Neviditelný pes

TRIKOLORA: Kdo po Klausovi

25.3.2021

V úterý 23.3.2021 v poledních hodinách oznámil Václav Klaus mladší šokující zprávu o ukončení veškerých veřejných aktivit včetně předsednictví a členství v politickém hnutí Trikolóra, které založil. Již nebude za Trikolóru kandidovat a ani ji do voleb nepovede.

Chceme-li objektivně zhodnotit náhlé rozhodnutí Klause mladšího, je třeba se podívat na dosavadní výsledky a příčinu vzniku politického hnutí Trikolóra, kterou před necelými dvěma lety založil.

Trikolóra od samého počátku vznikla jako konzervativně laděné hnutí zaměřené na hájení základních hodnot jako je svoboda jednotlivce, obrana rodiny, prosazení suverenity, atd. Hnutí mělo zpočátku po založení v létě 2019 výborný „tah na bránu“, dokonce na podzim téhož roku atakovalo 6% preferencí, ale pak nastoupil postupný pokles na 2,5% volební preference, který se projevil výsledky v krajských volbách v minulém roce, kde Trikolóra kromě Zlínského kraje neuspěla. Jedním z hlavních důvodů tohoto poklesu bylo ne úplně jasné vymezení k zásadním tématům jako je Czexit nebo otevřeně pravicové směřování nového hnutí.

Pozitiva a negativa V. Klause mladšího

Postava V. Klause mladšího určitě Trikolóru v jejích počátcích zviditelnila, jeho upřímnost, dravost, to byly bezesporu plusy, ale vedle těchto pozitiv byl paradoxně brzdou vyšších preferencí. Problémem byla od počátku jeho autenticita a absence charismatu. Můžete mít fantastický marketing s krásným a výstižným logem, ale volič miluje osobnosti, které se musely vypracovat od píky. A to nebyl případ Klause mladšího, který těžil z politické značky svého otce. Dalším problémem V. Klause mladšího byl nedostatek osobního charisma, které se nedá naučit nebo vykouzlit. Charisma buď je nebo není, jde o palivo každého lídra úspěšného politického hnutí.

Ovšem největší chybou V. Klause mladšího bylo počáteční nasměrování směrem k tématům rezonujícím s programem SPD (obhajoba sochy Koněva, zrušení Senátu) a tím i přetahování voličů Tomia Okamury namísto zacílení na voliče dalších stran současného politického spektra.

Dostáváme se k nejpodstatnějšímu, voličům Trikolóry. Jedná se o pracovité poctivé lidi, kteří toužili po založení konzervativního subjektu, který by bránil jejich zájmy. Proto odchod V. Klause mladšího není tragédií, ale spíše zklamáním, protože Klaus mladší mohl nabídnout svou funkci k dispozici, ale stále Trikolóře pomoci na kandidátce do voleb. Je už na každém z voličů Trikolóry, jak vyhodnotí náhlý odchod V. Klause mladšího, zda-li jako výsledek přebytečného ega nebo jeho upřímné snahy o rozpoznání politické reality.

Spojení s SPD Tomia Okamury?

Někteří politici a osobnosti vyzývají ke spojení s SPD Tomia Okamury, naposledy bývalý prezident Václav Klaus. Na první pohled jde o snahu eliminovat „tříštění vlasteneckých sil“. V tom případě je dobré si položit otázku, zda by pro SPD v době růstu volebních preferencí, nyní již kolem 11% (oproti 2% Trikolóry), bylo takové spojení výhodné? Navíc řada voličů SPD má negativní vztah k privatizaci z 90.let. A pak tu jsou možné programové průniky nebo přesněji možné rozpory v otázce Czexitu, daní, minimální mzdy, role státu, atd. Takže možné spojení Trikolóry s SPD je spíše v rovině přání než politická realita.

Do voleb Trikolóra nebo nově vzniklý konzervativní blok?

Na začátku března tohoto roku vzniká koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Hlavním motivem je překročení minimální hranice pro vstup do Sněmovny ve výši 5%. Určitě dobrý krok, ale vzhledem k navrhované změně volebního zákona, kde je zatím pro dvojkoalici stanoveno 7% a pro trojkoalici 9%, je jasné, že současné volební preference stanovují jen dvě možnosti, jak se dostat do Sněmovny.

První možností je jedna kandidátka, v tomto případě Trikolóra pod jejíž značkou by kandidovaly další politické strany a hnutí (Svobodní mají zatím kolem 1%, Soukromníci méně).

Druhou možností je vytvoření nového konzervativního politického hnutí, jehož součástí by byli nejen členové Trikolóry, Svobodných a Soukromníků, ale i další hnutí. Na kandidátních listinách by se pak mohli objevit jména zajímavých osobností, které mohou přitáhnout pozornost voličů. Vznik tohoto konzervativního bloku by neznamenal konec existence Trikolóry nebo Svobodných.

Nabízí se zásadní otázka, zda je u nás prostor pro nově vzniklé konzervativní hnutí. Odpověď zní jednoznačně ano (ne s velkými písmeny), protože ODS se posunula výrazně ke středu, KDU-ČSL je také dnes typicky centristickou stranou. Poptávka po konzervativně laděném pravicovém hnutí tu určitě existuje. Nečekejme u něj ale desítky procent volebních preferencí.

Lídrem prezident Klaus nebo Zuzana Majerová anebo …

Nyní je nejdůležitějším krokem výběr příštího lídra, ať už půjde o Trikolóru nebo nově vzniklé konzervativní hnutí. Hodně se v této souvislosti zmiňuje prezident Václav Klaus (má doživotní titul prezidenta, i když už úřad nezastává) anebo poslankyně Zuzana Majerová. Oba jsou určitě kvalitní kandidáti, u bývalého prezidenta je výhodou mediální „zručnost“ i šarm, nevýhodou jeho věk, kdy přeci jenom volební kampaň je náročná jak fyzicky i psychicky. Zuzana Majerová má zase výhodu v autenticitě, nevýhodou je menší mediální povědomí o její osobě. Určitě se shodneme, že lídrem by měla být charismatická osobnost, která dokáže ty druhé strhnout a nadchnout.

Osobně si dovolím jmenovat ještě jednu osobnost, která je známá a mohla by se stát lídrem. Je jím Ing. Miroslav Ševčík, proděkan vysoké školy ekonomické, který prokázal v televizních debatách schopnost argumentovat, je mediálně známý a má ekonomickou vizi jak tento stát posunout kupředu. Navíc už dnes je v Trikolóře ekonomickým expertem.A má ještě jedno nezanedbatelné plus na politickém kolbišti, oblibu u ženské části populace, což určitě není zanedbatelné.

Ale ať bude do čela zvolen kdokoliv, do voleb je ještě daleko a může se hodně změnit.

Každopádně se můžeme těšit na další možná překvapení v nastávajícím volebním klání.

Knižní thriller Mračna nad Evropou nyní v prodeji se superslevou.

Krátký video trailer ZDE



zpět na článek