UDÁLOSTI: Bitva v parlamentu
aneb Všichni pracují pro Babiše
Blíží se komunální a senátní volby - a vypadá to, že se ČSSD i demokratická opozice rozhodly s plným nasazením zapojit do předvolební kampaně Andreje Babiše. Je obtížné vysvětlit jinak rumrajch, který se strhl minulý týden při projednávání novely zákona č. 353/2003 Sb. O spotřebních daních.
Smysl úpravy byl znovu zavést v původní výši tzv. zelenou naftu (zemědělcům se má vracet část spotřební daně z minerálních olejů používaných pro zemědělskou prvovýrobu). Vláda zrádné pravice se ji pokusila před dvěma lety nejprve úplně odstranit, pak aspoň snížit. Vzhledem k rozložení sil v PS bylo předem zjevné, že návrh nyní projde.
Jenže pak uvnitř poslaneckého klubu ČSSD došlo neočekávaně ke karambolu, který s podstatou návrhu vlastně nijak nesouvisí. Poslanec Milan Urban předložil pozměňovací návrh (tzv. přílepek), podle něhož by se spotřební daně na benzin a naftu měly snížit paušálně, a sice o 2,50 Kč v případě nafty a o 1,50 Kč v případě benzinu. Jeho návrh se opíral o expertízu z roku 2010, podle níž by se snížením ceny staly nafta a benzin u nás atraktivnější pro zahraniční řidiče a výpadek vybrané daně by se tak nahradil. ČSSD totožný návrh už v roce 2012 předložila, tehdejší vládní koalice byla proti.
Při hlasování o Urbanově návrhu (hlasovalo se o něm ve středu) se k navrhovateli přidalo 16 dalších poslanců ČSSD a návrh byl jejich hlasy a hlasy opozice schválen. Pak byl podle očekávání schválen i celý zákon.
Proti takto upravené novele se okamžitě ohradil předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš. Prohlásil, že bude vyšší manko v příjmech státního rozpočtu o 14 miliard, a obvinil sociálně demokratické poslance z nekompetentnosti. Nelibost dala najevo i KDU-ČSL: sociálně demokratičtí navrhovatelé prý „přílepkem“ porušili nepsanou koaliční dohodu o tom, že se partneři nebudou navzájem překvapovat pozměňovacími návrhy.
Zádrhel pobouřil i premiéra Sobotka, a tak po sedmdesáti minutách intenzivního zákulisního jednání jeden ze sociálně demokratických „rebelů“, poslanec Šincl, průběh hlasování zpochybnil. Protože jednací řád stanoví, že zpochybnit hlasování lze v jeho průběhu nebo bezprostředně po něm, vyvolalo to tentokrát rozhořčení už v celé opozici včetně té nedemokratické. Poslanci Šinclovi bylo nicméně vyhověno a v opakovaném hlasování už Urbanův návrh neprošel: hlasoval pro něj jen navrhovatel (ten ovšem musel). Celá novela pak opět hladce prošla.
TOP 09 a ODS považují opakované hlasování za nezákonné a hodlají se obrátit k Ústavnímu soudu.
Důkladná proměna české politické scény pokračuje, jak vidno, i v okurkové sezoně. Premiér (a předseda ČSSD) Sobotka omlouval poslance, kteří mu problém způsobili, tím, že v chaotické situaci ani pořádně nevěděli, o čem vlastně hlasují. O tom lze pochybovat nejen proto, že při opakovaném hlasování o Urbanově návrhu změnili diametrálně své stanovisko ( z „pro“ na “proti“) jen čtyři z nich, ostatní se buď zdrželi, nebo zašili. Jeden z významných „rebelů“, poslanec Seďa, prohlásil poněkud alibisticky: „Ne že by to byl podraz na premiéra. Jen jsme také jaksi chtěli ukázat, že prostě máme svůj názor i uvnitř klubu či vládní koalice.“ Vnitrostranická opozice v ČSSD, rozprášená po Zemanově neohrabaném pokusu o Sobotkovo svržení, se pomalu vzpamatovává a to, oč se fakticky může opřít, je Sobotkova přílišná vstřícnost vůči nejsilnějšímu koaličnímu partnerovi.
Dále, pokud jde o postoj TOP 09 a ODS: když se o plošném snížení spotřební daně na pohonné hmoty jednalo v roce 2012, byla vládní koalice jako zodpovědný hospodář proti (zvýšilo by to deficit státního rozpočtu), kdežto opozice (ČSSD) je podporovala z populismu (trochu by asi zlevnil benzin i nafta). Totéž platí pro dnešek, jen s tím, že tehdejší koalice je dnes opozicí a ČSSD součástí vládní koalice. Taková výměna stanovisek nutně vyvolává podezření z cynismu (důležitý není věcný problém, ale zásada „car nám zasolil, i my mu zasolíme“), a to v poměrně nevhodnou dobu – zrovna před dvojími volbami.
A konečně: jednoznačným vítězem vnitřního sporu v ČSSD i sporu mezi ČSSD a opozicí je nový matador nepolitické politiky, Andrej Babiš. Hoří teď hněvem proti politikům, kteří se dva tři dni jen poflakují po Sněmovně, nechápe, jak může parlament fungovat, tohle nikdy nezažil. Nezná parlamentní procedury a nebude se je učit. „To, co předvádějí politici, co tu sedí posledních dvacet let, je absolutně nechutné... Já se nedivím našim občanům, že pohrdají politiky, a strašně se stydím, že tady vůbec musím být... Omlouvám se všem voličům... Já jsem šel do politiky, abych něco změnil a ne abych poslouchal nějaké kecy... “ A to vše je okořeněno lidovým humorem 4. cenové skupiny: „To je předvádění se, kdo ho má většího.“ Bohužel se dá očekávat, že to zabere.
Demokratickou opozici čeká zásadní střetnutí o služební zákon. Je to zásadní věc, v němž nemůže a neměla by ustoupit. Je na tom o hodně hůř než kdysi opozice proti Nečasově vládě: je výrazně slabší a služební zákon není nic, co by dokázalo vyhnat na ulici demonstranty. A teď v nechtěné spolupráci s ČSSD dala předem nepřátelům parlamentní demokracie do rukou laciný trumf.
26. července 2014, psáno pro Echo24
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.