Je ryzí imperialista a vypjatý národní konzervativec. Nesnáší revoluce, postsovětské barevné i arabské jarní. Přes to teď Vladimir Putin prosazuje revoluční změnu světa a jeho řádu.
Ač začínal v komunistické KGB, teď se staví do role antikomunisty. Invazi na Ukrajinu pokládá za její denacifikaci i dekomunizaci (prý tu zemi prosadil Lenin). Prosazuje svět, kde invaze není invazí, válka válkou a suverenita suverenitou. Kde pravidla určuje síla – Rusko.

O Americe se to říkalo též, leč Putin je daleko okatější a brutálnější. Na rozdíl od USA se ani nenamáhá předstírat, že pro své akce chce získat legitimitu v OSN. To vše se ukázalo v Teheránu na summitu Írán (Raísí), Rusko (Putin), Turecko (Erdogan).

Když Putin mluvil o „mezinárodní občanské válce v Sýrii“, bylo jasné, že z ní dělá precedent Ukrajiny. Což vyvolává otázky. Nejsou ruské jednotky v Sýrii v roli těch, kteří na Ukrajině brání suverenitu země? Ale tyto finesy Putin nevnímá. Pro něj je svět takový, jak si ho on sám v tu chvíli představuje. K Ukrajině v Teheránu řekl, že není ochotná plnit podmínky předběžné mírové dohody z března v Istanbulu. To jako fakt, když tam žádná mírová dohoda uzavřena nebyla, neboť Ukrajina odmítla kapitulaci? Moskva je prý připravena usnadnit vývoz ukrajinského obilí. To jako fakt, když dosud tvrdila, že přístavy blokují miny rozmístěné samotnými Ukrajinci?

Věřit Putinovi nelze nic. Ale to neznamená, že jeho argumenty nemohou mít logiku. V Sýrii naplnil své cíle – uchovat tamní stát i režim. Kdyby chtěl Západ jmenovat jediný protipříklad, jediný stát, kde on uspěl při plnění svých cílů, tedy podpoře rebelů „arabského jara“, žádný by nenašel. Spíše takové, kde se z původní revoluce rebelů stal džihád islamistů.

Putin prosazuje světovou revoluci. Nicméně Západ (hlavně USA) mu k ní umetl cestu, hlavně na Blízkém východě. To když tam za Bushe mladšího „šířil demokracii“ a za Obamy začal z regionu couvat. Vakuum se zaplnilo a výsledek jsme viděli na fotkách ze summitu v Teheránu.