Dr. Rath publikuje v Právu článek s titulkem „Nucenou správou VZP odvracíme chaos“. Je hezké a příznačné, že už přešel na pluralis majestatis.

Ministr kultury Jandák řekl na rovinu: jemu by nevadila vláda s podporou KSČM. Pan ministr říká zjevně zkusmo to, co si Paroubek netroufá vyslovit. Ostatně lidí, kterým by nevadila vláda s podporou komunistů, je u nás většina. Jandák to prohlásil v Primě a Grebeníček na to reagoval slovy: „Musím konstatovat, že Vítězslav Jandák je frajer.“ Věděl bych o lepším označení.¨

Většina (54%) lidí podle STEM souhlasí s nucenou správou VZP. To je smutné, zase jsme v menšině. Nucená správa VZP povede k opětnému postátnění zdravotnictví, a navíc se dá čekat, že to bude jen první vlašťovka. 56% lidí si myslí, že za miliardové dluhy si může VZP sama. Nechci zpochybňovat její spoluvinu, ale v zásadě za to můžeme všichni, žijeme si nad poměry a nechceme si to připustit. Zvláštní je jen, že zároveň 59% nevěří, že by se Rathovi mohlo podařit situaci ve zdravotnictví zlepšit. To jsou jakési zbytky realismu, obávám se jen, že lidé si myslí, že se to nemůže podařit nikomu.

Ke kandidátce ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny se vyjadřuje řada lidí, mj. i expředseda Zeman. Pro kraj Vysočina doporučuje sociálně demokratickým voličům kroužkovat jména prof. Jičínského a exministra Schlinga, kteří jsou na místech v podstatě nevolitelných. Jak vidno, výsledky voleb budou pro ČSSD produktem jakési živelné, nikým neřízené tektonické činnosti. Václav Havel by mohl mít radost, politické manipulace nejrůznějších šíbrů a šíbříčků bude tolik, že se to nakonec projeví jako chaos, protiklad „ztrnulého stranictví“.

Dr. Rath oznámil, že kontrolorům z ministerstva zdravotnictví, které nasadil do VZP, někdo vyhrožoval. Jedna dáma se z toho zhroutila a nechce už kontrolu dál provádět. Má to pan Rath nějakou změkčilou squadru. Vyhrožovali prý také Rathem dosazenému „nucenému správci“, ale on si z toho chlapsky nic nedělá. Dr. Rath proto ve věci zainteresoval ministerstvo vnitra a policii. Nějak mi to vzdáleně připomíná požár Říšského sněmu. Vyhrožování by se mělo napřed prokázat, jinak je to jen nejapná záminka jak provádět postátnění VZP za přítomnosti opendrekovaných těžkooděnců.

Zpráva OSN vítězně vyčísluje, jak a kdy koaliční jednotky a irácká armáda porušily během vojenských operací v Iráku mezinárodní právo – mj. tím, když zde obsadily zdravotnická zařízení a zadržovaly lékaře. Velmi by mne zajímalo, co udělalo vznešené OSN v případě bulharských ošetřovatelek, které byly v Kadáfího Lybii obviněny z toho, že úmyslně šířily mezi dětskými pacienty AIDS, při výsleších podle svých vlastních slov mučeny a znásilňovány a teď je nejspíš čeká trest smrti. OSN velmi často připomíná organizaci vzniklou na základě historického kompromisu mezi zvířátky a Petrovskými, která je schopná jen účinně napomáhat (a nebo nanejvýš zavírat oči) tam, kde je třeba někoho šoupnout na pekáč.

V Právu vyšel komentář Erazima Koháka „Píseň noci 17. listopadu“. Před tímto textem zůstávám stát v němém údivu. Musím říci, že od zmíněného 17. listopadu jsem větší blbinu nečetl. Polemiku považuji za ztrátu času (posuďte ostatně sami) a tak jen jednu poznámku. Exprezident Havel si u pana profesora vysloužil kritiku za tom, že podepsal dopis, solidarizující se s prezidentem Bushem ve věci útoku na Irák. „Hlas lidu mu to nepromine o nic víc, než prominul jeho předchůdcům.“ S tlumočníky „hlasu lidu“ u nás máme bohaté zkušenosti z let 1945 –1989. Zažil jsem jich kvanta. Teď tu máme navíc ještě jednoho, co k nám přibyl z Ameriky.

Ministr Rath potřeboval nějak věrohodně okecat před veřejností, proč dnes vede tažení proti projektu IZIP, ačkoli ho ještě před třemi roky zuřivě propagoval. Zvolil tu nejjednodušší fintu: byl oklamán, napálen. Je člověk, který se nechá tak snadno napálit, opravdu na svém místě v ministerském křesle?

Před podobně náročným (i když ne tak exponovaným) problémem stojí náčelníci ODS v souvislosti s paní Němcovou, která údajně dala své poslanecké auto do vínku rodině. Místopředseda Nečas je přesvědčen, že syn paní Němcové jede v autě sám jen tenkrát, když jede pro ni. Škoda, že nemohu udělat anketu na téma, kdo z mých čtenářů tomu věří. Je to zdůvodnění, které měrou věrohodnosti může směle soupeřit s tím, co říká Rath o IZIP (na základě dlouhodobého pozorování si troufnu tvrdit, že drzost je hlavní vlastnost, která oba pány politicky profiluje, a že si v ní navzájem nezadají). Nečas tvrdí, že kdyby si Právo (které o případu psalo) dalo stejnou práci s některými ministry, došlo by ke stejnému závěru. To by ale paní Němcovou ani trochu neomlouvalo.

Bylo výročí listopadového převratu. Podílel jsem se na událostech před ním a po něm jako člen Demokratické iniciativy, která byla posléze Havlem a jeho kumpány úspěšně a potichu přeřazena do kategorie „neexistující od samého počátku“. Ne, že by mne to nemrzelo, ale publicita není to hlavní a nedělal jsem to proto, aby to dnes propírali ve všech novinách. Daleko naléhavější problém je, že to, co se otevřelo 17. listopadem 1989 (a událostmi před ním a po něm) se teď, jak to vypadá, začíná pomalu uzavírat. K moci se dere sestava někdejších normalizátorů a těch, co si zvykli s nimi spolupracovat, protože vlastně jakoby nic jiného nezbývá. Demokratické strany jí dělají štafáž. Na případu VZP je vidět, jak může nastupující mocenská skupina pomalu dostat pod palec to, co jí v roce 1989 vyklouzlo. To, zda se nynější faktická koalice KSČM a ČSSD udrží i po červnových volbách, je zásadní věc. Fundamentalistické iniciativy, jako je ta za zákaz KSČM, jsou jednak nesmyslné a neproveditelné a jednak odvádějí pozornost od tohoto zásadního problému. Nejde o to KSČM zakázat, ale porazit ji ve volbách. Jenže s kým – s ODS, šovinistickou stranou, jejíž demokratičnost je víc než problematická? S KDU-ČSL, která zároveň hlásá antikomunismus a dělá ze zištných důvodů štafáž socialisticko-komunistické spolupráci? S US-DEU, která je na tom stejně a navíc už dávno umřela? Nebo se sociálními demokraty, kteří se jakoby znovu octli v letech 1945-8, nebo ještě o kousek dál, a jsou už teď nedílnou součástí komunisticko-sociálnědemokratického mocenského uskupení?

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.