Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Praha má cca 1,9 divadla na 100 000 obyvatel, což je více než v Londýně nebo New Yorku.

Čtvrt století jsem prožil v socialismu a nemohl jsem se dočkat jeho pádu, aby umělci mohli svobodně tvořit, aby vytáhli svá díla že "šuplíku" a vy fascinováni četli o lidské duši zužované totalitou. Výsledkem bylo velké nic. Poslední velký román napsal Milan K. "Nesnesitelná lehkost bytí". Od té doby nic. Nic v divadle, nic v poezii, nic ve filmu a za posledních pětatřicet let jen sestup zpět, sešup k angažované tvorbě až tak okatý, že i filmy z normalizace oproti nim jsou koukatelnější než současná tvorba. David, Černý, Kintera ... laciná provokace není umění, i kdyby byla jakkoliv skvěle řemeslné zvládnutá. Čekám, že se na mne sesype spousta lání, že nerozumím umění. Asi nerozumím. Ale nechci, aby to vypadalo, že jim braním v tvorbě, ve svobodné tvorbě. Když je to baví, ať si to dělají, a když jim na to mecenáš přispěje, proč ne, když se mu to líbí. Ale ne z mých daní. Západní kultura dospěla ke stavu, kdy banán přilepený ke kartonu máme považovat za umění a umělecká obec hodnotí částkou o šesti nulách v dolarech.

"Císař je nahý!"

Umělce nemá každý ročník, umělec se nerodí každou generaci a mnohdy zeje prázdnota po několik generací. Inkluze není příčinou kvality. Naopak, srovnává laťku na nejnižší úroveň. I v kultuře.

autore nesouhlas-- u nás je přeumělcováno, ani nemáte tušení kolik "umělců" je přisáto ke státnímu cecíku, mrkněte kolika desítkami milionů je např. dotováno divadlo Bolka Polívky-- při neustále klesající úrovni,,--a potom teprve pište. toť vše.

Umělci co chtějí peníze jsou především ti angažovaní, co chtějí kapitalismus bez přívlastků a za vzor si berou USA, ale jen pro ty druhé. V USA divadla nedostávají žádné subvence a pokud nemají sponzora nebo nejsou dobří, tak musí dělat něco jiného a totéž platí o filmu, buď umím a vydělám peníze nebo neumím a musím jít dělat něco jiného, ale nemůžu na kulturu chtít peníze těch druhých, to je socialismus.

Tohle samozřejmě platí pro komerční kulturu. Jsem pro, aby tu nekomerční platili mecenáši, ale pak by stát musel uznat, že občan nejlépe ví, jak naložit se svými penězi, a větší část mu nechat. Zatím vidím spíš trend sebrat co nejvíc a ti, co kvůli tomu klesnou na dno, můžou přijít žebrat na úřad pro podporu.

Mimochodem, aplikujeme to i na sport?

Na vládu křičí opozice ŠETŘTE! Dejte peníze na zbraně! Zmenšete schodek!

A když se začne šetřit, ozve se, Na nás nééé.

Samozřejmě, nejlepší obrana kultury je rezignovat na jakékoli rozlišování kvality – když už nepoznáme rozdíl mezi Beethovenem a karaoke z firemního večírku, tak to pro jistotu zaplatíme všechno.

Když je kultura „infrastruktura vědomí“, pak jistě i každý neumětel s grantovou žádostí je pilířem civilizace a každý kýč národním pokladem.

Proč riskovat, že bychom někoho neurazili? Dotujme raději i ty, kteří považují tři cákance barvy za existenciální manifest, protože co kdyby to byl nový Michelangelo a my to jen nepochopili.

Argument, že škrty jsou likvidační, předpokládá, že bez státní infuze by umění přestalo existovat – což je fascinující představa o křehkosti génia.

Zřejmě tedy platí, že bez razítka ministerstva se múza nedostaví a bez dotace se housle rozezní jen polovičatě.

Odkazy na Franklin D. Roosevelt a jeho Works Progress Administration jsou dojemné – jen se jaksi zapomíná, že ani tehdy nebylo cílem financovat úplně každého, kdo si koupil štětec.

Stejně tak Arts Council England nevznikl proto, aby garantoval celoživotní rentu všem, kdo si říkají umělci, bez ohledu na výsledek.

Ale chápu, je pohodlnější tvrdit, že jakýkoli škrt je útokem na samotnou podstatu lidství, než přiznat, že i v kultuře existuje balast.

Když neumíme rozeznat hodnotu, řešením přece není větší náročnost, ale širší penězovod – hlavně ať se nikdo necítí nedoceněn.

A že by si část scény měla zkusit obstát bez státní berličky? To zní skoro jako hereze v zemi, kde grant je považován za základní lidské právo.

Možná je opravdu jednodušší označit každé omezení za „zbabělost“, než připustit, že selekce je normální součástí jakéhokoli systému. Takže ano, živme všechny – génie, průměr i pseudoumělecké experimentátory – protože kdybychom náhodou začali rozlišovat, mohli bychom zjistit, že císař občas nemá ani kostým z dotace.

K autorovi Romanu Týcovi (Brunďákovi, Honsovi, Gutte) jen tolik, že akce Ztohoven nejsou kultura.

Bojovníci progresívního Kulturkampfu se předvádějí na tribunách při pouličních kraválech pořádaných Miliónovými chvilkaři. Zajímavé je, že tato miliónová parta a jejich busking má stejné sponzory, jako volební kampaň prezidenta Pavla. Takže autor by se měl místo nářku nad osekáváním státních dotací pro kulturu a deficitem mecenášů obrátit na tyto sponzory. Domnívám se, že ze státního rozpočtu by měly být hrazeny výhradně státní kulturní instituce. Ostatní by měly financovat kraje, města a obce ze svých rozpočtů. Peníze nechybí. Například jihomoravský hejtman lidovec Grolich a brněnská primátorka Vaňková z ODS vyčlenily mnohamiliónové částky na podporu srazu Sudetoněmeckého Landsmatschaftu v Brně.

Jenže my krizi nemáme, takovou, jaké se bránil Roosevelt. Práce je dost. V Praze a dalších velkých městech, kde neziskovky vesměs sídlí, určitě.

Umělci či "umělci", kteří se neuživí, nehrozí hlad. Může jít do práce a rádi ho vezmou.

Pokud teda umí i něco jiného, než vynášet do nebes jemu milé politiky a nadávat na ty ostatní.

Jo a ty kecy o Agrofertu a pavlačový tón článek dost shazují.

Celkově to působí dojmem, že panstvu někdo sáhl na výsady a panstvo se najednou projevuje jako banda hulvátů.

Pane autore, vy jste přece ti lepší, inteligentnější a KULTURNĚJŠÍ, tak proč to není z Vašeho projevu poznat?

Placení umělců státem? Aby se jako veřejně známé osoby mohli svobodně vyjadřovat i o politicích? Nejedná se v tom případě o držhubné?

Platit sportovce státem? Aby se jeho čelní představitelé mohli ukazovat po boku medailistů? Nejedná se v tom případě o nedovolenou reklamu?

Mimochodem, ještě vedle těch 18 miliard, přímo ze státního rozpočtu , je tady spousta dalších dotací co dávají kraje, města. A pak taky těch 8 miliard co dostává z poplatků ta jediná správná a taky jistě vysoce kulturní /jak jinak/ veřejnoprávní ČT...

Od kdy patří do povinnosti státu financovst kulturu a sport ? Ještě tak památné stavby, nàrodní divadlo a národní muzeum. Ostatní si na své živobytí musí vydělat sami tak jako převážná většina obyvatel této země.