UDÁLOSTI: Z posledních dnů
Úterý 4. července
ODS ústy předsedy Topolánka souhlasila s tím, aby o politické situaci po volbách jednala vedení všech pěti parlamentních stran, tedy včetně komunistů. Ten ústupek je nesmyslný, jednat o volbě orgánů Sněmovny se s komunisty samozřejmě má, ale to je problém politických klubů a jejich vedení. Nechápu, proč by se (i) s komunisty mělo jednat o tom, zda bude ČSSD výměnou za post předsedy Sněmovny ochotna tolerovat Topolánkovu vládu, to je věc mezi koalicí a ČSSD. Ostatně si však myslím, že s komunisty se má jednat jen tam, kde je to nezbytně nutné. Tohle nebyl ten případ. Jednání ostatně zkrachovala.
ODS se současně rozhodla nekandidovat už v další volbě na funkci předsedkyně Sněmovny poslankyni Němcovou a postavit jako koaličního kandidáta místopředsedu KDU-ČSL Kasala. Tenhle návrh má svou logiku, může se ovšem ukázat, že Kasal získá ještě méně hlasů než Němcová. Pak nezbude koalici než prokázat, že je schopna zablokovat v PS volbu sociálně demokratického předsedy. Na to, zda se to povede, by Události mohly organizovat sázky. Paroubkovi zjevně jde o to, aby se i on mohl pokusit sestavit vládu. Nevím, zda by se mu té možnosti nemělo dostat, pokud by se mu to nepovedlo, koalice by dokázala, že není, jak říkával Mao, „papírový tygr“. A pokud by se mu to povedlo, tak holt má tato země smůlu, kterou si jako skoro vždycky zavinila sama.
Premiér Paroubek chce z populistických důvodů vykastrovat silniční zákon, za jehož vznik a přijetí jako premiér spoluodpovídá. Skoro nikomu to nepřijde skandální. Měl by zároveň zrušit i sebe. Podle nového zákona se dá jezdit, je to pomalejší, než jak bylo pro mnoho lidí (pro mne taky, přiznám se bez mučení) zatím zvykem, ale nepochybně taky bezpečnější. Problém je snad spíš v detailech (je nesmyslné trestat řidiče mastnou pokutou za to, že překročí povolenou rychlost o 1 km, to si přece nikdo není schopen uhlídat; kromě toho jsou dopravní přestupky spáchané tak říkajíc schválně, a přestupky spáchané z chvilkové nepozornosti; a když dostane padesátitisícovou pokutu důchodce s osmitisícovou penzí, je to něco jiného, než když ji dostane někdo z té pestré a široké branže, která se v černé kronice označuje jako „podnikatel“; nevím, co se s tím dá dělat, je to ostatně věc odborníků; nemyslím, že je kvůli tomu třeba zatratit celý zákon).
Ve Sněmovně se horečně jedná i o obsazení výborů. Horkým kandidátem na předsedu branně-bezpečnostního výboru je ministr Bublan. Doufám, že tu funkci dostane a zároveň se situace vyvine tím způsobem, že zůstane i ministrem. Dvojfunkce „ministr vnitra a předseda branně-bezpečnostního výboru“ zní skoro stejně pěkně jako „prezident a generální tajemník ÚV KSČ“.
Ministerstvo vnitra odmítlo dát redaktorce LN Petrušce Šustrové k dispozici rozsudek soudu, týkající se údajné spolupráce předsedy KSČM Filipa se StB, a to „z etických důvodů“. Zdůvodnění je natolik originální, že si zaslouží bližší analýzy, a tak se k němu vrátíme.
„Jak sestavit stovkovou koalici bez sta hlasů,“ ptá se Martin Weiss v Lidových novinách. Koalice to v tuto chvíli ovšem nepotřebuje, potřebuje jen jedno: přesvědčit Paroubka, že on tu vládu taky nesestaví. A potřebuje to kvůli zkaňhané volbě předsedy PS.
ODS ústy předsedy Topolánka souhlasila s tím, aby o politické situaci po volbách jednala vedení všech pěti parlamentních stran, tedy včetně komunistů. Ten ústupek je nesmyslný, jednat o volbě orgánů Sněmovny se s komunisty samozřejmě má, ale to je problém politických klubů a jejich vedení. Nechápu, proč by se (i) s komunisty mělo jednat o tom, zda bude ČSSD výměnou za post předsedy Sněmovny ochotna tolerovat Topolánkovu vládu, to je věc mezi koalicí a ČSSD. Ostatně si však myslím, že s komunisty se má jednat jen tam, kde je to nezbytně nutné. Tohle nebyl ten případ. Jednání ostatně zkrachovala.
ODS se současně rozhodla nekandidovat už v další volbě na funkci předsedkyně Sněmovny poslankyni Němcovou a postavit jako koaličního kandidáta místopředsedu KDU-ČSL Kasala. Tenhle návrh má svou logiku, může se ovšem ukázat, že Kasal získá ještě méně hlasů než Němcová. Pak nezbude koalici než prokázat, že je schopna zablokovat v PS volbu sociálně demokratického předsedy. Na to, zda se to povede, by Události mohly organizovat sázky. Paroubkovi zjevně jde o to, aby se i on mohl pokusit sestavit vládu. Nevím, zda by se mu té možnosti nemělo dostat, pokud by se mu to nepovedlo, koalice by dokázala, že není, jak říkával Mao, „papírový tygr“. A pokud by se mu to povedlo, tak holt má tato země smůlu, kterou si jako skoro vždycky zavinila sama.
Premiér Paroubek chce z populistických důvodů vykastrovat silniční zákon, za jehož vznik a přijetí jako premiér spoluodpovídá. Skoro nikomu to nepřijde skandální. Měl by zároveň zrušit i sebe. Podle nového zákona se dá jezdit, je to pomalejší, než jak bylo pro mnoho lidí (pro mne taky, přiznám se bez mučení) zatím zvykem, ale nepochybně taky bezpečnější. Problém je snad spíš v detailech (je nesmyslné trestat řidiče mastnou pokutou za to, že překročí povolenou rychlost o 1 km, to si přece nikdo není schopen uhlídat; kromě toho jsou dopravní přestupky spáchané tak říkajíc schválně, a přestupky spáchané z chvilkové nepozornosti; a když dostane padesátitisícovou pokutu důchodce s osmitisícovou penzí, je to něco jiného, než když ji dostane někdo z té pestré a široké branže, která se v černé kronice označuje jako „podnikatel“; nevím, co se s tím dá dělat, je to ostatně věc odborníků; nemyslím, že je kvůli tomu třeba zatratit celý zákon).
Ve Sněmovně se horečně jedná i o obsazení výborů. Horkým kandidátem na předsedu branně-bezpečnostního výboru je ministr Bublan. Doufám, že tu funkci dostane a zároveň se situace vyvine tím způsobem, že zůstane i ministrem. Dvojfunkce „ministr vnitra a předseda branně-bezpečnostního výboru“ zní skoro stejně pěkně jako „prezident a generální tajemník ÚV KSČ“.
Ministerstvo vnitra odmítlo dát redaktorce LN Petrušce Šustrové k dispozici rozsudek soudu, týkající se údajné spolupráce předsedy KSČM Filipa se StB, a to „z etických důvodů“. Zdůvodnění je natolik originální, že si zaslouží bližší analýzy, a tak se k němu vrátíme.
„Jak sestavit stovkovou koalici bez sta hlasů,“ ptá se Martin Weiss v Lidových novinách. Koalice to v tuto chvíli ovšem nepotřebuje, potřebuje jen jedno: přesvědčit Paroubka, že on tu vládu taky nesestaví. A potřebuje to kvůli zkaňhané volbě předsedy PS.
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
