Prezidentskou volbu máme za sebou, a tak naštěstí odpadá i nepříjemná nutnost hájit v zájmu spravedlnosti a české společnosti pana prezidenta před přirozenými následky jeho indolence. Když jsem minulé pondělí cestoval s tímto úlevným pocitem z Prahy do svého venkovského bydliště a dočetl denní tisk, takže už jsem neměl nic na práci, vzpomněl jsem si na někdejší hojně citovaný výrok našeho nejvyššího ústavního činitele o bytostné levicovosti baťůžků, snowboardů a pet lahví (pro spravedlivost dodejme, že pan prezident nebyl jediný český konzervativec, který rozvíjel podobné úvahy).

A napadlo mne, že by se to všechno dalo podstatně rozšířit a systematizovat, formou nenásilnou a poutavou, hrou na způsob „vadí-nevadí“ nebo asociační metody profesora ze známé Čapkovy povídky, kterému se pomocí řetězce slov podaří nejprve usvědčit loupežného vraha, jenže pak musí kapitulovat před zpravodajem ze soudní síně. Hru by mohli při delších cestách dopravními prostředky hrát mladí konzervativci a výsledky zaznamenávat, aby pak nakonec mohly vyjít ve formě jakéhosi slovníku. Jde o to, vymezit v nejrůznějších oblastech života, přírody, techniky atd., co je pravicové a co je levicové.

Například pokud jde o říši rostlin a zvířat: je zjevné, že lilie je výrazně pravicová, kdežto naopak pampeliška levicová. Páv a labuť jsou pravicové, opice naproti tomu levicová.

Nebo jídelníček: vepřové, knedlíky a zelí jsou typicky levicové, biftek pravicový. Obecněji se dá říci, že vepřové je levicové, kdežto hovězí pravicové. Je pozoruhodné, že v této věci se hodnotový svět českého konzervativce překrývá s hodnotovým světem islámského radikála – trád bych věřil, že je to jediný případ, ale tuším, že budu zklamán. Dále lze konstatovat, že pivo je levicové, kdežto víno pravicové.

Přejděme do světa hudebních nástrojů: klavír je očividně pravicový, kdežto harmonika levicová. Také by se dalo říci, že symfonický orchestr je jako celek pravicový, ale to už bychom zjednodušovali: je totiž zjevné, že zatímco housle nebo hoboj jsou pravicové, basa a buben tendují výrazně k levici. Toto poznání by mohlo způsobit jakousi revoluci ve světě hudby, ale revoluce je výrazně levicová, takže český konzervativec se spokojí s tím, že pokud by měl být pro něj uspořádán koncert, před jeho zahájením zdvořile a s omluvou vykáže z pódia všechny kontrabasisty a bubeníky.

Pokud jde o elementární vitální projevy, můžeme s jistotou prohlásit, že uprdnutí je levicové, kdežto chrlení krve pravicové. Z toho je vidět, oč to levičáci mají v životě jednodušší než pravičáci.

A konečně svět chorob: rakovina tlustého střeva je výrazně levicová, naproti tomu nádor na mozku pravicový. Je to pěkně poznat na tom, že právě nádor na mozku je, zdá se, předpokladem k rozvíjení úvah tohoto typu. Cynický neurolog by to ovšem nejspíš obrátil naruby a prohlásil, že úvahy tohoto typu jsou příznakem zhoubného bujení v mozkové tkáni.

A proto čistě z alibismu zdůrazňuji: já s tím prosím nezačal, já jen víceméně mechanicky rozvíjím to, s čím už přede mnou přišla naše konzervativní elita.

24. února 2008

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.