19.4.2024 | Svátek má Rostislav


UDÁLOSTI: Z posledních dnů

4.4.2006

OSN opět potvrdila svou nefunkčnost ve vypjatých situacích: Rada bezpečnosti vyzvala Írán, aby „podnikl kroky k vytvoření důvěry o výlučně mírovém účelu svého jaderného programu“, jinak se mu nic nestane. O nicotný kompromis se – jak jinak – zasloužila Čína a Rusko. Rusko podle ministra zahraničí Lavrova nepodpoří použití v iránské záležitosti síly nebo nátlaku. Počká si, až Írán Evropu oslabí a destabilizuje, a pak se pokusí uzmout si zpátky to, oč na konci osmdesátých let přišlo. Celkem logicky předpokládá, že pro Írán je západní Mefisto důležitější nepřítel než ruský Trepifajxl. Jenomže to kdysi předpokládal i Josef Vissarionovič ve vztahu k Hitlerovu Německu, a šeredně se přepočítal.

Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání s třemi pozměňovacími návrhy. Požaduje mj., aby se do textu vrátila formulace, že vysílací licence se za určitý poplatek bude prodlužovat automaticky. To je velmi rozumné, jinak se soukromá média stanou rukojmím RRTV, potažmo sněmovní většiny, která rozhoduje o jejím složení, potažmo exekutivy, která je právě u vesla.

Ministr Rath sesadil ředitele IKEM prof. Poledne a na jeho místo jmenoval MUDr. Štefana Vítka. Poledne údajně porušil bonusový a sankční řád, ale těžko se zbavit dojmu, že pan ministr poté, co se zmocnil českého zdravotnictví, teď uděluje léna svým věrným. Ministr Rath je nejúděsnější jedovatý květ, kterýž vykvetl na nehostinném úhoru polistopadové politiky.

Je svým způsobem symbolické, že působení sociálně demokratické vlády v tomto volebním období začalo a končí potopou. Zatímco v roce 2002 povodeň popularitu vlády (nezaslouženě, ale tak už to bývá) posílila, nyní se velká voda nepochybně stane organickou součástí předvolebního boje. ČSSD a její oponenti budou na sebe navzájem vylívat kýble hnědé bahnité tekutiny. Nevábný pohled!

Ministr Rath zaměstnává jako ředitele odboru člověka, který je zároveň mluvčím České lékařské komory. Prý je to střet zájmů. Ve skutečnosti je to jen přirozený důsledek toho, že ministr Rath dostal od Paroubka české zdravotnictví se vším všudy jako léno. A dělá si tam to, co si jako lenní pán může dovolit.

Podle vyjádření velitele íránských „gardových vzdušných sil“ generála Hosejna Salámího Írán vyzkoušel raketu schopnou zasáhnout zároveň několik cílů a nezachytitelnou protivzdušnou obranou nepřítele. Ten člověk sice nepochybně lže, až se mu od huby práší, nicméně nepochybujme o tom, že Írán buď už má nebo v dohledné době bude mít raketu, kterou bude schopný se zhruba strefit do Evropy. Kam se strefí, je mu nepochybně fuk, jsou to všechno křižáci a sionisté. A nebude se tolik rozpakovat ji použít jako za studené války Rusové. Islamisté, podobně jako Hitler, patří do kategorie neohrožených.

Prezident Klaus vetoval zákon o nemocenském pojištění, podle něhož by v prvních dvou týdnech nemoci měly platit zaměstnancům nemocenskou firmy, nikoli stát. Zákonodárci totiž předpokládají, že firmy budou schopny si lépe pohlídat, zda jejich pracovníci nemocenskou nezneužívají. Klaus prohlásil, že podobné opatření by bylo opodstatněné jen v systému, v němž zaměstnavatel vlastní zaměstnance, což platilo naposled za otrokářství, a zákon nepodepsal. Má nepochybně pravdu, kromě toho stát nevlastní (soukromé) podniky a nemůže na ně svévolně přenášet své starosti. Vlastně může, protože zákon rudá koalice ve Sněmovně nepochybně znovu odmává.

Premiér Paroubek si dokáže poradit v každé situaci. Nápor velké vody na Moravě odrazil svržením generálního ředitele Povodí Moravy Konečného. Formálně ho sice odvolal ministr zemědělství Mládek, ale jeho rozhodnutí předcházely zřetelné signály krajní nemilosti ze strany premiéra během Paroubkovy návštěvy na Znojemsku. Mluvčí ministerstva zemědělství k tomu prohlásil: „Odvolání Konečného neznamená, že by automaticky chyboval. Snažíme se jen situaci v regionu zklidnit.“ Nejlepším zklidněním veřejnosti je předhození papaláše, to věděli už bolševici a taky to hojně aplikovali (k obětování byli i tehdy určeni úředníci státní správy, nikoli činovníci partajních sekretariátů). Lid vidí, že je na pány přísnost a lépe se mu pak plave v kalných vodách potopy. Jak vysoko by musela hladina Moravy stoupnout, aby vyletěl ministr?

Alexandr Mitrofanov v Právu chválí ČSSD, že zrušila důležitou tiskovou konferenci o porodném, protože volební kampaň přehlušily povodně. „Hození stranické prezentace za hlavu, ač byla pro ČSSD superdůležitá, ukazuje, že špička soc. dem. v čele s Paroubkem z příprav na volby naštěstí není úplně vedle.“ Obávám se, že tomu tak není: vedení ČSSD pouze uznalo, že spektakulární zviditelňování lídrů při povodních je daleko účinnější formou stranické prezentace, než zamotávat se na tiskové konferenci před novináři do směšného návrhu na statisícové porodné.

Povodně jsou v určitém smyslu pro premiéra Paroubka pravým požehnáním. Může objíždět kraje jako dobrotivý car, pucovat (opoziční) hejtmany jako by to byli jeho gubernátoři a hlavně slibovat hory a doly, protože do voleb bude z technických důvodů možné splnit jen menší část slibů a po volbách premiér bude – jak ten výraz sedí – za vodou. Ve způsobu, jakým napadl ústeckého primátora, se zračí manýry normalizačního byrokrata (reportérovi Lidových novin, který mu kladl, jak to reportéři politikům dělají, nepříjemné otázky, odpověděl promptně: „Z vašich otázek čpí, pane redaktore, že vám je někdo připravil na sekretariátu ODS“; to je, jako kdyby někdo Paroubka obvinil z toho, že jeho plán na neoficiální pakt s komunisty mu připravili v Moskvě). Poslední povodeň z roku 2002 byla neskonale horší, ale byla naštěstí až po volbách, vláda nebyla v takovém pokušení svádět ji na opozici a národ se poprvé a naposledy semknul kolem svého premiéra. Dnes premiér předhazuje davu viníky a dav volá: víc, víc! „Že padla hlava ředitele povodí Moravy je málo, to nestačí, musí jich padnout mnohem víc, protože to, co dělají, je zoufalství,“ pravil jakýsi postižený a tedy rozlícený muž. Vypadá to, že povodně v ČR organizuje a spouští Povodí Moravy.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.