20.10.2019 | Svátek má Vendelín


SVĚT: Zelené náboženství

30.10.2009

Zelení, ekologisté a další zastánci toho, čemu se říká zelené náboženství představují reálné nebezpečí pro demokracii. Možná větší, než si lidé dokáží uvědomit.

Každé náboženství, každá sekta má své rituály a termíny, kterým nezasvěcení nemohou rozumět. Často jsou samy o sobě rozporné, někdy nejasné nebo mají jiný význam, než se obecně předpokládá. Dále jsou tu dogmata, kterým je nutno věřít a pochybovat o nich je zakázáno. Nevěřící jsou nepřátelé, aktivní věřící se dočkají odměny.

Princip předběžné opatrnosti“ – tady bychom uvažovali, že se má postupovat s rozumnou mírou opatrnosti, aby nedošlo ke škodám. Ve skutečnosti to ale znamená, že když je i jen možnost nějakého nebezpečí, musí se jednat, jako kdyby toto nebezpečí skutečně existovalo. V případě několika možností se musí vybrat ta nejkatastrofálnější. Pro globální oteplování se proto používá ten nejhorší scénář. Pozor – ne nejpravděpodobnější, nebo dokonce pro lidi výhodný, ale jen ten nejhorší možný, i kdyby byla jeho pravděpodobnost naprosto minimální.

Představte to v každodenní praxi. Nemůžete jít po chodníku, co kdyby padla taška se střechy. Nemůžete jet dopravním prostředkem, může do vás někdo nabourat. O letadlech nebo lodích se raději nezmiňuji. Doma budete spát s hasicím přístrojem pod hlavou – co kdyby došlo ke zkratu. V přírodě se budete strachovat z blesků nebo pokousání a infekce, váš partner může být přenašeč těžké choroby...

Vlastně – kdyby se jednalo podle principu předběžné opatrnosti, lidstvo by dávno vymřelo, nebo by alespoň nebyl možný žádný vývoj.

Nejhorší na principu předběžné opatrnosti je jeho jednostrannost, prostě vylučuje jakoukoli diskuzi a jako základ všeho používá dogma, u kterého je pravděpodobnost pravdy mírně řečeno iluzorní.

Trvale udržitelný rozvoj“ – jenaprosto jasné,ževzhledem k tomu, že na Zemi jsou omezené zdroje i prostor, je rozvoj ve smyslu zvyšování materiálního bohatství pro všechny její obyvatele vyloučený. Tento termín znamená spíše zastavení rozvoje, v nejlepším případě zmrazení současného stavu. Rozvojem se v tomto případě míní nikoli rozvoj materiální, ale lepší, kvalitnější život v souladu s přírodou. Zní to hezky – stejně jako hesla z dob socialismu. Ten ostatně až příliš připomínají nedozírné následky, když neposlechneme.

Podobně je to s tolik proklínaným CO2. Zde se také neříká lidem pravda. Zelené náboženství si totiž dosadilo CO2 do role největšího zla, které lidé vypustili do přírody. Přitom jeho úbytek během geologické minulosti Země vedl k podstatnému snížení biomasy (hmotě všech živých organizmů na naší planetě, nezaměňovat s biomasou zelené Katušky) v současnosti.

Daleko nejvíc uhlíku je vázáno v zemské kůře, v horninách ve formě uhličitanů. Jen menší množství je v metanu, uhlí, naftě a organické složce sedimentů. Lidé tento uhlík uvolňují při spalování nebo výrobě vápna do atmosféry. Protože vápno při tuhnutí opět CO2 spotřebovává, je nejdůležitějším zdrojem CO2 sopečná činnost a spalování fosilních paliv.

CO2 je sloučenina uhlíku a kyslíku. Jeho přírůstek v atmosféře je pečlivě měřen. Zároveň by však měl z atmosféry ubývat kyslík – spotřebovává se nejen na vznik CO2, ale i na vznik vody z uhlovodíků. Tyto kontrolní výpočty se veřejnosti nepředkládají.

Obsah oxidu uhličitého v atmosféře, půdě a oceánech

Obsah oxidu uhličitého v atmosféře, půdě a oceánech

CO2 je ovšem nejen v atmosféře, ale i v půdě a ve vodách moří a oceánů. Pokud vezmeme atmosféru za základ, potom je ho v půdě 2x a ve vodě 50x víc. Krásně to ilustruje přiložený graf. Všichni víme, že zasahovat je nejsnazší a nejlevnější tam, kde je příslušné látky nejvíc. Naopak v místě minimálního výskytu je zásah nejobtížnější a nejdražší. Přímo se vnucuje otázka – není část přírůsku CO2 v atmosféře důsledkem snížené funkce oceánů v důsledku jejich znečištění?

Nejvíce oxidu uhličitého je v horninách

Nejvíce oxidu uhličitého je v horninách, především vápencích (kaňon Tarn, Francie)

Prognózy budoucího klimatu se dělají pomocí počítačových programů. Jsou neustále upravovány, „zpřesňovány“. Jinými slovy, výsledná křivka musí odpovídat nějakým požadavkům. Navíc se dělá více možných variant. To, co se veřejnosti předloží, je nikoli výsledek, ale průměr více výsledků získaných různými programy.

Přitom vcelku dobře víme, jak to vypadá, když je klima teplejší nebo chladnější. Pro minulost se to dá docela snadno určit z usazenin a zkamenělin. Jenomže to jsou fakta, která se nedají upravit nebo změnit. Podobné je to se starými zprávami, kdy se z kronik dozvídáme o dozrávání vína nebo třeba kam se jezdilo na lov tresek.

K zelenému náboženství se radostně hlásí různé skupiny – od vegetariánů přes zastánce biopotravin až třeba po odpůrce jaderné energie. Mají jedno společné – neuvědomují si realitu. K nim se přidávají ti, kteří se snaží na oteplovací hysterii vydělat. Odborníci mezi nimi prakticky nejsou. O to víc se snaží zviditelnit – ať jde o demonstrace proti stavbám silnic nebo lezení po komínech. Jsou mezi nimi i skupiny financované ze zahraničí za účelem poškození našeho hospodářství – stačí připomenout Jihočeské matky.

Stát zaplatí v příštím roce za alternatvní energetické zdroje asi 6 miliard korun. Výsledkem bude to, že každá domácnost si několik tisíc připlatí. Tak vypadá ekologismus v praxi.

Zelené náboženství je nebezpečné lidem i přírodě. Jeho přívrženci neuvažují realisticky (Evropa by měla snížit své emise skleníkových plynů do roku 2050 až o 95 % - takový je výsledek schůzky ministrů životního prostředí v Lucemburku minulou středu), vlastně žádná řešení nemají. Časový horizont ohlašovaných katastrof se neustále posouvá – někdy jde o sto, jindy o tisíc let. Ve jménu snížení CO2 jsou ochotni zdevastovat hospodářství. Na tolik potřebnou ochranu prostředí pak už žádné prostředky nezbudou.

Otázkou však je, jak velké je nebezpečí ze zeleného náboženství.. Má mnoho společného s extrémistickými skupinami, včetně požadavku nastolit nový pořádek i za cenu represí. Zakazování žárovek je jen malou epizodou, podobně jako biopaliva. Emisní odpustky už byly prosazeny, mluví o uhlíkové diktatuře, o mezinárodní kontrole pomocí vojenských jednotek, o celosvětovém řešení. To už tady v trochu jiné podobě bylo. Tehdy však jen na úrovni států a jejich skupin. Dnes jde o problém celosvětový.

Zelené náboženství nelze podceňovat. Ve svých důsledcích vede k takovému omezení lidských práv a svobod, jaké z historie neznáme. Chtějí rozhodovat o všem - když nelze omezit energetiku, omezí se populace. Cítí se nadřazeni, lepší než my ostatní. Z diskuze s jedním takovým fanatikem vybírám (bez opravy pravopisu): "Eugenika funguje výborně. A skutečně vyprodukuje druhy které jsou v určitých oblastech nadřazené těm původním. Fungovala by i u lidí. Ale lidi lidi mají zbitečně moc předsudků."

Eugenika "vědecky" zdůvodnila rasismus a ve jménu této teorie zahynuly miliony lidí v koncentračních táborech.

Ekologisté vlastně parazitují na skutečných ochráncích přírody, kteří se snaží přírodu poznávat a ochraňovat. Staví a opravují naučné stezky, pečují o ohrožené části přírody, mapují, studují a často také objevují. Nejsou bezkonfliktní, skutečná ochrana se nedá dělat jen pomocí kompromisů. Zelené náboženství však nic neřeší. Nabízí jen strach, represe a nátlak pomocí dalších daní.

jeskyňáři při práci

Skuteční ochránci přírody - v tomto případě jeskyňáři při práci

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz



SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.