UDÁLOSTI: Medvědí tanec
Ministr Schwarzenberg, který se podepsal na Čunkově návratu poté, co bylo staženo obvinění ve věci úplatku, měl, když případ nabral další obrátky, v podstatě dvě možnosti: velkoryse to přehlédnout (hodně lidí by mu to mělo za zlé, poškodil by si image), nebo odstoupit a přijít o významnou, těžce vypracovanou pozici na politické scéně. Ministr zvolil třetí cestu, která obvykle bývá horší než dvě první, krajní, a obrátil se na soukromou agenturu, aby nejprve po policii a státním zastupitelství zkontrolovala stav případu Čunek a posléze, jak sám řekl, ještě vypracovala jakýsi kádrový posudek na práci policie a státního zastupitelství. Výsledkem bylo jen, že do masožravé rostliny jménem „případ Čunek“ spadl zatím ne zcela jasným způsobem další nedobrovolný účastník, ministr financí Kalousek. A předseda sociálně demokratických poslanců Hašek mohl v podstatě právem mluvit o politickém Kocourkově, kde si jeden člen vlády najme soukromé vyšetřovatele, kteří vyšetřují druhého člena vlády, až se nakonec zjistí, že třetí člen vlády na ty soukromé vyšetřovatele možná podá trestní oznámení.
To, že se vládě v politickém zápase s opozicí nepodaří prosadit některé zásadní programové záležitosti, je věc běžná. Vládu to může porazit, ale je to porážka v čestném boji, a proto její důsledky nemusí být nutně osudové. Do případu Čunek se ovšem koalice zamotává sama jako Voskovec s Werichem do lana ve filmu Pudr a benzin. Působí to komicky, opozice nemusí hnout prstem, jen sbírá body (na nedělních otázkách Václava Moravce to bylo zcela jasně vidět) a důsledky mohou být pro koaliční strany, zejména pro ODS, dosti katastrofální.
20. července 2008
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.