Nově jmenovaný premiér Petr Nečas byl vlastně už předem podroben velké zkoušce. Plyne ze situace, která je pro jeho stranu nová: nejprve suverénně ovládala politickou scénu. Pak předváděla tvrdou opozici s nulovým koaličním potenciálem, která se s nikým kromě svých zásadních oponentů nemusí bavit. Topolánkova nepochybně dobře míněná snaha dát straně trochu jinou, komunikativnější tvář ztroskotal na mimořádně svízelné situaci (labilní a slabá koalice, jejíž strany se postupně pod tíhou svých úkolů rozkládaly) a na jisté politické neohrabanosti, kterou jeho nepřátelé z opozice, z vlastních stran i ze zainteresovaných médií účelově přeháněli.

Nečas, politik staré Klausovy gardy, teď narazil na novou situaci: jeho strana má sice partnery, ale nemá nad nimi převahu, na jakou je zvyklá, hlavně díky tomu, že sama zeslábla. TOP09 jí dýchá na záda, a teď vyrazili do útoku populisté z Věcí veřejných.

Svůj zálusk na ministerstvo vnitra dávali při nejrůznějších příležitostech najevo už v minulosti. Teď ho postavili jako ultimátum: buď vnitro pro Johna, nebo VV z koalice odchází. Kolem toho legrační mlžení: odmítají poukazy na to, že pan Bárta podniká, podnikatelé jsou přece lidé jako my všichni: jenže pan Bárta vlastní dobře secvičenou bezpečnostní agenturu, kterou se nyní hodlá svěřit, příbuzenstvu. Ministrem samozřejmě nemá být on, ale předseda strany John, který hraje ve straně podobnou roli jako Karel Scghwarzenberg v TOP09 – s tím velkým rozdílem, že Schwarzenberg je zkušený politik a diplomat a Kalousek ho v ministerstvu zahraničí rozhodně nebude muset vodit za ručičku. VV má ovšem na ministerstvu vnitra údajně vybudované slušné předpolí.

Oficiální důvod, pro nějž VV po vnitru tolik touží, je, že by mělo sehrát rozhodující roli v potírání korupce, což je hlavní cíl strany. Zároveň je to deštník, pod nějž se dá skrýt všechno, například i likvidace nepohodlných šťouralů, z koalice, z opozice, z médií. VV taky argumentuje tím, že ODS chce do resortu dosadit bývalého náměstka Zajíčka, prý pravou ruku Ivana Langera. ODS teď prý nabídla Alexandra Vondru, jemuž lze vyčíst leccos, jen ne to, že byl dinosaurem a pravou rukou Ivana Langera.

Stav v koalici je nedostatek důvěry. Zrcadlí všeobecný nedostatek důvěry ve společnosti. (Netajím se tím, že má důvěra ve VV je na základě jejich dosavadní prezentace minimální.) Problém politiky je, jak to zařídit, aby i lidé, kteří si příliš nedůvěřují, mohli spolu v případě nutnosti (tj. teď) aspoň jakž takž spolupracovat. Přitom pokud by snad ODS a TOP09 přikývly na návrh VV, že je bude podporovat tak říkajíc z opozice, spáchaly by politické harakiri a Paroubek by se mohl triumfálně vrátit do Lidového domu: vrátili bychom se fakticky do doby před volbami, s tím rozdílem,v že bychom v parlamentu měli jednu kolektivní Zubovou.

Před Petrem Nečasem stojí úkol, k němuž Klausovi odkojenci nemají patřičnou výbavu. Dokáže si s ním poradit? Musel by se asi pokusit vzít trochu vážně i svého předchůdce ve stranické funkci, kterého tak elegantně vykopl.

Lidovky.cz 29. června 2010

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.