UDÁLOSTI: Z posledních dnů
Úterý 17. října
Václav Klaus včera po setkání s představiteli ODS popřel, že by jeho cílem byla velká koalice ČSSD a ODS. Respektuje prý, že ODS si to nepřeje. Tomu je možno buď věřit, nebo ne. Předseda zelených Bursík mu to nevěří, já bych spíš řekl, že poslední průzkumy veřejného mínění činí (naštěstí) velkou koalici čím dál tím svízelnější – a ovšem taky souhlas ČSSD s předčasnými volbami čím dál tím nepravděpodobnější (a pravděpodobný nebyl nikdy). Mluví se (konečně) o prozatímní překlenovací vládě. Není jasné, kdy mají být předčasné volby, ODS zatím nesignalizovala ústup od své původní představy, že v první polovině příštího roku. Jenže komunisté, na kterých záleží, řeknou překlenovací vládě a předčasným volbám ano jen tehdy, když v té vládě budou i oni. ČSSD je zásadně proti (souhlasili by s volbami za dva roky, protože doufají že do té doby se vybabrají z nejhoršího). A účast komunistů by byla nejspíš přijatelná jen pro ČSSD, která ani překlenovací vládu, ani předčasné volby nechce.
Dnešní Právo přináší další materiál pro rubriku „Jak číst Právo“, totiž zprávu „Na webu kandidáta ODS byl nabízen sex nezletilým dívkám“, umístěnou na první straně hned pod „otvírákem“. Zpráva začíná odstavcem: „Milevská radnice podá žalobu na kandidáta ODS do komunálních voleb Pavla Bolka za to, že na svých webových stránkách … publikoval inzeráty, na nichž jsou nabízeny sexuální služby nezletilým dívkám, přičemž jim navrhoval, že jim „udělá dítě““. Zamlčeným podmětem poslední věty souvětí („přičemž jim navrhoval…“) je Pavel Bolek. Aby tento dojem zůstal zachován, hovoří se v dalších řádkách neadresně o „inzerentovi“. Ten, kdo dočte zprávu pozorně až do konce, ovšem nakonec zjistí, že Bolek jen zveřejnil inzerát někoho jiného. Je málo sporné, že pan Bolek takový inzerát zveřejnit nikdy neměl. Je taky málo sporné, že Právo v prvních několika větách zprávy vzbuzuje dojem, jako by inzerentem byl sám Bolek. Což zapadá do horečné snahy vyvážit Péťu, Doležela a spol. před volbami honem honem nějakými skandály ODS. Proč ne, jen by se to mělo dělat korektně.
ČSSD prý podpoří rozpočet, prohlásil místopředseda Sobotka, ale bude za to něco chtít: „Máme již jen dvě podmínky, na kterých se shodlo předsednictvo ČSSD… Vláda nebude prodávat ČEZ a příjmy, se kterými počítá z jeho privatizace, najde někde jinde, ukončí nepravdivou kampaň o stavu veřejných financí a nějakou formou, například přes ministra financí, se omluví za nepravdivé údaje, které byly zveřejněny v inzerátech ministerstva.“ Především je málo povzbudivé, když čtenář zjistí, že bývalý dlouholetý ministr financí neumí počítat do tří. A za druhé, pan Sobotka si dělá z veřejnosti srandu. Nechtěl by náhodou, aby Tlustého natřeli dehtem, vyváleli v peří a pak jej s omluvnou cedulí na krku vozili na oslu po městě? Slušné lidi nenapadne klást někomu tak ponižující podmínky. Kromě toho je to vyčůrané, protože „pánové“ v ČSSD dobře vědí, že taková podmínka je pro každého politického partnera nepřijatelná.
Předseda ČSSD slibuje, že se ještě tento týden obrátí na KDU-ČSL a zelené s „inzerovanými“ otázkami, v čem je pro ně nebezpečná tolerance dnešních komunistů. Zavazuji se, že ač netázán, okamžitě a s chutí na otázky pana Paroubka odpovím. Ne proč je to nebezpečné pro ty dvě strany, ale proč je to nebezpečné pro ČR a její občany. Pan Paroubek dává taky najevo, že předčasné volby nedopustí. Musí proběhnout všechny tři pokusy o ustavení vlády, a pokud budou všechny neúspěšné, „tak si to umím představit, že by nic jiného nezbylo“. Pan Paroubek si v tomto případě nemá co představovat, i kdyby to snad neuměl, nebylo mu to nic platné. V ústavě stojí: „Článek 35.(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny“. Prezident ji může rozpustit, ale nemusí, záleží to jen a jen na jeho rozhodnutí a vůbec ne na představivosti pana Paroubka.
Polské poměry jsou snad ještě vykutálenější než ty české: politici PiS odmítají spolupracovat s poslankyní Sebeobrany Bergerovou, protože jí prý nemohou důvěřovat. Je třeba připomenout, o co šlo: zástupce PiS se pokusil poslankyni zkorumpovat a ona zařídila, že pokus o korupci byl nahrán skrytou kamerou. Problém je na straně korumpujícího, tj. PiS. PiS by se měla spíš snažit, aby jí mohli i po tom skandále důvěřovat její voliči.
„Nepochybně bychom do parlamentu nešli s ničím, co by obsahovalo znárodňování, policejní stát, ohrožení demokracie“, píše předseda–komentátor Jiří Paroubek v Právu. Je mi líto, ale znárodňování se za minulé Paroubkovy vlády už rozjelo ve zdravotnictví, přičemž národ se nakonec zhmotnil v dr. Rathovi a jeho přičinlivé lobby (národ má smůlu, vždycky se v někom zhmotní a většinou se mu nepovede vybrat si vhodného „hostitele“, za totáče byl národem např. aparát KSČ). Příslib policejního státu je obsažen v čilé snaze přistřihnout křidýlka svobodě projevu. To všechno dává tušit, že pod Paroubkovou osobní vládou s podporou komunistů by se demokracii zrovna moc dobře nedařilo. Pan Paroubek vyčítá Topolánkovi „nabubřelé prohlášení o „štvoucích“ novinářích“. To si opravdu myslí, že si my, hloupí čtenáři, vůbec nic nepamatujeme?
Vedení ODS (a místopředseda Nečas) podle MfD počítá s tím, že „milovník průzkumů“ Paroubek změní svůj názor na předčasné volby poté, co zjistí, že už je preferuje víc než polovina lidí. Nad takovým závěrem zůstává rozum stát – Paroubek si z průzkumů vyvodí především to, že předčasné volby by pro něj a pro jeho stranu byly skutečnou pohromou. Ostatně to už jistě udělal a těžko se mu divit.
Středa 18. října
Předsedkyně SNK-ED europoslankyně Hybášková obvinila „lidi z okruhu ministra financí Vlastimila Tlustého“ z toho, že v souvislosti s případným uvolněním finančního příspěvku pro SNK-ED za volby z roku 2000 požadovali několikamilionovou provizi. Provize prý (podle ČT) měla směřovat i k ministrům Tlustému a Pospíšilovi. Hybášková jednala se zprostředkovatelem, jehož jméno tají. Zpráva se mi na první poslech moc nezdá, nedovedu si představit, že by v nynější situaci a navíc před dvojími volbami vyvíjeli dva ministři ODS takové sebevražedné iniciativy. O panu Tlustém je možné si myslet leccos, ale rozhodně to není kamikadze.
Inspekce ministerstva vnitra (lépe řečeno, jak uvádí Právo, vyšetřovatelé inspekce na pokyn dozorujícího státního zástupce a bez souhlasu svého nového nadřízeného, souhlas nepotřebují) podala návrh na obvinění plukovníka Kubiceho ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, pomluvy a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Člověku dá docela práci, aby si obě aktivity (tu paní Hybáškové a tu policistů z Inspekce) nedával do souvislosti s vývojem případu Doležal, Péťa ad. jako odvetné akce. Pokud jde o případ Kubice, mělo by se hlavně vyšetřit, co na obsahu zprávy je pravda a co jsou jen nepodložené dohady. Zveřejnění zprávy těsně před volbami nebyla vůbec čistá věc a pan Kubice ze to nese morální spoluzodpovědnost. Kriminální by ovšem nesl jen v tom případě, pokud by se podařilo prokázat, že se na průniku zprávy na veřejnost podílel. Čtyřměsíční bezvládí a volební kampaň právě v tomto období má, jak vidno, pustošivý vliv na stabilitu významných policejních orgánů a politiky vůbec. Bude policie ČR během tohoto bezvládí roztrhána na cucky soupeřícími stranami? Člověk by skoro řekl, že týden před volbami by se mělo zveřejňování zpráv výše uvedeného typu prostě zakázat (to se týká samozřejmě i kauzy Doležel). Důvody, které mluví pro to, aby pan Paroubek neřídil další čtyři roky českou politiku, jsou daleko závažnější než nějaká kauza Doležel.
Pokud jde o případ Kubice, vystoupil český expremiér a předseda ČSSD včera v televizi s krátkým sdělením, že půjde po Kubicovi, když to malinko přeženu, jako slepice po flusu. Pomstychtivé výlevy tohoto typu jsou jednak nešikovné, jednak nechutné.
Ještě k aféře s inzerátem na sex s nezletilými na serveru kandidáta ODS: není mi jasné, zda si inzerci obstarával sám nebo zda to svěřil nějaké firmě. V druhém případě může být jeho možnost zjistit, co se na stránkách objevuje za inzeráty, poměrně malá.
KSČM dala opět najevo, že ji ani nenapadne přispět k takovému uklidnění situace, z něhož ona (a taky Paroubek) nebude nic mít. Předčasné volby připouští místopředseda Dolejš „jen po vyčerpání všech ústavních pokusů a na základě shody všech stran“. Znovu opakuji, že po vyčerpání všech tří pokusů záleží jen a jen na prezidentovi. Je naivní si představovat, že by KSČM byla schopná udělat něco kloudného. Její role je stejná jako role KSČ za první republiky.
Vedení KSČM jako jeden muž popírá, že by vedlo jakékoli jednání s ODS. V komentářích Práva se neformální jednání ODS s KSČM bere za hotovou věc: jak může ODS jednat s KSČM, která s ní nejedná?
Poslanec-komentátor Jiří Paroubek píše v Lidových novinách, že Topolánek vyčerpal už své tři pokusy o vytvoření vlády. Topolánek zase soustavně tvrdí, že Paroubek už svůj pokus na vytvoření vlády fakticky dostal. Obojí je nehorázné překrucování skutečnosti a úplný nesmysl. Český volič už brzy upadne na zem pod tíhou bulíků, které mu obě nesmiřitelně zápasící strany věší na nos.
Ve zmíněném článku píše Paroubek taky o tom, že jednání o menšinové vládě ODS s tolerancí ČSSD „najednou skončila – protože proklamace Mirka Topolánka vždy platily do té doby, než se sešlo grémium ODS“. Nevím, proč pan Paroubek považuje čtenáře LN (a čtenáře všeobecně) za totálně sklerotické idioty: jednání ukončil pan Paroubek poté, co se za zády svých dosavadních partnerů v jednání dohodl s Kalouskem na jeho saltu mortale.
Jiří Paroubek rovněž konečně dospěl k názoru, že po třetím neúspěšném pokusu o důvěru prezident může a nemusí vypsat mimořádné volby. Jen se tváří, jako by to, zda je prezident vypíše nebo ne, záleželo taky na něm. Obávám se, že se ho Klaus v tom případě asi nebude ptát. Zvlášť když pro ně je už jednoznačná většina veřejnosti.
V Lidových novinách věnoval mé maličkosti opět pozornost známý národní socialista z ODS pan Zahradil. Píše: „Nyní, v souvislosti s francouzským zákonem, napíše jeden publicista, známý svou posedlostí tématem odsunu, tento dosti neuvěřitelný komentář: „Je zajímavé, že masakry německého civilního obyvatelstva po skončení druhé světové války Francouzům při přijímání ČR do EU těžkou hlavu nedělaly.“ Není to náhoda.“ Myslím, že texty tohoto typu patří vzhledem ke svému výrazně vlajkařskému charakteru do Práva. Je to typická „stranické denunciace“. Nenapíše se, o koho jde, neuvede se žádný argument, jen se názor ocejchuje jako neuvěřitelný a hned se označí, že to není žádná náhoda (nýbrž jen další projev vlastizrádného spiknutí proti národním zájmům, má si čtenář domyslit). Divím se, že se LN neštítí něco podobného zveřejňovat.
Čtvrtek 19. října
Václav Klaus jednal dnes s představiteli sociální demokracie. Vyjádřil se velmi zdrženlivě nejen o velké koalici a o tom, že by byl povinen dát Paroubkovi jeho příležitost, ale docela všeobecně: „já jsem jasně řekl, že hledám, mapuji situaci, v politických stranách mapuji to, co ony jsou schopny akceptovat.“ Pan prezident se chová poněkud alibisticky. Zároveň prohlašuje, že politici už začínají chápat, že každý bude muset ustoupit, všichni nemohou stoprocentně vyhrát. To zní dost hrozivě, chystá se – jak je tomu u nás ve vypjatých situacích zvykem - nějaké ohavné pytlíkování? Nevím, jak dlouho může přetahování o moc ve státě ještě trvat. Teď to vypadá, že jedinou schůdnou a přímou cestou je co nejrychleji odbavit dva zbývající pokusy. Tím se otevře cesta k předčasným volbám. Je zjevné, že jeden z těch pokusů bude Paroubkův: pokud ne ten druhý, tak rozhodně ten třetí, a pokud Paroubek dostane druhý pokus, zajistí si nejspíš novou volbou Vlčka do funkce předsedy PS taky ten třetí ne-li pro sebe, tedy aspoň pro ČSSD nebo pro nějakého jí blízkého „odborníka“. Je totiž zcela jasné, že v tajné nové volbě předsedy PS bude opět někdo (a já jsem přesvědčen, že ten někdo je z KDU-ČSL) hlasovat se sociálními demokraty.
Paní předsedkyně Hybášková (SNK-DE) narazila se svou oznamovací iniciativou i ve vlastní straně. Její kolegové se domnívají, že věc zveřejnila bez jasných důkazů, podle ní se tak domnívají proto, že myslí na budoucí místní koalice s ODS. Pravda je nejspíš zároveň obojí. Paní Hybášková je ovšem veselá kopa, protože zároveň prohlašuje: kampaň je namířena proti korupci a proti osobám (ministr Tlustý, ministr Pospíšil a nejmenovaný poslanec ODS), nikoli proti ODS. Když tohle někdo řekne dva dny před volbami, zaslouží si velebobra vyčůranosti. Jenže my jsme ho už za tento měsíc udělili panu ministru Vondrovi. Škoda, v předvolebním období se to jen hemží důstojnými kandidáty.
Informace o aktivitách pp. Doležela, Péti a spol. nabývají hrozivých rozměrů. Mělo se jednat mj. o vraždu plukovníka Kubiceho, přičemž její scénář (diskreditace v médiích, postavení mimo službu a následná „sebevražda“) se pomalu naplňuje (přestože plánovači už bručí), a to včetně role, kterou v tom měla sehrát Inspekce ministra vnitra. Utěšuju se tím, že předvolební stres působí i v tomto případě jako mohutná zvětšující čočka, ale jde mi to čím dál tím méně. A otázka mj. zní: přežije policie ČR rok 2006? Podrobovat instituci zvlášť u nás tak křehkou a po mnoha stránkách problematickou takovým zkouškám z odolnosti (přesněji řečeno neodolnosti) politickým tlakům považuji za strašně bezohledné: fungující policie je smysluplná instituce a občané ji potřebují.
Příští týden bude ministr Tlustý jednat s představiteli ostatních politických stran o státním rozpočtu. Nejsem odborník v ekonomice a rád se nechám poučit, ale neznamená náhodou ta podmínka ČSSD, že vláda nebude privatizovat část ČEZu, zároveň to, že se vládě nemůže za žádných okolností podařit dodržet schodek ve výši „jen“ 91 miliard Kč (tj. že pak bude nutně podstatně vyšší)? Pro ČSSD by to pak bylo pohodlné: pokud by zůstala v opozici, svedla by to na ODS, pokud by se dostala do vlády, taky.
Z rozhovoru Jiřího Paroubka pro Právo vyplývá, že expremiér je skutečným mučedníkem české politiky: „Myslím si, že žádný politik v ČR nebyl nikdy zahrnut takovou sadou útoků jako já.“ Škoda, že ve své skromnosti neřekl „žádný politik na zeměkouli“. Ve skutečnosti „sadou útoků“ jsou už přes půl roku zahrnováni všichni zleva doprava a pan Paroubek se na tom zahrnování velmi čile podílel a podílí.
Podle zpráv v českém tisku (poskytl je senátor Mejstřík) měl předseda KSČM kdysi za totáče jako „rozvědčík“ (žádný estébák, ovšem) po určitou dobu služebně navštěvovat jakýsi bordel ve Stuttgartu a získávat jeho majitelku (českou emigrantku) pro spolupráci se světem míru a socialismu. „Noční klub“ byl atraktivní proto, že jej navštěvovali hlavně američtí vojáci. Majitelka byla navnaděna velkodušným darem, sadou litinového nádobí firmy Sfinx České Budějovice. Jak snaha o „verbovku“ bordelmamá dopadla, se nepraví. Pokud je to pravda (a pravda to samozřejmě není, záhy o tom rozhodne nějaký soud na základě svědectví řídících důstojníků p. Filipa), může se KSČM pyšnit předsedou s opravdu dobrodružnou minulostí.
Expatriarcha Československé církve husitské Schwarz se postaral opět o rozruch. Při návratu z nějaké akce (kde se podle některých zdrojů mohutně přijímalo pod obojí, takže svatý muž byl v dobrém rozmaru), porazil kýbl brigádníkovi, který v nočních hodinách opravoval poškozené billboardy ODS. Podle verze zavilých odpůrců pana Schwarze se pak sápal nejdřív na brigádníka, pak na policisty, a argumentoval tím, že je zaměstnán na Ministerstvu vnitra ČR, což je pravda: pracuje tam nikoli jako feldkurát, nýbrž v tzv. „antikonfliktním týmu“. Policisté prý neprojevili vůči antikonfliktnímu odborníkovi náležitý respekt a nasadili mu promptně klepeta. Takže přece jen nějaká dobrá zpráva z policejních kruhů.
Václav Klaus včera po setkání s představiteli ODS popřel, že by jeho cílem byla velká koalice ČSSD a ODS. Respektuje prý, že ODS si to nepřeje. Tomu je možno buď věřit, nebo ne. Předseda zelených Bursík mu to nevěří, já bych spíš řekl, že poslední průzkumy veřejného mínění činí (naštěstí) velkou koalici čím dál tím svízelnější – a ovšem taky souhlas ČSSD s předčasnými volbami čím dál tím nepravděpodobnější (a pravděpodobný nebyl nikdy). Mluví se (konečně) o prozatímní překlenovací vládě. Není jasné, kdy mají být předčasné volby, ODS zatím nesignalizovala ústup od své původní představy, že v první polovině příštího roku. Jenže komunisté, na kterých záleží, řeknou překlenovací vládě a předčasným volbám ano jen tehdy, když v té vládě budou i oni. ČSSD je zásadně proti (souhlasili by s volbami za dva roky, protože doufají že do té doby se vybabrají z nejhoršího). A účast komunistů by byla nejspíš přijatelná jen pro ČSSD, která ani překlenovací vládu, ani předčasné volby nechce.
Dnešní Právo přináší další materiál pro rubriku „Jak číst Právo“, totiž zprávu „Na webu kandidáta ODS byl nabízen sex nezletilým dívkám“, umístěnou na první straně hned pod „otvírákem“. Zpráva začíná odstavcem: „Milevská radnice podá žalobu na kandidáta ODS do komunálních voleb Pavla Bolka za to, že na svých webových stránkách … publikoval inzeráty, na nichž jsou nabízeny sexuální služby nezletilým dívkám, přičemž jim navrhoval, že jim „udělá dítě““. Zamlčeným podmětem poslední věty souvětí („přičemž jim navrhoval…“) je Pavel Bolek. Aby tento dojem zůstal zachován, hovoří se v dalších řádkách neadresně o „inzerentovi“. Ten, kdo dočte zprávu pozorně až do konce, ovšem nakonec zjistí, že Bolek jen zveřejnil inzerát někoho jiného. Je málo sporné, že pan Bolek takový inzerát zveřejnit nikdy neměl. Je taky málo sporné, že Právo v prvních několika větách zprávy vzbuzuje dojem, jako by inzerentem byl sám Bolek. Což zapadá do horečné snahy vyvážit Péťu, Doležela a spol. před volbami honem honem nějakými skandály ODS. Proč ne, jen by se to mělo dělat korektně.
ČSSD prý podpoří rozpočet, prohlásil místopředseda Sobotka, ale bude za to něco chtít: „Máme již jen dvě podmínky, na kterých se shodlo předsednictvo ČSSD… Vláda nebude prodávat ČEZ a příjmy, se kterými počítá z jeho privatizace, najde někde jinde, ukončí nepravdivou kampaň o stavu veřejných financí a nějakou formou, například přes ministra financí, se omluví za nepravdivé údaje, které byly zveřejněny v inzerátech ministerstva.“ Především je málo povzbudivé, když čtenář zjistí, že bývalý dlouholetý ministr financí neumí počítat do tří. A za druhé, pan Sobotka si dělá z veřejnosti srandu. Nechtěl by náhodou, aby Tlustého natřeli dehtem, vyváleli v peří a pak jej s omluvnou cedulí na krku vozili na oslu po městě? Slušné lidi nenapadne klást někomu tak ponižující podmínky. Kromě toho je to vyčůrané, protože „pánové“ v ČSSD dobře vědí, že taková podmínka je pro každého politického partnera nepřijatelná.
Předseda ČSSD slibuje, že se ještě tento týden obrátí na KDU-ČSL a zelené s „inzerovanými“ otázkami, v čem je pro ně nebezpečná tolerance dnešních komunistů. Zavazuji se, že ač netázán, okamžitě a s chutí na otázky pana Paroubka odpovím. Ne proč je to nebezpečné pro ty dvě strany, ale proč je to nebezpečné pro ČR a její občany. Pan Paroubek dává taky najevo, že předčasné volby nedopustí. Musí proběhnout všechny tři pokusy o ustavení vlády, a pokud budou všechny neúspěšné, „tak si to umím představit, že by nic jiného nezbylo“. Pan Paroubek si v tomto případě nemá co představovat, i kdyby to snad neuměl, nebylo mu to nic platné. V ústavě stojí: „Článek 35.(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny“. Prezident ji může rozpustit, ale nemusí, záleží to jen a jen na jeho rozhodnutí a vůbec ne na představivosti pana Paroubka.
Polské poměry jsou snad ještě vykutálenější než ty české: politici PiS odmítají spolupracovat s poslankyní Sebeobrany Bergerovou, protože jí prý nemohou důvěřovat. Je třeba připomenout, o co šlo: zástupce PiS se pokusil poslankyni zkorumpovat a ona zařídila, že pokus o korupci byl nahrán skrytou kamerou. Problém je na straně korumpujícího, tj. PiS. PiS by se měla spíš snažit, aby jí mohli i po tom skandále důvěřovat její voliči.
„Nepochybně bychom do parlamentu nešli s ničím, co by obsahovalo znárodňování, policejní stát, ohrožení demokracie“, píše předseda–komentátor Jiří Paroubek v Právu. Je mi líto, ale znárodňování se za minulé Paroubkovy vlády už rozjelo ve zdravotnictví, přičemž národ se nakonec zhmotnil v dr. Rathovi a jeho přičinlivé lobby (národ má smůlu, vždycky se v někom zhmotní a většinou se mu nepovede vybrat si vhodného „hostitele“, za totáče byl národem např. aparát KSČ). Příslib policejního státu je obsažen v čilé snaze přistřihnout křidýlka svobodě projevu. To všechno dává tušit, že pod Paroubkovou osobní vládou s podporou komunistů by se demokracii zrovna moc dobře nedařilo. Pan Paroubek vyčítá Topolánkovi „nabubřelé prohlášení o „štvoucích“ novinářích“. To si opravdu myslí, že si my, hloupí čtenáři, vůbec nic nepamatujeme?
Vedení ODS (a místopředseda Nečas) podle MfD počítá s tím, že „milovník průzkumů“ Paroubek změní svůj názor na předčasné volby poté, co zjistí, že už je preferuje víc než polovina lidí. Nad takovým závěrem zůstává rozum stát – Paroubek si z průzkumů vyvodí především to, že předčasné volby by pro něj a pro jeho stranu byly skutečnou pohromou. Ostatně to už jistě udělal a těžko se mu divit.
Středa 18. října
Předsedkyně SNK-ED europoslankyně Hybášková obvinila „lidi z okruhu ministra financí Vlastimila Tlustého“ z toho, že v souvislosti s případným uvolněním finančního příspěvku pro SNK-ED za volby z roku 2000 požadovali několikamilionovou provizi. Provize prý (podle ČT) měla směřovat i k ministrům Tlustému a Pospíšilovi. Hybášková jednala se zprostředkovatelem, jehož jméno tají. Zpráva se mi na první poslech moc nezdá, nedovedu si představit, že by v nynější situaci a navíc před dvojími volbami vyvíjeli dva ministři ODS takové sebevražedné iniciativy. O panu Tlustém je možné si myslet leccos, ale rozhodně to není kamikadze.
Inspekce ministerstva vnitra (lépe řečeno, jak uvádí Právo, vyšetřovatelé inspekce na pokyn dozorujícího státního zástupce a bez souhlasu svého nového nadřízeného, souhlas nepotřebují) podala návrh na obvinění plukovníka Kubiceho ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, pomluvy a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Člověku dá docela práci, aby si obě aktivity (tu paní Hybáškové a tu policistů z Inspekce) nedával do souvislosti s vývojem případu Doležal, Péťa ad. jako odvetné akce. Pokud jde o případ Kubice, mělo by se hlavně vyšetřit, co na obsahu zprávy je pravda a co jsou jen nepodložené dohady. Zveřejnění zprávy těsně před volbami nebyla vůbec čistá věc a pan Kubice ze to nese morální spoluzodpovědnost. Kriminální by ovšem nesl jen v tom případě, pokud by se podařilo prokázat, že se na průniku zprávy na veřejnost podílel. Čtyřměsíční bezvládí a volební kampaň právě v tomto období má, jak vidno, pustošivý vliv na stabilitu významných policejních orgánů a politiky vůbec. Bude policie ČR během tohoto bezvládí roztrhána na cucky soupeřícími stranami? Člověk by skoro řekl, že týden před volbami by se mělo zveřejňování zpráv výše uvedeného typu prostě zakázat (to se týká samozřejmě i kauzy Doležel). Důvody, které mluví pro to, aby pan Paroubek neřídil další čtyři roky českou politiku, jsou daleko závažnější než nějaká kauza Doležel.
Pokud jde o případ Kubice, vystoupil český expremiér a předseda ČSSD včera v televizi s krátkým sdělením, že půjde po Kubicovi, když to malinko přeženu, jako slepice po flusu. Pomstychtivé výlevy tohoto typu jsou jednak nešikovné, jednak nechutné.
Ještě k aféře s inzerátem na sex s nezletilými na serveru kandidáta ODS: není mi jasné, zda si inzerci obstarával sám nebo zda to svěřil nějaké firmě. V druhém případě může být jeho možnost zjistit, co se na stránkách objevuje za inzeráty, poměrně malá.
KSČM dala opět najevo, že ji ani nenapadne přispět k takovému uklidnění situace, z něhož ona (a taky Paroubek) nebude nic mít. Předčasné volby připouští místopředseda Dolejš „jen po vyčerpání všech ústavních pokusů a na základě shody všech stran“. Znovu opakuji, že po vyčerpání všech tří pokusů záleží jen a jen na prezidentovi. Je naivní si představovat, že by KSČM byla schopná udělat něco kloudného. Její role je stejná jako role KSČ za první republiky.
Vedení KSČM jako jeden muž popírá, že by vedlo jakékoli jednání s ODS. V komentářích Práva se neformální jednání ODS s KSČM bere za hotovou věc: jak může ODS jednat s KSČM, která s ní nejedná?
Poslanec-komentátor Jiří Paroubek píše v Lidových novinách, že Topolánek vyčerpal už své tři pokusy o vytvoření vlády. Topolánek zase soustavně tvrdí, že Paroubek už svůj pokus na vytvoření vlády fakticky dostal. Obojí je nehorázné překrucování skutečnosti a úplný nesmysl. Český volič už brzy upadne na zem pod tíhou bulíků, které mu obě nesmiřitelně zápasící strany věší na nos.
Ve zmíněném článku píše Paroubek taky o tom, že jednání o menšinové vládě ODS s tolerancí ČSSD „najednou skončila – protože proklamace Mirka Topolánka vždy platily do té doby, než se sešlo grémium ODS“. Nevím, proč pan Paroubek považuje čtenáře LN (a čtenáře všeobecně) za totálně sklerotické idioty: jednání ukončil pan Paroubek poté, co se za zády svých dosavadních partnerů v jednání dohodl s Kalouskem na jeho saltu mortale.
Jiří Paroubek rovněž konečně dospěl k názoru, že po třetím neúspěšném pokusu o důvěru prezident může a nemusí vypsat mimořádné volby. Jen se tváří, jako by to, zda je prezident vypíše nebo ne, záleželo taky na něm. Obávám se, že se ho Klaus v tom případě asi nebude ptát. Zvlášť když pro ně je už jednoznačná většina veřejnosti.
V Lidových novinách věnoval mé maličkosti opět pozornost známý národní socialista z ODS pan Zahradil. Píše: „Nyní, v souvislosti s francouzským zákonem, napíše jeden publicista, známý svou posedlostí tématem odsunu, tento dosti neuvěřitelný komentář: „Je zajímavé, že masakry německého civilního obyvatelstva po skončení druhé světové války Francouzům při přijímání ČR do EU těžkou hlavu nedělaly.“ Není to náhoda.“ Myslím, že texty tohoto typu patří vzhledem ke svému výrazně vlajkařskému charakteru do Práva. Je to typická „stranické denunciace“. Nenapíše se, o koho jde, neuvede se žádný argument, jen se názor ocejchuje jako neuvěřitelný a hned se označí, že to není žádná náhoda (nýbrž jen další projev vlastizrádného spiknutí proti národním zájmům, má si čtenář domyslit). Divím se, že se LN neštítí něco podobného zveřejňovat.
Čtvrtek 19. října
Václav Klaus jednal dnes s představiteli sociální demokracie. Vyjádřil se velmi zdrženlivě nejen o velké koalici a o tom, že by byl povinen dát Paroubkovi jeho příležitost, ale docela všeobecně: „já jsem jasně řekl, že hledám, mapuji situaci, v politických stranách mapuji to, co ony jsou schopny akceptovat.“ Pan prezident se chová poněkud alibisticky. Zároveň prohlašuje, že politici už začínají chápat, že každý bude muset ustoupit, všichni nemohou stoprocentně vyhrát. To zní dost hrozivě, chystá se – jak je tomu u nás ve vypjatých situacích zvykem - nějaké ohavné pytlíkování? Nevím, jak dlouho může přetahování o moc ve státě ještě trvat. Teď to vypadá, že jedinou schůdnou a přímou cestou je co nejrychleji odbavit dva zbývající pokusy. Tím se otevře cesta k předčasným volbám. Je zjevné, že jeden z těch pokusů bude Paroubkův: pokud ne ten druhý, tak rozhodně ten třetí, a pokud Paroubek dostane druhý pokus, zajistí si nejspíš novou volbou Vlčka do funkce předsedy PS taky ten třetí ne-li pro sebe, tedy aspoň pro ČSSD nebo pro nějakého jí blízkého „odborníka“. Je totiž zcela jasné, že v tajné nové volbě předsedy PS bude opět někdo (a já jsem přesvědčen, že ten někdo je z KDU-ČSL) hlasovat se sociálními demokraty.
Paní předsedkyně Hybášková (SNK-DE) narazila se svou oznamovací iniciativou i ve vlastní straně. Její kolegové se domnívají, že věc zveřejnila bez jasných důkazů, podle ní se tak domnívají proto, že myslí na budoucí místní koalice s ODS. Pravda je nejspíš zároveň obojí. Paní Hybášková je ovšem veselá kopa, protože zároveň prohlašuje: kampaň je namířena proti korupci a proti osobám (ministr Tlustý, ministr Pospíšil a nejmenovaný poslanec ODS), nikoli proti ODS. Když tohle někdo řekne dva dny před volbami, zaslouží si velebobra vyčůranosti. Jenže my jsme ho už za tento měsíc udělili panu ministru Vondrovi. Škoda, v předvolebním období se to jen hemží důstojnými kandidáty.
Informace o aktivitách pp. Doležela, Péti a spol. nabývají hrozivých rozměrů. Mělo se jednat mj. o vraždu plukovníka Kubiceho, přičemž její scénář (diskreditace v médiích, postavení mimo službu a následná „sebevražda“) se pomalu naplňuje (přestože plánovači už bručí), a to včetně role, kterou v tom měla sehrát Inspekce ministra vnitra. Utěšuju se tím, že předvolební stres působí i v tomto případě jako mohutná zvětšující čočka, ale jde mi to čím dál tím méně. A otázka mj. zní: přežije policie ČR rok 2006? Podrobovat instituci zvlášť u nás tak křehkou a po mnoha stránkách problematickou takovým zkouškám z odolnosti (přesněji řečeno neodolnosti) politickým tlakům považuji za strašně bezohledné: fungující policie je smysluplná instituce a občané ji potřebují.
Příští týden bude ministr Tlustý jednat s představiteli ostatních politických stran o státním rozpočtu. Nejsem odborník v ekonomice a rád se nechám poučit, ale neznamená náhodou ta podmínka ČSSD, že vláda nebude privatizovat část ČEZu, zároveň to, že se vládě nemůže za žádných okolností podařit dodržet schodek ve výši „jen“ 91 miliard Kč (tj. že pak bude nutně podstatně vyšší)? Pro ČSSD by to pak bylo pohodlné: pokud by zůstala v opozici, svedla by to na ODS, pokud by se dostala do vlády, taky.
Z rozhovoru Jiřího Paroubka pro Právo vyplývá, že expremiér je skutečným mučedníkem české politiky: „Myslím si, že žádný politik v ČR nebyl nikdy zahrnut takovou sadou útoků jako já.“ Škoda, že ve své skromnosti neřekl „žádný politik na zeměkouli“. Ve skutečnosti „sadou útoků“ jsou už přes půl roku zahrnováni všichni zleva doprava a pan Paroubek se na tom zahrnování velmi čile podílel a podílí.
Podle zpráv v českém tisku (poskytl je senátor Mejstřík) měl předseda KSČM kdysi za totáče jako „rozvědčík“ (žádný estébák, ovšem) po určitou dobu služebně navštěvovat jakýsi bordel ve Stuttgartu a získávat jeho majitelku (českou emigrantku) pro spolupráci se světem míru a socialismu. „Noční klub“ byl atraktivní proto, že jej navštěvovali hlavně američtí vojáci. Majitelka byla navnaděna velkodušným darem, sadou litinového nádobí firmy Sfinx České Budějovice. Jak snaha o „verbovku“ bordelmamá dopadla, se nepraví. Pokud je to pravda (a pravda to samozřejmě není, záhy o tom rozhodne nějaký soud na základě svědectví řídících důstojníků p. Filipa), může se KSČM pyšnit předsedou s opravdu dobrodružnou minulostí.
Expatriarcha Československé církve husitské Schwarz se postaral opět o rozruch. Při návratu z nějaké akce (kde se podle některých zdrojů mohutně přijímalo pod obojí, takže svatý muž byl v dobrém rozmaru), porazil kýbl brigádníkovi, který v nočních hodinách opravoval poškozené billboardy ODS. Podle verze zavilých odpůrců pana Schwarze se pak sápal nejdřív na brigádníka, pak na policisty, a argumentoval tím, že je zaměstnán na Ministerstvu vnitra ČR, což je pravda: pracuje tam nikoli jako feldkurát, nýbrž v tzv. „antikonfliktním týmu“. Policisté prý neprojevili vůči antikonfliktnímu odborníkovi náležitý respekt a nasadili mu promptně klepeta. Takže přece jen nějaká dobrá zpráva z policejních kruhů.
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
