Řada významných osobností střední a východní Evropy (většinou jde o bývalé čelné politické představitele zdejších zemí) se podepsala pod otevřený dopis administrativě prezidenta Obamy. Text dopisu přinesly v anglickém originále i lidovky.cz. Jde o důležitou iniciativu, která si zaslouží zvláštní pozornosti.

Signatáři vyjadřují názor, že americká zahraniční politika ztrácí zájem o region, který kdysi pomohla osvobodit ze „sovětského“ jha. V globální politice dává přednost „velmocenskému koncertu“, do něhož má být zapojeno i dnešní Rusko. Problém je, že se Rusko bohužel vrací ke své tradiční mocenské politice a pokouší se revidovat status quo, jak se utvořil po skončení studené války. V Evropě panuje zmatek, někteří významní politici upřednostňují evropskou integraci před transatlantickou vazbou. NATO ztrácí na významu, nebere se v úvahu, že aby mohlo plnit své zahraniční poslání, musí poskytnout bezpečnost svým členům. Zvláštní význam má vybudování protiraketové základny v Polsku a v ČR. Není namířena proti Rusku a Rusové to nemohou nevědět, přesto se rozhodně staví proti. Pokud jim USA ustoupí, oslabí svou pozici ve středoevropském a východoevropském regionu.

To všechno je samozřejmě pravda, je třeba to říci a je dobře, že to řekly osobnosti těšící se doma i ve světě nepopiratelné autoritě. Celá věc má jen jeden háček, a ten háček je podstatný.

Značná část signatářů jsou lidé úctyhodní, leč političtí penzisté. To, myslím, není žádná náhoda. Jsou zvyklí na jinou situaci, než je ta dnešní. Jejích národy si jich váží, ale nechápou je už ani náhodou jako své lídry. Nevím, zda si to plně uvědomují. Jinak by asi nepřehlédli, že nestačí přesvědčit Obamu. Respektive, že Obamu dokážou přesvědčit tenkrát, když se jim podaří přesvědčit vlastní veřejnost, aby se s jejich obavami a s jejich představami o roli USA ve středoevropském regionu ztotožnila. Pak by Obamovi nezbylo, než brát jejich názor velmi vážně v úvahu (nevěřím, že by a priori nechtěl). Jenže – jak v této záležitosti vypadá středoevropská politická situace? Česká společnost je ve vztahu k USA rozpolcená. Zdvihá se tu vlna antiamerikanismu. Pokud jde o radarovou základnu, je sedmdesát procent lidí proti. Jak se má realistický americký politik brát za projekt, který nepodporuje ve spojenecké zemi většina veřejnosti ani většina politiků? Poláci spojili politickou debatu o budování základny s poměrně průhledným a málo důstojným pokusem o vydírání USA.

I v politice platí zásada: člověče, pomož si sám, a Pán Bůh ti pomůže. Osobnosti s velkou veřejnou autoritou by se měly zároveň se žádostí, resp. suplikou na Obamu obrátit na veřejnost svých zemí. V ČR se nabízí jedinečná, zásadní a možná i poslední příležitost: říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Vyhraje v nich Paroubek, který je přímo ztělesněním politiky, jíž se dopis snaží čelit? Bylo by velmi užitečné, kdyby se lidé jako Václav Havel přenesli přes spory z minulosti, a místo aby se např. pokoušeli beznadějně resuscitovat mrtvolu Strany zelených, dokázali oslovit českou veřejnost a v rámci toho podpořit občanské strany proti postkomunistickému bloku.

lidovky.cz 17.7.2009

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.