Když soudy už devět let tápou, jestli Andrej Babiš jednal protiprávně, jak to má poznat běžný občan? A do toho Markéta Pekarová Adamová radí, kdo smí kandidovat. Tohle je Kocourkov na baterky.

V právním státě (Rule of Law) má vládnout předvídatelnost. Lidé a firmy musí vědět, co je zákonné, co už ne a jaké chování je v souladu s pravidly.

Jenže když už osm let trvá soudní martyrium, které nedokáže říct, jestli občan a podnikatel pan Andrej Babiš porušil zákon (nebo ne), nezbývá než se ptát: Jak to má poznat běžný občan?

Skoro osm let tedy náš moudrý stát řeší, zda se stal trestný čin. Výsledek? Zatím žádný pravomocný rozsudek. Žádný jasný závěr. Jen lavina právních názorů, odvolání, rušení rozsudků, přezkoumávání, vracení a nových líčení. A voda na mlýn Babišových konkurentů – kteří mezitím z opozice přeskočili (většinou) do koalice. Anebo již odešli do politického důchodu. A jak by řekla moje malá vnučka – někteří už jsou i v nebíčku, že?

Nicméně již opět vážněji – připomeňme laskavým čtenářům poslední roky kauzy z „Čapáku“ (ne vše, jen zásadní kroky naší justice).

V září 2022 začal soud. V lednu 2023 byl Andrej Babiš nepravomocně zproštěn obžaloby. V září 2023 nařídil pražský Vrchní soud odvolací jednání v kauze Čapí hnízdo. Určil ho na 14. září, kdy zrušil původní rozsudek a vrátil případ zpět soudci Šottovi na pražský Městský soud. V únoru 2024 probíhalo nové jednání u pražského Městského soudu.

Soudce Šott znovu oba obžalované (Babiše a Nagyovou) zprostil (!) obžaloby. Žalobce se ale zase odvolal. Eurovsuvka: v dubnu 2025 zbavil Evropský parlament imunity europoslankyni Janu Nagyovou. Vrchní soud v Praze následně nařídil jednání v tomto případu. V květnu a v červnu 2025 proběhlo v pořadí druhé odvolací líčení u Vrchního soudu v Praze. Nyní – tedy 23. června 2025 – zrušil odvolací Vrchní soud osvobození dua Babiš a Nagyová. A vrátil případ zpět k Městskému soudu v Praze.

Pro jednodušší čtenáře a některé politiky a političky – zdaleka nic neskončilo a Babiš (ani europoslankyně Nagyová) do basy (zatím) nepůjdou. Ergo kladívko, teď si představme, že nejste právník. Nejste soudce. Nejste ani politik. Jen volič, daňový poplatník. Jak si má běžný občan vytvořit (právní) názor, když samotný stát si s tím neví rady?

Ve světle výše řečeného tím spíš zamrzí dnešní rychlopalné prohlášení paní Markéty Pekarové Adamové, stále ještě šéfky TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny.

zavřít ×

Ta veřejně prohlásila, že Babiš by měl vyvodit politickou odpovědnost a v podzimních volbách nekandidovat. A to přesto, že proti němu neexistuje pravomocný rozsudek, natož trest. Nechci být zbytečně hysterický, ale tohle bychom čekali snad od politiků typu Lukašenka, Orbána či dokonce Putina, který zastrašuje a ostrakizuje opozici. Připomenutí – Babiš je nyní opoziční vůdce, takže kopání do něj opravdu není hrdinný boj s vládnoucí elitou. Spíše naopak.

Pakliže tedy někdo pokládá paní Pekarovou za Václava Havla v sukních, který to nyní statečně natřel mocným, tak se šeredně plete a měl by vrátit vysvědčení s kvalitní známkou z dějepisu, pokud ji kdy měl. Takové „očekávání“ prostě není projev politické kultury.

Je to účelový výpad, který podrývá základy právního státu. Ve chvíli, kdy se justice nedokáže devět let shodnout, se má demokratický politik držet zpátky, a ne suplovat soudce. Samozřejmě mne jako letitého publicistu napadají satirické hlášky a conto dvou svetrů, ale v tomto (nejen meterologicky) horkém létě si je raději odpustím.

Představme si svět, kde stačí být obžalovaný a už vám politici diktují, že máte složit zbraně a jít od válu. Pak už ale nepotřebujeme nezávislou justici, stačí paní Pekarová. Jedna věta, jeden výkřik, a opozice má být umlčena. Jako by nestačilo, že soudní řízení trvá skoro dekádu. Tak se pomalu rozkládá důvěra ve stát. Právo se mění v mlhavý konstrukt. Když se deset let neví, zda šlo o trestný čin, neví to nikdo – ani právník, natož běžný volič. A máme tady právní Kocourkov XXL (zde spíše Čápov XXL).

Sečteno: v dnešní České republice nemáme jistotu, co je a není správně. Je to však selhání státu a justice, ne problém Andreje Babiše.

Psáno pro Lidové noviny, zde odkaz na autorův blog.