Plán vládní koalice zrušit dosavadní služební zákon a nahradit ho novou normou, která má umožnit snadnější a rychlejší propouštění státních úředníků, je krok, který si zaslouží hlubokou a kritickou diskusi. Podle předkladatelů z hnutí ANO, SPD a Motoristů by nový režim zaměstnávání více připomínal běžný pracovní poměr, měl by snížit náklady a usnadnit „zeštíhlení státní správy“.

Zní to lákavě – úspory a efektivita jsou vždy dobré glosy ve veřejných debatách. Ale reálné důsledky takového opatření mohou být mnohem závažnější. A trochu jiné.

Služební zákon v ČR platí od roku 2015 právě proto, aby mj. zajistil určitou stabilitu a profesionalitu státní správy. Mnohé evropské právní státy (Rule of Law, Rechtsstaat, État de droit) – Česko mezi nimi, i když s určitým zpožděním – si uvědomily, že bez ochrany proti snadnému odvolání vzniká riziko, že úředník nebude rozhodovat s ohledem na objektivní hlediska a právo, ale s ohledem na politickou příslušnost nebo tlak aktuální politické většiny. Citovaný princip depolitizace není abstraktním právnickým pojmem – dopadá přímo na fungování například dotací, veřejných soutěží, správních řízení nebo nejrůznějších kontrol veřejné správy.

Alarmující argument

Předkladatelé sice argumentují úsporami a pružností, ale argument o rychlosti propouštění „dosazených“ úředníků při výměně vlády je alarmující. Ve skutečnosti to znamená otevřít dveře pro to, aby každá nová politická garnitura mohla během měsíců vyměnit zásadní části státní správy podle svých preferencí. To dlouhodobě oslabuje kontinuitu a odbornost ve sféře, kde právě zkušenost a nezávislost spolurozhodují o tom, jak efektivně a spravedlivě stát funguje.

Dalším aspektem je, že úspory nemusí přijít tak, jak je prezentují politici. Stát sice může snížit počet úředníků, ale pokud se nezmění systém výběru talentů, motivace a profesionalizace veřejné správy, zjednodušené propouštění povede spíše ke fluktuaci lidí – odborníci odejdou dřív, než přijde dostatečná obměna kvalifikovaných nováčků. To dlouhodobě mj. sníží institucionální paměť a ztíží plnění i rutinních úkolů.

Je nutné zvažovat i širší mezinárodní kontext a závazky, které Česko má vůči EU. Po přijetí zákona o státní službě byla právě depolitizace úředníků jedním z klíčových prvků, které Unie dlouhodobě monitorovala. Návrat k režimu, který otevírá prostor pro „politické či polopolitické čistky“, může oslabit důvěru partnerů i investorů, kteří očekávají stabilní a předvídatelné prostředí.

Chybí širší celospolečenská diskuse

Konečně – žádná reforma by se neměla dít ve spěchu a bez širší veřejné debaty. Odbory ani experti nebyli podle dostupných informací konzultováni, ačkoli se změny dotýkají tisíců úředníků a fungování celé státní správy. To není dobrý signál pro demokracii, která by měla být dialogická a reflektovat nejen politické ambice, ale i zájmy občanů a odborné veřejnosti.

Stručně řečeno, zrušení (části) služebního zákona může sice řešit některé problémy byrokracie, ale změna není sama o sobě řešením nedostatků státní správy.

Je třeba klást otázky: Jak zvýšit profesionalitu, efektivitu a motivaci úředníků bez toho, aby byla ohrožena jejich nezávislost? Jak zabránit rychlé politizaci klíčových funkcí státu? A jak zajistit, že úspory nepovedou ve finále k oslabení kvality veřejných služeb? To jsou otázky, které si zaslouží odpovědi daleko dřív, než se schválí nový „úřednický“ zákon.

Sečteno. Jako učitel správního práva musím varovat, vládní (resp. vládně-poslanecký) plán zrušit služební zákon (zcela nebo zčásti) a usnadnit propouštění úředníků se tváří jako skvělý recept na efektivnější stát. Ve skutečnosti však otevírá dveře k další politizaci státní správy. A zbytečnému oslabení její stability.

Autor je VŠ pedagog, právník a bloger (Legendární Med(ium)věd). Psáno pro Lidové noviny.