Ústavní soud odklepl prezidentu Pavlovi cestu na summit NATO do Turecka a mezi babišoidy nastal ihned povyk převeliký. Prý prezidentovi muži, prý Baxa a jeho patnáctka, co si ji tam prezident dosadil, prý soudcovský puč a já nevím, co ještě tradiční alternativci zase vynaleznou. Docela se těším na ten pořádný nášup nových a čerstvě upečených konspiračních teorií.

Dobrou chuť.

Uprostřed toho zhrzeného povyku všelijakého, jenž ze všech stran světových bezuzdně se line, mne napadá jedna zásadní skutečnost. Kde byli všichni ti bojovníci, když Baxa a jeho patnáctka v Ústavním soudu posvětila společně s dalšími extremisty Okamurův vychytralý čtyřslepenec, jímž se SPD pravidla pro koalice obejíti rozhodla a obskurní postavy z polosvěta do Sněmovny vytáhla, no a zároveň tak v minulých volbách znevýhodnila skutečnou a přiznanou koalici Spolu, která kvůli onomu fatálnímu rozhodnutí Ústavního soudu volby nakonec prohrála? Aha. Byli potichu a zcela spokojeni s dosaženým výsledkem, řekl bych.

No a tak zatímco náglTurka asi budou vomejvat, zatímco Macinkovi ztvrdl úsměv-no-hrozní-jsme-já-vím a ta kohabitace, která vstoupí do učebnic, a ještě cosi dopadá poněkud jinak jaksi, a zatímco starýmu dobrýmu nadnárodnímu korporátovi se to zcela nepovedlo, dalo by se říct, tak na Hradě se slaví a balí kufry do Turecka. No jo, no, takový už je život. Mně osobně to radost ze života nebere a rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, i když někdy nedopadá tak, jak bych si to přál, což je ten podstatný rozdíl mezi občany, jako jsem já, a těmi, co stále měří dvojím metrem jakýmsi imaginárním.

To, co však ministrovi zahraničí Macinkovi a mnoha mým spoluobčanům dodnes nedošlo, mě včera napadlo v momentě, kdy jsem si přečetl rozhodnutí ÚS. Nejde vůbec o to, že u nás nemáme prezidentský systém a že vládne vláda v čele s premiérem, kteří jsou zodpovědní parlamentu, jak s klapkami na očích melduje Macinka a jeho motoristická klika společně s příznivci hnutí ANO, kteří naprosto nepochopili, co se děje. Vůbec nejde o to, že by se snad Ústavní soud pokoušel o jakési změny směrem k poloprezidentskému režimu, nebo o jakýsi puč, jak dětinsky umanutě hlásá Macinka.

Vše se totiž posunulo do úplně jiné roviny, ve které se řeší, kdo povede delegaci na summit NATO. No a z hlediska ústavního i protokolárního je nejvyšší vahou a představitelem státu prezident. Je to tedy prezident, kdo povede delegaci, rozhodne o programu a samozřejmě bude jednat v ohraničení vládního mandátu – zde je místo pro roli vlády a jejího premiéra. Z linie, kterou mu určí vládní mandát, by prezident neměl vybočit. Premiér Babiš v této válce bývalých soudruhů, jak říká Macinka, již tahá za kratší provaz, což mu asi již došlo, no a úder vedený z Hradu svou elegancí a zdrcující destrukcí dopadl jako blesk z čistého nebe.

Klobouk dolů.

Macinka bude podle všeho asi velmi mizerný šachista a nedokáže vidět dál než na jeden tah. A přitom si Ústavu ČR může kdekoli stáhnout na netu a prostudovat ve volném čase v mobilu. Příručku diplomatického protokolu z Ministerstva zahraničních věcí má možná pan ministr dokonce přímo ve své kanceláři. Dá se také stáhnout z internetu. A starej dobrej nadnárodní korporát Babiš? Ten by se na to všechno asi měl nejraději vykašlat, aby nakonec nepůsobil ještě trapněji než dnes.

Ústavní hierarchie představitelů státu v ČR:

1. prezident Pavel

2. předseda Senátu Vystrčil

3. předseda Sněmovny Okamura

4. předseda vlády Babiš

Tolik tedy k tomu, kdo s největší pravděpodobností povede delegaci ČR na summit NATO v Turecku a jak jsou dle protokolu vnímáni představitelé státní moci na cestách v zahraničí. Babiš s Pavlem by vlastně z bezpečnostních důvodů neměli ani letět ve stejném letadle.

marakweb