UDÁLOSTI: Z posledních dnů
Úterý 9. ledna
Z novoročního přerušování dodávek ruské ropy se už stává jakýsi rituál. V případě sporu Ruska s Běloruskem to u člověka, který byl ruskou politiku nucen sledovat celý život na vlastní kůži a poměrně zblízka, nabuzuje jakési podezření, zda to oba kumpáni, Putin s Lukašenkem, náhodou nemají domluvené. Aby společně dokázali ono paroubkovské „bez nás si Evropa ani ruce neumeje“. Když Topolánek mluví o tom, že ropa a plyn jsou součástí neoimperiální politiky Ruské federace, má do slova a do písmene pravdu.
Nová ministryně školství (a bývalá šéfka spolku Jihočeské ježibaby) Kuchtová prohlásila ještě před svým jmenováním pro jakýsi rakouský list, že chce dosáhnout uzavření Temelína ještě dřív, než skončí případný čtyřletý mandát nové vlády. Pak se to společně s předsedou Bursíkem pokoušeli žehlit. Protijaderný fanatismus zelených fakticky vydává ČR všanc ruskému ekonomickému nátlaku. Stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Urban mluví sice poněkud komicky o „protičeském postoji“, je to ale spíš totálně nepromyšlené a taky ovšem nezodpovědné. Kdyby vláda dostala důvěru, mohl by se z toho a z antiamerikanismu zelených stát velký problém (vláda ovšem důvěru nejspíš nedostane).
Další zpráva z Boratova Kazachstánu: německý běžec, který si pro cestu kolem zeměkoule nepromyšleně zvolil trasu přes Českou republiku (kolem zeměkoule se dá přece běhat i přes Rakousko) byl u nás již podruhé okraden, tentokrát v Příbrami. Povede se to i do třetice, nebo stačí včas utéct? K případu, zbude-li čas, se ještě vrátíme.
Inaugurace nové vlády u prezidenta proběhla tentokrát bez incidentů, Klaus se už dostatečně vyřádil na stránkách Týdne. Zato se Klausovi věrní vrhli na předsedu zelených Bursíka. Zahradil prohlásil, že Bursík neustálým nahlodáváním vyostřil vztahy mezi Klausem a Topolánkem. Pánové Klaus a Topolánek se zdárně nahlodávají i bez Bursíkova přispění a navíc Topolánek k tomu má dobré důvody. Zahradilova denunciace je ostatně bolševická formou: na vině nejsou našinci (z ODS), ale cizácký agent imperialismu a provokatér. Poněkud jiný kolorit vnesl do „obsužděnija“ Bursíka poslanec Klas. Hovoří básnicky o tom, že „vystřelil jedovatý šíp do těla ODS“. Výrazivo upomíná na způsob psaní Národních listů v době Rukopisných bojů (viz náš text „Masaryk a česká média“ I., II., III., IV., V.). Podle Klase ODS ztrácí svou pravou tvář, vytratil se konservatismus a převažuje nad ním pragmatismus. A dělit se s ČSSD o koryta, to bude konservatismus? Další Klausovo kukaččí vejce, pražský poslanec Šťastný, varuje před ideologickou diverzí: „Do ODS začínají pronikat Havlovy názory o nepolitické politice. To je pro nás časovaná bomba, a jestli nezačneme tuto debatu seriózně vést (rozuměj „trpezlivo presvedčovať“, jak říkával nebožtík Husák, bd), může tato bomba vybuchnout a roztrhat vše, co zakladatelé strany léta budovali.“ Střízlivý postoj si zachovává (jen?) předseda Senátu Přemysl Sobotka, prezident a Topolánkovi kritici si podle něho musí být vědomi, že každá koalice je umění možného a vyžaduje kompromisy. Sobotka taky řekl: „Raději se spojíme se zelenými než se sociální demokracií, která tady dva roky vládla s komunisty“. To je stručné a přesné. Klaus, Bém a spol. spojují zdárně verbální fundamentalismus s praktickým „pragmatismem“ až na půdu. Což ostatně Klaus dělal už dávno, viz svobodné tržní hospodářství řízené polostátními bankami.
Jan Ziegler píše v MfD o tom, že v Estonsku bude nejspíš v dohledné době zakázána propagace komunismu i nacismu. „Estonci tak chtějí dát najevo, že socialismus marxistické provenience je pro jejich společnost stejným zlem jako nacismus.“ To není přesné. Hlavním zlem je ruský imperialismus, který si po roce 1917 posloužil jako náboženstvím upraveným marxistickým socialismem. Evropské socialistické hnutí marxistický socialismus vstřebalo a překonalo.
Středa 10. ledna
Zprávou číslo jedna je nepochybně informace o jednání trojkoalice s ČSSD před televizními kamerami. Projekt je dílem ČSSD (ve spolupráci s ČT, která v této věci jde sociálním demokratům nestoudně na ruku), přičemž sociální demokraté už předem oznámili, že Topolánkovu vládu ani nepodpoří, ani nebudou tolerovat. Šlo jim tedy jen o to, zviditelnit se na účet svých politických oponentů. To je záměr natolik nestydatý, že snad Topolánek neudělal chybu, když věc prezentoval tak, že jsou sociálními demokraty postaveni před hotovou věc a nestojí jim to za to, aby se vzpírali. Z jednání jsem zatím viděl jen zlomek, Paroubek byl nucen chovat se před kamerami slušně (zřejmě ho k tomu navedli jeho mediální poradci v čele s panem Dimunem, doufám, že nemuseli použít příliš hrubého fyzického násilí). Pan Sobotka se choval slušně, protože jeho šéf se choval slušně. Kdyby se jeho šéf choval jako čuně, pan Sobotka by učinil taktéž. Pan Sobotka je ideální podřízený do každého počasí. Poněkud mne rozladilo, že si „jednání“ člověk nemůže pustit na internetu ze záznamu (každý člověk má občas osobní povinnosti, kterým musí dát přednost před takovým blbým tyátrem). ČT se i v tom předvedla jako vysílačka ČSSD: „haló, vy lidé…“
V novinách se píše o tom, že pan prezident tentokrát nepopřál úspěchu nemilované vládě, kterou jmenoval, a zachoval kamennou tvář. Považuje se to za vrchol nepřízně. Já jsem po přečtení rozhovoru v Týdnu celý rád, že si pan prezident při ceremoniálu nespustil kalhoty a nevystrčil na pana Topolánka to, co vzadu zakrývají.
Ruský únosce letadla, zadržený před časem na ruzyňském letišti, prohlašuje, že si na incident nevzpomíná, byl natolik opilý, že má „okno“. Nepochybuji, že ten člověk mluví pravdu, je fajn, že při zatýkání na letišti kolem sebe nestřílel, jeho kamarádi v srpnu 1968 nebyli tak zdrženliví. Měl štěstí, byl na rozdíl od tehdejší akce sám. Nevím, proč ten kořala má být u nás hlídán a živen na účet našich dobromyslných daňových poplatníků: nejlepší by bylo ho promptně vrátit do země, kde zítra již znamená včera.
Údajný německý běžec kolem zeměkoule odhalil své ledví. Přiznal, že jeho matka je z Karlových Varů a poté uprchl u našich Českých Velenic přes hranice do Rakouska. Vida, Sudeťák. Právem, byl českými vlastenci okraden. Vzali si jen to, co jim podle dohody o reparacích z roku 1946 (nebo 1947?) náleží. K tématu se rozhodně vrátíme.
Britská kontrarozvědka MI5 hodlá napříště prostřednictvím internetu informovat veřejnost „o změnách úrovně možnosti teroristického útoku“. Bude to nejspíš něco jako předpověď počasí. Doufám, že časem na to přejde i BIS: ze západu se do ČR šíří vlna iniciativy Al-Kajdá. Během dnešní noci a zítřejšího rána se dají se očekávat ojedinělé atentáty na severočeské uhelné elektrárny a dálnici Praha-Drážďany. Během zítřka zasáhne fronta pravděpodobně petřínskou rozhlednu a Karlův most, odpoledne a v noci může vyletět do vzduchu Petrov a Velehrad.
Klausův zbrojnoš Tlustý tvrdí v rozhovoru pro MfD, že Topolánek vlezl do „soutěsky druhého pokusu“ sám. To je mírně řečeno nepravda. Jmenoval ho bez jakékoli konzultace s ním prezident. Ovšem, prezident má na něco takového právo. Vlastně se zachoval ještě dost ohleduplně. Mohl také jmenovat nějakého chovance bohnické léčebny.
Do klubu našich hungarologů se dnes v MfD zapojil pan Steigerwald. Vypadá to, že z něho záhy vyroste zdatný konkurent k panu Palatovi z Lidovek. Podle pana Steigerwalda se „ocas čerta“ řekne maďarsky „ördek fasat“. Tento pozoruhodný výraz si zaslouží jakési linguistické analýzy. Čert se maďarsky neřekne ördek, ale ördög, ale to je jen detail. Daleko pozoruhodnější je útvar „fasat“. Ten sice neznamená nic, ale stačí malá úprava, a velmi ze přiblíží výkladu pana Steigerwalda: upravený termín zní „ördög faszát“. Jde o tvar zhruba odpovídající českému akusativu (koho, co) a dá se sice do češtiny přeložit jako „čertův ocas“, ale ve smyslu tak přeneseném, že by se v natolik slušném a seriózním listě, jako je MfD, vůbec neměl objevit.
A doplňuji ještě jednu zprávu, kterou jsem včera opomenul (měl jsem totiž jakýsi zásadní konflikt se svým vrtošivým počítačem). Německá internetová firma Erento zprostředkovává profesionální demonstranty. Má jich zatím k dispozici 280, jeden stojí cca 145 eur na den, za megafon je příplatek 18 eur. Žabaři! My jsme dnes dál. Naše firma ČMKOS, a.s., je schopna na objednávku (politickou) obsadit až dvaceti tisíci profesionálními demonstranty celé Staroměstské náměstí, navíc je bezplatně sveze autobusy ze všech koutů ČR a po demonstraci je zase v pořádku rozveze. Řvát umějí zatím jen česky (na rozdíl od jednoho zaměstnance fy Erento, který ovládá i angličtinu, španělštinu a portugalštinu), ale stačilo by trochu drilu a doplnili by své vzdělání na způsob posledních dvou papežů (narážím na každoroční exhibici Urbi et Orbi) a měli bychom po pivu a škodovkách další pěkné vývozní zboží.
Čtvrtek 11. ledna
Jiří Paroubek svým mediálním šou asi opravdu příliš velké štěstí neudělal. Je podivné, když jednání o tom, zda jsou ochotni dát vládě důvěru, zahájí slovy „my vám řekneme, asi jaké důvody nás vedou k tomu, že nemůžeme podpořit tuhletu vládu“. Pak následovala (cituji dle LN) procedurální rozprava, v níž předseda ČSSD mimo jiné prohlásil: „Takže můžete začít vy a pak něco řekneme my. No a pak poslechneme si a tak nějak to pak posoudíme. A nějak se rozejdeme.“ To vypadá jako zdařilá variace na Havlovu Zahradní slavnost. Načež přečetl z papíru deset hlavních výhrad ke koaliční vládě a nereagoval na Topolánkovy připomínky, že by jim to přece mohl dát na papíře. Pár naivních diváků si snad může myslet, že takhle vypadají věcná jednání mezi delegacemi politických stran. Jenže na těch účastníci mluví k sobě navzájem a ne prostřednictvím kamer k národu. Je třeba zdůraznit: nešlo o žádné jednání, ale o nafouklou a zamaskovanou tiskovou konferenci. A nezdá se, že by si byl Paroubek příliš pomohl. Na celé akci je pozoruhodná pouze její nesmyslnost. Je pravda, že šlo od samého počátku i ze strany ODS o pouhou formalitu (bylo jasné, že ČSSD Topolánkovu vládu tolerovat nebude).
Dodatečně bych chtěl uvést, že přes všechnu argumentaci „protičeskostí“ paní Kuchtové a „českými národními zájmy“ má stínový ministr ČSSD Urban úplnou pravdu, když kritizuje vládní energetickou politiku, která nepočítá s novými jadernými elektrárnami a navrhuje zachovat těžební limity hnědého uhlí. Nemáme na výběr, hrozí nám, že se staneme bezbrannou obětí ruských imperiálních zájmů. Teatrální rusko-běloruská ropná krize to jen znovu zvýraznila.
Topolánkova vláda hodlá požádat o důvěru už příští pátek. ČSSD chce, aby ještě předtím byl „převolen“ předseda Sněmovny. Trojkoalice je proti. Chtěli by vědět, zda jejich vláda obstojí, a podle toho se pak rozhodnou, jak přistoupí k volbě předsedy PS. Je to svým způsobem logické.
Z novoročního přerušování dodávek ruské ropy se už stává jakýsi rituál. V případě sporu Ruska s Běloruskem to u člověka, který byl ruskou politiku nucen sledovat celý život na vlastní kůži a poměrně zblízka, nabuzuje jakési podezření, zda to oba kumpáni, Putin s Lukašenkem, náhodou nemají domluvené. Aby společně dokázali ono paroubkovské „bez nás si Evropa ani ruce neumeje“. Když Topolánek mluví o tom, že ropa a plyn jsou součástí neoimperiální politiky Ruské federace, má do slova a do písmene pravdu.
Nová ministryně školství (a bývalá šéfka spolku Jihočeské ježibaby) Kuchtová prohlásila ještě před svým jmenováním pro jakýsi rakouský list, že chce dosáhnout uzavření Temelína ještě dřív, než skončí případný čtyřletý mandát nové vlády. Pak se to společně s předsedou Bursíkem pokoušeli žehlit. Protijaderný fanatismus zelených fakticky vydává ČR všanc ruskému ekonomickému nátlaku. Stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Urban mluví sice poněkud komicky o „protičeském postoji“, je to ale spíš totálně nepromyšlené a taky ovšem nezodpovědné. Kdyby vláda dostala důvěru, mohl by se z toho a z antiamerikanismu zelených stát velký problém (vláda ovšem důvěru nejspíš nedostane).
Další zpráva z Boratova Kazachstánu: německý běžec, který si pro cestu kolem zeměkoule nepromyšleně zvolil trasu přes Českou republiku (kolem zeměkoule se dá přece běhat i přes Rakousko) byl u nás již podruhé okraden, tentokrát v Příbrami. Povede se to i do třetice, nebo stačí včas utéct? K případu, zbude-li čas, se ještě vrátíme.
Inaugurace nové vlády u prezidenta proběhla tentokrát bez incidentů, Klaus se už dostatečně vyřádil na stránkách Týdne. Zato se Klausovi věrní vrhli na předsedu zelených Bursíka. Zahradil prohlásil, že Bursík neustálým nahlodáváním vyostřil vztahy mezi Klausem a Topolánkem. Pánové Klaus a Topolánek se zdárně nahlodávají i bez Bursíkova přispění a navíc Topolánek k tomu má dobré důvody. Zahradilova denunciace je ostatně bolševická formou: na vině nejsou našinci (z ODS), ale cizácký agent imperialismu a provokatér. Poněkud jiný kolorit vnesl do „obsužděnija“ Bursíka poslanec Klas. Hovoří básnicky o tom, že „vystřelil jedovatý šíp do těla ODS“. Výrazivo upomíná na způsob psaní Národních listů v době Rukopisných bojů (viz náš text „Masaryk a česká média“ I., II., III., IV., V.). Podle Klase ODS ztrácí svou pravou tvář, vytratil se konservatismus a převažuje nad ním pragmatismus. A dělit se s ČSSD o koryta, to bude konservatismus? Další Klausovo kukaččí vejce, pražský poslanec Šťastný, varuje před ideologickou diverzí: „Do ODS začínají pronikat Havlovy názory o nepolitické politice. To je pro nás časovaná bomba, a jestli nezačneme tuto debatu seriózně vést (rozuměj „trpezlivo presvedčovať“, jak říkával nebožtík Husák, bd), může tato bomba vybuchnout a roztrhat vše, co zakladatelé strany léta budovali.“ Střízlivý postoj si zachovává (jen?) předseda Senátu Přemysl Sobotka, prezident a Topolánkovi kritici si podle něho musí být vědomi, že každá koalice je umění možného a vyžaduje kompromisy. Sobotka taky řekl: „Raději se spojíme se zelenými než se sociální demokracií, která tady dva roky vládla s komunisty“. To je stručné a přesné. Klaus, Bém a spol. spojují zdárně verbální fundamentalismus s praktickým „pragmatismem“ až na půdu. Což ostatně Klaus dělal už dávno, viz svobodné tržní hospodářství řízené polostátními bankami.
Jan Ziegler píše v MfD o tom, že v Estonsku bude nejspíš v dohledné době zakázána propagace komunismu i nacismu. „Estonci tak chtějí dát najevo, že socialismus marxistické provenience je pro jejich společnost stejným zlem jako nacismus.“ To není přesné. Hlavním zlem je ruský imperialismus, který si po roce 1917 posloužil jako náboženstvím upraveným marxistickým socialismem. Evropské socialistické hnutí marxistický socialismus vstřebalo a překonalo.
Středa 10. ledna
Zprávou číslo jedna je nepochybně informace o jednání trojkoalice s ČSSD před televizními kamerami. Projekt je dílem ČSSD (ve spolupráci s ČT, která v této věci jde sociálním demokratům nestoudně na ruku), přičemž sociální demokraté už předem oznámili, že Topolánkovu vládu ani nepodpoří, ani nebudou tolerovat. Šlo jim tedy jen o to, zviditelnit se na účet svých politických oponentů. To je záměr natolik nestydatý, že snad Topolánek neudělal chybu, když věc prezentoval tak, že jsou sociálními demokraty postaveni před hotovou věc a nestojí jim to za to, aby se vzpírali. Z jednání jsem zatím viděl jen zlomek, Paroubek byl nucen chovat se před kamerami slušně (zřejmě ho k tomu navedli jeho mediální poradci v čele s panem Dimunem, doufám, že nemuseli použít příliš hrubého fyzického násilí). Pan Sobotka se choval slušně, protože jeho šéf se choval slušně. Kdyby se jeho šéf choval jako čuně, pan Sobotka by učinil taktéž. Pan Sobotka je ideální podřízený do každého počasí. Poněkud mne rozladilo, že si „jednání“ člověk nemůže pustit na internetu ze záznamu (každý člověk má občas osobní povinnosti, kterým musí dát přednost před takovým blbým tyátrem). ČT se i v tom předvedla jako vysílačka ČSSD: „haló, vy lidé…“
V novinách se píše o tom, že pan prezident tentokrát nepopřál úspěchu nemilované vládě, kterou jmenoval, a zachoval kamennou tvář. Považuje se to za vrchol nepřízně. Já jsem po přečtení rozhovoru v Týdnu celý rád, že si pan prezident při ceremoniálu nespustil kalhoty a nevystrčil na pana Topolánka to, co vzadu zakrývají.
Ruský únosce letadla, zadržený před časem na ruzyňském letišti, prohlašuje, že si na incident nevzpomíná, byl natolik opilý, že má „okno“. Nepochybuji, že ten člověk mluví pravdu, je fajn, že při zatýkání na letišti kolem sebe nestřílel, jeho kamarádi v srpnu 1968 nebyli tak zdrženliví. Měl štěstí, byl na rozdíl od tehdejší akce sám. Nevím, proč ten kořala má být u nás hlídán a živen na účet našich dobromyslných daňových poplatníků: nejlepší by bylo ho promptně vrátit do země, kde zítra již znamená včera.
Údajný německý běžec kolem zeměkoule odhalil své ledví. Přiznal, že jeho matka je z Karlových Varů a poté uprchl u našich Českých Velenic přes hranice do Rakouska. Vida, Sudeťák. Právem, byl českými vlastenci okraden. Vzali si jen to, co jim podle dohody o reparacích z roku 1946 (nebo 1947?) náleží. K tématu se rozhodně vrátíme.
Britská kontrarozvědka MI5 hodlá napříště prostřednictvím internetu informovat veřejnost „o změnách úrovně možnosti teroristického útoku“. Bude to nejspíš něco jako předpověď počasí. Doufám, že časem na to přejde i BIS: ze západu se do ČR šíří vlna iniciativy Al-Kajdá. Během dnešní noci a zítřejšího rána se dají se očekávat ojedinělé atentáty na severočeské uhelné elektrárny a dálnici Praha-Drážďany. Během zítřka zasáhne fronta pravděpodobně petřínskou rozhlednu a Karlův most, odpoledne a v noci může vyletět do vzduchu Petrov a Velehrad.
Klausův zbrojnoš Tlustý tvrdí v rozhovoru pro MfD, že Topolánek vlezl do „soutěsky druhého pokusu“ sám. To je mírně řečeno nepravda. Jmenoval ho bez jakékoli konzultace s ním prezident. Ovšem, prezident má na něco takového právo. Vlastně se zachoval ještě dost ohleduplně. Mohl také jmenovat nějakého chovance bohnické léčebny.
Do klubu našich hungarologů se dnes v MfD zapojil pan Steigerwald. Vypadá to, že z něho záhy vyroste zdatný konkurent k panu Palatovi z Lidovek. Podle pana Steigerwalda se „ocas čerta“ řekne maďarsky „ördek fasat“. Tento pozoruhodný výraz si zaslouží jakési linguistické analýzy. Čert se maďarsky neřekne ördek, ale ördög, ale to je jen detail. Daleko pozoruhodnější je útvar „fasat“. Ten sice neznamená nic, ale stačí malá úprava, a velmi ze přiblíží výkladu pana Steigerwalda: upravený termín zní „ördög faszát“. Jde o tvar zhruba odpovídající českému akusativu (koho, co) a dá se sice do češtiny přeložit jako „čertův ocas“, ale ve smyslu tak přeneseném, že by se v natolik slušném a seriózním listě, jako je MfD, vůbec neměl objevit.
A doplňuji ještě jednu zprávu, kterou jsem včera opomenul (měl jsem totiž jakýsi zásadní konflikt se svým vrtošivým počítačem). Německá internetová firma Erento zprostředkovává profesionální demonstranty. Má jich zatím k dispozici 280, jeden stojí cca 145 eur na den, za megafon je příplatek 18 eur. Žabaři! My jsme dnes dál. Naše firma ČMKOS, a.s., je schopna na objednávku (politickou) obsadit až dvaceti tisíci profesionálními demonstranty celé Staroměstské náměstí, navíc je bezplatně sveze autobusy ze všech koutů ČR a po demonstraci je zase v pořádku rozveze. Řvát umějí zatím jen česky (na rozdíl od jednoho zaměstnance fy Erento, který ovládá i angličtinu, španělštinu a portugalštinu), ale stačilo by trochu drilu a doplnili by své vzdělání na způsob posledních dvou papežů (narážím na každoroční exhibici Urbi et Orbi) a měli bychom po pivu a škodovkách další pěkné vývozní zboží.
Čtvrtek 11. ledna
Jiří Paroubek svým mediálním šou asi opravdu příliš velké štěstí neudělal. Je podivné, když jednání o tom, zda jsou ochotni dát vládě důvěru, zahájí slovy „my vám řekneme, asi jaké důvody nás vedou k tomu, že nemůžeme podpořit tuhletu vládu“. Pak následovala (cituji dle LN) procedurální rozprava, v níž předseda ČSSD mimo jiné prohlásil: „Takže můžete začít vy a pak něco řekneme my. No a pak poslechneme si a tak nějak to pak posoudíme. A nějak se rozejdeme.“ To vypadá jako zdařilá variace na Havlovu Zahradní slavnost. Načež přečetl z papíru deset hlavních výhrad ke koaliční vládě a nereagoval na Topolánkovy připomínky, že by jim to přece mohl dát na papíře. Pár naivních diváků si snad může myslet, že takhle vypadají věcná jednání mezi delegacemi politických stran. Jenže na těch účastníci mluví k sobě navzájem a ne prostřednictvím kamer k národu. Je třeba zdůraznit: nešlo o žádné jednání, ale o nafouklou a zamaskovanou tiskovou konferenci. A nezdá se, že by si byl Paroubek příliš pomohl. Na celé akci je pozoruhodná pouze její nesmyslnost. Je pravda, že šlo od samého počátku i ze strany ODS o pouhou formalitu (bylo jasné, že ČSSD Topolánkovu vládu tolerovat nebude).
Dodatečně bych chtěl uvést, že přes všechnu argumentaci „protičeskostí“ paní Kuchtové a „českými národními zájmy“ má stínový ministr ČSSD Urban úplnou pravdu, když kritizuje vládní energetickou politiku, která nepočítá s novými jadernými elektrárnami a navrhuje zachovat těžební limity hnědého uhlí. Nemáme na výběr, hrozí nám, že se staneme bezbrannou obětí ruských imperiálních zájmů. Teatrální rusko-běloruská ropná krize to jen znovu zvýraznila.
Topolánkova vláda hodlá požádat o důvěru už příští pátek. ČSSD chce, aby ještě předtím byl „převolen“ předseda Sněmovny. Trojkoalice je proti. Chtěli by vědět, zda jejich vláda obstojí, a podle toho se pak rozhodnou, jak přistoupí k volbě předsedy PS. Je to svým způsobem logické.
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
