Premiér Andrej Babiš by v rámci úspor nejraději zrušil státní organizaci Cermat, která v roce 2011 spustila státní maturity a od roku 2017 připravuje i jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Ministr školství Robert Plaga namítá, že by se přijímaček ujala jiná firma, protože školy už se nebudou vracet k pracné tvorbě vlastních zkoušek. Centralizační tlak Cermatu má však neblahý vliv na veškerou výuku rodného jazyka, proto z pohledu češtinářky shrnu zásadní důvody k jeho zrušení.

Ekonomický: Cermat produkuje přijímací testy pro čtyřleté, šestileté a osmileté obory a testy maturitní, ve dvou termínech. Jeden vytištěný testový balíček má v průměru 12-13 stran.

Společenský: Uchazeči o střední školy podstupují náročné přípravy. Testy (hodnotím češtinu) totiž ve velké míře neprověřují školní znalosti, ale schopnost přizpůsobit se systému a myšlení tvůrců. Proto žáci i ve škole nacvičují opakující se úlohy, taktiku i otázky na porozumění textu, které občas svou „podivnou“ logikou či hnidopišskou prací s pojmy vykolejí i zkušeného češtináře.

Psychologicko - vývojový: Zvláštní problém představují testy pro osmiletá gymnázia, pro jedenáctileté děti. Cermat staví mnoho úkolů na logických vývodech a teorii, místo aby se držel praktického jazyka a literatury. Logické a abstraktní myšlení se však výrazněji rozvíjí až kolem dvanáctého roku života.

Logistický: V roce 2011 Cermat vnutil školám sytém maturit, s nímž mnozí češtináři dodnes nesouhlasí. V roce 2012 spustil centrální opravování slohů, jež bylo kvůli velké chybovosti zrušeno, stejně jako dvojí úroveň maturit (vyšší úroveň ČJL byla natolik zatížena teorií a pojmy, že do ní povinně šlo jen několik škol v republice). V roce 2015 Cermat prosadil sjednocení maturitní četby do školního seznamu a jízdní řád ústní zkoušky. Češtináři opětovně tiskli stovky pracovních listů kvůli formálním změnám.

Vlivový: Po druhém pokusu o centrální opravování byly slohy a ústní zkouška částečně vráceny do kompetence škol. Maturitní testy se díky kritice odborné veřejnosti mírně zlepšily, ale metody Cermatu stále ovlivňují výuku, u mnoha češtinářů zdomácněly a přispívají k neoblíbenosti předmětu i poklesu čtenářského povědomí.

Čtenářský: Školní seznamy maturitní četby ředitelé neradi mění, opakují se v nich stále stejná díla. Vznikla „povinná četba“. A protože Cermat učitelům vnutil i metodiku zkoušení, je pro studenta výhodnější stáhnout rozbory 20 děl z internetu než je číst a hledat v nich kompoziční prvky či jazykové prostředky. Na úpadku čtenářství má Cermat lví podíl.

Vzdělávací a etický: Koncepce maturit potlačila literární historii, maturanti neznají moderní dějiny. Slabší orientace v příbězích se podepisuje na schopnosti myslet logicky a v souvislostech. Ztěžuje chápání morálky a etiky.

Ministr Plaga by měl iniciovat změnu maturitního zákona a dotáhnout odluku ústního zkoušení od neprozíravé a zastaralé koncepce Cermatu. Urychleně bychom si zasloužili revizi testů a přípravu jejich digitalizace.

A ostatně soudím, že Cermat by po všech svých chybách měl být zrušen.

Psáno pro MF Dnes, 14. 9. 2026