Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

UDÁLOSTI: Antibabiš je pozitivní program!

Východiskem tohoto textu je můj příspěvek na diskusním večeru „Drama před volbami, které rozhodnou“, který uspořádal Klub na obranu demokracie ve spolupráci s Akademickým spolkem politických věd při ZČU v Plzni. Dovolil jsem si na něm ještě dodatečně zapracovat, některé formulace dotáhnout a některé myšlenky rozvinout.

Proč je politickým tématem číslo 1 Andrej Babiš

Nejde o osobu Andrej Babiš: třeba je ten člověk dobrák a poctivec (i když se přiznám, že mi dá něco práce tomu věřit). Jde o politický fenomén Andrej Babiš: multifunkční konglomerát zastřešený jednou osobou.

Je to zároveň obří firma. Dále silné politické uskupení s významnými funkcemi v exekutivě i legislativě, které se pokouší uplatnit svůj vliv v „orgánech činných v trestním řízení“ a v justici. A konečně mohutné mediální impérium. Těší se značné podpoře ve veřejnosti.

Má svou primitivní, ale přitažlivou populistickou, revoluční ideologii: dvacet pět let (časové rozmezí je citlivě voleno, aby se příliš neurazili stoupenci Václava Havla) nám vládli politici, co nemakali a kradli. Teď přicházíme my, obyčejní lidé, abychom udělali pořádek.

Něco podobného nemá v demokratickém státě místo. Je to zhoubný nádor na těle demokracie. Prorůstá českou společností, usiluje o monopol moci a má namířeno k policejnímu a prokurátorskému státu.

Jak dalece se to podaří, záleží na nás, občanech. Jde o to, zda se proti vetřelci dokáží spojit demokraté zprava i zleva. Nejen politici, ale i voliči. Významným předělem budou volby do Poslanecké sněmovny v říjnu tohoto roku.

Nejde ovšem jen o to, že je třeba čelit fenoménu Babiš, ale ve jménu čeho je mu třeba čelit. Jde o udržení a posílení toho, co jsme až příliš snadno získali v roce 1989: o parlamentní demokracii a právní stát opřený o občanská a lidská práva a svobody.

A smyslem vůbec není buntovat nějakou předvolební koalici. Jde o to, abychom ve střetnutí demokracie s autokracií, oligarchií a buranokracií byli všichni, demokraté zprava i zleva, „spojeni tím tichým souhlasem, jenž vzniká ze správného posouzení našeho postavení světového a ze správného vysouzení toho, kde kdo máme pracovat. Pokud se nerozšíří tato neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí, když je toho třeba, pravdě dát svědectví i veřejně, všecka viditelná organizace nám nepostačí.“ (T. G. Masaryk)

Současná politická situace bez pověr a iluzí

Politická pozice Andreje Babiše se zdá být v poslední době poněkud otřesena. Oslabení by se nemělo přeceňovat.

Rozložení politických sil v PS je takové, že formálně vzato mají strany představující „Staré pořádky“ (polistopadový demokratický režim), to jest ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09, ve Sněmovně většinu 106 hlasů. Většina je to ovšem ryze virtuální. Sociální demokraté a lidovci mají ruce svázány nemravnou koalicí s Babišem a jsou vnitřně rozpolcení (v ČSSD se snaží Tejc a Zimola, v KDU-ČSL Jiří Čunek). Obě strany jsou neschopny spolupracovat s demokratickou opozicí. Podobně v ODS se prodírá na výsluní Václav Klaus mladší a v TOP 09 „obrodný proud“, usilující o změnu politické linie.

Důkazem slabosti demokratů je např. to, že usnesení Sněmovny ve věci Andreje Babiše a „korunových dluhopisů“ prošlo jen a jedině kvůli podpoře KSČM. Komunisté jsou ovšem nebezpečný a nespolehlivý spojenec už proto, že jsou od vzniku strany ve 20. letech minulého století svázáni s ruskými imperiálními zájmy.

Otřesená pozice Andreje Babiše by mohla něco znamenat jen tenkrát, kdyby měl silného a jasného soupeře. Kdyby tu byla jasně zformulovaná, pevná politická alternativa. Tedy to, čemu se opovržlivě a hloupě říká Antibabiš. Nic takového tu není a upřímně řečeno do letošních voleb asi nic podobného nevznikne.

Moje politická prognóza (a zároveň něco, čeho se obávám a co bych moc rád pomohl odvrátit, proto píšu tyto řádky) tedy zní: současné volební modely jsou nejspíš deformované a přehnané, přidávají silnějšímu a ubírají slabším. Přesto Andrej Babiš asi zvítězí a bude schopen sestavit vládu, v níž bude mít rozhodující slovo. Demokratická opozice vcelku ještě trochu oslabí, i když ODS možná na účet TOP 09 něco získá. ČSSD ztratí dosavadní nepříliš silné vedoucí postavení na politické scéně, což otřese nynějším vedením. V KDU-ČSL i v ODS posílí probabišovské křídlo. Mohla by pak vzniknout dosti velká tlačenice o to, kdo dostane v příští vládní koalici tu čest dělat Andreji Babišovi podkoního.

Komunisté a Okamura sehrají nejspíš jen roli strašáka. Pan Babiš může demokratickým stranám tvrdit: když nebudete dost vstřícní, mám po ruce i další partnery. A pro demokratické strany se vytváří mohutné „kolaborantské alibi“: spolupracujme s Babišem! Jinak přijdou na řadu ti, co jsou (ještě) horší než my. V roce 1969, na prahu „normalizace“, se tomu říkalo „odvracení nedozírných následků“.

A voliči v nadcházejících volbách? Budou možná zhruba vědět, že a proč nemají volit Andreje Babiše. Avšak vůbec nebudou vědět, koho volit místo něho. Takže jedni k volbám nepůjdou, druzí budou volit strany, které nemají šanci, a konečně třetí si řeknou: nakonec proč nevolit Babiše! Je v politice pořád ještě relativně nový, je bohatý, takže (už) nepotřebuje krást, a byl zatím jakž takž úspěšný (během jeho spoluvlády nepřišla žádná pohroma).

Demoralizace společnosti

Heslem mediálních elit je dnes „nechumelismus“: nic zvláštního se neděje a nic se nemá přehánět. Sláva, je možné uznat i dobré stránky Babišových návrhů na reformu ústavy (Michael Žantovský). Nejlepší formou, jak čelit Andreji Babišovi, je jít s ním po volbách do koalice (Erik Tabery). Andrej Babiš prý znamená potenciální nebezpečí. Tedy nikoli skutečné.

Dalším falešným heslem je neutralita: média (tj. novináři, abychom to zlidštili) mají nestranně komentovat situaci (srov. např. poslední výhrady Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vůči pořadům České televize). To je nonsens. Žádný člověk, a tedy ani novinář či publicista, nemá být neutrální či nestranný: má stranit dobrému proti zlému. Pro to, co je dobré, se svobodně rozhoduje, je to jeho osobní rozhodnutí a nese za ně proto odpovědnost. A zároveň pro každého, a tedy i pro novináře a publicistu, platí příkaz být k oponentovi, protivníkovi spravedlivý. Masaryk k tomu kdysi trefně a realisticky poznamenal: pokud jsme se nedopracovali k té dokonalosti, abychom podle Evangelia nepřítele milovali, měli bychom k němu aspoň být spravedliví.

Dalším falešným heslem je: nebuďme „aktivisty“! „Aktivismus“ je totiž něco bytostně „levicového“, podobně jako podle Václava Klause pet-lahve a snowboardy. Přitom pravda je jen, že je třeba odmítnout aktivismus těch, kteří z indolence nebo se špatnými úmysly (jedno s druhým jde často ruku v ruce) pomáhají Babišovi (iniciativy jako Vraťte nám stát, Rekonstrukce státu, Nadační fond proti korupci, Transparency International ap.). To však neznamená odmítat aktivismus jako takový. Opakem aktivismu je totiž pasivismus. Já a mí přátelé máme na svůj aktivismus právo, hlásíme se k němu a budeme ho provozovat i nadále.

A znovu zdůrazňuji: jistě, jde o to, co bráníme: o parlamentní demokracii, právní stát, občanská a lidská práva, o tradice, z nichž vyrůstají. Zároveň je třeba jednoznačně říci, před kým to vše bráníme: Antibabiš je dnes nutnou součástí pozitivního programu a pozitivní program bez Antibabiše nemá smysl.

Co je třeba dělat

To znamená: co je třeba dělat teď, před volbami, které rozhodnou, a ovšem i co je třeba dělat po nich, ať už dopadnou jakkoliv.

Především musím zdůraznit, že to, na čem záleží, jsou v první řadě volby do Poslanecké sněmovny. V následné prezidentské volbě buď zvítězí Miloš Zeman. To je horší varianta. Jenže pokud by volby do PS dopadly dobře, bude jen jako oba jeho předchůdci v úřadě překážet (on to ovšem dovede daleko líp a zavileji než oni). Pokud volby do PS dopadnou špatně, prezidentská volba už mnoho nespraví: je u nás vzhledem k tradici a zejména po zavedení přímé volby nutně pojata jako volba kašpara a výsledek odpovídá. Přenechejme proto péči o prezidentskou volbu iniciativám, jako je Kroměřížská výzva: tam se mohou vyřádit.

A teď to hlavní: zabránit Andreji Babišovi, aby výrazným způsobem posílil svůj vliv ve státě, bude mimořádně obtížné. Přesto bychom se o to měli všichni před volbami v rámci našich sil a možností přičinit.

Pokud Andrej Babiš přesto zvítězí a stane se dominantní silou ve státě, např. získá k financím, spravedlnosti a obraně ještě vnitro, budou položeny základy tobogánu pro dopravu nespolehlivých lidí do kriminálu. V takové situaci je důležité, aby tu byla silná a účinná demokratická opozice, schopná pořádně mu zkomplikovat život.

Úspěchem však bude i to, zbude-li tu aspoň jedna opoziční parlamentní strana, ochotná a schopná se Babišovi postavit v obraně demokracie a právního státu.

A nebuďme maximalisté, úspěchem bude nakonec i to, bude-li tu fungující mimoparlamentní opozice vůči Babišovi a babišismu, tedy česky řečeno disent. I o to se bude muset masarykovská „neviditelná strana lidí opravdových a myslících“ pokusit, když všechny ostatní možnosti padnou.

Demokratické minimum

Protože to, oč je třeba pečovat v první řadě, jak před volbami, tak i po volbách, není ta či ona strana či koalice, ale právě ta neviditelná strana lidí opravdových a myslících, kteří se nebojí pravdě dát svědectví i veřejně. Klub na obranu demokracie přišel už v loni v listopadu s návrhem na Demokratické minimum, k němuž by se měli přihlásit demokraté zleva i zprava. Nejen politické špičky, ale i členové stran a voliči. Trochu jsme zanedbali jeho propagaci, dávám ho tu proto znovu k dispozici a jako správný aktivista Vás, milí čtenáři, se vším důrazem prosím: připojte se svým podpisem!Text Demokratického minima najdete a podepsat ho můžete zde.

25. března 2017; psáno pro Fórum 24

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.

Aston Ondřej Neff
15. 7. 2024

Událost vyvolala celosvětovou odezvu. Naši političtí předáci reagují lidsky a věcně, přinejmenším v...

Ivo Fencl
15. 7. 2024

Od té doby, co zemřel Kennedy, neustalo rojení konspiračních teorií ohledně jeho smrti.

Neviditelný pes
15. 7. 2024

Dyktando, můj velký, rezavý přítel je stájový aristokrat

Daniel Vávra
15. 7. 2024

Jednoduchý návod, jak řídit stát

Lukáš Kovanda
15. 7. 2024

Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených....

Aston Ondřej Neff
13. 7. 2024

Ministr kultury Martin Baxa si pochvaluje, že vláda má kolo zápasu úspěšně za sebou. Další přijdou...

Aston Ondřej Neff
12. 7. 2024

ANO – kromě trvalého vzestupu – zaznamenalo dva úspěchy v poslední době. V eurovolbách zabodovalo...

Aston Ondřej Neff
15. 7. 2024

Událost vyvolala celosvětovou odezvu. Naši političtí předáci reagují lidsky a věcně, přinejmenším v...

Václav Vlk st.
12. 7. 2024

Jak by pravil nezapomenutelný major Terazky: „Herr, súdruh, tavarišč geněrál, som daký zmätený!“ Aj...

Robert Kotzian
15. 7. 2024

Šetření, které ukončila Evropská komise s provozovatelem sítě X, je především vydírání, jehož cílem...

Lidovky.cz, ČTK
15. 7. 2024

Jako kandidát na viceprezidenta Spojených států půjde po boku Donalda Trumpa do listopadových voleb...

ČTK, Lidovky.cz
15. 7. 2024

Evropská komise bude vzhledem k vývoji maďarského předsednictví bojkotovat neformální schůzky...

Radka Kvačková
15. 7. 2024

Už dlouho jsem nečetla tak dobrou knížku. Nebudete ji znát. Myslím, že by ji žádný nakladatel ani...

Marek Hudema
15. 7. 2024

Nepovedený atentát na prezidentského kandidáta Donalda Trumpa by mu mohl přinést výhodu v souboji...

Josef Kopecký
15. 7. 2024

Pětikoalice jedná o zmírnění důchodové reformy. Pomalejší růst věku odchodu do penze, než jak ho...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz