UDÁLOSTI: Z posledních dnů
Pátek 11. května
Britský premiér Blair oznámil, že k 27. červnu podá demisi a odstoupí do té doby i z funkce předsedy Labouristické strany. Byl u moci deset let (britská politická tradice je obdivuhodná, u nás, když premiér vydrží čtyři roky, je to malý zázrak). Jsem rád, že se pokud jde o jeho hodnocení, zase neshodnu s Právem, kde píší: „Blair se proto zařadí do učebnic po boku premiérů Gladstona a Edena, kteří taky zkrachovali v zahraniční politice, a nikoli doma.“ (Taky v Mladé frontě Dnes píší s opovržením o Blairově „bezmezné loajalitě“ k prezidentu Bushovi.) Naštěstí o tom, kdo se zařadí do učebnic se zatím (ještě ani u nás) nebude rozhodovat v Právu. Blair prokázal ve své „irácké“ politice odvahu, loajalitu ke spojenci a schopnost plout v zásadní věci proti proudu veřejného mínění. Neznám českého politika po roce 1990, o němž by se dalo říci totéž. A upřímně řečeno nevím, o kom z jeho současníků ve světové politice by se to dalo s plnou vážností říci.
Odbor vnitřní kontroly Policie ČR uznal, že způsob, jakým policisté jednali s mladými sociálními demokraty, zadrženými na Prvního máje, nebyl přiměřený. Potvrdil to i ministr Langer. Policisté, kteří se provinili, budou potrestáni. Je dobře, že se tak stalo, tím je věc vyřízená.
Jiří Paroubek vyjádřil jakýsi náznak souhlasu s případnou kandidaturou exrektora KU Wilhelma na prezidentský post. Není divu. Je to kandidát natolik neutrální, že by vyhovoval opravdu všem. Nikdo by s ním neměl problémy. To je dobrý důvod, proč ho nevolit. Kandidát se naštěstí kandidatuře zatím vehementně brání. Já bych si dovolil navrhnout kandidáta obdobného, možná ještě vhodnějšího, který by se rozhodně necukal: Dušana Třeštíka. Třeštík for president!
Televize palestinského hnutí Hamás využila k tomu, aby dětem vštípila potřebu krvavého boje proti nevěřícím psům, křižákům a sionistům, i figurku Mickey Mouse. Mickey Mouse promlouvá k dětem v tomto duchu pravidelně. Jiná země, jiný mrav. Hodně jiný.
Podle agentury STEM euru a dolaru (coby měně) důvěřují hlavně voliči ODS, kdežto KSČM ne: ti upřednostňují českou korunu. Škoda, že do průzkumu nebyl zahrnut i rubl.
Co Čech, to debil, prohlásila jakási americká herečka na základě dojmů z návštěvy Prahy. Myslím, že by si to s ní měly vyřídit Kluby českého pohraničí.
Rathovský LOK uspořádal happening pod heslem „Unavený a přepracovaný lékař je rizikem pro pacienta“. Bylo by dobré je ještě doplnit heslem „Nafoukaný a sprostý lékař je rizikem pro pacienta“. Pak by to nemělo chybu.
Ministerstvo vnitra prý uvažuje o zřízení jakýchsi dobrovolníků z řad civilního obyvatelstva, kteří by mohli vypomoci policii. Každému se vybaví PS VB, i ministru Langrovi, který takovou výpomoc pro nejbližší léta neplánuje. Problém je, že normální demokratický stát se bez důvěry veřejnosti v policii a armádu (a taky bez ochoty veřejnosti pomoci tam, kde je to zapotřebí) neobejde. Samozřejmě předpoklad je, že policie a armáda musí působit tak, aby si důvěru zasloužila.
Řada „osobností“ žádá zákaz výstavy mrtvol v Lucerně. Výstavu považuji z mnoha ohledů za hnusný nápad, jenže problém je v tom, že to vůbec někoho napadne. A tomu zákaz nezabrání. Zákaz je dvojsečný prostředek a znamená přiznání bezmoci a zoufalství. K tématu se vrátíme.
V dnešních Lidových novinách píše polský spolupracovník listu Maciej Ruczaj o „mýtu osvobození“ v roce 1945. Článek je nepřímou polemikou s ohavnou glosou Luboše Palaty, kterou jsme tu už zmínili. Jakkoli mi je stanovisko pana Ruczaje podstatně bližší než Palatovo, v něčem bych si dovolil nesouhlasit. I k tomuto tématu se vrátíme.
Ministerstvo obrany hodlá bezúplatně převést na pravoslavnou církev svou budovu, kde je umístěna telefonní ústředna zajišťující mj. spojení armádního velení s centrálou NATO. Marná sláva, nezapře se, že jsme rodnou zemí dobrého vojáka Švejka. Aby to bylo dokonalé, měly by se na správě budovy podílet kromě pravoslavných ještě KSČM a ruské velvyslanectví (ostatně, nenašel by se někdo, kdo se může plným právem hlásit ke všem třem zmíněným institucím?).
Sobota 12. května
Topolánkova vláda se jako ostatně vždy otřásá v základech: Dva poslanci KDU-ČSL by vypověděli poslušnost vládní koalici, pokud by Topolánek odvolal předsedu KDU-ČSL Čunka z vlády, a to i v případě, když by byl Čunek opravdu obžalován. Kdyby se v KDU-ČSKL po vznesení obžaloby hlasovalo o Čunkovu odvolání, byl by jeden z nich, Jiří Carbol, rovněž proti. Nevím, zda už někdy někde seděl ve vládě někdo, kdo zároveň stál před soudem obviněn z trestného činu (jak by se mělo např. postupovat, pokud by soud na Čunka uvalil vazbu?). Vzhledem k tomu, že oba protestující jsou zároveň proti poplatkům u praktických lékařů a druhý z nich, Hovorka, má vážné výhrady i k reformě veřejných financí, zdá se, že jde o vzpouru zásadnější povahy. Další problém se rýsuje ve Straně zelených. Plzeňská krajská organizace se postavila proti americké radarové základně a hodlá usilovat o revizi sjezdového usnesení strany. Chce tak učinit formou jakéhosi vnitrostranického referenda. Protože v pozadí stojí Bursíkův oponent Stropnický, půjde zřejmě o dosti zásadní a široce založený konflikt. Pokud by se vzbouřila aspoň část koaličních partnerů ODS, nebude Paroubek potřebovat žádnou velkou koalici. Může se ovšem přesto rozhodnout pro velkou koalici a dát tím najevo, že nepotřebuje ty vzbouřence.
Z průzkumu agentury Factum Invenio ohledně americké radarové základny, o němž jsem včera psali, mj. vyplývá, že otázka, zda referendum nebo ne, lidi vůbec nezajímá, a že taky problém základny jako takové figuruje v žebříčku důležitosti až na desátém místě. Různé pseudorevoluční kravály tedy netřeba zas tak přeceňovat. Odbojný funkcionář zelených Stropnický vyzval veřejně členy své strany, aby se zúčastnili chystané pražské demonstrace proti základnám a prohlásil: "Udělali jsme vše pro to, aby tam nebylo moc rudých vlajek." To zjevně znamená, že požádal své stoupence, aby je tentokrát pokud možno nechali doma.
Otázka, má-li se nějak institucionalizovat spolupráce veřejnosti s policií, je opravdu zajímavá. Každého hned napadne Pomocná stráž VB. Český občan (a asi i český novinář) přistupuje k státu v podstatě anarchicky: tenhle stát je pro něj totéž co bolševický, jen s vytrhanýma zubama. A tak by to pochopitelně mělo zůstat. Pro normálního občana demokratického státu je stát a policie něco, co ho má chránit a na čem by mu tedy mělo záležet. Jen pokud občanu na státu a policii ve skutečnosti vůbec nezáleží a svůj statut občana chápe jako statut potenciálního objektu zájmu policie, může pak policie ve skutečnosti vypadat tak, jak ta naše vypadá. Jsou to spojité nádoby: jací občani, taková policie. Kde jsou občani zachváceni nevolnickou mentalitou, tam jsou pak místo policajtů drábi.
Prezident Klaus prý prohlásil na adresu Kaplického projektu Národní knihovny: „Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný až arogantní.“ To od Klause sedí. Když mluví o nepokoře, svévoli a aroganci, je to jako když tygr kritizuje masožravectví. Ostatně jakýpak tygr: fretka.
Psali jsme tu o ambicích dr. Ratha. Trochu jsme to přehnali. Ve skutečnosti může být Paroubek docela klidný: Rath rozhodně nebude usilovat o jeho křeslo „dříve než za pět let“. Jaká to musí být pro Paroubka úleva! Nervózní je zato místopředseda Škromach: vycítil u Ratha haiderovské rysy. Chová se jako tlustý a dobře vykrmený králík, který najednou cítí, že se mu do kotce vetřela mrštná a žíznivá lasička.
Pondělí 14. května
V partii na Primě se pohádali mj. i o Klause jeho dvorní dáma Miroslava Němcová a jeho ponurý kritik Lubomír Zaorálek. Tématu se týká naše dnešní glosa pro lidovky.cz.
Právo dalo opět prostor pro zviditelnění Národní straně ve věci jakési protidemonstraci na území někdejšího protektorátního sběrného tábora pro Romy v Letech. Akce se zúčastnilo celých pět demonstrantů. Premiér Topolánek prý před časem prohlásil, že vláda nebude mít na odkup vepřína peníze a uvažuje spíše o stavbě nového památníku vedle výkrmny. Připadá mi to racionální, ale skoro se to vzhledem k různým aktivistům bojím napsat. Spor o vepřín v Letech nápadně připomíná spor o Temelín. Vepřín je, zdá se, svou povahou vykřičené zařízení, něco jako nevěstinec. Ministr Schwarzenberg mluví citově a pateticky o „prasečáku“. Pan ministr je nejspíš muslim, že v něm vepřové vzbuzuje takový odpor. Já mám vepřové rád.
V US-DEU, z níž se před rokem stala jakási politická černá díra a v tomto stavu nepochybně setrvá ještě dobrých pár miliard let, zuří interní spor. Je s podivem, že pronikl na veřejnost, protože černá díra, jak známo, disponuje tak obrovskou gravitací, že z ní za normálních okolností neunikne žádná informace. V Česku zjevně černé díry fungují jinak než ve zbytku vesmíru. Informace spočívá v tom, že ve straně existují dvě frakce (další anomálie, odporuje to pojmu singularity). Jedna, pragmatici, by ráda fúzovala s ODS (uvědomuje si přitom, že to půjde jen na úrovni regionální a nižší). Druhá, vedená Svatoplukem Karáskem, se hodlá spíše soustředit na tzv. integraci pravice, proces, který lépe odpovídá povaze černé díry a může rovněž probíhat několik miliard let, aniž by přinesl nějaké znepokojivé výsledky. Existuje prý však i třetí koncepce, podle níž by US-DEU naopak měla poskytnout útočiště Topolánkovým oponentům, pokud dojde k rozkolu v ODS. Pokud dojde k rozkolu ODS, bude útočiště potřebovat nejspíš sám Topolánek, i když představa, jak se US-DEU stává posledním útočištěm pro pana Zahradila, Tlustého a paní Němcovou, mi připadá kouzelná. V tomto smyslu lze za útočiště označit např. krematorium.
Alexandr Mitrofanov upozorňuje v Právu, že dalším logickým krokem poté, co EU odmítne plány amerických imperialistů, by mělo být vytvoření evropské armády. Vzhledem k tomu, že její financování nesmí narušit sociální smír v Evropě, to bude nepochybně sbor, z něhož půjde po celém světě hrůza. Je zvláštní, proč pan Mitrofanov nenavrhuje, aby byli jednoduše Američané ve své roli ochránců, v níž v posledních padesáti letech hanebně selhali, nahrazeni Rusy. Ti jsou přece jako spojenci daleko spolehlivější, nemají na svědomí žádné Abú Ghrajby nebo jak se to jmenuje, ani Guantánama, a zejména s námi to myslili vždycky dobře.
Polský Ústavní soud zrušil některé pasáže nového lustračního zákona. Nechci se k věci vyjadřovat podrobně, jsem odkázán na sporé informace českého tisku, ale připadá mi nepřípustné, aby se takový zákon týkal soukromých zařízení a zastupitelů všeho druhu. Každý může volit za poslance fízla, ale právě proto je nezbytné, aby se o tom, kdo byl fízl, všeobecně vědělo. Proto nechápu, proč polský prezident říká s jakýmsi náznakem hlubokého vzdechu, že v případě neschválení zákona „nezbude než otevřít archivy komunistických tajných služeb“. Ty už přece měly být dávno otevřeny.
Zelení si stěžují, že Topolánkova osobní spojka na EU Zahradil si dělá, co chce, a necítí se vázán koaliční dohodou. Zahradil je kukaččí vejce Václava Klause v koaličním hnízdě a vzhledem ke své povaze a svému poslání se tam bude pochopitelně snažit dělat co největší virvál. V současné době by rád prosadil, aby se skupiny zemí v rámci EU mohly dohodnout, že nepřipustí na svém území platnost některých unijních zákonů. Má jít mj. i o trestně právní normy. Panu ¨Zahradilovi jde nejspíš o to, aby podle našich zákonů (nemohly by to být přímo prezidentské dekrety?) bylo možné udělat krátký proces s vlastizrádci typu jeho kritika Lišky, který se údajně v Berlíně peleší s německými revanšisty.
Britský premiér Blair oznámil, že k 27. červnu podá demisi a odstoupí do té doby i z funkce předsedy Labouristické strany. Byl u moci deset let (britská politická tradice je obdivuhodná, u nás, když premiér vydrží čtyři roky, je to malý zázrak). Jsem rád, že se pokud jde o jeho hodnocení, zase neshodnu s Právem, kde píší: „Blair se proto zařadí do učebnic po boku premiérů Gladstona a Edena, kteří taky zkrachovali v zahraniční politice, a nikoli doma.“ (Taky v Mladé frontě Dnes píší s opovržením o Blairově „bezmezné loajalitě“ k prezidentu Bushovi.) Naštěstí o tom, kdo se zařadí do učebnic se zatím (ještě ani u nás) nebude rozhodovat v Právu. Blair prokázal ve své „irácké“ politice odvahu, loajalitu ke spojenci a schopnost plout v zásadní věci proti proudu veřejného mínění. Neznám českého politika po roce 1990, o němž by se dalo říci totéž. A upřímně řečeno nevím, o kom z jeho současníků ve světové politice by se to dalo s plnou vážností říci.
Odbor vnitřní kontroly Policie ČR uznal, že způsob, jakým policisté jednali s mladými sociálními demokraty, zadrženými na Prvního máje, nebyl přiměřený. Potvrdil to i ministr Langer. Policisté, kteří se provinili, budou potrestáni. Je dobře, že se tak stalo, tím je věc vyřízená.
Jiří Paroubek vyjádřil jakýsi náznak souhlasu s případnou kandidaturou exrektora KU Wilhelma na prezidentský post. Není divu. Je to kandidát natolik neutrální, že by vyhovoval opravdu všem. Nikdo by s ním neměl problémy. To je dobrý důvod, proč ho nevolit. Kandidát se naštěstí kandidatuře zatím vehementně brání. Já bych si dovolil navrhnout kandidáta obdobného, možná ještě vhodnějšího, který by se rozhodně necukal: Dušana Třeštíka. Třeštík for president!
Televize palestinského hnutí Hamás využila k tomu, aby dětem vštípila potřebu krvavého boje proti nevěřícím psům, křižákům a sionistům, i figurku Mickey Mouse. Mickey Mouse promlouvá k dětem v tomto duchu pravidelně. Jiná země, jiný mrav. Hodně jiný.
Podle agentury STEM euru a dolaru (coby měně) důvěřují hlavně voliči ODS, kdežto KSČM ne: ti upřednostňují českou korunu. Škoda, že do průzkumu nebyl zahrnut i rubl.
Co Čech, to debil, prohlásila jakási americká herečka na základě dojmů z návštěvy Prahy. Myslím, že by si to s ní měly vyřídit Kluby českého pohraničí.
Rathovský LOK uspořádal happening pod heslem „Unavený a přepracovaný lékař je rizikem pro pacienta“. Bylo by dobré je ještě doplnit heslem „Nafoukaný a sprostý lékař je rizikem pro pacienta“. Pak by to nemělo chybu.
Ministerstvo vnitra prý uvažuje o zřízení jakýchsi dobrovolníků z řad civilního obyvatelstva, kteří by mohli vypomoci policii. Každému se vybaví PS VB, i ministru Langrovi, který takovou výpomoc pro nejbližší léta neplánuje. Problém je, že normální demokratický stát se bez důvěry veřejnosti v policii a armádu (a taky bez ochoty veřejnosti pomoci tam, kde je to zapotřebí) neobejde. Samozřejmě předpoklad je, že policie a armáda musí působit tak, aby si důvěru zasloužila.
Řada „osobností“ žádá zákaz výstavy mrtvol v Lucerně. Výstavu považuji z mnoha ohledů za hnusný nápad, jenže problém je v tom, že to vůbec někoho napadne. A tomu zákaz nezabrání. Zákaz je dvojsečný prostředek a znamená přiznání bezmoci a zoufalství. K tématu se vrátíme.
V dnešních Lidových novinách píše polský spolupracovník listu Maciej Ruczaj o „mýtu osvobození“ v roce 1945. Článek je nepřímou polemikou s ohavnou glosou Luboše Palaty, kterou jsme tu už zmínili. Jakkoli mi je stanovisko pana Ruczaje podstatně bližší než Palatovo, v něčem bych si dovolil nesouhlasit. I k tomuto tématu se vrátíme.
Ministerstvo obrany hodlá bezúplatně převést na pravoslavnou církev svou budovu, kde je umístěna telefonní ústředna zajišťující mj. spojení armádního velení s centrálou NATO. Marná sláva, nezapře se, že jsme rodnou zemí dobrého vojáka Švejka. Aby to bylo dokonalé, měly by se na správě budovy podílet kromě pravoslavných ještě KSČM a ruské velvyslanectví (ostatně, nenašel by se někdo, kdo se může plným právem hlásit ke všem třem zmíněným institucím?).
Sobota 12. května
Topolánkova vláda se jako ostatně vždy otřásá v základech: Dva poslanci KDU-ČSL by vypověděli poslušnost vládní koalici, pokud by Topolánek odvolal předsedu KDU-ČSL Čunka z vlády, a to i v případě, když by byl Čunek opravdu obžalován. Kdyby se v KDU-ČSKL po vznesení obžaloby hlasovalo o Čunkovu odvolání, byl by jeden z nich, Jiří Carbol, rovněž proti. Nevím, zda už někdy někde seděl ve vládě někdo, kdo zároveň stál před soudem obviněn z trestného činu (jak by se mělo např. postupovat, pokud by soud na Čunka uvalil vazbu?). Vzhledem k tomu, že oba protestující jsou zároveň proti poplatkům u praktických lékařů a druhý z nich, Hovorka, má vážné výhrady i k reformě veřejných financí, zdá se, že jde o vzpouru zásadnější povahy. Další problém se rýsuje ve Straně zelených. Plzeňská krajská organizace se postavila proti americké radarové základně a hodlá usilovat o revizi sjezdového usnesení strany. Chce tak učinit formou jakéhosi vnitrostranického referenda. Protože v pozadí stojí Bursíkův oponent Stropnický, půjde zřejmě o dosti zásadní a široce založený konflikt. Pokud by se vzbouřila aspoň část koaličních partnerů ODS, nebude Paroubek potřebovat žádnou velkou koalici. Může se ovšem přesto rozhodnout pro velkou koalici a dát tím najevo, že nepotřebuje ty vzbouřence.
Z průzkumu agentury Factum Invenio ohledně americké radarové základny, o němž jsem včera psali, mj. vyplývá, že otázka, zda referendum nebo ne, lidi vůbec nezajímá, a že taky problém základny jako takové figuruje v žebříčku důležitosti až na desátém místě. Různé pseudorevoluční kravály tedy netřeba zas tak přeceňovat. Odbojný funkcionář zelených Stropnický vyzval veřejně členy své strany, aby se zúčastnili chystané pražské demonstrace proti základnám a prohlásil: "Udělali jsme vše pro to, aby tam nebylo moc rudých vlajek." To zjevně znamená, že požádal své stoupence, aby je tentokrát pokud možno nechali doma.
Otázka, má-li se nějak institucionalizovat spolupráce veřejnosti s policií, je opravdu zajímavá. Každého hned napadne Pomocná stráž VB. Český občan (a asi i český novinář) přistupuje k státu v podstatě anarchicky: tenhle stát je pro něj totéž co bolševický, jen s vytrhanýma zubama. A tak by to pochopitelně mělo zůstat. Pro normálního občana demokratického státu je stát a policie něco, co ho má chránit a na čem by mu tedy mělo záležet. Jen pokud občanu na státu a policii ve skutečnosti vůbec nezáleží a svůj statut občana chápe jako statut potenciálního objektu zájmu policie, může pak policie ve skutečnosti vypadat tak, jak ta naše vypadá. Jsou to spojité nádoby: jací občani, taková policie. Kde jsou občani zachváceni nevolnickou mentalitou, tam jsou pak místo policajtů drábi.
Prezident Klaus prý prohlásil na adresu Kaplického projektu Národní knihovny: „Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný až arogantní.“ To od Klause sedí. Když mluví o nepokoře, svévoli a aroganci, je to jako když tygr kritizuje masožravectví. Ostatně jakýpak tygr: fretka.
Psali jsme tu o ambicích dr. Ratha. Trochu jsme to přehnali. Ve skutečnosti může být Paroubek docela klidný: Rath rozhodně nebude usilovat o jeho křeslo „dříve než za pět let“. Jaká to musí být pro Paroubka úleva! Nervózní je zato místopředseda Škromach: vycítil u Ratha haiderovské rysy. Chová se jako tlustý a dobře vykrmený králík, který najednou cítí, že se mu do kotce vetřela mrštná a žíznivá lasička.
Pondělí 14. května
V partii na Primě se pohádali mj. i o Klause jeho dvorní dáma Miroslava Němcová a jeho ponurý kritik Lubomír Zaorálek. Tématu se týká naše dnešní glosa pro lidovky.cz.
Právo dalo opět prostor pro zviditelnění Národní straně ve věci jakési protidemonstraci na území někdejšího protektorátního sběrného tábora pro Romy v Letech. Akce se zúčastnilo celých pět demonstrantů. Premiér Topolánek prý před časem prohlásil, že vláda nebude mít na odkup vepřína peníze a uvažuje spíše o stavbě nového památníku vedle výkrmny. Připadá mi to racionální, ale skoro se to vzhledem k různým aktivistům bojím napsat. Spor o vepřín v Letech nápadně připomíná spor o Temelín. Vepřín je, zdá se, svou povahou vykřičené zařízení, něco jako nevěstinec. Ministr Schwarzenberg mluví citově a pateticky o „prasečáku“. Pan ministr je nejspíš muslim, že v něm vepřové vzbuzuje takový odpor. Já mám vepřové rád.
V US-DEU, z níž se před rokem stala jakási politická černá díra a v tomto stavu nepochybně setrvá ještě dobrých pár miliard let, zuří interní spor. Je s podivem, že pronikl na veřejnost, protože černá díra, jak známo, disponuje tak obrovskou gravitací, že z ní za normálních okolností neunikne žádná informace. V Česku zjevně černé díry fungují jinak než ve zbytku vesmíru. Informace spočívá v tom, že ve straně existují dvě frakce (další anomálie, odporuje to pojmu singularity). Jedna, pragmatici, by ráda fúzovala s ODS (uvědomuje si přitom, že to půjde jen na úrovni regionální a nižší). Druhá, vedená Svatoplukem Karáskem, se hodlá spíše soustředit na tzv. integraci pravice, proces, který lépe odpovídá povaze černé díry a může rovněž probíhat několik miliard let, aniž by přinesl nějaké znepokojivé výsledky. Existuje prý však i třetí koncepce, podle níž by US-DEU naopak měla poskytnout útočiště Topolánkovým oponentům, pokud dojde k rozkolu v ODS. Pokud dojde k rozkolu ODS, bude útočiště potřebovat nejspíš sám Topolánek, i když představa, jak se US-DEU stává posledním útočištěm pro pana Zahradila, Tlustého a paní Němcovou, mi připadá kouzelná. V tomto smyslu lze za útočiště označit např. krematorium.
Alexandr Mitrofanov upozorňuje v Právu, že dalším logickým krokem poté, co EU odmítne plány amerických imperialistů, by mělo být vytvoření evropské armády. Vzhledem k tomu, že její financování nesmí narušit sociální smír v Evropě, to bude nepochybně sbor, z něhož půjde po celém světě hrůza. Je zvláštní, proč pan Mitrofanov nenavrhuje, aby byli jednoduše Američané ve své roli ochránců, v níž v posledních padesáti letech hanebně selhali, nahrazeni Rusy. Ti jsou přece jako spojenci daleko spolehlivější, nemají na svědomí žádné Abú Ghrajby nebo jak se to jmenuje, ani Guantánama, a zejména s námi to myslili vždycky dobře.
Polský Ústavní soud zrušil některé pasáže nového lustračního zákona. Nechci se k věci vyjadřovat podrobně, jsem odkázán na sporé informace českého tisku, ale připadá mi nepřípustné, aby se takový zákon týkal soukromých zařízení a zastupitelů všeho druhu. Každý může volit za poslance fízla, ale právě proto je nezbytné, aby se o tom, kdo byl fízl, všeobecně vědělo. Proto nechápu, proč polský prezident říká s jakýmsi náznakem hlubokého vzdechu, že v případě neschválení zákona „nezbude než otevřít archivy komunistických tajných služeb“. Ty už přece měly být dávno otevřeny.
Zelení si stěžují, že Topolánkova osobní spojka na EU Zahradil si dělá, co chce, a necítí se vázán koaliční dohodou. Zahradil je kukaččí vejce Václava Klause v koaličním hnízdě a vzhledem ke své povaze a svému poslání se tam bude pochopitelně snažit dělat co největší virvál. V současné době by rád prosadil, aby se skupiny zemí v rámci EU mohly dohodnout, že nepřipustí na svém území platnost některých unijních zákonů. Má jít mj. i o trestně právní normy. Panu ¨Zahradilovi jde nejspíš o to, aby podle našich zákonů (nemohly by to být přímo prezidentské dekrety?) bylo možné udělat krátký proces s vlastizrádci typu jeho kritika Lišky, který se údajně v Berlíně peleší s německými revanšisty.
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
