Nastal čas, kdy se můžeme dětem a učitelům „posmívat“, že už zbývá jen kousek prázdnin. Čas letí jako splašený, ve zbytku volných dnů se můžeme zasnít. Třeba nad tím, jak by vypadalo pokračování vládnutí Fialova kabinetu. Anebo že by naši imaginaci atakoval zatím tajný trhák volebního programu?

Jen si to představme.

Vláda České republiky opět na špici evropské reformní politiky! V rámci šetření a modernizace vzdělávání přišla s vizionářským rozhodnutím: školníky a kuchařky nově nezaplatí stát, obce, kraje, ale přímo žáci.

Příprava na reálný život

Ano, slyšíte správně, Honzík z 3. B si začne spořit nejen na Lego, ale také na paní kuchařku Alenu a pana školníka Karla, co mu každé ráno odemyká šatnu. „Já budu paním učitelkám dávat lízátka!“ prohlašuje nadšeně sedmiletá Anetka z jižní Moravy, zatímco si do růžového deníčku s jednorožcem kreslí obrázek školní jídelny.

Dle tiskové zprávy dosluhujícího Bekova ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) má nový model financování podpořit finanční gramotnost žáků, rozvíjet jejich podnikavost a „proaktivně je zapojit do provozu školní instituce“.

Řečeno jinými, méně vzletnými slovy, haranti, pardon žáci, když si školu chcete užívat, tak si ji také plaťte. Proč mají stát či kraje sponzorovat vaše teplé obědy a čisté záchody, když si to můžete odmakat třeba prázdninovou brigádou u pásu nebo prodejem Pokémon karet? Premiér Fiala rozhodnutí hájí jako krok k decentralizaci a odpovědnosti.

„Musíme děti připravovat na reálný život, ve kterém se také nikdo nestará o vaše potřeby zadarmo. Kdo chce biftek, ať si ho zaplatí – a totéž platí o rohlíku s paštikou ve školní jídelně. Snad každá rodina má nějaký ten milion zapomenutý v kampeličce, zdroje jsou, jen se musí aktivovat, ne se jenom vézt a čekat, co udělá stát nebo kraj,“ prohlásil pravicový premiér, který celý život pracoval ve veřejné sféře, aby zjistil, jak funguje.

Obce a kraje mezitím mluví o sabotáži. Nezávislá starostka vísky na Valašsku v slzách oznámila, že bez státního (nebo obecního) příspěvku bude muset obědy nechat dovážet z nedaleké vývařovny Armády spásy, protože tam mají poslední jakžtakž levnou alternativu, na kterou jsou tamní nebohé děti schopné našetřit.

Tržní česká škola

Školské odbory hrozí stávkami, zatímco některé školy už začaly zavádět alternativní financování. Nejmenší děti v Ostravě mezitím přes prázdniny vytvářejí svérázný podnikatelský model „Oběd za básničku či za obrázek“.

„Ať zapomenou!“ zuří 14letý uhrovitý (výjimečně střízlivý) žák Horáček z Ústeckého kraje a trhá před školou učebnici občanské výchovy. „Paní redaktorko, prachy radši uvalím v KFC nebo McDonaldu, kuchařkám nedám nic. Ani peníze od babičky, ať ty kuchařky tlustý z kuchyně zapomenou,“ dodává a jeho pohoršení je cítit až na MŠMT, kde právě vymýšlejí, jak by si děti mohly samy opravovat záchody nebo natírat radiátory. Na Liberecku zase mezi rodiči opovážlivě posiluje obliba hnutí Svačilo!

Systém samozřejmě počítá i s výjimkami. Například děti z nízkopříjmových rodin budou moci čerpat zvýhodněný tarif „Oběd Light“, tedy talíř teplé vody a brožuru o výhodách odpovědného stravování. Místo školníka pak nastoupí program „Odemkni si sám“ – každé dítě obdrží QR kód ke dveřím a mop pro případ, že po sobě zanechá stopu.

Ministr školství Bek věří, že změna vnesla do školství nový vítr: „Nepedagogičtí pracovníci už nebudou jen anonymní tváře za sporákem. Stanou se partnery v podnikání pardon vyučování dětí.“ Příští rok plánuje MŠMT zavést další novinku: výuku matematiky na základě crowdfundingu – čím víc peněz se vybere, tím víc příkladů bude žákům vysvětleno. Zatímco dospělí kroutí hlavou, děti zakládají akciové a komanditní společnosti, emitují školní dluhopisy a spekulují, kolik budou stát zítřejší knedlíky. Česká škola se konečně stala tím, čím měla být od začátku – trhem.