Novela zákona o ochraně přírody a krajiny problém Šumavy neřeší. Naopak

K nelibosti drtivé většiny šumavských obcí je vládní koalice rozhodnuta dát zelenou vládní novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Jako nejdéle sloužící starosta obce v Národním parku Šumava musím konstatovat, že bude vyjádřen souhlas s velmi nekvalitním zákonem. Jasně že úplnou pravdu ukáže až čas. Už dnes je ale třeba jasně říci, že národní park má pouze jediného správce a tím je stát. Nejsou jím šumavské obce či jejich starostové, jak se někteří snaží účelově přesvědčit veřejnost, ale Správa národního parku, bez jejíž vůle se v národním parku nepostaví ani kurník, nenakreslí jediná turistická značka, nepokácí jediný strom a ne uloví jediný jelen.

Není pochyb, že skutečnou příčinou novelizace jsou trvalé neshody v otázkách péče o náš největší národní park na Šumavě. Za příčinu je nám dlouhodobě předkládána hrozba jeho rozprodeje, vykácení a zastavění developerskými projekty, jako jsou lanovky, sjezdovky nebo golfová hřiště. Položme si však otázku, proč není šumavský park samá sjezdovka, lanovka či golfové hřiště už dnes, kdy je k tomu podle těch, kdo takto argumentují, ta nejpříhodnější doba? Novým zákonem se tak máme účinně bránit projektům, které dosud vzniknout mohly, ale nevznikají. Nevznikají proto, že je jednoznačně zakazuje stávající zákon o ochraně přírody, a pokud by chtěl někdo tento zákon politicky zlomit, čekala by Českou republiku mnohamiliardová bruselská pokuta.

Aktivistům se podařilo vypěstovat ve společnosti názor, že soukromé vlastnictví do šumavského parku nepatří. Proč ale není soukromé vlastnictví překážkou v parcích mnohonásobně větších? V zahraničí bychom našli nemálo příkladů kvalitních národních parků, kdy je jejich výměra ve vlastnictví státu z pouhých čtyř procent. U nás však aktivisté těží ze sentimentu, který považuje stát za nejlepšího správce. V tomto jsme historicky nepoučitelní.

Co nebylo možné ani za komunistů

Co reálně přinese novela šumavské přírodě? Pokud veřejnost vnímá jako problém poškozování přírody obří těžby dřeva v šumavském parku, novela zákona jejich počet ještě zvýší. Přírodě šetrný, výběrný způsob hospodaření byl v národním parku nahrazen plně mechanizovanou lesní výrobou, jejíž intenzita mnohonásobně převyšuje socialistickou péči o les. Mnohokrát jsem upozorňoval na fakt, že na správním území Modravy vytěžila Správa národního parku více než milion kubíků dřeva. Správcům parku stačilo 22 let na to, co by nebylo za socialismu možné ani za sto let. A kam plynou peníze z obřího kšeftu se šumavským dřívím? Nikoliv do obecních pokladen, jak se snaží namluvit veřejnosti aktivisté, ale do haléře správcům parku.

A tak les, který by měl být zákonem chráněn nejvíce, slouží jako pokladnice, ze které je financován správní moloch, jenž si není schopen vystačit s příspěvkem z ministerstva na provoz. Výsledkem chystané poloviny bezzásahové Šumavy bude, že bezzásahová část, historicky přetvořena na hospodářský smrkový les, bude sžírána kůrovcem a druhá polovina bude vykácena. Takový způsob péče na mnoho desetiletí zlikviduje dochované přírodní prostředí, přirozené ekologické a environmentální funkce lesa a atraktivitu, pro kterou turisté na Šumavu jezdí. Každý návštěvník si může tento model prohlédnout v praxi na cestě z Modravy na Březník po Starobřeznické cestě. Půl cesty jde rozsáhlými pasekami a druhou polovinu cesty nekonečným hájem kůrovcových souší. To je budoucnost Šumavy, která probudí veřejnost teprve tehdy, až bude pražský Karlův most pod vodou a všichni se budou ptát, proč šumavské soušky a šumavské paseky nezachycují dešťovou vodu tak, jak to činily šumavské lesy po celá tisíciletí.

Zády k domorodému obyvatelstvu

Co novela zákona přinese obyvatelům Šumavy? Mnohokrát jsem zdůrazňoval, že obyvatelstvo Šumavy souhlasilo s vyhlášením národního parku a svůj souhlas nikdy nevzalo zpět, ač nám to bylo mnohokrát do našich úst vkládáno. A co bylo splněno z toho, co tehdy bylo obyvatelům Šumavy slibováno – tedy že bude dosavadní klasické lesní a zemědělské hospodaření nahrazeno kvalitní a šetrnou péčí o přírodu a krajinu a hlavním ekonomickým motorem, který zajistí socioekonomické jistoty obyvatel regionu, budou nová pracovní místa v rodinných farmách, penzionech, informačních a návštěvnických centrech a dalších turistických službách? Faktem je, že rodinných farem lze na celé Šumavě napočítat na prstech jedné ruky, rodinný penzion s nabídkou chybějících služeb je okamžitě prezentován jako developerský projekt, péči o šumavské lesy vykonávají cizokrajní nádeníci za otrocký peníz a jediné developerské projekty realizuje Správa národního parku. Národní park měl být novou nadějí pro území po železné oponě a Šumava se měla stát výkladní skříní ekologické péče o přírodu v ČR. Čím je ve skutečnosti? Negativním mediálním evergreenem číslo jedna a prostředkem k žalování k bruselským a dalším mezinárodním institucím. V případě všech národních parků je úkolem jeho správců číslo jedna vybudovat u domorodých obyvatel pocit hrdosti na ten svůj park. Novela zákona se s touto povinností vyrovnala tak, že problematiku a potřeby místních obcí a domorodých obyvatel vůbec neřeší.

Nedočká se turista ani podnikatel

Pro turistickou veřejnost a podnikatele v cestovním ruchu je však zásadní, co přinese novela jim. Pan ministr Brabec sice slibuje otevření Šumavy turistům a dokládá to zrušením ustanovení o zákazu vstupu do přísně chráněné první zóny, ale už nedodává, že tento zákaz nahrazuje mnohem rozsáhlejším omezením volného pohybu osob, který platí pro celý národní park vyjma jeho zastavěných částí. Díky bohu se mohu doma pohybovat bez omezení, ale na zahradě se už budu muset zřejmě dovolovat všemocného správního orgánu. Turista, který se od roku 1948 snaží marně dostat z Březníku přes Modrý sloup na Luzný, se také nedočká. Pan ministr si totiž do konce svého mandátu vystačí se slibem, že Modrý sloup už brzy bude. Nebude, pane ministře, a vy to víte. Čím méně přináší novela turistické veřejnosti, tím více nejistoty přinese místním podnikatelům.

Mohlo by se zdát, že odhlasováním novely zákona o ochraně přírody a krajiny se dlouholetý problém Šumavy vyřeší. Ale opak je pravda. Problém Národního parku Šumava, ať už se týká vody, samotné přírody, nebo návštěvníků, teprve začne. Kdo z nás je ochoten vzít si odpovědnost za takto špatný zákon? Aktivisté novele zákona tleskají. Konečně je moc nad přírodou soustředěna do správných rukou, jelikož je dnešní ochrana přírody řízena lidmi podporujícími ekoaktivismus. Jak tomu bude zítra, až se situace změní? Myslím, že poslancům nejvíce poděkují soudci, protože se pod tíhou žalob z jedné či druhé strany usoudí.

Autor je starosta Modravy, předseda Svazu obcí NP Šumava

LN, 25.10.2016