SROVNÁNÍ: Americký a ruský zákon o zahraničních agentech
Tady je podrobné srovnání amerického Foreign Agents Registration Act (FARA) z roku 1938 (s novelami) a ruského zákona o zahraničních agentech (zákon č. 121-FZ z 2012, s mnoha rozšířeními až do 2026).Oba zákony se týkají transparentnosti zahraničního vlivu, ale v podstatě jdou úplně opačným směrem – FARA je disclosure law (jen zveřejnění informací), zatímco ruský zákon je repressive tool (nástroj represe, stigmatizace a likvidace kritických hlasů).
Shrnutí hlavních rozdílů v tabulce
| Aspekt | US FARA (1938–2026) | Ruský zákon o zahraničních agentech (2012–2026) |
|---|---|---|
| Účel | Transparentnost: veřejnost má vědět, kdo propaguje zahraniční zájmy (původně proti nacistické propagandě, dnes hlavně lobbisté) | Ochrana před „západním vlivem“, potlačení kritiky režimu, stigmatizace NGO, médií a jednotlivců jako „zrádců“ |
| Kdo musí registrovat | Pouze ten, kdo jedná na příkaz, pod kontrolou nebo ve významné míře financován zahraničním principalem (vláda, strana, osoba mimo USA) a provádí politické aktivity v USA | Kdokoli, kdo dostane jakoukoli zahraniční podporu (finanční, organizační, poradenskou) nebo je pod „zahraničním vlivem“ (i bez důkazů) + provádí „politickou aktivitu“ (velmi široce definováno) |
| Definice „agenta“ | Princip-agent vztah: musí být prokázáno, že jedná na objednávku nebo pod kontrolou zahraničního principala | Presumpce vlivu: stačí jakákoli zahraniční podpora (i minimální) + široká „politická aktivita“ (petice, průzkumy, vyjádření k politice, online obsah) – bez nutnosti prokázat kontrolu |
| Cílová skupina | Hlavně lobbisté, PR firmy, konzultanti pro zahraniční vlády (např. Saúdská Arábie, Čína, Ukrajina, Rusko); zřídka NGO/media | NGO, nezávislá média, novináři, aktivisté, jednotlivci (i bez organizace), opoziční politici, think-tanky; tisíce označených (Memorial, Meduza, Navalnyj fond, Levada atd.) |
| Povinnosti | Registrace u DOJ, pravidelné zprávy o aktivitách/financích, označení materiálů (“Sponsored by...“); vše veřejné v databázi | Registrace u Min. spravedlnosti, pololetní detailní zprávy, povinné označení všech materiálů (velké nápisy „INOSTRANNYJ AGENT“), označení i v ústech, zákaz skrývat status |
| Výjimky | Široké: diplomaté, obchod, náboženství, akademie, umění, bona fide novináři (pokud ne pod kontrolou), LDA-lobbisté | Velmi úzké nebo žádné pro kritické skupiny; výjimky jen pro státní struktury |
| Omezení činnosti | Žádná podstatná omezení – jen disclosure; lze lobbovat, demonstrovat, financovat kampaně | Velmi tvrdá: zákaz veřejných funkcí, voleb, grantů, vzdělávání, státních zakázek, reklamy, podpory dětí, umění; nemohou investovat do infrastruktury, dávat expertní názory; mnoho likvidováno |
| Sankce | Pokuty (do desítek tisíc USD), až 5 let vězení za úmyslné porušení; dnes hlavně civilní řízení a dobrovolná compliance | Administrativní pokuty → trestní stíhání (od 2025 po jedné pokutě až 2 roky vězení), likvidace organizací, 30% daň z příjmů (od 2026), razie, zabavení majetku |
| Aplikace v praxi | Cca 500–700 aktivních registrací (hlavně lobby); zvyšuje se po 2016, ale dobrovolně; žádné masové stíhání NGO | Tisíce označených (2026: stovky médií, NGO, jednotlivců); mnoho uzavřeno/exilováno; stigmatizace jako „zrádci“; ECHR opakovaně shledal porušení práv |
| Kritika | Někdy příliš široký/nejasný, ale chrání svobodu projevu; USA DOJ sám říká, že se neliší od ruských verzí | Mezinárodně odsouzen jako nástroj autoritářské represe (HRW, Amnesty, Freedom House, ECHR); zničil velkou část občanské společnosti |
Klíčové shrnutí rozdílů
- FARA = transparentnost bez represe: Chce, abys řekl „jsem placen Saúdskou Arábií a lobbuju za ně“, ale můžeš to dělat dál. Nefunguje na domácí kritiky režimu.
- Ruský zákon = represivní stigmatizace: Stačí grant od USAID nebo EU (nebo jen „vliv“), označí tě „zahraničním agentem“ (slovo evokuje špiona/zrádce), zakáže ti skoro všechno, zdaní tě 30 %, a může tě zavřít. Cílí především na ty, kdo kritizují Kreml.
Rusko často tvrdí, že jejich zákon je „jako FARA“, ale to je propaganda – experti (HRW, NED, ICNL, ECHR) to jednoznačně vyvracejí: FARA vyžaduje prokázaný agenturní vztah, ruský zákon stačí jakýkoli zahraniční kontakt + kritika.
