Předseda ČSSD Sobotka je člověk přímočarý a zareagoval na problém s přímočarostí hafana, který ucítí voňavého buřta. Ředitel Stráský a ministr Chalupa podle něho očividně nezvládají situaci a povolali policii podobně jako komunisté v roce 1989. Podporuje ho v Právu Alexander Mitrofanov, podle něhož je „konflikt na Šumavě… tou skulinou, kde se pára, která se v lidech pod dojmem chování establishmentu Dlouhé měsíce hromadila, dere na povrch.“ Tato chmurná věštba, připomínající verše internacionály (teď duní právo v jícnu temně, a výbuch zahřmí nakonec) je limitována tím, že v konkrétním případě jde spíše než o masy o kroužky salonních intelektuálů. Řekl bych, že pánové krajští hejtmani z jižních Čech a z Plzeňska, Zimola a Chovanec, kteří se musejí ohlížet na to, co si myslí normální lidé v jejich oblastech (volby do krajských samospráv budou příští rok), odhadují nosnost boje za práva kůrovců a jeho veřejné podpory podstatně realističtěji. Ostatně sám Sobotka, poté, co přicestoval na místo sporu a přišel do kontaktu s domorodci, začal zpívat o poznání tenčím hláskem: chce se na Šumavě jen osobně přesvědčit o situaci a přispět k dialogu mezi nesvářenými stranami. Z bojovníka proti vládnímu establishmentu se v kontaktu s realitou stává posel míru. Není to moc přesvědčivé.

To ale není ještě vůbec nic proti předsedovi TOP09 Schwarzenbergovi. Ten zaujal svou obvyklou šarži a předstírá od samého počátku, že přichází usmířit „naše furianty“. Jde prý o pseudonáboženskou válku, pro níž je příznačná zarputilost a neschopnost věcně diskutovat, neschopnost poslouchat a kaceřování té druhé strany. Nenechme se však zmýlit předsedovou rétorikou, ve skutečnosti mluví (např. dnes v Právu) o tom, že Stráský odvolal část vědecké rady parku a řekl, že jim nechce naslouchat, že ministr Chalupa se chová jako mrtvý brouk a kdyby byl ministr životního prostředí on, tak by zastavil násilné akce a řešil by to u stolu. Nejde mi teď o to, kdo má ve sporu pravdu a kdo ne (myslím si, že pravdu má Stráský), ale o to, že jsou tu dvě vyhraněné koncepce a že ředitel parku má právo si vybrat jednu z nich a podle toho obsadit vědeckou radu parku. Kompromis bude horší než každá krajnost, obě strany se pak na něj mohou vymlouvat. Pan Schwarzenberg projevuje (nejen v této věci) obojakost a dost velkou míru cynismu (viz např. jeho nedávná veřejná vyjádření o zemi, kterou zastupuje coby ministr zahraničí, psal jsem o tom). Upřímně řečeno, Sobotka je mi sympatičtější, aspoň řekne, na čí straně stojí, bez nedůstojného baletu.

Taky není pravda, že by Stráský nechtěl diskutovat: říkal to jasně, jen odmítl požadavek „aktivistů“, aby napřed ukončil těžbu dřeva na Modravě. Pokud se mu nedostane politické podpory od těch, kdo ho do funkce navrtali, měl by z toho vyvodit jednoznačný důsledek. A ti kompetentní politici, kteří mu jednoznačnou podporou neposkytnou, by si od toho okamžiku měli z hygienických důvodů navléknout plenky Pampers – upřímně řečeno, jsou na ně zralí už pár měsíců.

Lidovky.cz 3. srpna 2011

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.