Česká politická scéna žije dalším skandálem: Topolánkův neformální konzultant (nevím, jak jeho funkci nebo lépe řečeno roli jinak pojmenovat) Marek Dalík se obrátil na reportéra ČT, který připravoval reportáž o problémech poslance Wolfa – jednoho z těch zbývajících, na nichž stojí neustále se drolící vládní většina. Wolf čelí podezření, že nenakládal korektně s částí dotace, již obdržel v letech 2005-7, o případ se údajně zajímá policie. Dalík se prý pokoušel reportéra přesvědčit, aby věc nechal plavat, neboť hrozí pád vlády, a naznačoval (taky prý), že hovoří premiérovým jménem.

Je nepochybné, že poslanec Wolf připomínal v posledních dvou letech (politickou) hvězdu, kolem níž obíhá poměrně mohutná černá díra. Ta sice, jak známo, není vidět, ale svou existenci nepřímo prozrazuje tím, jak výrazně ovlivňuje chování svého viditelného souputníka. V lednu 2007 při hlasování o důvěře Topolánkově vládě nepronesl předepsanou formuli, takže předsedající byl nucen kvalifikovat jeho hlasování jako absenci. O necelý rok později zase oslabil svou stranu tím, že absentoval při hlasování o státním rozpočtu a nedůvěře Topolánkově vládě. Utrpěl totiž infarkt, který mu ovšem nezabránil, aby v inkriminované době usiloval o profesuru na vysoká báňské v Ostravě. To mu ještě Paroubek, byť se skřípěním zubů, toleroval. Když však při prezidentské volbě v únoru 2008 nejprve hlasoval pro tajnou volbu a pak pro Klause, pohár trpělivosti přetekl a ČSSD svůj nehodný úd odvrhla.

Vyšetřování záležitosti, na níž nepřímo závisí bytí a nebytí vlády, je pro českou justici úkol takřka nadlidský. V poslední době na ni se takových úkolů valí celá řada. Je mi pochopitelné zoufalství olomoucké vrchní státní zástupkyně, která dala svým podřízeným striktní příkaz dodržovat „důraznou mediální zdrženlivost“ ve věcech, ve kterých je vedeno vyšetřování politiků. Dalo se ovšem taky čekat, že povyk ohledně nerovnosti občanů před justičními orgány spustí ombudsman, shodou okolností bývalý sociálně demokratický ministr spravedlnosti.

Česká justice se změnila v politické bitevní pole. Česká žurnalistika taky. Sotva lze považovat za náhodu, že případ medializovala jako první MfD, která už delší dobu spolupůsobí při přetváření české politické situace zveřejňováním pod rukou získaných policejních odposlechů. Prohlubující se politický pat, v němž žijeme, ohrožuje nezávislost justice i médií. Nestávají se pouhým nástrojem politických intrik?

Pan Dalík se do tohoto riskantního terénu vydal z bezstarostností turisty, který v Bosně vstupuje do minového pole, protože nerozumí varující ceduli na jeho hranici. Jeho role v neformálním Topolánkově týmu díky tomu připomíná roli Josefa Švejka ve službách nadporučíka Lukáše. S tím rozdílem, že Lukáš měl se Švejkem očividně problém.

lidovky.cz 17. března 2009

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.