Na první pohled hodně: vahou 118 hlasů v PS. Jenže to je síla navenek. Oč silnější navenek, o to větší tenze a nepořádek uvnitř. Průběh nadcházejících voleb vyšle koaličním stranám první zřetelný signál.

Předvolební preference ukazují, že v ODS svržení Topolánka a nečasovská revoluce nepřinesly výrazné výsledky. U TOP 09 není jasné, zda a nakolik předběhla svou zavedenou soupeřkou. Věci veřejné ztrácejí.

Pro TOP 09 a Věci veřejné jsou volby ve skutečnosti otázkou života a smrti. Strana zastoupená pouze v Poslanecké sněmovně, bez opravdu silné opory na komunální úrovni, je politická fata morgana. Předvolební boj Nečase s TOP 09 (přesněji řečeno s Kalouskem, Schwarzenberga necítí jako ohrožení) je boj o to, aby mohl ve vládě dominovat – a tedy dominovat i ve vlastní straně. TOP 09 se musí teprve vyprofilovat. Přitom boj o hlasy neproběhne tak, že to, co ztratí TOP 09, získá ODS, minimálně polovina hlasů se při „přebíhání“ ztratí. Naštěstí je počet hlasů v tomto případě jen zcela orientační údaj. Při opačném toku hlasů (od ODS k TOP 09) budou ztráty asi o hodně menší, otázka je spolehlivost investice: TOP 09 se třeba pořádně nafoukne, ale nikde není dáno, že její popularita pak dřív či později nepraskne jako se to stalo nebožce čtyřkoalici.

Nejslabší článek jsou ovšem Věci veřejné. Je to jakási obdoba Strany zelených z topolánkovské koalice. Ta se začala rozkládat ještě před volbami do PS. Jejím problémem byl fundamentalistický idealismus, problém VV je zcela opačný – bezbřehý populismus. Obojí je spolehlivá zábrana pro provádění racionální, pragmatické politiky. Normální politika z těchto hledisek vypadá nutně jako zrada. VV přišly s nelítostným bojem proti korupci (to zabere vždycky) a s ujištěním pro voliče: o naší politice budete rozhodovat vy. A dokonce nejen členové strany. ale i registrovaní nečlenové. Strana tohoto typu je velmi přitažlivá ve volbách (kdo z nás by se nedal rád tahat za nos, když jde o ušlechtilou věc!), po volbách však málo funkční. Nejprve se ukáže, že nedisponuje zkušenými politickými manažery: to není tragédie, jedni se doučí, druzí se nahradí. Nepříjemné je, když kandidátem na nahrazení je předseda strany. Dále: každodenní praktická politika strany, která se deklaruje jako Zásadová s velkým Z, vypadá jako samé kompromisy. Toho s chutí využije opozice, která bývá vždycky zásadovější než vláda, protože nenese odpovědnost za chod státu a může si zásadovost dovolit. A nabuzuje se problém přeběhlictví či neukázněného hlasování, který se populisticky vyřešit nepovedlo.

Premiér Nečas má před sebou ČSSD s jejími údernými oddíly, ČMKOS. Zatím toho moc nedokážou, situace se může brzy změnit. Za sebou má pytel blech, jedni mu hrozí přerůst přes hlavu, druzí mu mohou výhledově utéci. Moc mne zajímá, jak si s tím politik, který byl po svržení Topolánka vítán jako český konzervativní Obama, poradí.

Lidovky.cz 13. října 2010

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.