UDÁLOSTI: Z posledních dnů
Pátek 7. září
Podle agentury Median si koalice pořád udržuje malý náskok nad opozicí (v přepočtu na mandáty by dosáhla 104 hlasů, ODS vede nad ČSSD o 3,5%). Vypadá to, jako kdyby si lidé říkali: nynější vláda a její premiér sice nejsou nic moc, ale opozice a Paroubek jsou ještě horší. Je v tom naštěstí pořád ještě kus realismu.
Zdeněk Škromach pokračuje v atacích na svého předsedu: připustil, že bude proti němu kandidovat na předsednickou funkci, pokud bude předseda volen všemi členy strany. Na otázku v rozhovoru pro Frekvenci1, zda je na svého předsedu hrdý, odpověděl, že je hrdý na svoji zemi (s otázkou je těžké si něco počít, ale odpověď mohla znít diplomatičtěji). Paroubek se mu odvděčil upozorněním, že na funkce místopředsedů je velký nával mladých schopných lidí a Škromach bude mít co dělat, aby si své křeslo udržel. Vypadá to, že Škomach buď cítí slabost předsedovy pozice, nebo bojuje o politické přežití.
Václav Klaus se chystá do New Yorku, aby tam na jakési konferenci, kterou organizuje generální tajemník OSN, přednesl projev o tom, že globální oteplování neexistuje. Zde je vidět rozdíl mezi ním a Václavem Havlem: ten pronášel projevy na téma, že globální odpovědnost existuje. Vycházel vstříc tomu, co by od něho rádi slyšeli, a snažil se brát věci pozitivně. To mu dělalo dobře v zahraničí. Klaus se snaží zabedněným cizozemcům napravovat hlavy. To mu dělá dobře doma: náš prezident je chlapík, každému to natře. Je to pragmatičtější přístup: podpora doma je pro politika užitečnější. Havel je obětí své disidentské minulosti: tehdy mu nezbylo než hledat podporu venku (což nemyslím nijak ironicky).
Soudce Sládek, tolik kritizovaný za rozhodnutí poslat malou Terezku na psychiatrickou kliniku, prohlásil v rozhovoru pro Právo na otázku, zda mladý věk není u soudce na závadu: „Čím vyšší bude věková hranice, tím je pravděpodobnější, že do justice budou chodit ti, co neuspěli nikde jinde, protože ti dobří už budou zavedení ve svých advokátních kancelářích a nebudou mít důvod jít do horšího.“ Což je nepochybně pravda.
V neuvěřitelném článku z dnešní MfD píše Blanka Hančilová mimo jiné: „To, co jedni vidí jako efektivní využití svěřených prostředků, je trnem v oku mnohým státům na východ od našich hranic, zvláště pak Ruské federaci. Ta v minulosti OBSE ostře kritizovala za přehnaný zájem o bývalé sovětské republiky. Také proto v posledních několika letech OBSE stále častěji jezdí pozorovat volby do zemí západní Evropy a Severní Ameriky. A nachází tam řadu nedokonalostí ve volební legislativě či v její aplikaci, ale především tím dává najevo, že je organizací všech 56 účastnických zemí a že má zájem měřit všem, velkým i malým, starým demokraciím i státům, které mají k opravdové demokracii předaleko, stejným metrem. A to je dobře.“ Paní Hančilová se mýlí, dává tím najevo, že si nechá od Rusů diktovat, o co se má starat a o co ne. Což vůbec není dobře.
Podle průzkumu americké nadace German Marshall Fund (informují o něm Lidové noviny) 47% Američanů připouští útok jako poslední možnost řešení konfliktu s Íránem. V Evropě je pro to jen 18% lidí. Američané se nejvíce obávají energetické závislosti, Evropané globálního oteplování. 71% Evropanů je pro vyvážení demokracie, v USA jen 37%. Většina Evropanů se domnívá, že hlavním úkolem EU ve světě by mělo být rozdávání humanitární pomoci a operace k udržení míru. Zdá se, že Američané jsou navzdory povrchním dojmům daleko větší realisté než Evropané.
Sobota 8. září
Společné jednání lidovců, sociálních demokratů a zelených vnáší do soutěže o prezidentský post nový prvek. Rozhodující bude, zda se dokáží dohodnout na společném kandidátovi s komunisty. Není třeba zdůrazňovat, že volba Václava Klause je sice špatná možnost, ale tato dohoda ještě daleko horší. K tématu s vrátíme.
Vedení Odborového sdružení železničářů pozastavilo svému předsedovi Duškovi výkon funkce. Důvodem má být mj. údajné Duškovo příliš nezávislé nakládání s odborářskými hotelovými zařízeními. Je příznačné, že se Duškovi soudruzi na svého šéfa domluvili po sarajevsku v době jeho nepřítomnosti. Vydrží jim jejich elán i po jeho návratu? Odchod pana Duška by samozřejmě české odborové scéně prospěl, pokud za něj nepřijde někdo stejný nebo ještě horší, což je dost pravděpodobné. Obrat k dobrému nezakládá skutečnost, že někdo odejde, ale že někdo přijde.
Polský Sejm odhlasoval drtivou většinou mimořádné volby. Zdá se, že po nich PiS nezbude než spolupracovat s Občanskou platformou, protože dvě ostudné malé strany se do parlamentu zjevně nedostanou. I pokud bude OP dosavadní nejsilnější stranu jen korigovat, bude to proti dosavadnímu stavu, kdy ji korigovaly Sebeobrana a Liga polských rodin, nejspíš dost velká změna k lepšímu.
Primátor a první místopředseda ODS Bém v rozhovoru pro MfD tvrdí, že pokud nebude Klaus znovu zvolen prezidentem, vláda padne. Skoro se mi místo „tvrdí“ chtělo napsat „vyhrožuje“. Viliam Buchert, který rozhovor pořídil, se nad tím pozastavil a Bém to nijak nevysvětlil ani nerozvedl. Znamenalo by to snad, že se ODS rozpadne? A chtěla by snad pak jedna část spolupracovat s ČSSD, a protože to by k vládnutí nestačilo, veřejně nebo skrytě taky s komunisty? Nebo jednotná ODS nedokáže už vládnout se zrádnými zelenými a lidovci a sama se dobrovolně odřekne moci? No to chci vidět.
Pondělí 10. září
Jiří Paroubek se rozhodl, že „riskne“ volební boj o místo hejtmana v Ústeckém kraji, ale prý jen tenkrát, pokud sociologické průzkumy neukážou „dostatek známých a populárních osobností na Ústecku“. Co tím má být řečeno, není jasné. Zjevné je jen, že se pan Paroubek snaží skloubit vědecký přístup (sociologické průzkumy) s dobrodružným (bojovný hazard). Dříve panovníci obraceli na věštce a proroky, dnes na to mají jejich nástupci sociologii. Rizika se pan Paroubek nebojí: „Ostatně celé to mé dvouapůlleté angažmá ve vysoké politice je jedna riskantní operace.“ To tedy ano. Bohužel nikoli jen pro samotného pana Paroubka, postižených je u nás zhruba deset milionů.
„Pro radar jen třetina Čechů“, zní titulek z Práva: to je jedno, řekl bych škarohlídské, pojetí průzkumu americké Opinion Research Corporation. Relativně optimistická odvrácená stránka věci je, že oproti radaru je dosti slabá většina (51%). Průzkum dělala americká instituce, ovšem.
Pražská ODS kritizuje premiéra Topolánka, že nenechal své koaliční partnery při uzavírání koaliční smlouvy přísahat věrnost Klausovi. Topolánek to neudělal, protože koalice by jinak nevznikla, pro zelené je Klaus zásadně nepřijatelný. Nevidím žádný důvod k tomu, proč by se měla vládní koalice vázat na volbu prezidenta, který navíc má v ODS dnes už jen čestnou funkci. Místopředseda pražské ODS Janeček prohlásil: „Fakt, že se naši koaliční partneři opakovaně potajmu a spiklenecky scházejí se špičkami největší opoziční strany, aby nalezli společného kandidáta na post prezidenta republiky, ukazuje na politický nevkus, malost hraničící až s ubohostí těchto politických subjektů a jejich vrcholných představitelů.“ Člověk by spíš řekl, že politickým nevkusem a malostí hraničící s ubohostí jsou takováhle nejapná prohlášení. Jaképak potajmu a spiklenecky, vždyť o tom referovaly všechny noviny, rozhlas i televize. Proč se nemohou koaliční strany scházet s opozičními, když to zrovna nejsou komunisté? Je snad opozice prašivá? Podle pana Janečka kolují „kusé zprávy“ že prý „dochází k mnohem širším dohodám, které v samém důsledku mohou ohrozit celou současnou vládu“. Vzniká zjevně jakési vlastizrádné spiklenecké centrum, někdo by měl zasáhnout, jenže, jak se zdá, zatím není kdo.
Komunisté jsou ochotni jednat o prezidentských kandidátech, které společně navrhují ČSSD, KDU-ČSL a zelení. Prohlásil to liberální místopředseda Dolejš. Problému nepolitických prezidentských kandidátů se týká naše dnešní glosa.
Usáma bin Ládin vystoupil s dalším projevem. Byl daleko političtěji zaměřen než předešlé a jeho základem je zásadní požadavek, aby Američané přestoupili na islám. Některá média ho hodnotila jako „mírnější“ (Usáma mluvil politicky, nebyl v maskáčích a neměl u sebe samopal). Jenže se politicky definoval a vyhlásil politický nárok na „ideové“ ovládnutí světa. Tedy stejně, jako to udělali před necelými sto lety ruští bolševici, vyhlásil imperiální ambice – ambice impéria, které zatím existuje jen virtuálně, ale aby mohlo vzniknout, potřebuje právě takovou ideologii. A pokud Západ zůstane v defenzívě, jak je jeho zvykem, určitě vznikne. To, že se islámský terorismus více politizuje, znamená, že jeho ambice rostou a stává se nebezpečnějším.
Podle agentury Median si koalice pořád udržuje malý náskok nad opozicí (v přepočtu na mandáty by dosáhla 104 hlasů, ODS vede nad ČSSD o 3,5%). Vypadá to, jako kdyby si lidé říkali: nynější vláda a její premiér sice nejsou nic moc, ale opozice a Paroubek jsou ještě horší. Je v tom naštěstí pořád ještě kus realismu.
Zdeněk Škromach pokračuje v atacích na svého předsedu: připustil, že bude proti němu kandidovat na předsednickou funkci, pokud bude předseda volen všemi členy strany. Na otázku v rozhovoru pro Frekvenci1, zda je na svého předsedu hrdý, odpověděl, že je hrdý na svoji zemi (s otázkou je těžké si něco počít, ale odpověď mohla znít diplomatičtěji). Paroubek se mu odvděčil upozorněním, že na funkce místopředsedů je velký nával mladých schopných lidí a Škromach bude mít co dělat, aby si své křeslo udržel. Vypadá to, že Škomach buď cítí slabost předsedovy pozice, nebo bojuje o politické přežití.
Václav Klaus se chystá do New Yorku, aby tam na jakési konferenci, kterou organizuje generální tajemník OSN, přednesl projev o tom, že globální oteplování neexistuje. Zde je vidět rozdíl mezi ním a Václavem Havlem: ten pronášel projevy na téma, že globální odpovědnost existuje. Vycházel vstříc tomu, co by od něho rádi slyšeli, a snažil se brát věci pozitivně. To mu dělalo dobře v zahraničí. Klaus se snaží zabedněným cizozemcům napravovat hlavy. To mu dělá dobře doma: náš prezident je chlapík, každému to natře. Je to pragmatičtější přístup: podpora doma je pro politika užitečnější. Havel je obětí své disidentské minulosti: tehdy mu nezbylo než hledat podporu venku (což nemyslím nijak ironicky).
Soudce Sládek, tolik kritizovaný za rozhodnutí poslat malou Terezku na psychiatrickou kliniku, prohlásil v rozhovoru pro Právo na otázku, zda mladý věk není u soudce na závadu: „Čím vyšší bude věková hranice, tím je pravděpodobnější, že do justice budou chodit ti, co neuspěli nikde jinde, protože ti dobří už budou zavedení ve svých advokátních kancelářích a nebudou mít důvod jít do horšího.“ Což je nepochybně pravda.
V neuvěřitelném článku z dnešní MfD píše Blanka Hančilová mimo jiné: „To, co jedni vidí jako efektivní využití svěřených prostředků, je trnem v oku mnohým státům na východ od našich hranic, zvláště pak Ruské federaci. Ta v minulosti OBSE ostře kritizovala za přehnaný zájem o bývalé sovětské republiky. Také proto v posledních několika letech OBSE stále častěji jezdí pozorovat volby do zemí západní Evropy a Severní Ameriky. A nachází tam řadu nedokonalostí ve volební legislativě či v její aplikaci, ale především tím dává najevo, že je organizací všech 56 účastnických zemí a že má zájem měřit všem, velkým i malým, starým demokraciím i státům, které mají k opravdové demokracii předaleko, stejným metrem. A to je dobře.“ Paní Hančilová se mýlí, dává tím najevo, že si nechá od Rusů diktovat, o co se má starat a o co ne. Což vůbec není dobře.
Podle průzkumu americké nadace German Marshall Fund (informují o něm Lidové noviny) 47% Američanů připouští útok jako poslední možnost řešení konfliktu s Íránem. V Evropě je pro to jen 18% lidí. Američané se nejvíce obávají energetické závislosti, Evropané globálního oteplování. 71% Evropanů je pro vyvážení demokracie, v USA jen 37%. Většina Evropanů se domnívá, že hlavním úkolem EU ve světě by mělo být rozdávání humanitární pomoci a operace k udržení míru. Zdá se, že Američané jsou navzdory povrchním dojmům daleko větší realisté než Evropané.
Sobota 8. září
Společné jednání lidovců, sociálních demokratů a zelených vnáší do soutěže o prezidentský post nový prvek. Rozhodující bude, zda se dokáží dohodnout na společném kandidátovi s komunisty. Není třeba zdůrazňovat, že volba Václava Klause je sice špatná možnost, ale tato dohoda ještě daleko horší. K tématu s vrátíme.
Vedení Odborového sdružení železničářů pozastavilo svému předsedovi Duškovi výkon funkce. Důvodem má být mj. údajné Duškovo příliš nezávislé nakládání s odborářskými hotelovými zařízeními. Je příznačné, že se Duškovi soudruzi na svého šéfa domluvili po sarajevsku v době jeho nepřítomnosti. Vydrží jim jejich elán i po jeho návratu? Odchod pana Duška by samozřejmě české odborové scéně prospěl, pokud za něj nepřijde někdo stejný nebo ještě horší, což je dost pravděpodobné. Obrat k dobrému nezakládá skutečnost, že někdo odejde, ale že někdo přijde.
Polský Sejm odhlasoval drtivou většinou mimořádné volby. Zdá se, že po nich PiS nezbude než spolupracovat s Občanskou platformou, protože dvě ostudné malé strany se do parlamentu zjevně nedostanou. I pokud bude OP dosavadní nejsilnější stranu jen korigovat, bude to proti dosavadnímu stavu, kdy ji korigovaly Sebeobrana a Liga polských rodin, nejspíš dost velká změna k lepšímu.
Primátor a první místopředseda ODS Bém v rozhovoru pro MfD tvrdí, že pokud nebude Klaus znovu zvolen prezidentem, vláda padne. Skoro se mi místo „tvrdí“ chtělo napsat „vyhrožuje“. Viliam Buchert, který rozhovor pořídil, se nad tím pozastavil a Bém to nijak nevysvětlil ani nerozvedl. Znamenalo by to snad, že se ODS rozpadne? A chtěla by snad pak jedna část spolupracovat s ČSSD, a protože to by k vládnutí nestačilo, veřejně nebo skrytě taky s komunisty? Nebo jednotná ODS nedokáže už vládnout se zrádnými zelenými a lidovci a sama se dobrovolně odřekne moci? No to chci vidět.
Pondělí 10. září
Jiří Paroubek se rozhodl, že „riskne“ volební boj o místo hejtmana v Ústeckém kraji, ale prý jen tenkrát, pokud sociologické průzkumy neukážou „dostatek známých a populárních osobností na Ústecku“. Co tím má být řečeno, není jasné. Zjevné je jen, že se pan Paroubek snaží skloubit vědecký přístup (sociologické průzkumy) s dobrodružným (bojovný hazard). Dříve panovníci obraceli na věštce a proroky, dnes na to mají jejich nástupci sociologii. Rizika se pan Paroubek nebojí: „Ostatně celé to mé dvouapůlleté angažmá ve vysoké politice je jedna riskantní operace.“ To tedy ano. Bohužel nikoli jen pro samotného pana Paroubka, postižených je u nás zhruba deset milionů.
„Pro radar jen třetina Čechů“, zní titulek z Práva: to je jedno, řekl bych škarohlídské, pojetí průzkumu americké Opinion Research Corporation. Relativně optimistická odvrácená stránka věci je, že oproti radaru je dosti slabá většina (51%). Průzkum dělala americká instituce, ovšem.
Pražská ODS kritizuje premiéra Topolánka, že nenechal své koaliční partnery při uzavírání koaliční smlouvy přísahat věrnost Klausovi. Topolánek to neudělal, protože koalice by jinak nevznikla, pro zelené je Klaus zásadně nepřijatelný. Nevidím žádný důvod k tomu, proč by se měla vládní koalice vázat na volbu prezidenta, který navíc má v ODS dnes už jen čestnou funkci. Místopředseda pražské ODS Janeček prohlásil: „Fakt, že se naši koaliční partneři opakovaně potajmu a spiklenecky scházejí se špičkami největší opoziční strany, aby nalezli společného kandidáta na post prezidenta republiky, ukazuje na politický nevkus, malost hraničící až s ubohostí těchto politických subjektů a jejich vrcholných představitelů.“ Člověk by spíš řekl, že politickým nevkusem a malostí hraničící s ubohostí jsou takováhle nejapná prohlášení. Jaképak potajmu a spiklenecky, vždyť o tom referovaly všechny noviny, rozhlas i televize. Proč se nemohou koaliční strany scházet s opozičními, když to zrovna nejsou komunisté? Je snad opozice prašivá? Podle pana Janečka kolují „kusé zprávy“ že prý „dochází k mnohem širším dohodám, které v samém důsledku mohou ohrozit celou současnou vládu“. Vzniká zjevně jakési vlastizrádné spiklenecké centrum, někdo by měl zasáhnout, jenže, jak se zdá, zatím není kdo.
Komunisté jsou ochotni jednat o prezidentských kandidátech, které společně navrhují ČSSD, KDU-ČSL a zelení. Prohlásil to liberální místopředseda Dolejš. Problému nepolitických prezidentských kandidátů se týká naše dnešní glosa.
Usáma bin Ládin vystoupil s dalším projevem. Byl daleko političtěji zaměřen než předešlé a jeho základem je zásadní požadavek, aby Američané přestoupili na islám. Některá média ho hodnotila jako „mírnější“ (Usáma mluvil politicky, nebyl v maskáčích a neměl u sebe samopal). Jenže se politicky definoval a vyhlásil politický nárok na „ideové“ ovládnutí světa. Tedy stejně, jako to udělali před necelými sto lety ruští bolševici, vyhlásil imperiální ambice – ambice impéria, které zatím existuje jen virtuálně, ale aby mohlo vzniknout, potřebuje právě takovou ideologii. A pokud Západ zůstane v defenzívě, jak je jeho zvykem, určitě vznikne. To, že se islámský terorismus více politizuje, znamená, že jeho ambice rostou a stává se nebezpečnějším.
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
