Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o 7 procent. Příslušnou novelu nařízení vlády schválil kabinet Petra Fialy na zasedání ve středu 29. října na základě dohody školských odborů s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN).

„Zvolené řešení respektuje možnosti státního rozpočtu na příští rok a společně se změnou financování nepedagogických pracovníků ve školství zaručuje dostatečný objem finančních prostředků tak, aby ředitelé škol nemuseli současně s navýšením tarifů krátit učitelům netarifní složky platu,“ píše se v prohlášení vlády.

Učitelé v Česku by měli podle zákona brát v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku, na ostatní pedagogické pracovníky se tato zákonná garance nevztahuje. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023, která podle Českého statistického úřadu činila 43 121 korun. Loni brali učitelé 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku.

Nezisková společnost EDUin v červnu letošního roku zveřejnila studii Idea o platech učitelů. Píše v ní, že relativní platy učitelů (vzhledem k průměrnému platu v celé ekonomice) v letech 2017 až 2021 v Česku rychle narostly z velmi nízké úrovně 106 % na 125 %, a přiblížily se tak politickému příslibu 130 %. Po roce 2021 ale podobně rychle poklesly na 109 % v roce 2024.

Graf: EDUin/Idea

„V roce 2025, podle našich odhadů, relativní platy učitelů dále klesnou na 108 %. A pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, došlo by k dalšímu poklesu na zhruba 102 %, tedy pod úroveň historického minima 104,7 % z roku 2015,“ píše se ve studii Idea.

V případě českých učitelů byly relativní platy až do roku 2017 hluboko pod průměrem zemí OECD. K dočasnému zvýšení došlo v letech 2017–2021, ale od té doby opět klesají. Česko tak má ve výhledu opět nakročeno mezi země OECD s nejnižšími relativními platy učitelů.

Aktuální příslib vlády zvýšení tarifních platů o 7 % sice nezakládá pokles relativního platu učitelů pod úroveň historického minima na 102 %, ale pokles určitě. Ve 2. čtvrtletí tohoto roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celé ekonomice meziročně o 7,8 % na 49 402 Kč. Medián se zvýšil o 7,2 % na 41 115 korun.

Další zádrhel tkví v závazku zvýšení tarifních mezd. Bez zmínky zůstává osobní hodnocení, tedy volatilní složka platu, která podle odborů činí pětinu učitelských mezd. Pokud by zůstalo jen u těch tarifních složek a osobní ohodnocení by zůstalo netknuto, růst mezd by se příští rok reálně pohyboval kolem 5,6 procenta.

Mimo vládní diskusi zůstaly platy nepedagogických pracovníků. Ředitelé škol je často dorovnávali z rozpočtu na platy pracovníků pedagogických. Podle zpráv z několika středních škol, se kterými Svět hospodářství hovořil, ředitelé snížili právě osobní ohodnocení učitelů, aby dorovnali platy zaměstnanců nepedagogických. Reálně tak už nyní mzdy učitelů ve skutečnosti klesly.

Patrně tedy nedojde k poklesu absolutních příjmů učitelů, ale k jejich relativnímu platu téměř jistě. „Relativní platy učitelů spoluurčují atraktivitu učitelství, zajišťují dostatečný zájem o profesi mezi nadanými a vážnými zájemci a udržení těch kvalitních. Výběrovost vysokoškolské přípravy pak během učitelské kariéry dlouhodobě spoluurčuje i kvalitu vzdělávání. Proto lze dopady atraktivity učitelských platů na kvalitu vzdělávání vysledovat spíše až s odstupem dekád než let,“ řekl spoluautor studie Idea Daniel Münich Hospodářským novinám.

Deník Mladá fronta Dnes zveřejnil závěry mezinárodního výzkumu TALIS představeného ministerstvem školství a Českou školní inspekcí. „Učitelství přestává být atraktivní kariérní volbou. Jen 46 % začínajících učitelů uvedlo, že učitelství bylo jejich první volbou povolání oproti 53 procentům v roce 2018. Pokud se nepodaří vytvořit jasné kariérní perspektivy a větší jistotu, hrozí, že do školství nebude přicházet dostatek nových pedagogů,“ varuje Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor. Podle studie zvažuje odchod z profese do pěti let téměř pětina mladých učitelů. Primárním důvodem ale nejsou platy, s těmi je spokojeno 47 % ze dotazovaných 7000 učitelů ve 368 školách.

Poskytl server Svět hospodářství