Jak to tak vypadá, zřejmě se taková chvála nakonec nevyplatí ani Filipu Turkovi, ikoně strany Motoristé sobě.

V dnešní digitální době, kdy internetové diskuse a sociální média hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se otázka hranice mezi svobodou slova a trestněprávní odpovědností stává více aktuální. Nenávistné výpady zpravidla nemají na svědomí jen extremisté a radikálové, ale i běžní uživatelé sociálních sítí, v čemž nebyl mladý Filip Turek někdy před deseti, či dokonce patnácti lety výjimkou. Kdy se na internetu zviditelňoval výpady, v nichž klíčovou roli hrály předsudky, nesnášenlivost a odpor k jinakosti, přičemž s nenávistnými projevy se řadu let nepotýká jenom ČR, ale celá Evropa. Ale pokud náš stát na tyto výpady kvůli etnicitě, pohlaví, barvě pletí, náboženství, národnosti, vzhledu, zdravotnímu stavu či sexuální orientaci nebude reagovat, důvěra lidí v úřady i instituce bude klesat a posílí to polarizaci společnosti. Ovšem nenávistné projevy v online prostředí dle řady právních expertů nelze řešit nepřiměřenou výší trestů, neboť kvůli svobodě projevu by takovéto řešení bylo kontraproduktivní.

Žijeme v době, kdy lidé často hledají jednoduché řešení složitých problémů a bohužel je mnohdy najdou u těch, co si libují v projevech nesnášenlivosti. Kdy sociální sítě a moderní technologie takovým projevům dodávají sílu. Ochranu před předsudečnými činy u nás od prvního ledna 2026 má rozšířit novela trestního zákoníku, která zpřísňuje postihy za činy z nenávisti a reaguje na nové hrozby, k čemuž policejní prezident Martin Vondrášek uvedl: „Nenávistné projevy se neustále proměňují a snadno přelévají z online prostředí do reálných útoků.“ Kdy také na adresu těch, co se obávají o svobodu projevu, policejní prezident (kterého Tomio Okamura hodlal po vstupu do vlády odvolat) prohlásil: „Naší vizí není vytvářet nová specializovaná oddělení, ale zajistit, aby každý policista v první linii disponoval odborností a citlivým přístupem nezbytným k ochraně zvlášť zranitelných obětí.“ Zde odkaz: Odkaz

Mediální zpochybnění morální integrity Filipa Turka, kterého jsme nyní svědky, podle některých komentátorů vneslo do české politiky „novou formu sebereflexe“ v podobě počítačové klávesy Delete (anglicky vymazat). Jenomže s tím mazáním příspěvků na sociálních sítích to bylo trochu jinak. Filip Turek před časem opravdu požádal Gabrielu Sedláčkovou, která mu pak v době, kdy jako europoslanec působil v Bruselu, dělala asistentku, aby prošla jeho facebookový profil a smazala tam evidentně sporné příspěvky. Ta jeho žádosti vyhověla, i když některé z výroků tam zanechala údajně proto, aby zachovala autenticitu profilu. Příspěvky však mazala na přelomu let 2023 a 2024, tedy v době, kdy Filip Turek teprve kandidoval do Evropského parlamentu, nikoli až při propuknutí současné aféry. Kdy ovšem některé z výroků, reprezentující jeho údajný černý humor, tam zanechala, neboť jak říká: „Chtěla jsem ty sítě nechat autentické“. K tomu však 13. října 2025 v rozhovoru pro iDNES.cz podotkla: „Stoprocentně ale můžu odpřísáhnout, že žádný post typu o popálené Natálce jsem tam neviděla ani nesmazala. Jestli tam někdy byly, musel je smazat někdo jiný.“ Jenomže inkriminovaný post se podle posledních zpráv na profilu Filipa Turka mezi jeho příspěvky skutečně nacházel.

Jak zjistili žurnalisté, kteří se zaměřují na odhalování skrytých informací veřejného zájmu, je Turkův reputační problém objektivní. Celé to začalo tím, že se Filip Turek nejprve rozepsal na téma žhářského útoku ve Vítkově, kdy uvedl: „A když mně cigán zapálí dům, dostane dva roky nebo podmínku! Dvacet až dvaadvacet let je za zapálení cigánské chatrče, která vypadá jako sklad kradených věcí!“ Miloslav V. tehdy na tento jeho příspěvek odpověděl: „To jo no, to je pravda, Jerry Lukeš je můj kamarád, bohužel ho nějaký ten pátek neuvidím,“ napsal s odkazem na jednoho z pachatelů žhářského útoku. Na což reagoval Filip Turek nechvalně proslulou replikou: „Zapalovat někomu něco je blbost, ale to, že se popálilo cikáně, by když už tak mělo být bráno jako polehčující okolnost, je to přesně naopak…“ Filip Turek nyní odmítá, že je autorem tohoto příspěvku, přičemž tvrdí, že jde o falzifikát. „I člověk, který má černý nebo rasistický humor, není automaticky rasista. Nicméně odmítám, že bych byl autorem těch příspěvků. Hlavně toho o té holčičce. Zbytek nehodlám analyzovat,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima News, což několikrát zopakoval i při jiných příležitostech, aniž by si uvědomoval ten protimluv, že kdo byl kritizován pro jemu vlastní rasistický humor, svým naturelem či povahou nemusel být rasista.

Ale jak se již ukázalo, zdánlivě záhadný Miloslav V., na jehož poznámku Filip Turek reagoval, skutečně existuje. Vedoucí stravovacího úseku z Olivovy dětské léčebny v Říčanech u Prahy není žádná vymyšlená postava, ale reálný člověk. Navíc Turka označil v jednom svém příspěvku a ten mu dal lajk. Sám Miloslav V. má na Facebooku několik fotografií s německými zbraněmi z druhé světové války a vtipy s Hitlerem, tudíž se evidentně jedná o vyznavače podobného humoru, jaký preferuje Filip Turek:

Ať tak, nebo tak, Filip Turek, který již oslavil čtyřicáté narozeniny, si v dřívějších letech leckdy zahrával s ohněm. Sem pařil i jeho výrok, kterým schvaloval to, co napáchal extremista Brenton Tarrant při útocích z března roku 2019 v novozélandském Christchurchi, kde zastřelil 51 mužů, žen i dětí, kdy dalších 49 osob utrpělo zranění, což na síti nazval Filip Turek „úklidem“. Šlo o nejhorší násilný čin, jaký kdy Nový Zéland zažil, za který Brentona Tarranta soud na Novém Zélandu potrestal doživotím bez možnosti podmínečného propuštění. Svůj útok na dvě mešity Tarrant živě vysílal na internetu, přičemž jeho video bylo zveřejněno i na serveru, kde se někteří uživatelé k drastickým záběrům souhlasně, ba i pochvalně vyjadřovali. K tomuto videu se tehdy vyjádřil i muž z České republiky pod přezdívkou Ssman: „Jak jim chutna jejich medicina !!! Dobra prace !???“ napsal v diskusi pod videem.

Policisté zjistili, že se za přezdívkou skrývá Benedikt Č. ze Znojma. Ten se jim k tomu, že je autorem výroku, následně doznal. Avšak odmítal, že by tímto projevoval sympatie či teroristický čin schvaloval, dokonce tvrdil, že tím chtěl naopak vyjádřit nad činem pochybnosti, neboť komentář mínil jako polemiku. Mladík ze Znojma v průběhu soudního jednání prohlásil, že ho inkriminovaný komentář mrzí, že byla hloupost něco takového napsat, když ho to dostalo až před soud. Podle soudce však byla právní kvalifikace na místě. Obžaloba argumentovala tím, že uživatelé na internetu se nemůžou vyjadřovat bez limitů, přitížila mu také přezdívka SSman, která odkazuje na členy nechvalně proslulých ozbrojených složek nacistického režimu. A není tak divu, že státní zástupkyně mladíka dle serveru iDnes.cz za komentář obvinila z podpory a propagace terorismu.

Soudce neuvěřil tomu, že obžalovaný svého činu lituje. „Z toho samotného znění komentáře jde odvodit, že se nejednalo o kritiku, ale o pochvalu,“ odůvodnil své rozhodnutí. A tak Benedikta Č., jenž podle obžaloby schvaloval na internetu teroristický útok na Novém Zélandu, v březnu 2021 Krajský soud v Brně za podporu a propagaci terorismu potrestal šesti lety vězení. Dvaadvacetiletý Benedikt Č. se proti rozsudku na místě odvolal a v květnu 2021 mu olomoucký odvolací soud, který nenašel v rozhodování jihomoravských kolegů žádná zásadní pochybení, přesto však uznal, že trest je „nepřiměřeně přísný“, snížil původních šest let vězení na tříletý trest s podmíněným odkladem na dobu čtyř let za to, že schvaloval v internetové diskusi teroristický čin z března roku 2019 na Novém Zélandu: Odkaz

V souvislosti se schvalováním masakru v novozélandském Christchurchi řešily české soudy více podobných případů, přičemž obžalovaní, jak uváděl server iRozhlas, vesměs dostávali podmíněné tresty. Krajský soud v Plzni uložil odsouzenému Michalu T. za podobný internetový komentář k témuž útoku třicetiměsíční podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Ondřej P. ze Žďáru nad Sázavou napsal do internetové diskuse příspěvky, v nichž mimo jiné chválil, jakou střelec v mešitách zvolil ráži, kdy litoval, že si útočník nekoupil větší zásobníky, za což dostal tříletý podmíněný trest. Tříletý podmíněný trest dostal za schvalování masakru na Novém Zélandu i padesátiletý Václav K., který na Facebooku napsal: „Konečně měl někdo koule a ukázal, jak se na Mohamedány musí. Dobrá práce.“ Za podporu a propagaci terorismu pak dostala Renata P. dvouletý podmíněný trest od Pražského městského soudu za své výroky na Facebooku: „Tak tohle je velký frajer, kéž by nás takových bylo víc, když s těma sviněma muslimskýma vlády nic nedělají a ještě jim ustupují,“ k čemuž ještě nepomněla dodat, že pachateli tohoto činu děkuje za odvahu. Více zde: Odkaz

Aféra Filipa Turka gradovala poté, co Deník N zveřejnil 10. října 2025 42stránkový dokument s archivem jeho dřívějších veřejných statusů, což Filip Turek označil za snahu o jeho diskreditaci při sestavování nové vlády. Jak se ukázalo, soubor pořídil v červnu loňského roku motoristický novinář Vojtěch Dobeš, který se k němu přihlásil s tím, že může dosvědčit jeho pravost, aby se tak v celé řadě internetových diskusí jako „udavač“ se zlou potázal. Dle okolností případu by totiž některé výroky poslance Filipa Turka ze sociálních sítích mohly naplňovat znaky trestného činu a tak je policisté prověřují jako možné trestné činy hanobení národa a rasy, podněcování k nenávisti a schvalování trestného činu, což několika redakcím potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk: Odkaz

O kontroverzních postech Filipa Turka začali spekulovat konspirátoři, jako že proč nebyly zveřejněny před volbami, kdy se měly takovéto informace dostat k voličům. Jenže už v květnu 2024 u Jany Bobošíkové v internetovém pořadu Aby bylo jasno a v červnu 2024 v pořadu Epicentrum deníku Blesk, byl Filip Turek s celou řadou jeho kontroverzních hlášek, zveřejněných na internetu, veřejně konfrontován. Pokud jde o samotná data, pak na serveru Česká justice v článku Jsou facebookové posty Turka pravé? dva právníci označují za nejspolehlivější cestu znalecký posudek z oboru kybernetiky nebo analýzu metadat a digitálních stop (nikoli printscreenů). Aleš Rozehnal zde uvádí, že naše justice může přistoupit k vyžádání dat přímo od provozovatele sociální sítě, přičemž provozovatelé v USA v takových případech údaje poskytují. Ovšem Radek Jilg zde upozornil na fakt, že problém může vzniknout kvůli už uběhlé době od vzniku příspěvků. Jinak řečeno, nejstarší facebookové posty Filipa Turka se zdají být promlčeny a vyšetřovatelé by tak mohli věc odložit: Odkaz

Trestní zákoník totiž stanovuje v souvislosti s promlčením trestní odpovědnosti různé promlčecí lhůty odstupňované podle závažnosti spáchaného trestného činu. Neboť délka promlčecí doby je závislá na výši trestu (délce odnětí svobody), jaký pachatel může dostat za spáchaný trestný čin. Pokud naplní kvalifikovanou podstatu závažnějšího trestného činu, délka promlčecí doby se bude odvíjet od výše trestu, kterou trestní zákoník umožňuje za tento trestný čin udělit bez ohledu na to, zda pachatel bude skutečně takto potrestán či nikoliv. Pokud pachatel po spáchání trestného činu dlouhou dobu žádný další trestný čin nespáchal, má se obecně za to, že se za tu dobu napravil. Neboť za dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, má pachatel možnost zhodnotit důsledky svého konání. Ovšem spáchá-li v promlčecí době další trestný čin, pak je jasné, že k jeho nápravě nedošlo. Navíc tak pachatel spatřuje mezeru v právním systému, kdy vůči němu státní moc nezakročila, i když měla. V takovém případě zákonodárci míní, že je pak nejen nutné proti pachateli zakročit, ale vzhledem k jeho recidivě také postupovat přísněji s tvrdší trestní represí. A tak podle některých diskutérů, na netu mudrujících nad kauzou Filipa Turka, se zde naskýtá otázka, zda schvalování masakru z roku 2019 v novozélandském Christchurchi nemůže při jeho rozkrytí nakonec otevřít i starší kauzu popálené Natálky.

Filip Turek a jeho stoupenci se soustředili na vytváření dojmu mediální manipulace, kdy hovoří o poškozování dobré pověsti a avizují právní kroky. Ve skutečnosti se však snaží odvádět pozornost od kontroverzí tzv. humoru čestného prezidenta strany Motoristé sobě, který by měl stanout v čele ministerstva zahraničí a reprezentovat náš tát, i když se (údajně v žertu) dopouštěl řady výpadů kvůli etnicitě, barvě pleti, či náboženství, navíc měl i koketovat s neonacismem. Přičemž zásadní rozdíl je v tom, zda si jen v hospodě u piva mezi přáteli a svými přívrženci pustí ústa na špacír, nad čímž může leckdo mávnout rukou, nebo se takto zapíše v online prostředí, kde otázku hranice mezi svobodou slova a trestněprávní odpovědností neposuzují stoupenci strany Motoristů. Tu posuzují vyšetřovatelé Policie České republiky spolu se státním zástupcem, jehož role v trestním řízení spočívá v zastupování veřejného zájmu a dozoruje přípravné řízení, podává obžalobu a na hlavním líčení předkládá důkazy a navrhuje trest.

Pokud bude policie kvůli důkazům zkoumat autenticitu kontroverzních příspěvků Filipa Turka, dostane zřejmě případ na starost Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK), nový samostatný útvaru policie s celostátní působností, který se od ledna 2023 věnuje odhalování a objasňování trestné činnosti v kyberprostoru a může se tak i v této kauze zabývat zkoumáním velkého množství elektronických důkazů a zajištění stop v digitálním světě. Ovšem samo posuzování trestněprávní odpovědnosti není úplně jednoduché a netrvá dny nebo týdny, nýbrž měsíce (díky soudcům někdy i roky). Ostatně na konci loňského roku se u nás již psalo o tom, jak o kauze Turkovy fotografie se zdviženou pravicí z roku 2013 rozhodovala policie pět měsíců, načež byl případ odložen, neboť podle dozorujícího státního zástupce z Prahy 4 zde možná trestní odpovědnost byla promlčena. Kromě samotného výslechu Filipa Turka kriminalisté prošli otevřené zdroje, tedy média, sociální sítě či internet. Provedli také šetření v poznatkových fondech policie a databázích veřejné správy, avšak „po zpracování všech poznatků a provedených šetřeních bylo koncipováno a vydáno usnesení o odložení.“ Více zde: Odkaz...

Jinak řečeno, Filip Turek coby ikona Motoristů zřejmě do tepláků nepůjde, ač by si to řada kritiků strany Motoristé sobě přála. Zato je jisté, že bude mít z ostudy kabát. A spolu s jejich čestným prezidentem i strana Motoristé sobě, za ním semknutá. Ostatně i Exprezident Václav Klaus, v jehož institutu donedávna předseda Motoristů Petr Macinka zastával post mluvčího, se k celé aféře vyjádřil v pořadu redakce Blesku s tím, že sporné výroky Filipa Turka považuje za neobhajitelné. V pořadu Hráči Václav Klaus uvedl, že načasování skandálu není náhodné a může za ním stát povolební politická hra. Exprezident se však distancoval od názoru, že by Filip Turek byl pouhou obětí mediální kampaně: „Já nikterak nebagatelizuji ty výroky. Já se na Turka mračím, zlobím a nadávám mu“, prohlásil Václav Klaus, aby pak k tomu dodal: „O autentičnosti těch výroků žádný soud nevyslovuji, ale nejsou určitě všechny vykonstruovány nějakou umělou či neumělou inteligencí.“ Zde odkaz : Odkaz...

Co ale říci závěrem. Inu, tak už to v politice chodí, že na jedné straně politici odcházejí a na druhé zas jiní přicházejí. Ale voliči si leckdy neuvědomují, že u některých z příchozích může platit to, co o politicích říkával Mark Twain: že jsou jako dětské plenky a měli by se měnit ze stejného důvodu.

POST SCRIPTUM

Na svůj černý humor v minulých dnech doplatil třicetiletý politik Paul Ingrassia, Trumpův nominant do čela amerického Úřadu zvláštního vyšetřovatele (OSC), který neustál zveřejnění jeho textů z Telegramu, cloudové komunikační aplikace pro zasílání zpráv, která má i některé prvky sociální sítě, jako třeba velké tematické skupiny. Ingrassia svoji kandidaturu vzdal poté, co server Politico informoval o úniku 2 900 stránek chatů z telegramové skupiny mladých republikánů, v nichž účastníci pronášeli rasistické komentáře a chválili Hitlera. Ingrassia měl absolvovat slyšení v Senátu, po zveřejnění těchto zpráv se však proti němu postavila i část republikánů, což jeho naděje na schválení pohřbilo. Autenticitu konverzace, kterou měl webu Politico poskytnout jeden z účastníků chatu, Ingrassiův právník na dotaz nepotvrdil ani nevyvrátil. „Zdá se, že tyto texty mohly být zmanipulované nebo že jsou opomíjeny podstatné souvislosti. Nicméně, i pokud by texty byly autentické, jde jasně o sebeironický a satirický humor, který si dělá legraci ze skutečnosti, že liberálové bizarně a běžně příznivce (Trumpova) hnutí MAGA nazývají nacisty“, reagoval právník Edward Andrew Paltzik. K čemuž dodal, že obvinění z nacismu jsou nesmyslná i proto, že Ingrassiu podporuje židovská komunita: Odkaz