Pondělí 19. května 2025, svátek má Ivo
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

UDÁLOSTI: Čitelný Petr Robejšek

Sobotnímu Právu poskytl rozhovor politolog Petr Robejšek. Politolog Petr Robejšek vystupuje ve všech českých novinách jako reprezentant jednoho myšlenkového proudu, totiž toho „pravicového“ nebo chcete-li „konzervativního“. Když čtu jeho úvahy, vždycky si vzpomenu na Václava Klause, když mluvil o svých ideových „protějšcích“. Každý člověk tohoto typu uvažování si dělí svět na dva tábory, na dva sportovní týmy, „pravičáky“ a „levičáky“, hlasatele Pravdy a Lásky a stoupence lži a nenávisti a naopak, atp. Když se Václav Klaus dostal do kontaktu s někým, kdo neodpovídal jeho představě ideového nepřítele, propadal zmatku. Např. Jiří Pehe, toho bral, byl pro něj „čitelný“, jak říkával, jako jeden z těch, s nimiž je třeba bojovat. Když někdo do této „čitelné“ kategorie v tom či onom nezapadal, nabýval přesvědčení, že ten člověk fixluje.

Petr Robejšek odpovídá Klausově představě „čitelného autora“ ve všem všudy. Dbá o čistotu svých ideových stanovisek natolik, že se nezdržuje zbytečným přemýšlením, které všechno jen komplikuje. Uvedu pár příkladů zcela namátkou.

Za prvé: Nevyváženost kancléřky Merkelové „se projevila tehdy, když se turecký prezident urazil kvůli kabaretistovi Böhmermannovi a trval na jeho potrestání. Nejmocnější žena světa, které je připisována strategická prozíravost, se mocenskopoliticky dostala do závislosti na tom, že nějaký kabaretista napíše rýmovačku o tureckém prezidentovi.“ To je nepřesný popis situace, Erdoganovi nevadila (jen) nějaká rýmovačka, ale svoboda projevu v Německu a Merkelová nebyla schopná se jí zastat. Musela by se totiž zároveň zastat i Böhmermanna - totiž využít možnosti, kterou jí skýtaly stupidní paragrafy německého trestního zákoníku, a nevydat ho trestnímu stíhání. Nešlo tedy jen o nějakého zanedbatelného kabaretistu (když se kácí les, létají třísky, že?), ale o základní otázku svobody projevu jako „evropské hodnoty“. Pan Robejšek je úplně mimo, a zda je mimo zleva či zprava, považuji za pseudootázku. Prostě je mimo.

Za druhé: případ Ukrajiny. „Chování Evropské komise je opravdu pozoruhodné. Chová se totiž tak, jako by Unie byla ve skvělé formě a neměla dost svých vlastních problémů. EU si přece vůbec nemůže dovolit připojovat k sobě stále těsněji zemi zatíženou tolika vlastními problémy; korupce je jenom jeden z nich. A především: je přece nepochybné, že nezávisle na tom, kdo je v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem v právu, povede prohlubování spolupráce s Ukrajinou ke zvyšování rizika, že do něj bude Evropa stále víc a v konečném efektu možná i vojensky zatažena. Evropská komise by se měla raději plně soustředit na to, aby se EU nerozpadla, a odložit velmocenské sny.“ Věta o „zemi zatížené tolika vlastními problémy“ je prostě neuvěřitelná. ČR byla taky zatížená vlastními problémy, když se drala do EU. Je to stanovisko lidí zvyklých mluvit o „vzdálených zemích kdesi na východě“, to přece známe. Novinka je, když to papouškuje někdo, kdo sám z nějaké země daleko na východě zatížených problémy pochází. Je to mnichovanství na druhou.

Za třetí: laciné recepty typu „státy musí za všech okolností i za použití násilí kontrolovat svoje hranice“. Nechápu, proč bychom měli kontrolovat za použití síly naše hranice se Slovenskem nebo Rakouskem. Výhoda EU a Schengenu je a má být, že nemusíme kontrolovat za použití síly všechny naše hranice. A cítím jakousi úlevu aspoň v tom, že pan Robejšek nemluví o potřebě nasadit při hájení hranic nukleární zbraně.

Za čtvrté: úvaha závěrečná, filosofická. „Řeč tu není od toho, abychom její pomocí hlásali nějakou „zjevnou“ pravdu, nýbrž od toho, abychom pravdu hledali. Všechny naše poznatky o společnosti jsou totiž pravdivé jenom dočasně. A řeč je nástroj k tomu, abychom dialogicky tyto dočasné pravdy hledali. Přiměřené by tedy bylo, aby každý směl říci cokoliv a jeho odpůrce by to mohl po svém zpochybnit anebo vyvrátit. O fungování společnosti víme tak málo, že je pro nás životně důležité, abychom si zachovali co nejvíce prostoru pro svobodnou soutěž myšlenek. Společnost, která soutěž myšlenek zakazuje, se zbavuje významného a pravděpodobně vůbec nejefektivnějšího zdroje poznání.“ Jistě, každý smí říci cokoli a každý odpůrce to smí vyvrátit. To je stanovisko svobodomyslného státu. Stanovisko každého účastníka diskuse by mělo být, že nikdo nesmí plácat nesmysly a každý má povinnost tomu, aby jeho oponent plácal nesmysly, ze všech sil a s plným nasazením čelit. Pravda není „zjevná“, dá práci ji najít a nikdy se to nepovede úplně. Ale nehledáme žádné „dočasné pravdy“, ale jednu věčnou pravdu, která tu je od počátků světa a bude tu i poté, až svět vezme zasvé. Tu je třeba bránit: a bránit ji nemá žádná „společnost“, ale já, ty, on, zodpovědný lidský jedinec. Tady není žádné místo pro relativismus a naši předkové to věděli. Např. František Palacký kdysi napsal: „Stáří pravdy sahá nad stáří všehomíra; jen lež zjevuje se vždy nová, jelikož umírá pokaždé v okamžení, jakmile poznána bývá.“

Proto mám taky děsivý a zásadní problém s tím, co pan Robejšek řekl podle titulku článku: „Doufám, že se Sobotkova vláda bude chovat tak, jak si přejde většina české veřejnosti.“ Sobotkova vláda se musí chovat správně a politicky přiměřeně. A to i v situaci, kdy si to třeba většina české společnosti nepřeje (většinou je to tak, že si to veřejnost zčásti přeje, zčásti ne, a politik správné a politicky přiměřené chování nečte veřejnosti ze rtů, ale teprve je tvoří). To, co místo toho žádá a hlásá pan Robejšek, je vlastně staré známé: chovejte se tak, jak si to přeje náš pracující lid! Z poměrně vzdáleného Hamburku to navíc nezní úplně přesvědčivě.

25. dubna 2016

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.

Mawenzi
19. 5. 2025

DEN 4.

Aston Ondřej Neff
19. 5. 2025

Kéž by jednání v Istanbulu někomu otevřelo oči

Tomáš Jirsa
19. 5. 2025

Jsem zděšen nad lehkomyslností evropských politiků.

Ivo Fencl
19. 5. 2025

Doktorka psychiatrie a píše, co může, aby léčila i sebe.

Milena Kozumplíková
19. 5. 2025

Ze vzpomínání se vytratilo jedno významné datum.

Aston Ondřej Neff
17. 5. 2025

Prezident Pavel vystoupil na veřejnosti.

Aston Ondřej Neff
16. 5. 2025

V tomto světě je možné všechno.

Aston Ondřej Neff
19. 5. 2025

Kéž by jednání v Istanbulu někomu otevřelo oči

Chechtavej tygr
17. 5. 2025

Po České Republice putuje výprava zahraničních novinářů

Benjamin Kuras
17. 5. 2025

EU by si měla od Muska vypůjčit četu jeho ajťáků.

kurl Lenka Kuřilová
19. 5. 2025

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný naznačil, že by mohl na svou pozici rezignovat a...

Zdeněk Lukeš
19. 5. 2025

Minule jsme si představili dva jubilanty – Josefa Gočára a Otakara Novotného, žáky Jana Kotěry z...

Martin Zvěřina
19. 5. 2025

Sobotní sněm hnutí STAN přinesl, kromě nepřekvapivého zvolení jediného kandidáta na předsedu 99...

Lidovky.cz
19. 5. 2025

U úniku plynu zasahují v pondělí odpoledne hasiči v ulici Ke Karlovu na pražském Novém Městě. Při...

Lidovky.cz, ČTK
19. 5. 2025

Ministr zahraničí Jan Lipavský v pondělí se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem v Praze...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz