Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Málokterý rodič touží po tom, aby jeho nadané dítě marnilo čas v nenáročné nic moc neučící škole a dělalo tam tahouna dětem línějším a hloupějším.

Ostatně, sami se zamyslete jestli toužíte pracovat v kolektivu nemakačenků a dělat tam "tahouna" (rozuměj, dělat práci za ostatní).

Je roztomilé, jak si všichni myslíme že zrovna naše děti jsou ty nadané.

Zkusím otočit význam Vašeho druhého odstavce. Nepřivede přítomnost nadaného a pracovitého žáka ve třídě k vyšším výkonům i ty, kteří bez vzoru upadnou do letargie ?

Ono totiž nakonec není cílem vzdělávacího systému vytvořit centra excelence. Cílem je dosáhnou postupného zlepšování celkového průměru. Přinejmenším na základních a středních školách.

Máme kvádr ABC. Z každého rohu uřízneme jehlan abc. Kdy a;b;c<1⁄2A;B;C. Jaký je objem zbylého tělesa? Proveďte důkaz.

To byl jeden z několika příkladů prijímaček na gympl, který nám byl předložen v roce 1982.

Jenže to bylo v době, kdy na našem okrese byly tři čtyřleté gymply. A z toho jeden opravdu kvalitní, ty druhé dva už takové nouzové. Dnes je těch gymnasií šest. V tom samém okrese je místo dvanácti tříd čtyřletého gymnasia třicet takových a k tomu deset tříd osmiletých. Maturity se podobají tehdejším príjimačkám. Ale stále se dočítáme, že je potřeba těm nejnadanějším dát lepší šance. Ale kolik je těch nejnadanějších? Polovina populace?

A to je polovina dětí co tenkrát.

Některé děti jsou na víceletém gymnáziu vyloženě z donucení rodičů, některé kvůli kamarádům a jiné prostě chtěly pryč ze ZŠ.

Původní úmysl vytvořit střední školu pro řádově 2-3 % nejnadanějších dětí je dávno zapomenut.

- "Odchod tří žáků třicetičlennou třídu neohrozí a pro učitele pak může být jednodušší pracovat s homogennějším kolektivem."

Proboha...

Pane autore, odchod žáků na VG znamená, že odejdou tahouni třídy a lidé, které zajímá výuka. A Vy si myslíte, že tomu učitelé možná fandí... No tak jo. (S meritem článku to nesouvisí, ale ukazuje to, že nerozumíte tomu, o čem píšete.)

- Pojem "brutální testy" myslíte vážně?

- "Ukázalo se, že zejména v matematice jsou především závěrečné příklady (třináctý a čtrnáctý) zcela mimo rozsah učiva a jde spíš o test inteligence." - Výborně. Přesně tohle má test dělat.

- Těch šest tisíc a šest tisíc mne pobavilo. My zaplatili nula (0) Kč, když vynechám náklady za kopírku starších testů.

- Úlohy se samozřejmě dají vyřešit bez soustav rovnic. Nastupující primáni soustavy neznají a dostali se. Potkávám je každý rok.

- "Trénovat se musí i rychlost: 70 minut na 27 matematických podúloh je sprint. Sám jsem to nestíhal..."... Ano. Jenže jak říká pan Krupička, ostatní to nestíhají také. Je to závod a dítě si má vybrat úlohy, které vyřeší. I to je součást testu.

I přes všechnu kritiku netvrdím, že je článek úplně idiotský. O. K., popisuje dojmy dospělého, jehož potomstvo se chystá na VG.

Jenže se zapomíná na to, PROČ tam děti chodí, a to je hlavní problém. Dříve chodily nadanější děti na VG proto, že chtěly. Dnes už musí. Příčinou je zhroucení výuky na základních školách, jejichž úroveň šla drasticky dolů. Zasloužil se o to mj. i současný ministr, stejně jako jeho předchůdci. Zasloužili se o to tím, že neustále ustupovali talku rodičů, kteří chtěli, aby to děti měly ve škole lehčí, až se na základkách v některých fázích téměř neučí. Pro ilustraci, moment síly se běžně učil v sedmé třídě. Teď se "už několik let" (cituji kolegy ze ZŠ) vůbec nedělá, a takhle je to s řadou dalších věcí. Děti jsou pak nevytížené, nudí se a dělají bordel. A ne, nevymysleli si to učitelé. Tohle šlo z ministerstva.

Novináři a aktivisté (já vím, to je totéž) a politici prosadili stav, ze kterého musí nadané dítě doslova utéct. TOHLE je problém. Obtížnost PZ je jen technikálie. A zrušení víceletých gymnázií by problém ještě prohloubilo, protože by ty děti už neměly kam utéct.

I když vlastně... měly. Na soukromé školy. Hádejte, kdo také prosazoval redukci učiva na ZŠ,mj. vyhození Ohmova zákona z výuky (prý ho nikdy nebudou k ničemu potřebovat). Ptejte se Ondřeje Šteffla, šéfa Scio. Kdo je největším konkurentem CERMATu, proti němuž jedou novináři jak šílení? Že by Scio? Ale ne, to jistě ne, a Ondřej by aktivisty a novináře (já vím, to je totéž) určitě nesponzoroval, kdepak. Kdopak prodává kurzy na přijímačky? Že by...

ja bych se vratil na pocatek, soudruzi, padem rudobolseviku nastalo obdobi nekriticho obdivu ke vsemu zapadnimu a fascinace/umanutost vysokoskolskym vzdelanim/titulem, vzpomente na skandaly s falesnymi JUDr. etc. Co je lidstvo lidstvem, bez ohledu na poledniky/rovnobezky, plati Gaussova krivka, kazdy pokus obejit Gausovu krivku=socialni inzenyrstvi, toho muzete dosahnout pouze snizenim narocnosti studia, pokud pomineme prvni dekadu po tzv. sametu, kdy skolstvi samospadem pokracovalo +/- v komunistickem modelu, po roce 2000 kazdy dalsi rok znamenal propad do mizerie/podprumeru. Vsechny skoly co jsem kdy delal, tak tahounu co meli zajem bylo vzdy jen par, zbytek to mel v pazi, jak to rikal soudruh Suvorov: "tezko na cvicisti, lehko na bojisti"

Nedavno jsem videl krasny madarsky film, Bez dechu, ze skolskeho prostredi, kazdemu vrele doporucuji.

https://www.csfd.cz/film/1399852-bez-dechu/prehled/

Cest

Zajímavé za socialismu nebyl tak složity a strukturovaný systém vzděláváni, a přesto fungoval slušně. Základka, gymnázia, průmyslovky a střední odborné skoly, učňovské školy, vysoké školy a univerzity. Dnes chybí řemeslníci, techničtí inženýři, středni technické kádre a máme hromadu nevyužitelných vysokoškoláků, kteří většinou skončí v obrovské státní správě a samosprávě, tedy pokud mají štěsti, a tam se drží zuby nehty, neboť tam mají jistý slušný příjem, ačkoliv práce je to většinou stereotypní a jednoduchà, dá se často hravě zvládnout se základkou. Za tohle Cermat nemůže, to systém. Cermat je jenom produkt takto nastaveného systému.

To, co bylo na socialistickém systému školství dobré, většinou zdědil z minulých dob. Socialismus do toho zavedl hlavně kádrování. A mezi vysokoškoláky je minimální nezaměstnanost.

Jak to vypadá, když dítě "táhne třídu": NEDĚLÁ práci za ostatní.

Pokud učíte děti přemýšlet, hodíte jim problém.

A - ve třídě jsou tahouni. Tahouni začnou házet nápady a diskutují s vámi. Pak se většinou chytí i průměrní a nakonec se na to přijde. Děti přemýšlí, jsou aktivní a přijdou na to samy.

B - ve třídě tahouni nejsou. Děti sedí a mlčí. Učiteli nezbyde, než jim řešení prostě sdělit. Z hlediska výuky je to podstatně méně cenné, protože jde o jednosměrný transfer.

Jinak NIKDE nejsou všichni stejně výkonní. I na gymnáziu jsou tahouni třídy a průměrní, jen se to celé posouvá o úroveň výše.

Jinak "systém, který se řídí tempem toho nejblbějšího a nejpomalejšího" je právě ta třída bez tahounů

Dělá mi starost, jak stále ještě očekáváme od školy především to, že nalije do dětí nějaké informace. Nevím tedy jak vy ostatní, ale já si ze základní a vlastně ani ze střední školy nepamatuji téměř nic. Snad pravopis a násobilku. Nakonec, i když po 20 letech ve vystudovaném oboru, jsem skončil v úplně jiné profesi a zařazení než bych během studia chemie očekával.

Jsem přesvědčen, že škola mě naučila především metodiku práce, prokázal jsem sitzfleisch, schopnost problém pochopit, nacvičil jsem sociální dovednosti. Ani ty jazyky jsem se nenaučil ve škole.

Znám řadu velice inteligentních lidí, kteří ale nebyli schopni dostudovat, především proto že neuměli systematicky pracovat.

Z tohoto hlediska jsou obtížné přijímací zkoušky nad úroveň výuky správné. Příprava prověří odhodlání a soustředění, což jsou vlastnosti pro intenzivní studium možná důležitější než kdejaká inteligence.

Je sice pravda, že děti v přijímačkách nebojují s testem, ale s ostatními uchazeči, jenže ve velkých městech je takový přetlak na elitní gymnázia, že ztráta i jen pár bodů rozhodne o zařazení v žebříčku mimo dosah přijetí na vybranou školu. Všichni přijatí se intenzivně připravují a všichni vyřeší všechny otázky

S tímto výkladem bych byl opatrný. Neplatí obecně, že škola člověka naučí metodiku práce nebo samostatné přemýšlení. Někoho možná ano, ale rozhodně to není univerzální zkušenost.

Moje zkušenost je spíše opačná. Základní ani střední škola mě metodiku práce nenaučily. Nenaučily mě ani přemýšlet. Spíše mě opakovaně rušilo, když pedagogové vnucovali své vlastní metody, tempo a způsob řešení jako jediný správný. Učení pak nebylo hledáním porozumění, ale přizpůsobováním se cizímu pracovnímu režimu.

To je podle mě podstatný rozdíl. Škola často neprověřuje schopnost samostatně pracovat, ale schopnost pracovat způsobem, který instituce považuje za správný. Kdo se do tohoto režimu dobře vejde, může mít pocit, že ho škola naučila systematičnosti. Kdo má vlastní efektivnější způsob učení, může školu naopak vnímat jako překážku.

Nejlépe jsem se učil bez učitele. Ne proto, že by učitel byl vždy zbytečný, ale proto, že bez něj odpadl tlak na formu. Mohl jsem postupovat vlastním tempem, vracet se k tomu, čemu jsem nerozuměl, přeskočit to, co bylo zřejmé, a budovat si vlastní strukturu problému. To je často mnohem účinnější než školní představa, že všichni mají projít stejnou metodou ve stejném pořadí.

Podobně bych nepřeceňoval přijímací zkoušky jako důkaz odhodlání. Ano, příprava vyžaduje disciplínu. Ale současně silně zvýhodňuje děti, které mají doma podporu, doučování, správné informace a prostředí, kde se školní výkon bere jako hlavní priorita. Neprověřuje se jen schopnost studovat, ale i schopnost adaptovat se na konkrétní testovací systém.

A konečně: inteligence a systematičnost nejsou protiklady. Skutečný problém je spíše v tom, že škola často zaměňuje systematičnost za poslušnost vůči předepsané metodě. Jenže dobrá metodika práce nemusí vypadat stejně u všech lidí. U někoho vzniká právě tehdy, když mu autorita přestane neustále vstupovat do způsobu myšlení.

Děkuji. Mám podobné zkušenosti. Zcela souhlasím. Bohužel jsme tomu nevěnovali tolik času, jako vy. Podle toho to dopadlo.

)))))) Sexy holky na tebe čekají ~~ Meet4.fun