UDÁLOSTI: Z posledních dnů
Pátek 24. listopadu
Je velmi nepravděpodobné, že by ČSSD přijala poslední návrh ODS na vytvoření duhové vlády s mandátem do jara 2008. Předseda Paroubek si sice formálně vyžádal čas na rozmyšlení do pondělka, ale podle slov místopředsedy Škromacha se stranické orgány nehodlají ani sejít, straničtí bosové se budou domlouvat po telefonech. Je otázka, zda v současné situaci vůbec může vzniknout nějaký korektní návrh, na němž by se ODS a ČSSD mohly shodnout (a je taky otázka, zda je vůbec vhodné takový návrh hledat). ČSSD při současném stavu svých preferencí nikdy nepřistoupí na předčasné volby. Dopřát Paroubkovi třetí pokus znamená zahnat ho do kouta. Z toho hlediska je taky třeba posuzovat Paroubkovo jednání se senátorem Čunkem. Čunkovo vítězství na sjezdu KDU-ČSL je dost pravděpodobné. A co bude potom dělat, je ve hvězdách. Dá se pochopit, že nechce, aby jeho straně antikomunismus bránil hlasovat pro úpravu ústavy (usnadnění předčasných voleb) tenkrát, když pro ni budou i komunisté. Jenže takové nebezpečí nehrozí. Jeho řeči o tom, že komunisté nejsou nepřátelé, ale političtí rivalové či partneři, jsou povážlivé. Čunek chce buď předčasné volby v co nejkratším termínu, nebo vládu které provede zásadní reformy (co jsou to zásadní reformy?). Pokud budou volby v co nejkratší době, je mu jedno, jaká vláda „dovládne“. Co je to nejkratší doba? Dva měsíce? Nebo rok? Pokud by se Paroubek dostal k třetímu pokusu a neměl Čunkovu podporu, bude to pro něho s velkou pravděpodobností politické Waterloo. Jenomže to by byl zase zázrak, o nějž se nikdo z čelných českých nekomunistických politiků nijak nezasloužil. A zázrak tu už byl v listopadu 1989. Tím jsme svůj příděl vyčerpali.
Předseda KSČM Filip obvinil senátora Čunka, že vystěhování romských neplatičů je v rozporu se základy křesťanské morálky. Myslím, že pan Filip není úplně kompetentní arbitr ve věci křesťanské morálky.
Jakýsi řidič srazil po cestě z diskotéky mladíka, který, pokud tomu dobře rozumím, přeletěl přes jeho auto a zadním oknem se propadl do kufru. Dotyčný si toho všiml teprve když přijel domů (!!) a spolu se svou přítelkyní pak odvezli těžce zraněného do lesa a tam ho odložili. Má být obžalován z ublížení na zdraví z nedbalosti a z neposkytnutí pomoci. Právně nevzdělaný člověk by řekl, že neposkytnutí pomoci je něco pasivního (člověk neudělá to, co udělat má). Oba protagonisté vykutálené příhody, z níž běhá člověku mráz po zádech, však projevili vrchovatou míru iniciativy a aktivity.
Na poměrně zastrčeném místě otisklo Právo příspěvek svého nového zahraničního přispěvatele Vladimíra Putina (autor je t. č. ruským prezidentem). Pan prezident je mj. proti vytváření nových dělících čar napříč Evropou (ovšem, ty by zkomplikovaly tradiční ruskou politiku „jakmile začnou být nepozorní, sežer toho, kdo je momentálně nejblíž“) a je pro zajištění volného pohybu osob (asi takového jaký nastal směrem z východu 21. srpna 1968?). Taky řeči o tom, že „nemůžeme přepsat dějiny“ (to možná pan prezident pochytil od českých křenologů) a že „musíme společně vytvářet dějiny Ruska a Evropy coby partnerů a spojenců“ vzbuzují jakési obavy. Vztahy evropských zemí s Ruskem by jistě měly být ty nejlepší, ale to by Rusko nesmělo provozovat politiku, kterou lze bez velkého přehánění nazvat „brežněvismus s lidskou tváří“.
ČSSD údajně (aspoň podle informací uveřejněných v MfD) buduje tým, který se má zabývat bojem proti konkurentům a nepřátelům strany. Je hezké, že se sociální demokraté inspirují revolučními tradicemi z let 1945-8, i když to podivnou shodou okolností nejsou tradice jejich, nýbrž komunistické. Můžeme se tak snadno zorientovat, kam nás to po nástupu pana Paroubka stroj času vlastně vrátil.
Náměstek ministra zdravotnictví se jmenuje Hroboň. Jeden z odéesáckých ministrů zdravotnictví se kdysi jmenoval Rubáš. Proč má ODS takovou zálibu v morbidní symbolice?
Sobota 25. listopadu
V rozhovoru pro Právo prohlásil předseda ODS Topolánek, že je po rozhovorech s ČSSD k šanci čtyřkoaliční duhové vlády skeptický. Skeptický je, soudě podle toho, co řekl na veřejnosti, i předseda ČSSD Paroubek. Třetího (Paroubkova) pokusu se bojí Topolánek i Paroubek (těžko říci, kdo z nich víc). Předčasné volby by asi nedopadly pro ČSSD dobře. Jiří Hanák v Právu navrhl, aby ČSSD v druhém pokusu Topolánkovi tolerovala trojkoaliční vládu. To je v tuto chvíli asi to nejhorší, co by sociální demokrati mohli pravici provést: vláda by sice vznikla, ale její možnosti vládnout by byly skoro nulové. ODS by se na to měla připravit, možná, že bude muset tuto svou vládu při hlasování o důvěře svrhnout sama.
Kandidát Strany zelených Pávek, který ve volbách do Poslanecké sněmovny neuspěl víceméně kvůli zvláštnostem volebního zákona, kritizoval předsedu strany Bursíka za to, že mu strana slouží jen jako východisko pro osobní profilování a že nezastupuje její zájmy. Tímhle způsobem se bude dnes již imaginární trojkoalice do budoucna uvolňovat, protože krize je předržená a strany levého bloku, Paroubkem znovusjednocená ČSSD nově a KSČM tradičně, jsou pro takovou situaci lépe vybaveny.
Americká filmová hvězda Angelina Jolieová (přiznám se, že vůbec nevím, kdo to je, ale bude asi slavná) se pochlubila českému velvyslanci Šitlerovi při náhodném setkání na letišti v Phnomphenhu, že má české předky. Její dědeček se totiž jmenoval Elmer Voight a byl synem českých emigrantů. Jméno vzbuzuje podezření, že byl podobně jako becherovka, leč jaksi se zpětnou platností, znárodněn na základě Benešových dekretů.
Topolánkův spolupracovník Dalík sdělil údajně Mladé frontě Dnes, že ODS přetahuje ČSSD poslance, aby získala většinu pro vládu bez ČSSD. U poslance Pohanky to už je prý hotová věc. Nehledě k tomu, že podobné řešení je zcela neslušné, a proto taky nestabilní a nepraktické, pochybuji, že kdyby tomu tak opravdu bylo, ODS by to předem takhle demonstrativně vyhlašovala. Je to odvetná reakce na zprávy o tom, že si ČSSD buduje oddělení na stíhání problematických osob? Chtějí postrašit Paroubka a přivést ho k povolnosti? Nebo je to úlet, vzniklý v nervózním ovzduší předržené krize?
V MfD se přou „osobnosti“ o tom, má-li se Ludvíku Svobodovi postavit v Kroměříži socha. Většina osobností se domnívá, že na jedné straně (zásluhy), na druhé straně (problém), tedy kontroverzní osobnost. Já si vůbec nemyslím, že by nebožtík Svoboda byl kontroverzní osobnost. Byl to křišťálově čistý a nelomený případ odporného zrádce, který poprvé zradil v letech 1945-8, po druhé v letech 1968-9. Samozřejmě si v Kroměříži mohou postavit pomník komukoli: nejlepší by byl dvojpomník Ludvíka Svobody a Emanuela Moravce.
Senátor Čunek poskytl rozhovor Lidovým novinám. Nikdo z něho nezmoudří. Co znamenaly jeho schůzky s Paroubkem, si z něho člověk nedomyslí. Pan Čunek je standardní lidovecký politik: nikdo neví, čeho se od něho člověk může dočkat, ale každý tuší, že to může být ledacos. Do čela KDU-ČSL se hodí, bude držet linii.
Pondělí 27. listopadu
Předseda ČSSD Paroubek odmítá duhovou čtyřkoalici s jeden a půl ročním mandátem. Předseda ODS Topolánek odmítá koalici za účasti ČSSD s mandátem na tři roky, případně na celé volební období. Oba k tomu mají dobré důvody. Duhová koalice na rok a půl je kompromisem mezi předčasnými volbami co nejdříve a velkou koalicí na celé volební období. To, že by její existence byla jedním jediným prodlouženým předvolebním zápasem, jak tvrdí Paroubek, je pravda. Koalice s ČSSD na celé období nebo dobu o něco málo kratší by znamenala, že ČSSD, která by podle Paroubkových slov do vlády vyslala svou druhou garnituru a případně „odborníky“, by byla zároveň ve vládě i v opozici a ODS by prodělala kalhoty. Navíc si Paroubek zjevně získal za spojence budoucího předsedu KDU-ČSL Čunka, který udělá elegantně to, co Kalousek zkopal. Je pro co nejrychlejší, nejpředčasnější volby a zároveň za vládu trojkoalice ČSSD, ODS, KDU-ČSL na hodně dlouhou dobu. Pokusy o kompromis odmítá. Nejpravděpodobnější bohužel je, že se ODS pod spojeným tlakem pánů Čunka a Paroubka rozhodne pro „Paroubkovo“ řešení. Pokud jde o třetí Paroubkův pokus a o co nejrychlejší volby, je teď výsledek hlasování o důvěře ve hvězdách – to, co v takovém případě udělá KDU-ČSL, je zcela nepředvídatelné. Zdá se, že všechny rozumné možnosti řešení byly vyčerpány, teď se bude realizovat jedna z nerozumných.
Miroslava Němcová prohlásila v nedělní televizní debatě: „Někdo vyhrál volby a někdo by měl uznat, že prohrál a odejít do opozice.“ Paroubek bohužel není v situaci, kdy by ho mohl někdo donutit odejít do opozice. A rovněž má bohužel pravdu, že „vítězství“ ODS je zcela imaginární. ODS si za ně nic nekoupí. Předseda ODS Topolánek, jak se zdá, udělal zcela osudovou chybu tím, když opustil projekt trojkoalice (neměl naději probít se s ním k vládě, ale měl naději zabránit Paroubkovi, aby se probil k vládě) a vydal se tím Paroubkovi do rukou. Důsledkem byl rozklad KDU-ČSL. Z chování pana Čunka lze dovodit, že Topolánkova stovka už neexistuje. Jak si mohla ODS zvolit do čela tak neschopného člověka!
Topolánkův pád dokresluje skandál kolem výroků jeho – co? poradace? tajemníka? – Dalíka. Ten člověk prohlásil před obávaným reportérem Mladé fronty Dnes, že „my“ pracujeme na přetahování poslanců ČSSD a že si s ČSSD „budeme… teď jen jakoby hrát a pak je pošleme do prdele. Protože ty jejich požadavky jsou neakceptovatelný.“ (cituji dle MfD, slovo prdel jsem si doplnil, protože netrpím skrupulemi). Pak to všechno popřel a když zjistil, že ho nahráli skrytou kamerou, začal se kroutit. Chce teď reportéra žalovat, protože mu slíbil, že si to, co mu říká, nechá pro sebe (stejně by mohl delikvent žalovat policejního vyšetřovatele, že si nenechal pro sebe to, co mu pod slibem mlčenlivosti svěřil. Směšné). „Považuji za absurdní, aby se mé soukromé vyjádření stalo předmětem sporu mezi vrcholnými politiky ČSSD a ODS.“ Jaképak soukromé vyjádření! To „my“ znamenalo buď ODS, nebo „já a Topolánek“. Těžko říci, co je horší. Místopředsedkyně PS Němcová si zjevně myslí (ač to z pochopitelných důvodů takhle neformulovala), že by Topolánek měl Dalíka vyhodit. Já si myslím, že už je pozdě. Kromě toho platí: jaký papaláš, takový poradce. Paroubek žádá od Topolánka omluvu: po takové žádosti se mu Topolánek dost dobře omluvit nemůže a pan Paroubek to dobře ví. Z toho je vidět, že se momentálně dvakrát moc dohodnout nechce. Kdyby pan Paroubek žádal – a to velmi důrazně – vysvětlení, udělal by to, co musel, a nikdo by mu to nemohl vyčítat. Zároveň by dal najevo, že mu o dohodu jde.
Zvláštní kolorit této neradostné situaci dodává prohlášení předsedy KSČM Filipa, že se u nás prosazují fašizující tendence. Zloděj křičí: chyťte zloděje. Fašizující tendence se u nás neprosazují, jen se pár hlupáků beznadějně snaží zablokovat KSČM na poslední chvíli cestu k faktické spoluvládě. Nedělní Otázky Václava Moravce dokázaly, že si pan Filip s panem Paroubkem docela dobře rozumějí: jejich rozpory jsou, řečeno terminologií dialektické patafyziky, „neantagonistické“. Máme se na co těšit.
Je velmi nepravděpodobné, že by ČSSD přijala poslední návrh ODS na vytvoření duhové vlády s mandátem do jara 2008. Předseda Paroubek si sice formálně vyžádal čas na rozmyšlení do pondělka, ale podle slov místopředsedy Škromacha se stranické orgány nehodlají ani sejít, straničtí bosové se budou domlouvat po telefonech. Je otázka, zda v současné situaci vůbec může vzniknout nějaký korektní návrh, na němž by se ODS a ČSSD mohly shodnout (a je taky otázka, zda je vůbec vhodné takový návrh hledat). ČSSD při současném stavu svých preferencí nikdy nepřistoupí na předčasné volby. Dopřát Paroubkovi třetí pokus znamená zahnat ho do kouta. Z toho hlediska je taky třeba posuzovat Paroubkovo jednání se senátorem Čunkem. Čunkovo vítězství na sjezdu KDU-ČSL je dost pravděpodobné. A co bude potom dělat, je ve hvězdách. Dá se pochopit, že nechce, aby jeho straně antikomunismus bránil hlasovat pro úpravu ústavy (usnadnění předčasných voleb) tenkrát, když pro ni budou i komunisté. Jenže takové nebezpečí nehrozí. Jeho řeči o tom, že komunisté nejsou nepřátelé, ale političtí rivalové či partneři, jsou povážlivé. Čunek chce buď předčasné volby v co nejkratším termínu, nebo vládu které provede zásadní reformy (co jsou to zásadní reformy?). Pokud budou volby v co nejkratší době, je mu jedno, jaká vláda „dovládne“. Co je to nejkratší doba? Dva měsíce? Nebo rok? Pokud by se Paroubek dostal k třetímu pokusu a neměl Čunkovu podporu, bude to pro něho s velkou pravděpodobností politické Waterloo. Jenomže to by byl zase zázrak, o nějž se nikdo z čelných českých nekomunistických politiků nijak nezasloužil. A zázrak tu už byl v listopadu 1989. Tím jsme svůj příděl vyčerpali.
Předseda KSČM Filip obvinil senátora Čunka, že vystěhování romských neplatičů je v rozporu se základy křesťanské morálky. Myslím, že pan Filip není úplně kompetentní arbitr ve věci křesťanské morálky.
Jakýsi řidič srazil po cestě z diskotéky mladíka, který, pokud tomu dobře rozumím, přeletěl přes jeho auto a zadním oknem se propadl do kufru. Dotyčný si toho všiml teprve když přijel domů (!!) a spolu se svou přítelkyní pak odvezli těžce zraněného do lesa a tam ho odložili. Má být obžalován z ublížení na zdraví z nedbalosti a z neposkytnutí pomoci. Právně nevzdělaný člověk by řekl, že neposkytnutí pomoci je něco pasivního (člověk neudělá to, co udělat má). Oba protagonisté vykutálené příhody, z níž běhá člověku mráz po zádech, však projevili vrchovatou míru iniciativy a aktivity.
Na poměrně zastrčeném místě otisklo Právo příspěvek svého nového zahraničního přispěvatele Vladimíra Putina (autor je t. č. ruským prezidentem). Pan prezident je mj. proti vytváření nových dělících čar napříč Evropou (ovšem, ty by zkomplikovaly tradiční ruskou politiku „jakmile začnou být nepozorní, sežer toho, kdo je momentálně nejblíž“) a je pro zajištění volného pohybu osob (asi takového jaký nastal směrem z východu 21. srpna 1968?). Taky řeči o tom, že „nemůžeme přepsat dějiny“ (to možná pan prezident pochytil od českých křenologů) a že „musíme společně vytvářet dějiny Ruska a Evropy coby partnerů a spojenců“ vzbuzují jakési obavy. Vztahy evropských zemí s Ruskem by jistě měly být ty nejlepší, ale to by Rusko nesmělo provozovat politiku, kterou lze bez velkého přehánění nazvat „brežněvismus s lidskou tváří“.
ČSSD údajně (aspoň podle informací uveřejněných v MfD) buduje tým, který se má zabývat bojem proti konkurentům a nepřátelům strany. Je hezké, že se sociální demokraté inspirují revolučními tradicemi z let 1945-8, i když to podivnou shodou okolností nejsou tradice jejich, nýbrž komunistické. Můžeme se tak snadno zorientovat, kam nás to po nástupu pana Paroubka stroj času vlastně vrátil.
Náměstek ministra zdravotnictví se jmenuje Hroboň. Jeden z odéesáckých ministrů zdravotnictví se kdysi jmenoval Rubáš. Proč má ODS takovou zálibu v morbidní symbolice?
Sobota 25. listopadu
V rozhovoru pro Právo prohlásil předseda ODS Topolánek, že je po rozhovorech s ČSSD k šanci čtyřkoaliční duhové vlády skeptický. Skeptický je, soudě podle toho, co řekl na veřejnosti, i předseda ČSSD Paroubek. Třetího (Paroubkova) pokusu se bojí Topolánek i Paroubek (těžko říci, kdo z nich víc). Předčasné volby by asi nedopadly pro ČSSD dobře. Jiří Hanák v Právu navrhl, aby ČSSD v druhém pokusu Topolánkovi tolerovala trojkoaliční vládu. To je v tuto chvíli asi to nejhorší, co by sociální demokrati mohli pravici provést: vláda by sice vznikla, ale její možnosti vládnout by byly skoro nulové. ODS by se na to měla připravit, možná, že bude muset tuto svou vládu při hlasování o důvěře svrhnout sama.
Kandidát Strany zelených Pávek, který ve volbách do Poslanecké sněmovny neuspěl víceméně kvůli zvláštnostem volebního zákona, kritizoval předsedu strany Bursíka za to, že mu strana slouží jen jako východisko pro osobní profilování a že nezastupuje její zájmy. Tímhle způsobem se bude dnes již imaginární trojkoalice do budoucna uvolňovat, protože krize je předržená a strany levého bloku, Paroubkem znovusjednocená ČSSD nově a KSČM tradičně, jsou pro takovou situaci lépe vybaveny.
Americká filmová hvězda Angelina Jolieová (přiznám se, že vůbec nevím, kdo to je, ale bude asi slavná) se pochlubila českému velvyslanci Šitlerovi při náhodném setkání na letišti v Phnomphenhu, že má české předky. Její dědeček se totiž jmenoval Elmer Voight a byl synem českých emigrantů. Jméno vzbuzuje podezření, že byl podobně jako becherovka, leč jaksi se zpětnou platností, znárodněn na základě Benešových dekretů.
Topolánkův spolupracovník Dalík sdělil údajně Mladé frontě Dnes, že ODS přetahuje ČSSD poslance, aby získala většinu pro vládu bez ČSSD. U poslance Pohanky to už je prý hotová věc. Nehledě k tomu, že podobné řešení je zcela neslušné, a proto taky nestabilní a nepraktické, pochybuji, že kdyby tomu tak opravdu bylo, ODS by to předem takhle demonstrativně vyhlašovala. Je to odvetná reakce na zprávy o tom, že si ČSSD buduje oddělení na stíhání problematických osob? Chtějí postrašit Paroubka a přivést ho k povolnosti? Nebo je to úlet, vzniklý v nervózním ovzduší předržené krize?
V MfD se přou „osobnosti“ o tom, má-li se Ludvíku Svobodovi postavit v Kroměříži socha. Většina osobností se domnívá, že na jedné straně (zásluhy), na druhé straně (problém), tedy kontroverzní osobnost. Já si vůbec nemyslím, že by nebožtík Svoboda byl kontroverzní osobnost. Byl to křišťálově čistý a nelomený případ odporného zrádce, který poprvé zradil v letech 1945-8, po druhé v letech 1968-9. Samozřejmě si v Kroměříži mohou postavit pomník komukoli: nejlepší by byl dvojpomník Ludvíka Svobody a Emanuela Moravce.
Senátor Čunek poskytl rozhovor Lidovým novinám. Nikdo z něho nezmoudří. Co znamenaly jeho schůzky s Paroubkem, si z něho člověk nedomyslí. Pan Čunek je standardní lidovecký politik: nikdo neví, čeho se od něho člověk může dočkat, ale každý tuší, že to může být ledacos. Do čela KDU-ČSL se hodí, bude držet linii.
Pondělí 27. listopadu
Předseda ČSSD Paroubek odmítá duhovou čtyřkoalici s jeden a půl ročním mandátem. Předseda ODS Topolánek odmítá koalici za účasti ČSSD s mandátem na tři roky, případně na celé volební období. Oba k tomu mají dobré důvody. Duhová koalice na rok a půl je kompromisem mezi předčasnými volbami co nejdříve a velkou koalicí na celé volební období. To, že by její existence byla jedním jediným prodlouženým předvolebním zápasem, jak tvrdí Paroubek, je pravda. Koalice s ČSSD na celé období nebo dobu o něco málo kratší by znamenala, že ČSSD, která by podle Paroubkových slov do vlády vyslala svou druhou garnituru a případně „odborníky“, by byla zároveň ve vládě i v opozici a ODS by prodělala kalhoty. Navíc si Paroubek zjevně získal za spojence budoucího předsedu KDU-ČSL Čunka, který udělá elegantně to, co Kalousek zkopal. Je pro co nejrychlejší, nejpředčasnější volby a zároveň za vládu trojkoalice ČSSD, ODS, KDU-ČSL na hodně dlouhou dobu. Pokusy o kompromis odmítá. Nejpravděpodobnější bohužel je, že se ODS pod spojeným tlakem pánů Čunka a Paroubka rozhodne pro „Paroubkovo“ řešení. Pokud jde o třetí Paroubkův pokus a o co nejrychlejší volby, je teď výsledek hlasování o důvěře ve hvězdách – to, co v takovém případě udělá KDU-ČSL, je zcela nepředvídatelné. Zdá se, že všechny rozumné možnosti řešení byly vyčerpány, teď se bude realizovat jedna z nerozumných.
Miroslava Němcová prohlásila v nedělní televizní debatě: „Někdo vyhrál volby a někdo by měl uznat, že prohrál a odejít do opozice.“ Paroubek bohužel není v situaci, kdy by ho mohl někdo donutit odejít do opozice. A rovněž má bohužel pravdu, že „vítězství“ ODS je zcela imaginární. ODS si za ně nic nekoupí. Předseda ODS Topolánek, jak se zdá, udělal zcela osudovou chybu tím, když opustil projekt trojkoalice (neměl naději probít se s ním k vládě, ale měl naději zabránit Paroubkovi, aby se probil k vládě) a vydal se tím Paroubkovi do rukou. Důsledkem byl rozklad KDU-ČSL. Z chování pana Čunka lze dovodit, že Topolánkova stovka už neexistuje. Jak si mohla ODS zvolit do čela tak neschopného člověka!
Topolánkův pád dokresluje skandál kolem výroků jeho – co? poradace? tajemníka? – Dalíka. Ten člověk prohlásil před obávaným reportérem Mladé fronty Dnes, že „my“ pracujeme na přetahování poslanců ČSSD a že si s ČSSD „budeme… teď jen jakoby hrát a pak je pošleme do prdele. Protože ty jejich požadavky jsou neakceptovatelný.“ (cituji dle MfD, slovo prdel jsem si doplnil, protože netrpím skrupulemi). Pak to všechno popřel a když zjistil, že ho nahráli skrytou kamerou, začal se kroutit. Chce teď reportéra žalovat, protože mu slíbil, že si to, co mu říká, nechá pro sebe (stejně by mohl delikvent žalovat policejního vyšetřovatele, že si nenechal pro sebe to, co mu pod slibem mlčenlivosti svěřil. Směšné). „Považuji za absurdní, aby se mé soukromé vyjádření stalo předmětem sporu mezi vrcholnými politiky ČSSD a ODS.“ Jaképak soukromé vyjádření! To „my“ znamenalo buď ODS, nebo „já a Topolánek“. Těžko říci, co je horší. Místopředsedkyně PS Němcová si zjevně myslí (ač to z pochopitelných důvodů takhle neformulovala), že by Topolánek měl Dalíka vyhodit. Já si myslím, že už je pozdě. Kromě toho platí: jaký papaláš, takový poradce. Paroubek žádá od Topolánka omluvu: po takové žádosti se mu Topolánek dost dobře omluvit nemůže a pan Paroubek to dobře ví. Z toho je vidět, že se momentálně dvakrát moc dohodnout nechce. Kdyby pan Paroubek žádal – a to velmi důrazně – vysvětlení, udělal by to, co musel, a nikdo by mu to nemohl vyčítat. Zároveň by dal najevo, že mu o dohodu jde.
Zvláštní kolorit této neradostné situaci dodává prohlášení předsedy KSČM Filipa, že se u nás prosazují fašizující tendence. Zloděj křičí: chyťte zloděje. Fašizující tendence se u nás neprosazují, jen se pár hlupáků beznadějně snaží zablokovat KSČM na poslední chvíli cestu k faktické spoluvládě. Nedělní Otázky Václava Moravce dokázaly, že si pan Filip s panem Paroubkem docela dobře rozumějí: jejich rozpory jsou, řečeno terminologií dialektické patafyziky, „neantagonistické“. Máme se na co těšit.
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
