UDÁLOSTI: Černé mraky nad ODS
Rozhodujícím momentem bylo svržení Mirka Topolánka. V tom okamžiku Kalouskovi, který původně nejspíš počítal jen s tím, že vytvoří podpůrnou stranu pro pravicovou koalici v čele s ODS, nezbylo, byl-li mu jeho politický život milý, než postavit se zcela důsledně na vlastní nohy. Udělal to aspoň po technické stránce naprosto dokonale. Při koaličních jednáních si pro svou stranu vybojoval velmi silnou pozici ve vládě (otevřeným problémem je pouze to, co bude znamenat ministerstvo vnitra pro VV, vůbec bych se nedivil, kdyby tam při sestavování vlády TOP09 byla jen velmi nerada viděla zástupce ODS, ale důsledky je obtížné odhadnout). Vítězství hodných a slušných Klausových dětí (Nečas, Němcová), způsob, jakým pan Nečas čistí hradní kliky a předvolávání ministrů na prezidentský kartáč může být jen projev jakéhosi zoufalství „prezidentské“ koalice v koalici.
Vypadá to, že rozložení sil ve špičkové politice, které po volbách vzniklo, se důkladně odlišuje od toho, v němž jsme žili pod roku 1992. Na komunistech aspoň zatím až tak moc nezáleží a ODS (s prezidentem jako hlavní oporou) nemá proti sobě dva politické trpaslíky, ale jednu velmi silnou a jednu středně silnou stranu. Klausova pozice se začíná nebezpečně přibližovat té, v níž byl po roce 1992 jeho předchůdce v úřadě.
To jsou jistě jenom odhady. Nemusíme však zůstávat jenom u nich. Blíží se komunální volby. Jejich zcela podstatnou část jsou volby v Praze, která je nejen město, ale zároveň taky kraj. Praha byla baštou ODS, jenže teď je s tím, jak se zdá, konec. V Praze je jistě hodně nezkorumpovaných politiků ODS, jenže je bohužel na rozdíl od těch druhých nikdo nezná. Lídry proto mají být zpěvák a hokejista. Lídry strany, jejíž guru kdysi horoval pro standardní politiku! A ti mají konkurovat tak zkušeným (a hlavně jako zkušených známým) praktikům, jako je pan Tůma nebo paní Reedová! Pražská ODS má víc než špatnou pověst: mohou to spravit populární amatéři?
Během předchozích čtyřech let šla klausovská vnitřní opozice v ODS od triumfu k triumfu. Teď se zdá, že s triumfy je konec.
Lidovky.cz 16. srpna 2010
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.