Zdá se, že po hodinové rozmluvě prezidenta Zemana s premiérem Nečasem je jasno: na ministerstvu obrany zasedne generál Vlastimil Picek.

Ve věci jmenování nástupce několikadenní ministryně Karoliny Peake vznikla posléze patová situace. TOP 09 požadovala vehementně, aby ministr byl nestraník (tedy lépe řečeno nebyl z ODS, kdyby byl z TOP 09, troufnu si odhadovat, že by to nějak skousli). Zároveň by však neměl být profesionální voják (tedy generál), to bychom podle slov předsedy Schwarzenberga byli jako Guatemala (na tomto argumentu, přiznávám, něco je). Množina nestraníků se v tomto případě protíná s množinou generálů v jednom bodě, který se jmenuje právě Vlastimil Picek. Jako nestraník by ještě šel, jako generál ovšem v očích TOP 09 neobstojí. Víc možná vadí skutečnost, že je považován za člověka ODS, i když nemá její stranickou legitimaci.

TOP 09 se po slavné porážce v prezidentské volbě cítí silná v kramflecích (ODS taky prohrála, ale na rozdíl od ní neslavně). Někdejší ministr Vondra byl sice ODS (dokonce místopředseda), ale tempora mutantur.

Nyní, jak se zdá, byl pat prolomen. K tomu dvě poznámky.

Za prvé: člověk, který sleduje třenice uvnitř vládní koalice zvenčí, netrpí zbytečnými sympatiemi k jedné či k druhé straně a nečistí kliky stranických sekretariátů, se těžko zbavuje dojmu, že iniciativním živitelem koaličních sporů je v první řadě TOP 09, a že tím, kdo ty spory živí, není právě předseda strany Schwarzenberg. Pokud to není pravda, nedělá TOP 09 dost proti tomu, aby to tak nevypadalo. Koaliční spory nabyly ovšem nových, výrazně sebevražedných kvalit poté, co se prezidentem stal Miloš Zeman, který má nepochybně obě partaje rád jako liška kuřata. Pokud jedno z kuřat nechtě, ale iniciativně pracuje k tomu, aby se liška stala v jeho sporu s druhým kuřetem smírčím soudcem, vykazuje takovou míru politické prozíravosti, že ji v budoucnu může voličsky podporovat jen vyložený masochista. Zeman, jak se zdá, tentokrát podržel ODS. Zachoval se pragmaticky už jen proto, že je neudržitelné, aby tak významný resort jako je obrana byl čtvrt roku bez ministra.

Zeman se ovšem zachoval pragmaticky nejen v zájmu ODS, ale i v zájmu vlastním. Budoucí ministr je zkušený harcovník, ošlehaný větry nejrůznějších ministerských a hradních kanceláří. Povinnost vojáka je sloužit a být loajálním, problém pana Picka bude, že si dokonce bude moci vybrat hned mezi dvěma loajalitami: k svému premiérovi a k svému prezidentovi, který je z ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil ČR. Dokud si bude prezident s premiérem rozumět, bude to fajn. Pokud by došlo ke konfliktu loajalit, dovoluji si upozornit, že malinko podobnou situaci jsme už zažili kdysi dávno. Ministr byl tenkrát taky generál, jmenoval se Ludvík Svoboda.

Reflex.cz 16. března 2013