

Iva Pekárková
7. 2. 2025

To si takhle jedeme po Londýně a najednou můj skoromanžel povídá: „Všimla sis, že to auto za náma...

dch David Chuchma
7. 2. 2025

Malé letadlo se v pátek v brazilském Sao Paulu zřítilo krátce po startu na rušnou silnici. Stroj...

ČTK, Lidovky.cz
7. 2. 2025

Švédská vláda po střelbě ve škole v Örebro oznámila, že navrhne zákon zpřísňující držení...

Zbyněk Petráček
7. 2. 2025

S Donaldem Trumpem to mají těžké i fanoušci jeho politiky. Jeho schopnosti prosadit změnu. Třeba...

dtt Ditta Stein, ČTK
7. 2. 2025

Trestanci při útěku z věznice ve městě Goma na východě Demokratické republiky Kongo v minulém týdnu...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz