Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ŠUMAVA: Brzy dojde na lámání chleba

Na lámání chleba nedojde, protože chléb je již rozlámán. Článek opět ukazuje českou malost, tupost. A furianství, tj. ukázat, že já mám pravdu a ostatní jsou blbci. A tak nám ta Šumava odchází navzdory sousednímu Bavorsku, kde lze v praxi vidět, jak alespoň částečně omezit ničení porostů. A tak je nutné konstatovat, že největším problémem na české straně není kůrovec, ale český blbec, neschopný racionálního uvažování a dohody (to hlavně). A že nám lesy odchází, nevadí, je tu příroda a ta si sama pomůže, jak sám vyhlašuje "ochránce přírody".

Re: ŠUMAVA: Brzy dojde na lámání chleba

Ten český eko-blbec je chráněný "Bruselem" (Berlínem) a k prosazování "ekologismu" (práva "PŘÍRODY" je nutno chránit proti většině lidí, a to mohou provádět jenom nadnárodní experti) je jeho vedení svými "protektory" zkorumpováno! V případě Šumavy to znamená exemplární zničení její přírody i proto, aby nekonkurovala té bavorské,...

Myslíte, že taková zhovadilost by se u nás mohla bez korumpující zahraniční podpory prosadit (ona snad má podporu většiny našich občanů)?

jde mu hlavně o přírodu

Tvrdit že národní parky jsou ekoteroristé ,je stejně bl=bé přirovnání že porodnice jsou tady pro vraždění novorozenců.pan Fr.Nykles vyrobil tak negativní snůšku názorů ,ze které kouká zájem o dřevo a pozemky ,nebo zájem brazilské těžební jak sláma z bot.

Re: Jde mu hlavně o přírodu?

Nebo o rozšiřování a ceny stavebních pozemků které jsou v oblasti Šumavy na úrovni Prahy? Návštěvníci tam některé superstavby posledního desetiletí mohou sami shlédnout, Záměr stavět sjezdovky, lanovky... také není tajemstvím a jak to tak čtu tak se chystá další výstavba tunýlků na peníze návštěvníků Š.právě pod rouškou tzv rozvoje obcí.

Typuji, že autor tohoto pokryteckého lobistického balastu proti údajným ekoteroristům fakticky lobuje na podporu nové "Velké privatizace Šumavy".

Je zajímavé,

že se ekoteroristé nepoučili ze stávajících velmi starých "pralesů" žofínského, hojnovodský a boubínského.

Přírodní obnova tam skutečně je, ale zcela jiného porostu, než tam původně byl. Tyto pralesy nebyly při jejich ustanovení původní florou, ale florou již významně ovlivněnou člověkem. Navíc v těchto "pralesech" se až do druhé poloviny 19. století stejně prováděly nejrůznější zásahy a provádějí dosud. Dále současná okolní příroda je značně jiná, než byla v době jejich ustanovení, takže původní fauna se příliš neobnovuje. Zcela se změnily vodohospodářské poměry, Ukazuje se tvrdá skutečnost, že bez zásahů současného člověka by se tyto "pralesy" přeměnily v něco zcela jiného. Tak např. v Žofince se díky kůrovcovi zvyšuje podíl buku oproti smrku, naopak přemnožení jelenů vede k potlačení bukových porostů a proto se jeleni stříleli. Prakticky se neobnovuje dříve dominantní jedle. Významné je ohrožení "pralesa" nálety pionýrských dřevin.

Summa summarum: Jenom fanatický zabedněnec může tvrdit, že se v současné době příroda v "lesích" obnovuje do stavu, v jakém byla před 170 lety, což odpovídá době přirozené obnovy. Zcela naopak, na "pralesích" je možno sledovat, jak se mění obnovovací schopnost a druhový výběr přírody. Pokud si, pokud možno, chceme zachovat relikt "pralesa", musíme o něj cílevědomě pečovat, třeba i kácením a sázením.

Je to prakticky totéž jako v obnově původní fauny, a to nejen u nás, ale třeba i v Africe. I ta je bez zásahu člověka nemožná. Ani v určité lokalitě vyhynulá jedle, ani vyhynulý rys se sami neobnoví.

Do Boubínského pralesa

je zakázán vstup vysoké i černé zvěře. Tak jakýpak prales!

Ta zvěř totiž systematicky ničí semenáčky a stromy by se tam vůbec neobnovovaly.

je to pořád

o tomtéž. Pár "nadšenců" dokáže zlobovat "zástupce lidu" pro skoro jakoukoli pitomost, zvlášť když ti "zástupiči" vědí, že si sami pro sebe takřka z jakéhokoli zákona odhlasují výjimku. A taky se ukazuje, že jak se kohokoli, včetně vědce, zmocní ideologie dokáže tvrdit kapitální nesmysly aby své předsudky zdůvodnil a stane se tak "vjedcem" par excellence - příkladem budiž pan P.Rada, zasloužilý bojovník s uhlíkem a entropií.

"Brzy dojde na lámání chleba"

V pojmu "lámání chleba" s autorem souhlasím i když s textu je zřejmé, že si fakta o zlomovém stavu světa s příchodem antropocénu vykládá po svém. Ználi přesto faktické pozadí takstav vykládá lživě. Podobné problémy - atak chtivosti druhu homo s.s. totiž zažívají také jiné lesní systémy ba i největší prales světa - Amazonie:

http://www.isciences.com/blog/2016/2/29/is-the-pas...

http://www.ccst.inpe.br/wp-content/uploads/2014/11...

Podobnost je v růstu teplot, poklesu vlhkosti, rozmohlé těžbě dřeva .... tedy v celkově neudržitelnosti stavu kdy se sice i u Šumavy hovoří o bezzásahovosti ale kyselé deště s dokonce rostoucím obsahem depozic dusíku ji kropí dál, vláhy průběžně ubývá a stav zimní sněhové pokrývky snad nejlépe dokresluje dopady klimatických změn. To vše aktivuje činnost kůrovce který se jak namnožená bílá krvinka v našem organismu snaží stresovanou až odumírající živou hmotu/populaci dřevin převést urychleně na nový půdní supstrát. Zásahem ve formě odtěžení oslabeného, vzláště tam kde je nízký půdní profil, se navíc místně kyselost i klimatické podmínky pro vznik jakéhokoli dřevního porostu tuplovaě horší. Momentálně na takové drancovačce ale někteří lidé mohou zbohatnout.

O tomto podstatném co dnes ovlivnuje budoucnost i Šumavy a o čem vypravuje i publikace "Co vyprávějí čumavské smrčiny" (http://kbe.prf.jcu.cz/sites/default/files/Sumava/s...) se ale autor nezminuje i když toho v žaludku měl podle délky textu zřejmě mnoho.

Zase další z ekoteroristických lží.

Na Šumavě není původní les, ale les vysázený po velké kůrovcové kalamitě a řady pozdějších větrných kalamit. Nechat takový les na pospas volnému běhu přírodních dějů znamená ho úplně zničit. Je a byl to vždy les hospodářský, proto je nutno se o něj starat, a to s péčí řádného hospodáře.

Největší tragedií pro šumavskou přírodu bylo zřízení národního parku.

Šumavu nechme Šumavákům

.........Bývalý, nejdéle sloužící ředitel národního parku Bavorský les Karl Friedrich Sinner v roce 2004 na jednom z jednání na české straně hranice prohlásil, že si nedovede představit realizaci nějaké zásadní změny podmínek v jejich parku bez souhlasu Komunálního výboru bavorských obcí.........

Vítám tento komplexsní příspěvek. Stačí z něho i jediná věta, která nám dokládá jak má velkou sílu náš stát, a značně škodlivou, třeba v porovnání oproti našim sousedům. Mánkova novela byla dokončena, nastoupil nový ministr, hledal alibistický drink aby se uvedl, a tak bezzásahovou zónu udělal ještě jednou tak větší. Jinak to nelze pochopit. Zlatý Chalupa. O Šumavě by měli rozhodovat Šumaváci a ne v Praze.

Re: Šumavu nechme Šumavákům

Naprostý souhlas.

Touha Zelených

po šumavském pralese mi připomíná touhu čerstvého abstinenta, dříve notora, ve fázi svého prvního absťáku. Musí se napít i kdyby měl zhebnout.

Záchrana Šumavy = zrušení NP

Tak tak, Šumava, až na výjimky fabrika na smrkové dřevo se nikdy neměla stát národním parkem. Její krásy, zbytkové původní porosty a také její vodohospodářský význam plně chránila CHKO s lokálními rezervacemi.

NP si vymysleli místní nenažraní politici, převážně majitelé penzionů, aby značkou NP omámení turisté více plnili jejich kapsy. Ale pak jim NP vyfoukla pražská dřevařská lobby s prý ekologem Bursíkem v čele, aby přes kůrovce zmnožila své zisky. Teď zas dává Šumavu v plen ekoteroristům a pseudovědcům, spíš dojičům dotací Babiš, aby za to dali pokoj jeho páchnoucím fabrikám a ničení zemědělské půdy.

Má-li Šumava přežít coby zalesněné území, je nezbytné neprodleně NP zrušit a na Šumavu vrátit lokální osídlení s péčí o les, pastevectvím, drobnými řemesly a turistikou. Jen místně hospodařící lidé vrátí Šumavě její bývalou krásu a neohrozí její eko a vodohospodářskou funkci.

Re: Záchrana Šumavy = zrušení NP

Je zajímavé, jak relativně rozumný postoj k problematice, včetně způsobu řešení (byť dnes nerealizovatelného), dokážete totálně zlikvidovat prostředním odstavcem plným slabomyslných konstrukcí.

Problém je pravděpodobně v tom,

že přirozeně se obnovující les je nestejnoměrně hustý, věkově různorodý a druhově rozmanitý. Vysázená produkční smrková monokultura je mnohem hustší (poskytne vyšší výnos), nevyskytují se v ní "plevelné" dřeviny (nekonkurují, opět vyšší výnos) a je věkové stejnorodá (dá se snadněji skácet velká plocha a všechno dřevo je vhodné k prodeji). Někteří lidé ten přirozený neprodukční les, který nevydělává peníze, prostě neskousnou.

Re: Problém je pravděpodobně v tom,

Produktivní (produkční) dnes vysazovaný les vyprodukuje zisk v podmínkách Šumavy tak za 100 zřejmě až za 200 let. Tak daleko myšlení "podnikatelů" nesahá.