Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jo aha,

takže osobní útoky na prezidenta jsou prý nepřijatelné.

To se autor probral trochu pozdě, když mu vůbec nevadily nechutné útoky pravdolásky na prezidenta Zemana. Pár jich pripomenu:

Rudohnědá prasata na Hradě

Zeman je už mrtvej, ale ještě mu to neřekli

Zeman trpí alkoholickou nevratnou demencí

Zemana je nutné zbavit funkce pro nesvépravnost

atd...

Pane Grundmanne, příčina a důsledek, prosím. Byl to první váš nedotknutelný prezident, který si dovolil na základě pomluv a spekulací odmítnout jmenovat Turka ministrem. Tím se z mého hlediska dopustil sám a jako první "hluboké osobní urážky" Filipa Turka a projevil "elementární neslusnost". Tu projevil ostatně už dříve, např. když nazval prezidenta USA "odpudivou bytostí, které by ruku nepodal". Jak vidíme, pan prezident si sám servítky nebere. Až potom nastoupil Petr Macinka, který oplácí, ani nechci říct stejnou mincí, protože na rozdíl od prezidentových domněnek uvádí Macinka fakta. Fakta o prezidentově minulosti, nikoliv domněnky a pomluvy. Respekt tomu, kdo si ho zaslouží a to z mého hlediska neni Petr Pavel. Už to, že si se svou minulostí dovolil kandidovat na prezidenta považuji za nedostatek respektu a sebereflexe.

Pane Grundmanne, zásadně nesouhlasím. Úctu si člověk nezíská funkcí, ale jednáním. Když se někdo na někoho z jakéhokoli důvodu dívá jako na modlu, zvláště pak proto, že zastává nějakou funkci, vypovídá víc o něm než o té modle.

V našem ústavním systému je prezident cizorodý prvek. Jsme parlamentní republika, kde vládne poslanecká sněmovna, a panovník, i když zvolený, zde z logiky věci nemám místo. Základní idea je rovnost všech občanů. Bohužel si naši předkové v roce 1918 nedovedli život bez panovníka asi představit a tak ho tu máme.

Mácinkův útok na prezidenta ve sněmovně jsem viděl a musím říci, že PePa dostal to o co si řekl. Z ústavy nemá prezident co kádrovat ministry a už vůbec ne člověk s jeho minulostí. Tak dostává co zaslouží a dobře mu tak. Jen houšť a větší kapky.

Jak jsem již opakovaně zdůvodnil, jakýkoliv prezident má podle ústavy právo odmítnout jmenovat ministrem jakoukoliv osobu podobnou Filipu Turkovi. Není na tom nic osobního. A právě tento případ ukazuje, že je prezident v našem ústavním systému potřeba.

Skoro bych i souhlasil. Hlava státu by měla mít elementární úctu. To by tam ovšem nesměla sedět generálská guma, co se chtěla stát rozvědčíkem, opakovaně o tom lhala a nakonec popřela vše, co slibovala v kampani.

Větší elementární úctu měl i Husák v porovnání s dneškem.

Prezident není nedotknutelná posvátná kráva. Nestojí mimo kritiku za svoji minulost, osobní vlastnosti a současné kroky.. A to tím spíše, že někdejší rozvědčík připravovaný na boj proti vrahům z vólstrýtu s morální integritou větrné korouhvičky se prezentuje jako vší morálky futrál.

Pro jedny je Petr Pavel posvátná kráva, pro jiné je to vůl. V každém případě jde o kus hovězího.

Prezident není žádná posvátná bytost, ale veřejný činitel z masa a kostí, a jako takový musí snést stejnou kritiku a hodnocení jako kdokoli jiný ve vrcholné politice. Neexistuje žádný racionální důvod, proč by hlava státu měla být vyňata z posuzování motivů, chování či osobnostních rysů, zvlášť když je sama aktivně vnáší do politického konfliktu. Navíc je pokrytecké pohoršovat se nad ostrými výroky, když právě Petr Pavel zahájil mnohem tvrdší obviňování a dehonestaci Turka, aniž by se tehdy kdokoli oháněl „ochranou institucí“. Funkcionář, který se opakovaně chová neslušně, mentoruje, nálepkuje a moralizuje své oponenty, má jen velmi slabé morální právo požadovat kultivované zacházení. Respekt k instituci nelze zaměňovat s beztrestností konkrétní osoby, která ji dočasně zastává. Pokud prezident sám posouvá hranice politického boje, nemůže se divit, že je hodnocen stejnými měřítky, jaká používá on. Zvlášť problematické je, že Pavel vystupuje z pozice moci, která mu podle ústavy nepřísluší, a aktivně vstupuje do role politického aktéra. Kritika pak není rozkladem politické kultury, ale přirozenou reakcí na to, že prezident sám tuto hranici dávno překročil.

Prezident na Filipa Turka útočit nezačal. Filip Turek se vždy mohl v klidu stáhnout a netlačit se na místo ministra. Prezident byl donucen veřejně zdůvodnit, proč Filipa Turka nejmenuje. To nebyl žádný útok, ale vynucený krok Filipem Turkem.

Oficiální kritika Filipa Turka, ke které byl prezident donucen, byla velice mírná a smířlivá v porovnání s tím, co si o Turkovi myslím já osobně. Ale jsou hranice toho, co se říká veřejně. Všichni čekají, že pan Turek pochopí beznadějnou neprůchodnost pro sebe v politice. Při jeho nedostatku sebereflexe to ale asi bude trvat dost dlouho. Rozhodně však není v jeho osobním zájmu přitahovat nadměrně pozornost na svou osobu.

Realitou je, že před rokem 1989 si Petr Pavel připravoval skvělou karieru do komunistických struktur. V době sametové revoluce byl člověkem na opačné straně barikády než demonstrující část občanů, kteří chtěli změnu režimu. Kdo ví, kdy vlastně převlíknul uniformu Varšavské smlouvy za unifirmu NATO?

Toť otázka. Nejvíc komunistický režim rozvracely komunistické zásahové jednotky. Kdyby pořád mladé lidi neprovokovaly a nesmyslně se s nimi nebily, režim by možná dopadl trochu jinak.

Takže vlastně komunistické mlátičky byly našimi největšími spojenci. Byly jako fanoušci druhého fotbalového týmu, bez kterých by žádná legrace ani bitka nebyla.

Respekt se nedá zdědit, možná koupit.

Respekt je potřeba si získat chováním, osobností.

A tady se má vybírat

A taky žádnému řádně zvolenému zástupci z lidu by nemělo být upíráno právo se historicky znemožnit.

Pane Grundmanne, už jsme spolu na toto téma diskutovali a Vy jste tehdy napsal, že i pro Vás je pan Turek bezúhonný občan!

Tak o čem je řeč?!

Ani prezident není modla, kterou by nebylo možné kritizovat a kritika je oprávněná a to v Pavlově jednání je.

Navíc ta kritika by neměla Pavla urážet, protože je pravdivá!

Kde jsou třeba Pavlovy předvolební sliby, že jako prezident nebude kádrovat premiérovy ministry?!

Bezúhonnost je čistě právní pojem. O osobě samotné toho moc neříká.

paní Kateřina pravila, že čím "Pavel" zachází, tím také "Pavel" schází.

/zaznamenal Saturnin za KPURPNPM