V souvislosti s dosud poslední z koaličních krizí se naplno rozzářila hvězda místopředsedkyně Věcí veřejných a místopředsedkyně vlády JUDr. Karoliny Peake. Významně se totiž zasloužila o její dočasné urovnání. To by se mělo nějak promítnout do jejího společenského postavení a do její vážnosti u veřejnosti. V kuloárech se šušká o jedné takové možnosti. Paní místopředsedkyně by údajně mohla být prohlášena za blahoslavenou.

Pro nezasvěcené podotýkám, že blahořečení (beatifikace) je druhý stupeň kanonizačního procesu. Dotyčného je pak možné např. prosit o přímluvu (aniž by se mluvilo o klientelismu) nebo mu prokazovat úctu (aniž by mohla být řeč o servilnosti). Může mu být dokonce zasvěcen oltář nebo kostel. Jakési omezení je, že blahoslavenému úcta být prokazována může, ale nemusí, a že povolení uctívat blahoslaveného je lokální (neplatí pro celou církev). Dá se předpokládat, že paní Peake by se s tím aspoň pro začátek spokojila.

Jsou tu ovšem dvě potíže: za prvé, aby mohl být někdo prohlášen za blahoslaveného, musí být po smrti. Nejvhodnější by byla smrt mučednická. Paní Peake je ovšem zatím velmi čiperná, změnit se v mrtvolu (ani doslova, ani v přeneseném smyslu, tj. v mrtvolu politickou) se ani trochu nechystá, o mučednické smrti ani nemluvě. A za druhé, dotyčný musí vykonat aspoň jeden prokazatelný zázrak. Paní Peake se sice ještě zhruba před rokem, poté, co byl z křesla ministra vnitra vypuzen předseda VV John, zuřivě zasazovala o odchod své strany z vládní koalice, nyní se však celá prosvětlila, stala se apoštolkou mírového soužití mezi Věcmi veřejnými a jejich koaličními partnery, kdežto pana Johna se pokusí detronizovat. Různí skeptici to ovšem vysvětlují "pragmaticky", což je v případě zázraku vyloučeno. Je se tedy obávat, že papež Benedikt XVI. (omlouvám se, zapomněl jsem uvést, že církev, o níž jsem doposud mluvil, je církev katolická), nebude podnětnému nápadu nakloněn, je to, jak známo, člověk konzervativní. Taky se nedá předpokládat, že by měl pochopení pro obálkovou metodu, rozšířenou v okruhu Věcí veřejných, takže ho nebude snadné ovlivnit.

Zbývá ještě jedna cesta, totiž pokusit se oslovit některou z menších domácích církví. Je tu například Československá církev husitská: v minulosti se prokázalo (případ expatriarchy Schwarze, kterého pronásledovali rudí mužíci; případ svérázné mise biskupa Bicana; fakt, že k církvi mají blízko prezident Klaus a Jiří Paroubek), že jde o církev mnoha možností. Svaté ani blahoslavené, pokud jsem informován, zatím neuznává. Ale co není, může být. Mohla by snad zasáhnout místopředsedkyně VV ThDr. Kateřina Klasnová (vystudovala totiž na Husově teologické fakultě). Problém je jen v tom, že paní doktorka Klasnová patří, jak to vypadá, k jinému křídlu Věcí veřejných než paní doktorka Peake.

11. dubna 2012