Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům ve školství se platy relativně snižují, zato fialová vláda mohutně fedrovala peníze do parazitických neziskovek. Také jim otevřela dveře do školství, aby aktivisté mohli přednášet vykuleným školákům o krásném světě LBGT+ a agitovat je ke změně pohlaví. Kde vzít peníze pro školy? Sebrat je parazitickým neziskovkám, které v lepším případě nedělají nic a v tom horším škodí.

Neziskovky dostávají od státu asi 25mld Kč. Státní rozpočet počítá pro školství s částkou asi 300mld Kč. I kdyby se zrušila komplet podpora neziskového sektoru (včetně hasičů, skauta, sportovních svazů, horské služby) školství by to nezachránilo.

To podstatné je řečeno v posledních dvou větách.

Blbeček i genius, my jsme jedna rodina, k tomu dva tři asistenti, úchylní rodiče za dveřmi, autorita nulová, protože neustále podrývaná....v tom se fakt učit často nedá.

Zákonem stanovený plat 130% průměru byla největší pitomost, co si politici vymysleli.

To jim křivdíte - blbost to je, ale že by výjimečná...

Soukromý podnik, který chce více vydělat optimalizujem přizpůsobuje se, aby doručil stejně či více a zaplatil méně. Automobilový průmysl by mohl vyprávět. Stejně tak všichni, kteří dělají na místech, kde kdysi dělali 2-3 lidé. Zastupitelnost lidí se řeší mobily a voláním o dovolených.

Školství (a jiné státní instituce) místo toho natáhnou ruku a moc to s adaptací výsledných "produktů" a optimalizacích nepřehánějí. Takže si sice průmysl stěžuje, že dostává vystudované lidi, kteří nemají potřebné znalosti, ale ve školách se dále drtí třeba znalosti biologie, v detailech, které kdysi potřebovali profesoři. A do tříd se zavádějí další asistenti = další lidé, kteří budou požadovat nadprůměrný plat.

Němce taky čeká ještě hodně práce, aby se demografické posily cítily dobře a neměli důvody k nespokojenostem.

https://www.welt.de/wirtschaft/article6907de73df9f...

V eráru dostane přidáno ten, kdo nejvíce křičí nehledě na kvalitu a množství vykonané práce...

Když čtu podobné články, mám rudo před očima. Skoro 6 milionů lidí z 8 mil. dospělých, nemá v této zemi měsíčně k dispozici ani přibližnou částku, která by se blížila k čisté průměrné mzdě cca 35 tis. kč.

Přitom od ní se odvíjí kde co. S každým zvýšením platů ve státní a veřejné sféře má těch 6 mil. větší problém.

Když to máte těžký. Z těch osmi miliónů dospělých je něco přes 5 miliónů pracujících; velmi zhruba tedy 2/3. Neboli ta 1/3 (necelé 3 milióny lidí) . Měli-li by mít všichni stejný čistý příjem, tak, uvažuju-li dobře, by každý pracující musel dát 1/3 svého hrubého výdělku někomu nepracujícímu (2lidi vydělají 6/3, pro každého ze tří vyjdou 2/3).

Takže tu máme "daň" kolem 30%, a to jsme ještě nezaplatili jedinou učebnici ve škole, jedinou uniformu pro policajta, nepostavili metr dálnice a na trať neposlali jediný vagón (to přeháním; minus jízdné, takže nějakých 10%(????) vlaků by jezdilo.

Protože pozor - ti učitelé a policajti jsou sice placení "ze státního", ale tu mzdu, o které je řeč, "odněkud" berou.

Kdysi si kamarád dělal legraci, že politici slibují všem nadprůměrné platy a lidé je ze to volí.

Učitelské povolání je náročné, vyžaduje práci s lidmi, ale takových je na trhu práce dost dalších. A každé z nich má výhody i nevýhody. A třeba jinou přijmovou křivku v čase - takový IT developer má třeba vyšší nástupní plat (mnohdy vykoupený přesčasy), ale později, po padesátce ho moc přeplácet nebudou, protože jeho specializace je pryč. Na druhou stranu učitel má relativní jistotu, že do důchodu vydrží. Ale my jejich přijmy porovnáváme stejně podivně, jako bychom zedníkovy přijmy porovnávali s fotbalistou.

Každému podle jeho zásluh bylo heslo socialismu. V reálném světě nemůžete rozdělit, co nemáte, a když to uděláte, jen snížíte (přes inflaci) hodnotu toho, co rozdáte. A bez ohledu na to, jak je kdo užitečný - neproduktivní sféra nemůže být tahounem ekonomiky ve světě, kde se za všechno platí.

no, on už je problém v tom samotném slibu 130%. Vážně nechápu, proč by zrovna učitelé, se svou pracovní dobou a prázdninami, měli mít nárok na takové ohodnocení. Mimochodem - pajda vždy byla záchranná škola, na kterou si podával přihlášku každý jako jistotu, že se na VŠ tak dostane. Tedy, nalijme si čistého vína - vystudovaní VŠ učitelé jsou z VŠ vzdělaných zdaleka ti nejméně schopní. Čest výjimkám, ale moc jich není.

Mám třeba známého, který na základce sotva prolezl a udělal si učňák nez maturity. No a pak si v jistém státním zaměstnání vzdáleně dodělal maturitu a nedávno následně dálkově i VŠ pajdu. A chce jít učit na ZŠ. To je pro mě šílená představa... Mimochodem, z toho oboru, pro který má aprobaci, neumí vůbec, ale opravdu vůbec nic - mohu dobře posoudit, neboť je to "můj" obor.

Ale i ti, co utrpěli VŠ vzdělání pedagogického směru "standardně", to je prostě neporovnatelné s "normálními", zejména technickými obory.

Takže dle mého je 130% paušálně prostě nesmysl. Mělo by to být spíš naopak - snažit se do škol dostat "vysloužilé" odborníky z praxe, ty pak patřičně ohodnotit. A nebát se i velkých rozdílů mezi učiteli - pár jich je opravdu velice schopných a tací by měli být i klidně na 300%, ale zbytek je bohužel silný podprůměr, co se schopností týče.

A ne, 130% opravdu nezaručí to, že se ti nejlepší budou hrnout do škol. Nehledě k tomu, že by tam stejně časem zakrněli ve vývoji.

A na druhou stranu tady máme vysokoškolské pedagogy, kteří vzhledem ke své odbornosti často doslova berou almužny. U nich se to mírně zlepší až dosažením profesury, ale ani tak to není žádný zázrak. Tam by se mělo várazně přidávat, tam se totiž opravdu tvoří elita národa.

Jestli bych dovolil, ono není tak samozřejmé snažit se do škol dostat "vysloužilé" odborníky z praxe. Tohle má smysl dejme tomu u SŠ toho příslušného oboru .

Ale obecně je nutné vzít do úvahy, že na ZŠ /a všeobecných SŠ) se neučí látka na stejné úrovni jako v praxi. Tam se to učí na velkém zjednodušení a na zcela jednoduchých příkladech..A až postupně ve výších stupních se to zpřesňuje.

Ať dám příklad - dejme tomu kdyby nějaký odborník měl ve škole vysvětlit prckům co to je sluníčko a začal jim na tabuli mastit rovnice termojaderných reakcí, které ve Slunci probíhají..

Čili - o tohle jde - jestli je potřeba dostal další učitele do škol, tak někoho kdo umí dobře vyložit tu látku ale na té potřebné úrovni - jako se v té třídě učí.. Ne složitěji.

Ale teď se do toho mastí inkluze, kde na jedné straně by ten učitel měl některé žáky učit ještě víc zjednodušeně, vedle nich ty průměrné ale pokud má ve třídě nějaké talenty tak ty zase trochu obtížněji. Navíc tedy včetně ohromné administrativy. Ale na to už se asi ti odborníci z praxe vykašlou úplně..

Slibovat někomu 130 % průměrné mzdy v době zadlužení státu může jenom nezodpovědný politik. Když už tak 130 % mediánu, tedy dostat na platě o o 30 % více než polovina zaměstnanců. Ovšem hlavně na základních školách, tam to mají učitelé nejtěžší.

Slibovat komukoliv cokoliv bez ohledu na to, co vám za to dá, je nezodpovědné. Hlavně když se k tomu nedodá, kdo si tedy zaslouží jen 70% průměru (zjednodušeně řečeno) a když stát ovlivňuje jen část mezd - a vůbec neovlivňuje, jak na základě růstu mezd v neproduktivní sféře stoupnou ceny za výrobky produktivní sféry (aby i tam mohli zvýšit mzdy).

V USA jsou platy učitelů relativně nízké a na hospodářském růstu USA to není nijak negativně vidět. Dle mého názoru se význam učitelů ve společnosti přehání.