Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jenomže v tom je trochu rozpor.

Buď - jsou nějaká předem daná ale pevná kritéria, která i EK pro to čerpání dotaci stanovila a zveřejnila. A podle nich by se i mohl ten politik napevno řidit a splnit je.

a nebo -zda může EK při každém takovém případu kontroly postupovat ad hoc a jak uvedeno rozhodovat , zda je zajištěno, že rozhodování není ohroženo osobním, hospodářským nebo jiným nepřímým zájmem osoby, která má vliv na veřejnou moc." ..

Ale toto posouzení "zda je zajištěno" není zcela pevné a objektivní kritérium".

Respektive - ať neházíme vinu na EK - jestli se nemůže stát, že EK je v tomto ovlivněna výkladem, který dokonce někdo z toho státu pošle na toho politika jako udání.

To si ale myslím, že je mnohem větší riziko. Že u nás řada politických subjektů může postupovat tímto způsobem, i když vědí že to poškodí stát...

Ten rozpor je jen zdánlivý. U evropských dotací samozřejmě existují předem daná pravidla. Žadatel musí splnit podmínky programu, doložit způsobilé výdaje, hektary, vlastnictví nebo užívání půdy, dodržení kontrolních pravidel atd. To je první rovina.

Ale vedle toho existuje druhá rovina: kdo a za jakých institucionálních podmínek ověřuje, že tato pravidla byla splněna. A právě zde vzniká střet zájmů. I když jsou podmínky dotace formálně pevné, někdo musí posoudit, zda byly splněny. A pokud tuto kontrolu provádí systém podřízený vládě, jejíž předseda je ekonomicky spojen s příjemcem dotace, problém nezmizí jen tím, že pravidla jsou napsána předem.

Evropská komise by samozřejmě neměla rozhodovat libovolně nebo politicky ad hoc. Její závěry musí být přezkoumatelné a založené na právu. Ale ani český stát nemůže říci: „Máme pevná kritéria, takže střet zájmů neexistuje.“ To by platilo jen tehdy, kdyby ověřování těchto kritérií bylo zcela mechanické. Jenže u dotací nikdy zcela mechanické není.

Riziko politických udání do Bruselu existovat může. To ale není argument proti řešení střetu zájmů. Je to argument pro to, aby existoval nezávislý a předem daný mechanismus, který nebude záviset ani na opozici, ani na vládě, ani na momentálním výkladu jednoho ministerstva. Právě tím by se prostor pro politická udání výrazně zmenšil.

Jinými slovy: pokud nechceme, aby o takových věcech rozhodovala politická kampaň, musí existovat institucionálně čistý postup. U firem spojených s předsedou vlády by kontrola dotací měla být automaticky vyňata z běžné vládní linie a svěřena nezávislému orgánu. Pak by se neřešilo, kdo koho udal do Bruselu, ale zda nezávislá kontrola potvrdila splnění pravidel.

Skutečné riziko pro stát tedy nevzniká tím, že někdo upozorní Evropskou komisi. Riziko vzniká tím, že Česká republika sama nedokáže vytvořit kontrolní mechanismus, kterému bude možné věřit i v případě, kdy příjemcem dotací jsou firmy spojené s předsedou vlády.

Spor o proplácení dotací není ani o Agrofertu, ani o premiérovi Babišovi, ale o tom, že předseda vlády patří ke kritikům bruselského sojuzu, který je generátorem nesmyslných nařízení a ekonomického úpadku EU. Pokud by byl lokajským vykonavatelem bruselské zhoubné ideologie, pak by dotace proudily do Agrofertu stejným tempem jako do zemědělského podnikání Jurečkovic famílie. Dotace jsou totiž cukříkem pro poslušné pejsky a sankce bičem na neposlušné, co štěkají nesprávným směrem. Vidíme to v reálu, že v Polsku byly dotace pod průhlednými záminkami zastaveny konzervativní vládě, ale ještě před inagurací nové eurovlády byly uvolněny. To samé se opakuje i v Maďarsku, kdy byly dotace za eurokritika Orbána zastaveny, aby po nástupu europříznivce Magyara byly jejich stavidla naplno zvednuta. Babiš je v postoji vůči EU až zbaběle opatrný, ale stejně mu to nepomůže. Hospodský Palivec by taky vopatrnej, ale kvůli mouchami podělaném obraze císaře pána dostal deset let za katrem.

Bureš je kritikem jen doma. V Bruseli drží hubu a krok, podepisuje.

Český zákon platí pro české dotace, evropský zákon pak pro evropské dotace. Kdo platí, poroučí.

Je snad někdo, kdo tomu nerozumí?

A nepředbíhejte furt!

Zákon je to poslední. Pokud chce EU Vydírat, hůl na Babiše si najde.

Ale pořád lepší zlý Babiš, než hodný Fiala...

RE:"Miloslav Grundmann

29. 5. 2026 10:27

Problém je v tom, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů, ačkoliv ho vyřešit mohl. Nevyřešil ho, protože má špatné právníky. Jeho právníci jsou možná věhlasní a předražení, ale dávají mu špatné rady."

---------------

nesmysl, soudruhu Grundmanne, ani vsichni nejlepsi pravnici sveta nemohou poradit/vyresit "stret zajmu soudruha" Babise, jednoduse proto, ze uloha nema reseni=at to pravnici/soudruh Babis udelaji tak, nebo onak,nobo jeste jinak, VZDY/za vsech okolnosti to bude spatne, minimalne z pohledu: modrobolsanu/slunicek/vitacu/chvilkaru/brcalniku/korzaru=Partu Lzi a Nenavisti.

Cest

Tato úloha ale řešení má. Ale pouze dobrý právník takové řešení najde.

Podle norem EU nemůže stát, ve kterém existuje nebezpečí. že by někdo mohl subjektivně ovlivnit přidělování dotací, tyto dotace čerpat.

Existuje nějaký takový stát, kde dotace nikdo subjektivně neovlivňuje?

To je trochu posunutí problému. Evropské právo neříká, že stát nesmí čerpat dotace, pokud v něm teoreticky existuje možnost subjektivního vlivu. Takový požadavek by skutečně nesplnil žádný stát.

Evropská pravidla řeší konkrétnější otázku: kdo může dotace ovlivnit a zda právě u této osoby vzniká střet zájmů.

Jinými slovy, není problém v tom, že nějaký úředník nebo politik má obecně vliv na dotační systém. Problém vzniká tehdy, když osoba s reálným vlivem na systém kontroly a vyplácení dotací má zároveň osobní nebo hospodářský zájem na výsledku.

U běžného příjemce dotace takový problém nevzniká. U předsedy vlády ano, protože stojí v čele vlády, které jsou podřízeny orgány kontrolující vyplácení dotací. Pokud jsou příjemcem firmy s ním spojené, nejde o obecné riziko subjektivity, ale o konkrétní institucionální střet zájmů.

Proto řešením není tvrdit, že žádný stát nemůže mít dokonale objektivní úředníky. Řešením je vyjmout právě ty případy, kde je střet zájmů zjevný, z běžné vládní kontrolní linie a předat je nezávislému mechanismu.

Autor správně upozornil na to hlavní, na finanční riziko. A to je celé na straně ČR. Ovšem otázka je, zda problematický příjemce dotací je jen zcela náhodou jen a jen Agrofert neboli Babiš. U všech ostatních je vše Ok? Tomu snad uvěří jenom trouba.

Tady je potřeba rozlišit dvě různé věci. Jistě, v dotačním systému mohou existovat i jiní problematičtí příjemci. Ale toto není běžná debata o dotačních podvodech nebo o tom, zda někdo splnil podmínky programu.

V tomto případě je problematickým příjemcem skutečně jen Agrofert, respektive firmy spojené s Andrejem Babišem. Ne proto, že by u všech ostatních bylo automaticky všechno v pořádku, ale proto, že žádný jiný příjemce není spojen s osobou, která stojí v čele vlády.

Předseda vlády není lokální politik ani běžný podnikatel. Je v čele orgánu, který politicky řídí ministerstva a celý systém státní správy podílející se na kontrole vyplácení dotací. Právě proto je jeho střet zájmů kvalitativně jiný než u ostatních příjemců.

Jinými slovy: problém není v tom, že Agrofert by nutně musel dostávat jiné dotace než ostatní. Problém je v tom, že firmy spojené s předsedou vlády čerpají dotace ze systému, jehož kontrola zůstává v rukou vlády vedené tímto předsedou. Žádná jiná osoba v takovém postavení není.

Proto nejde o tvrzení, že všichni ostatní jsou bezchybní. Jde o tvrzení, že pouze zde vzniká systémový střet zájmů na nejvyšší úrovni výkonné moci.

Vynikajici rozbor. Nechapu co je na tom principu tak tezke ze jej vlada CZ neni vstavu pochopit

Ale je! Jen si dotační vládní kapři nechtějí vypustit český dotační rybník (pardon).Ale na stavidla toho evropského nedosáhnou.

Je to prosté, český stát dává peníze podle českých pravidel, evropa podle evropských pravidel.

Není to tak prosté. Český stát u evropských dotací nedává „své“ peníze v plně odděleném režimu a Evropa potom nedává „své“ peníze podle jiných pravidel jako druhý nezávislý poskytovatel.

U evropských dotací český stát často peníze administruje a vyplácí, ale činí to v systému, který má vést k proplacení z rozpočtu EU. Proto nestačí, že český orgán formálně postupoval podle českých pravidel. Musí být zároveň splněny podmínky evropského práva, včetně pravidel proti střetu zájmů.

Střet zájmů je v tomto případě hlavně vada procesu. Nejde jen o otázku, zda příjemce dotace splnil věcné podmínky programu. Jde také o to, zda rozhodování, kontrola, administrace a následná žádost o refundaci proběhly nestranně a bez nepřípustného vlivu osoby, která může mít na výsledku soukromý zájem.

Pokud Evropská komise dospěje k závěru, že proces byl zatížen střetem zájmů, nemusí výdaj proplatit nebo může požadovat finanční opravu. Český stát pak může být v situaci, kdy dotaci doma vyplatil, ale z evropského rozpočtu ji zpět nedostane.

Přesnější tedy je říci:

Český stát evropské dotace administruje podle českých postupů, ale současně musí dodržet evropská pravidla. Pokud je proces vadný z hlediska evropského práva, nestačí, že byl formálně v pořádku podle českých pravidel.

RE:"Miloslav Grundmann

29. 5. 2026 9:52

Tady je potřeba rozlišit dvě různé věci. Jistě, v dotačním systému mohou existovat i jiní problematičtí příjemci."

-------------

jiste, soudruhu Grundmanne, zejmena "problematicti prijemci" jejichz strana/hnuti vyhralo voby, kdyz je politicka vule, hul na psa/ "problematicke prijemce" se vzdy najde=hon na carodejnice=lex Babis=ostatne soudim ze Cartago musi byt zniceno.

Cest