Mezi politology začal převažovat názor, že problém není Zeman, ale jeho voliči. Prezidentu Miloši Zemanovi se totiž za léta v politice podařilo formát podobných debat přiblížit estrádě. Jiří Drahoš jako jeho protivník proto nutně působí vedle něho se svou věcností a výrazem agelasta jako nudný profesor. Ač o vlivu předvolebních debat neexistují žádné exaktní průzkumy, většinou se soudí, že nejvíce mohou ovlivnit nerozhodnuté. Jedno pravidlo ale platí obecně: Při rozhodování voličů hlavní roli hrají pozitivní motivace. Hlas dávají tomu, kdo jim nabízí to, co jim chybí.

Jestliže lidem, kteří přijdou k volbám, ve většině bude chybět zdravý, sebevědomý a věcný profesor, který se vyjadřuje střídmě a přesně, nebude lidi strašit a naopak jim bude nabízet srozumitelná řešení a pevné místo na politické mapě Evropy, budou volit Jiřího Drahoše.

Pokud ale lidé, kteří přijdou k volbám, budou většinou patřit do kategorie „člověka soukromého“ místo do kategorie „člověka politického“, který se chce nechat jen bavit, tedy upřednostňuje estrádu a o širších souvislostech neuvažuje, pak má větší šanci na zvolení Miloš Zeman. Podle hesla: Se Zemanem je aspoň sranda.

Rozhodující bude i neverbální komunikace, to znamená gesta a kdo jak bude sedět. Kvůli tomu už v roce 1960, v první prezidentské televizní debatě ve Spojených státech, vyhrál John Kennedy nad Richardem Nixonem. Kennedy seděl elegantně s nohou přes nohu, zatímco Nixon seděl úporně, obličej měl strnulý a stékal mu po něm make up.

Jiří Drahoš to bude mít skutečně těžké, protože Miloš Zeman se nebude štítit jakýchkoliv útoků a citací z pochybných webů, ale na všechna témata, i na ta sociální, která oslovují penzisty, se může pan Drahoš připravit v simulovaných debatách s figuranty. Známý je Clintonův výrok, kdyby mě někdy novináři překvapili nějakou otázkou, vyhodím své tiskové poradce. Zeman je na prostředí televizních studií zvyklý, Drahoš je tam nováčkem, v akademickém prostředí měl úplně jiný typ protivníků. Ale pokud se nenechá vyvést z míry chladným cynismem protivníka, zůstane sám sebou, může přesvědčit dost těch, kteří hlasovali pro změnu: bylo jich v součtu s dalšími voliči protikandidátů o milion víc. Podle agentury STEM/MARK ze 17. ledna by, kdyby přišlo k volbám stejné množství voličů jako v prvním kole, Zeman mohl dostat zhruba 2,29 milionu hlasů a Drahoš 2,62 milionu.

Některé věci se voličům sedícím v teple na gauči vysvětlují dost těžko, proto je třeba hledat rétorické figury, které budou sice jednoduché, ale přesné, a tím vyvrátí dnes často rozšířenou falešnou představu ekonomů, mezi které Zeman patří, že na všechny otázky existuje jen jedna výhodná odpověď pro všechny. Hodnotový pluralismus není relativismus.