Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nezvykle krátký článek na pana Grundmanna. Mám dotaz: Co takhle připustit ke kandidatuře na veřejné funkce jenom "houmlesaky"?? Prokazatelně nemajetné, u kterých nehrozí nějaký "střet zájmů"? Ačkoliv - stop! Takový bezdomovec jistě čerpá nějaké sociální dávky - opět "střet zájmů"! Beru zpět.

Střet zájmů, tedy "souběh veřejné moci a soukromého ekonomického zájmu" vidíme snad na všech úrovních. Soudci prosazují a soudně rozhodují o svých platech. Poslanci jako osoby s vyššími příjmy si odhlasují menší progresi ve zdanění příjmů. Celé politické strany prosazují ekonomické zájmy svých členů.

Jen prezident prosazuje zájmy zbrojařů nezištně ze svého přesvědčení.

Nikdo z nich se nejmenuje Babiš.

To je snad ještě větší blábol než včera. Představte si, pane Grundmann, že se někdo (jako soukromá osoba) snaží vykonávat dle něj společensky prospěšnou činnost, jejíž hodnota je vyjádřena například penězi, protože nic jiného zatím nikdo nevymyslel. Když takový člověk vstoupí do politiky, protože je přesvědčen, že ta činnost je prospěšná, bude ji samozřejmě podporovat. Jiný jeho přístup by byl samozřejmě nesmyslný. A tu máš čerte kropáč: zákonitě je ve střetu zájmů, tu menším, tu větším, přičemž o rozsahu jeho střetu rozhoduje rozsah jeho aktivit. Ve střetu zájmů se nemůže čistě objevit pouze nemajetný bezdomovec, budižkničemu, ignorant, indiferent, neumětel, mdlý duchem, atd. Rozepište se příště, prosím, o Vaší představě, jak by vypadala společnost vedená takovými lidmi. A pokud by někdo chtěl do toho přimotat spotřebu veřejných peněz, přidejte například postup, jak zrušit dotace. Ty Babiš nevymyslel.

Vaše argumentace stojí na předpokladu, který vůbec není samozřejmý: že člověk, který jako soukromník vybudoval velký majetek, tím současně prokázal, že jeho činnost je prospěšná společnosti jako celku.

To jsou ale dvě různé věci. Soukromý zisk měří úspěch vlastníka, nikoli automaticky čistý přínos ostatním. Podnik může vytvářet užitečné výrobky, pracovní místa a platit daně, ale současně čerpat dotace, těžit z regulace nebo získávat veřejné zakázky. O jeho skutečném společenském přínosu tedy nelze rozhodnout prostým pohledem na velikost majetku jeho vlastníka. Ostatně sám Agrofert zdůrazňuje, že zaměstnává téměř 18 tisíc lidí a odvádí miliardy do veřejných rozpočtů; současně ale jeho vlastní výroční zprávy vykazují miliardové objemy přijatých dotací. To všechno je třeba hodnotit dohromady, nikoli vybrat pouze jednu stranu bilance.

A úplně irelevantní je, zda sám podnikatel považuje svou činnost za společensky prospěšnou. Prakticky každý člověk dokáže svůj vlastní zájem nějak ztotožnit se zájmem společnosti. Právě proto máme pravidla střetu zájmů: veřejný zájem nemá určovat ten, kdo současně osobně profituje z výsledku.

U Andreje Babiše je navíc zajímavé, že při svém vstupu do politiky sám nepoužíval jen argument obecného blaha. V roce 2012 napsal, že jeho motivací je „sebeobrana“ a že chce „bránit to, co jsem vytvořil“. Tedy sám tehdy spojoval politickou angažovanost také s ochranou vlastního hospodářského světa.

Proto bych z existence úspěšné firmy nevyvozoval žádnou zvláštní kvalifikaci pro politiku. Bohatství samo o sobě nedokazuje ani schopnost spravovat stát, ani ochotu podřídit svůj soukromý zájem zájmu veřejnému. A právě ta druhá schopnost je pro člověka vykonávajícího veřejnou moc podstatnější než velikost jeho majetku.

Tématu jste se neúspěšně věnoval již včera a v diskuzi pod článkem bylo řečeno vše podstatné. Patologická umanutost jednou jedinou osobou v situaci, kdy se jiné osoby se střetem zájmů neřešili žádné řešení problému nepřináší. Ve střetu zájmů byli Havel, Schwarzenberg, Jurečka, Bárta, Řebíček,...

Tohle směšuje dvě různé věci.

Pokud byli Havel, Schwarzenberg, Jurečka, Bárta nebo Řebíček ve střetu zájmů, bylo samozřejmě namístě jejich střet zájmů řešit. Ale tím se nijak nemění současná situace Andreje Babiše. U něj dnes existuje velmi konkrétní problém: Evropská komise po posouzení jeho současného majetkového uspořádání konstatovala potenciální střet zájmů při správě zemědělských a kohezních fondů a u části výdajů už přerušila refundaci. U přibližně 77 milionů korun jde o peníze, které české orgány příjemcům vyplatily, zatímco Komise na šest měsíců pozastavila lhůtu pro jejich proplacení.

Takže zde nejde jen o obecnou morální debatu, zda někdo někdy v minulosti také mohl být ve střetu zájmů. Jde o aktuální a konkrétní finanční problém České republiky. Pokud české orgány nepřijmou opatření, která Komise považuje za dostatečná, mohou být některé výdaje spojené s podniky souvisejícími s Babišem z evropské refundace vyloučeny. U přímých automatických zemědělských plateb Komise naopak v současnosti považuje riziko zatím za nízké a jejich refundace pokračuje.

A pokud jde o údajnou „umanutost autora“: já publikuji na Neviditelném psu od ledna 2026. Nemohu nést odpovědnost za to, o čem psali nebo nepsali jiní autoři před deseti či dvaceti lety. Jestli někdo považoval za chybu, že se tehdy dostatečně neřešil střet zájmů jiného politika, může to být legitimní výhrada vůči tehdejší veřejné debatě. Není to ale argument, proč bych se já dnes neměl zabývat konkrétním problémem, který právě existuje.

Jinými slovy: jestliže se v minulosti nějaký střet zájmů přehlédl, správným poučením není přehlížet i další. Správným poučením je používat stejná pravidla na všechny.

Už jsem to psal v příspěvku pod minulým článkem pana Grundmana na toto téma.

Opravdu existuje pravidlo, že politik ve funkci, kde by mohl ovlivňovat dotace, je povinen vzdát se veškerého podnikání v dotované oblasti a to tak, aby z takového podnikání nemohla mít prospěch ani jeho rodina? A opravdu je takové pravidlo prakticky aplikováno a vymáháno, nebo to platí jen pro Babiše? A jaký vliv na tento konkrétní případ mají Pirátští bonzáci a udávači?

A co to vypovídá o dotacích, které křiví trh a vedou ke korupčnímu chování? To není jen o Babišovi. Bez nich by tento případ vůbec nevznikl.

My tady máme kromě Babiše ještě nějakého jiného premiéra?

Všichni poslanci si rozhodují O SVÉM VLASTNÍM PLATU. Střet zájmů JAKO PRASE. Ale to evidentně NIKOMU NEVADÍ, co? 🤣🤣🤣

Vadí. Umíte to vyřešit? Nastínit řešení, které by prošlo přes ty, co o zákonech rozhodují?

Nedoporučuje se závidět, ale Babišovi ano. Moralistika na objednávku. Tak hluboce jsem klesl.

Závist a nenávist “hodnotově čistých” versus demokracie a vůle lidu ve svobodných volbách.

Rovnost před právem pro všechny proti tlaku lobbistů a reklamních akcí. Na všechno se dá dívat z několika úhlů.

Pokud vyštípeme z politiky úspěšné podnikatele, jako byl Baťa, Čuba... nebo Babiš, povedou tuto zemi neschopní žvanilové jako Fiala, nebo všehoschopní mafiáni jako Rakušan.

A co prezident a jeho sponzoři - zbrojaři? Oni mu zafinancovali kampaň, on prosazuje válku a zbrojení, na kterém oni vydělají. To je skutečný střet zájmů jako vyšitý! Ten ale nevadí. Vadí jen u Babiše "potenciální střet zájmů", který ani není prokazatelně realizován.

Záleží na tom, jestli ten střet zájmů je proti našemu zájmu nebo v našem zájmu.

Když generální tajemnice Eurosojuzu Ursula přihrála farmaceutickému průmyslu - kde byl angažován její manžel - neprůhledným způsobem stovky miliard EUR - komisi to kupodivu nevadilo.

Ještě dnes "vyléváme do kanálu" nově nakoupené "vakcíny" za miliardy.

Tohle srovnání ale kulhá v samotné podstatě střetu zájmů. Manžel Ursuly von der Leyen působil ve farmaceutickém sektoru, mimo jiné jako managing director společnosti Orgenesis Germany. Nebyl však vlastníkem Pfizeru ani BioNTechu, tedy společností, s nimiž Komise uzavírala hlavní smlouvy na vakcíny, a nejsou jimi ani její děti.

To samozřejmě neznamená, že kolem nákupů vakcín nebyl problém. Naopak, způsob komunikace von der Leyenové s šéfem Pfizeru a nedostatečná transparentnost smluv byly oprávněně kritizovány a Tribunál EU dokonce zrušil rozhodnutí Komise, kterým odmítla zpřístupnit její SMS zprávy s Albertem Bourlou.

Jenže u Babiše je vztah jiného typu. Nejde o manžela zaměstnaného v témže širokém odvětví. Jde o premiéra, jehož rodinný ekonomický zájem je podle Komise nadále spojen s Agrofertem, tedy přímo s podniky, které čerpají prostředky z fondů, o jejichž pravidlech a správě se česká vláda podílí.

Takže případ von der Leyenové lze kritizovat kvůli transparentnosti a případně zkoumat konkrétní střety zájmů. Ale není to skutkově totéž jako situace, kdy rodina předsedy vlády má ekonomický zájem přímo na příjemci veřejných peněz.