Titulek není myšlen doslova, i když pan Paroubek chce být podle vlastních slov jednou prezidentem, a v tom případě by to byl pěkný návrat k naší národní tradici. Je myšlen obrazně a týká se dnešního vystoupení předsedy ČSSD v Partii na Primě.

Pan Paroubek to má spočítáno logicky a přehledně: důvěra ve vládu a v ODS je zejména po případu Morava velmi otřesena. ČSSD nepochybně zvítězí v podzimních volbách. Pod vítězstvím pan Paroubek rozumí, že dostane největší procento hlasů. To vytvoří příznivou atmosféru pro hlasování o nedůvěře vládě. Předseda ČSSD realisticky předpokládá, že prezident Klaus poté pověří sestavením nové vlády opět politika ODS jako strany s nejlepším výsledkem v posledních volbách do PS. Zároveň počítá s tím, že ODS bude v důsledku porážky hodně na měkko. Jeho soukromý názor tudíž je, že pokud by to byl někdo jiný než Topolánek, měla by ČSSD být ochotná diskutovat o tom, že vládu podpoří „v oblasti předsednictví“. Zda se její požadavky omezí jen na osobu premiéra, odmítl potvrdit. Proč by to taky dělal.

Co vlastně pan Paroubek ODS nabízí? Strpíme vaši vládu ještě po dobu předsednictví v Unii a ve věcech Unie ji dokonce podpoříme, ovšem jen za té podmínky, že to bude vláda sestavená podle našeho gusta. Vezmeme spoluúčast na jejím sestavování, ale nepřevezmeme přirozeně odpovědnost za to, co pak bude dělat.

Kdybychom nebyli v Česku, bylo by těžké si představit, že na takové podmínky může někdo přistoupit.

Podle toho, co odeznělo na Primě, je ovšem premiér Topolánek v depresi a v defenzivě: spokojil by se do budoucna s 6-8 hejtmany a pokud by jeho vláda na podzim padla, chce vládnout po celou dobu předsednictví EU tak říkajíc v demisi.

To je pozice politického kanonýra Jabůrka. Výhodná může být jen pro ČSSD, které porostou preference samy od sebe. Pokud by ODS přijala situaci, že si musí vybrat mezi touto defenzivou a tím, že se za dočasné setrvání u vesla tak říkajíc upíše panu Paroubkovi vlastní krví, zpečetí svůj osud přinejmenším na další volební období. Nebylo by pak lepší, kdyby dopřála panu Paroubkovi tu pochybnou čest, aby se pokusil vládu sestavit sám? Byla by to nejspíš vláda menšinová, a navíc s tak pestrou podporou, že by proti ní dnešní Toopolánkův kabinet působil jako představenstvo dívčího internátu.

LN, 15.9.2008

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.