Pátek 29. června
Podle zákona o registrovaném partnerství uzavřelo partnerský svazek dosud 341 lidí. Úřednice pardubického magistrátu k tomu řekla: „Většina registrací má stejně slavnostní průběh jako svatba, tedy slavnostní projev matrikářky, prsteny, polibek i svědci, kteří u toho aktu ze zákona být nemusejí.“ Ve skutečnosti ani obřad, polibky a prsteny zákon nenařizuje. Základ je úřední akt na úřadě v kanceláři. Polibky a prsteny si pak dotyční (dotyčné) mohou vyměňovat kde chtějí, jsme svobodná země, ale to už přece není záležitost státu. Pokud někde magistráty organizují obřady, ať je úředníci zaplatí z vlastní kapsy.

Rusko s nadšením uvítalo, že místostarosta Brna – Králova Pole odstranil z pomníku padlých ruských vojáků srp a kladivo (události se týká naše dnešní glosa) a že se může pustit do boje o svá práva s tak důstojným partnerem, jako je ČR. Žádá uvedení pomníku do původního stavu a potrestání viníků. Výši trestu nestanoví, takže možná nebudou muset být napíchnuti na kůl. Podnikne Rusko proti ČR podobnou akci jako muslimský svět proti Dánsku za karikatury Mohameda? Podle veřejných ohlasů (politici ČSSD, internetové diskuse) se zdá, že by to nemalá část české veřejnosti, nejen komunisté, přijala s určitým pochopením.

Červnový průzkum CVVM se zabývá autoritou jednotlivých profesí u veřejnosti. Nejlépe jsou na tom lékaři (zřejmě zapůsobil příklad dr. Ratha). Novináři a policisté jsou někde uprostřed, na chvostu jsou vojáci, duchovní (průzkum uvádí profesi „kněz“, ale řekl bych, že jde o nedorozumění) a poslanci. Zbude-li čas, k tématu se vrátíme.

Představitelé „platformy“ v ODS se vyjádřili velmi nevrle k obvinění ministra Kalouska, že jim nejde ani tak o rovnou daň, jako o Topolánka. Poslanec Klas např. mluví o „absolutní drzosti“. Zdá se, že je Kalousek zasáhl na citlivém místě. Zaujetí pana Tlustého pro přímou daň je podobné jako zaujetí pana prezidenta proti globálnímu oteplování. To, co nám teď hrozí, není přeceňování globálního oteplování, ale že se dostaneme znovu do sféry ruského vlivu. V tom nám rovná daň nepomůže a pád této vlády nás poškodí.

Pochválil jsem tu poslance Lišku a přivolal jsem na sebe trest. Pan poslanec včera ne veřejné debatě v Rožmitále pod Třemšínem prohlásil, že zelení nemohou v současné době souhlasit s umístěním radaru na našem území, že naši zástupci si nemohou se sklopenýma ušima nechat diktovat podmínky od USA, že USA se chovají arogantně, že vůči agresivním státům lze postupovat jinak než zastrašováním (ovšemže lze: model Chamberlain, velmi se osvědčil) a že útok Íránu nepovažuje za logický a reálný (Putin ho zjevně přesvědčil). To je velká změna ve stanovisku strany. Snad to měli před slavnostním vyhlášením v Rožmitále pod Třemšínem říci svým koaličním partnerům.

Polsko naopak hodlá uzavřít smlouvu o raketové základně s USA už v září. Ať je dnešní polská vládnoucí garnitura, jaká je, v tomhle má naštěstí jasno. Bohužel, smlouva jí bude k ničemu, protože radar v Česku nebude (náš lid to nedovolí) a rakety bez radaru jsou pro kočku.

Slečna Paris Hiltonová řídila nachlastaná, a protože se to stalo v USA, kde je občan jako občan, vyfásla, pokud si dobře pamatuji, šest neděl natvrdo. Po třech dnech věznění se zhroutila, teď ji po třech nedělích propustili zjevně pro dobré chování. Žalář byl pro chudinku traumatizující zážitek, hlavně papání bylo „děsivé“. Když vyšla z vrat vězení, byl to „jeden z nejšťastnějších dnů jejího života“. Drzost, s jakou se ta husa prezentuje jako mučednice, je omračující a podněcuje člověka k úvahám o alternativním trestu, který by byl sice bolestivější, ale výrazně kratší a zbavil by ji trápení se špatným jídlem.

Sliby dané voličům také něco váží, volá v Mladé frontě Dnes poslanec ODS Schwippel, a jde mu samozřejmě o rovnou daň. To, o co dnes jde, není rovná daň, ale snížení rozpočtového schodku. Je dost zvláštní myslet si, že se k němu dospěje snížením daňové zátěže. (Jsem pro rovnou daň proto, že progresivní zdanění považuju za nespravedlivé. Taky snad může v budoucnu přispět k zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Je to ale nejisté a na dlouhé lokte). A kromě toho, Topolánek vládne koaličně a koalice je věc konsensu. I ostatní dva koaliční partneři museli slevit ze svých předvolebních plánů.

Venezuelský prezident Chávez během své návštěvy v Moskvě povzbuzoval své ruské partnery k boji proti americkému imperialismu. Rusům se to před setkáním prezidentů Putina a Bushe dvakrát nehodí, nadšeně reagoval jen Vladimír Žirinovskij, který ovšem nepatří k čelným tvůrcům ruské politické strategie. Nicméně vstřícnost je třeba zaregistrovat, k Rusku se v budoucnu upnou podobně orientované země, jaké se kdysi upínaly k SSSR.

Největším neštěstím německé politiky jsou indolenti nadaní zbytnělou dobrou vůlí. Jedním z nich je paní Gesine Schwannová, pověřenkyně pro německo-polské vztahy. Kdysi kandidovala na místo spolkové prezidentky za SPD a zelené, naštěstí neúspěšně. Svou vášeň pro Polsko získala, když překonávala trauma z nešťastné lásky, obávám se, že se to na jejím poměru k té zemi pozná. „Poláci nemají důvod mít kvůli své minulosti vůči Rusku špatné svědomí. Právě Rusko se totiž podílelo na rozdělení Polska a Poláci byli obětmi.“ To je stručně řečeno nepravda. Polsko pojalo na sklonku vlády Borise Godunova šílený plán na ovládnutí Ruska a pokusilo se ho dvakrát po sobě realizovat (pokaždé skončil katastrofálním neúspěchem). V roce 1920 využilo slabosti bolševického Ruska a pokusilo se obsadit západní a střední Ukrajinu. Nakonec se Poláci jen tak tak před Varšavou ubránili opětovnému připojení k Rusku. Ve vztahu dvou mocných států zpravidla nebývá na vině vždy jen a výlučně jedna strana a ani Rusům by se nemělo křivdit.

Sobota 30. června
Právo přineslo zprávu o tom, že Jiří Paroubek tráví svou dovolenou místo s manželkou s fešnou blonďatou tlumočnicí angličtiny. Prý s ní už předtím býval vidět v restauracích a v divadle. To je soukromá věc pana Paroubka a nikomu do toho samozřejmě nic není. Respektive nebylo by, kdyby pan Paroubek v předvolební kampani nebyl dosti podle zneužíval soukromých problémů předsedy ODS Topolánka k laciným politickým útokům. Nezbývá než konstatovat, že si tenkrát nastavil laťku moralizování dosti vysoko a teď ji podlezl po břiše. Právo v té příležitosti podrobilo rozhovoru paní Paroubkovou. Ta se nepříjemného úkolu zhostila způsobem, jaký by se profesionálovi nepovedl, ani kdyby se na to celý den připravoval.

Pět pražských školáků oslavilo (nezávisle na sobě) konec školního roku tím, že se opili do němoty. Připomínám v té souvislosti fejeton, který jsem na toto téma do Událostí napsal přesně před dvěma roky. Tentokrát, zdá se, nemuseli hasiči sundávat ožralé děti ze stromů. Nevím, dá-li se to brát jako pokrok.

Poslanec Tlustý a jeho přívrženci pokračují v cílevědomém úsilí o demontáž koalice. Jejich návrhy, jak se dalo čekat, narazily u malých koaličních partnerů na nepochopení, které se projevilo přílivem inovací přesně opačného typu, než s jakými přichází odéesácká „platforma“. Zdá se, že fundamentalistické návrhy pana Tlustého a spol. fungují jako spolehlivý semtex na koalici. Což je nepochybně taky účel věci. Podle MfD chce „platforma“ kompenzovat snížení daně z příjmu zvýšením dolní sazby DPH. Můj názor je v této věci samozřejmě názor laika: považuji progresivní daň z příjmu za nespravedlivou (bohatí tak jako tak platí víc), ale její kompenzaci zvýšením DPH za asociální. „Platforma“ sáhla rovněž k těžkému kalibru: chce zdanit příjem prezidenta Klause. To je směšný populismus, který může zabrat jen na úplné primitivy. Chrapouni budou mít blahý pocit, že jsou si rovni dokonce i s „nejvyšším“. Navíc nevěřím, že by to Tlustý a spol. dělali Klausovi natruc. A pro prezidenta to neznamená nic podobného, jako kdyby chtěli zdanit důchody penzistům.

Moderátorka americké televize MSNBC odmítla přečíst zprávu o propuštění Paris Hiltonové z vězení pro stupiditu a bezvýznamnost té záležitosti. Učinila tak v přímém přenosu. USA jsou velmi svobodná země a nikomu se nebrání pojmenovávat věci pravými jmény.

„Odbory nikdy a nikde nebyly apolitické, ale pravda je, že české odbory jsou nadstranické, to znamená, že nechtějí být přímými účastníky stranické politiky," řekl v rozhovoru pro Právo předseda ČMKOS Štěch. Pan předseda, řekl bych, nemluví pravdu, český odborový moloch je v současné době zpolitizovaný od sklepa po půdu žižkovské kachlíkárny, je převodovou pákou opozice, především ČSSD v jejím třídním boji proti vládní koalici.

V souvislosti s chystanou návštěvou prezidenta Putina v USA se nechal slyšet jeho poradce Prichoďko, že Kreml znepokojuje „bezdůvodná kritika o tom, že Rusko údajně odstupuje od demokratických principů. Takové soudy jsou velmi zaujaté a bezprávné.“ Kreml si na ně bude muset zvyknout, stejně jako Západ si bude muset zvyknout na to, že se v Kremlu obnovuje poststalinská atmosféra.

Německý velvyslanec v Praze Elfenkämper se v rozhovoru pro MfD vyjádřil i k problému americké základny v Polsku a v ČR. Prohlásil: „Spolková vláda vždycky říkala, že v případě umístění základny musí existovat souhlas v rámci NATO. Myslím, že v této záležitosti došlo k posunu, když Rusko nabídlo ke společnému užívání svou základnu v Ázerbájdžánu. O tom budou USA s Ruskem jednat během Putinovy návštěvy a my o tom musíme paralelně diskutovat uvnitř celé aliance… Jsme toho názoru, že členské státy aliance mají právo činit suverénní rozhodnutí ohledně vlastní obrany. Ovšem tento projekt se týká celé aliance, takže než dojdeme k rozhodnutí, je třeba diskutovat.“ Mám na to jiný názor: ruská nabídka základny v Ázerbajdžánu je potěmkinské pokrytectví a projekt protiraketové základny se celé aliance bude týkat teprve tenkrát, když se do něho začne plést po mnichovanském způsobu. Což se SRN, soudě podle toho, co řekl pan velvyslanec (pochybuji, že by tlumočil svůj osobní názor, velvyslanci nemají osobní názory) chystá v EU nejen činit, ale i organizovat.

Ministr Kalousek v rozhovoru pro LN odmítl návrhy „platformy“ na snížení daní: „Těžko se dá očekávat, že by někdo navrhl snížení daní a já byl tím, který by pak navrhoval, kde se budou krátit výdaje.“ To na něm opravdu nikdo nemůže chtít. Specifikou Tlustého návrhu je, že považuje koaličního ministra financí v podstatě za tajtrlíka, se kterým si ODS může mávat sem tam. To je zásadní odlišnost politických manýr „posarajevské“ Klausovy ODS proti tomu, co začal dělat Topolánek. V ODS teď zeje trhlina a lidé kolem Tlustého ji zjevně chtějí řešit i za cenu odchodu strany do opozice.

Odborník na sudetoněmecké revanšisty Pavlíček se nyní vyjádřil i k otázce hákového kříže a srpu s kladivem: „Na rozdíl od hákového kříže, který vychází z teorie čisté rasy a má původ v árijských symbolech, poukazoval srp s kladivem spíš na určité hnutí a uplatňoval se různě.“ To je otřesný (jak se dnes módně říká) blábol. Hákový kříž poukazoval taky na určité hnutí a srp s kladivem byl symbolem ruského bolševického impéria, které planýrovalo dobytá území „třídně“, tj. tím, že systematicky likvidovalo jejich elity pod pokryteckým heslem „diktatury proletariátu“, a nakonec v nich získali převahu lidé jako prof. Pavlíček. Jediné, co z citovaného výroku vyplývá, je, že prof. Pavlíčkovi je citově bližší srp s kladivem než hákový kříž. Já si mezi oběma symboly odmítám vybírat, proč bych to proboha dělal. Výběr je podstatně širší, a nejen dnes, byl vždycky.

Pondělí 2. července
Pokus o další atentáty ve Velké Británii skončil fiaskem. Zdá se, že ztroskotaly hlavně na neschopnosti atentátníků. Není to první případ. Najmout opravdu schopné lidi pro takovou akci je zřejmě ve Velké Británii krajně obtížné. To mluví výrazně ve prospěch Velké Británie. Jinak atentáty měly asi otestovat pevnost nového premiéra. To je cena za kapitulantské chování španělské veřejnosti a španělských socialistů po masakrech v Madridu. Tenkrát se to vyplatilo a islamisté to budou zkoušet dál a taky jinde než v Británii.

Paroubkovi se rozvádějí. Jde údajně o rozvod v tom nejlepším slova smyslu. Prý se o tom spekulovalo už pár měsíců, do novin neproniklo v podstatě nic. Pan Paroubek to udělal šikovněji než pan Topolánek. Nemyslím si však, že by zrovna tohle bylo pro něho dobré vysvědčení. Viz naše dnešní glosa.

Václav Havel se po čase objevil v České televizi. Z jeho vystoupení mám dojem víceméně smíšený. Jeho pojetí prezidentské funkce (prezident by se měl starat o „filosofickou koncepci“ politiky, premiér o každodenní rutinu) považuju za příznačný a veskrze chybný. Na referendum o nové evropské smlouvě nemám tak silný názor (pokud se ODS a ČSSD shodnou, hrozí nebezpečí jen v tom případě, že v zákoně bude podmínka nějakého procenta voličské účasti – k referendu by přišlo nanejvýš deset procent lidí). Ve věci americké základny má ovšem pravdu, a k účasti Turecka v EU se vyjádřil brilantně (argumentoval „nepoliticky“, ale zase tak, že tomu musel rozumět i člověk, který se o politiku vůbec nezajímá). Klause nemá rád pořád stejně, má ale pravdu, že by měl mít silného protikandidáta. Domnívá se, že by to měl být někdo, s nímž bude souhlasit i ČSSD, jenže to nestačí. Přitom kandidát, s nímž bude souhlasit kromě ČSSD ještě i KSČM, bude určitě nepřijatelný. Musí to tedy být někdo, s nímž by mohla souhlasit i část ODS. To se teď zdá být nemožné. Je ale dobře o tom vědět.

Japonský ministr obrany prohlásil, že atomové bombardování Japonska ukončilo válku a bylo „z amerického hlediska“ nevyhnutelné. Rychlé ukončení války mimo jiné zabránilo Rusku vtrhnout na japonské ostrovy. Pan ministr to následně po zuřivých reakcí veřejnosti neustál a omluvil se. Útěchou mu může být, že má úplně, do slova a do písmene pravdu.

Na někdejšího ministra zahraničí Šedivého prasklo, že v padesátých letech na vojně sloužil u vojenské kontrarozvědky. Tlumočil ruským poradcům a prováděl překladatelské práce. Byl tam prý navelen. Případ je mi dosti záhadný. Byl jsem na vojně o deset let později než pan Šedivý. Tehdy byli zaměstnanci kontrarozvědky výlučně vojáci z povolání, ke kontrarozvědce se nerukovalo. Netěšila se dobré pověsti, a přitom z ní nešla žádná velká hrůza. (Navíc jsem až dosud žil v domnění, že ti lidé patřili pod vnitro a vojenskou uniformu nosili jen jako kamufláž.) Kromě toho mi připadá poněkud nápadné, jak Petr Zídek, který zjevně případ „otevřel“, celou věc zamlouvá („nezapomínejme také na to, že jeho veřejné vystupování po roce 1989 není spojeno s žádnými skandály a že významně přispěl k zapojení Česka do institucí demokratického světa“ – to je jedna věc a spolupráce s VKR v padesátých letech druhá). Spíš to na mne dělá dojem, že pan Šedivý tehdy dostal, jak se říká, „nabídku, kterou bylo těžké odmítnout“. Je zajímavé, jak se vyjadřuje ke svému podpisu pod Křenovu petici („Kdybych byl četl celý text, asi bych to neudělal, ale to neznamená, že to beru zpátky“). Pan Šedivý je člověk váhavý a nejspíš by byl rád se všemi zadobře. To se občas nevyplácí a v zásadě je to nemožné. Jinak se zdá, že se uvolnila řada zajímavých informací o bezpečnostních složkách komunistického režimu, kterou dříve kdosi držel úzkostlivě pod pokličkou, z důvodů, o nichž lze pouze spekulovat, ale to spekulování není zase až tak těžké. Pokud tomu tak je, je to dobře.

„Podle ruských komentátorů Putin možná Bushovi vysvětlí, že on osobně proti Západu a USA nic nemá, ale předvolební atmosféra si žádá image bojovníka proti vnějšímu nepříteli,“ píšou dnes v LN. V tom případě je zapotřebí, aby Američané takovou útěchu odmítli a vzali na vědomí, že pan Putin kecá. Image bojovníka proti vnějšímu nepříteli bude teď už potřebovat napořád, rozhodl se vědomě pro výraznou změnu politiky a vůbec to nedělá jen kvůli volbám. Musíme se naučit s tím žít. Tvrzení, že to povede k válce, je nesmysl. Rusové takovou politiku, jak minulost ukázala, nepotřebují k válce, ale k míru.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.