Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Stačí maturity vrátit před rok 1989.

Na tom systému, který je nakonec stejný i dnes, se mi nelíbí že všechno míří k jedné velké zkoušce a jakoby se zapomnělo na předchozí průběh studia.

Měl jsem možnost se seznámit se systémem v Kanadě, Britské Kolumbii. Ten se mi moc líbil. V průběhu středoškolského studia děti musí absolvovat výběr z povinných předmětů. Ty předměty si mohou vybírat podle svých schopností a podle požadavků univerzit, na kterých chtějí pokračovat. Samotná "maturita" je pak už jen víceméně formální test z obecných dovedností. Výuka na středních školách je velice striktně unifikována. Vyučující jedou podle sjednocených not a učebních pomůcek. Univerzity pak mají jistotu, že absolvent kursu calculus 3 má odpovídající znalosti ať už přichází z jakékoli školy.

Nejsem češtinář, ale nerozumím tomu, jak se zkouška může "podepsat na čtenářském povědomí". Já měl čtenářské povědomí dávno před čtvrťákem. Kdybych o maturitě kreslil zelená kolečka nebo dělal kliky, nijak by se to na mém čtenářství neprojevilo.

Za to, že děti nečtou, opravdu nemůže CERMAT. Doporučená četba by měla probíhat průběžně, a např. u mých dětí to opravdu tak bylo. A co se pamatuji, když jsem chodil na gymnázium, češtinářka ústně zkoušela, zda někdo danou knihu přečetl. Poznala i to, že se někdo místo knihy koukl na film.

Maturita je kratičký úsek v životě žáka SŠ, ač formálně významný. Vzdělání v českém jazyce ale mělo proběhnout dávno předtím.

Váš argument dává smysl v jedné důležité rovině: maturita sama o sobě těžko může zásadně formovat čtenářství. To vzniká dříve – nebo nevzniká vůbec. V tomto ohledu je kritika přenášení odpovědnosti na CERMAT pravděpodobně oprávněná.

Zároveň ale v celé debatě chybí ještě jeden krok, který se téměř neklade: proč by vlastně měl někdo dnes literární díla číst, pokud ho to nebaví?

Implicitní odpověď školství zní: protože je to užitečné. Jenže právě tato užitečnost už dnes není samozřejmá. V minulosti literatura plnila funkci, kterou dnes převzala jiná média – byla zdrojem příběhů, morálních modelů i společenských interpretací reality. Čtení tak nebylo jen volnočasovou aktivitou, ale i praktickým nástrojem orientace ve světě.

Dnes tento monopol neexistuje. Příběhy, interpretace i informace jsou dostupné jinde, často rychleji a přístupněji. Pokud tedy škola trvá na četbě literárních děl, musí implicitně předpokládat, že tato konkrétní forma práce s textem má nějakou specifickou hodnotu. Jenže tato hodnota není explicitně formulována ani obhajována – bere se jako samozřejmost.

Důsledek je paradoxní: místo aby se řešilo, jak čtenářství podporovat, vede se debata o tom, jak studenty donutit číst. To je ale obrácený postup. Pokud není jasné „proč“, pak žádné „jak“ nebude dlouhodobě fungovat.

Vaše zkušenost – že čtenářství vzniká mimo maturitu a že učitel dokáže poznat, kdo skutečně četl – je v tomto smyslu spíš argumentem pro to, že systém funguje jen tam, kde má vnitřní oporu. Kde ji nemá, tam se nahrazuje kontrolou nebo formalismem.

Nedavno jsem na FB videl nejakou ruskou soudruzku, ktera rekla/zhruba/ toto: pokud chcete zlikvidovat narod, staci postupne snizovat latku narocnosti,cim rychleji tu latku snizujete tim drive "vybudujete" narod debilu.

Ja jsem v zivote mel stesti na mentory, vetsinou o dost starsi soudruzi, ten nejstarsi o cca 40+ let, emeritni pravnik,absolvent Karlovy univerzity za Prvni republiky, mimo cestinu, plynne Nemcina/Latina/Francouzstina slovem i pismem. Skolstvi za komunistu urcite nemelo uroven z Prvni republiky ale porad vyborne, to jsem zjistil az v USA jak dobre vzdelani jsme tehdy zadarmo dostali. V podstate kazdou dekadu po tzv. sametu slo ceske skolstvi o rad dolu, o soukromych skolach nema smysl mluvit, mnozi absolventi statnich vysokych skol by za komunistu meli problem zvladnout stredni skolu, drtiva vetsina dnesnich stredoskolaku by s odrenyma usima zvladla ucnak/cest vyjimkam, ty ale budou vzdy/. Soudruh Suvorov rikal: tezko na cvicisti, lehko na bojisti, bez narocnosti nikdy zadne skutecne elity nevybudujete, cumenim do mobilu nikdy nikdo nezmoudrel.

Cest

Tak jistě. Proto je třeba vrátit maturitám na gymnáziích nějakou úroveň. Klesla kvůli novému systému.

Čeština.....k čemu nyní Nedávno jsem poslouchal v TíVí programového šéfa Colors Ostrava, mladého kluka. Kdyby neměl amerikanismy, tak se nedomluví. Mluvil k českým návštěvníkům o českém festivalu, česky.......hm.....prdlajz. Proslov co druhé slovo Angličtina. Pusťte si rádio, televizi, zvláště pány umělce - pardon "Pérforméry" poslechněte co říkají v One man show nebo v back stage. Kdyby to měli říct česky, jsou v řiti....Jojo, globalizovat, ovládnout. Pro globalizátory, byla Evropa noční můrou. Přes 40 jazyků, národností, měn, zákonů.....a tak Sloučit Jeden jazyk, jedna měna.....„Ein Volk, ein Reich, ein Führer!“ Mladší generace česky už skoro neumí. Neumí skloňovat, raději používají amerikanismy, více jim rozumí a prý dávají přesnější pohled, popis. Angličtina pomalu vytlačuje jazyky Evropy ale tak se to chce. Blbě se ovládá stádo kde každá ovce je jiná..je třeba je sloučit, stejně ostříhat, stejné obojky, stejné nesmysly v hlavách. O tom to celé je. Pokud někdo pochybuje, ať si pustí rádio Vltava a na chvíli si poslechne pár hostů a spočítá si KOLIK z nich mluví ne že spisovně, ale ne uplně kravsky, dialektem nebo polo-emericky. ještě že máme Kefalina...."Kefalin viete po americky? Ne soudruhu majore!" Bohužel, pár generací a čeština bude jazyk jen pro studium a pár nadšenců....za pár desítek let se s ní už dle mého nedomluvíte. Bohužel....

PéEs. Myslím že za pár desetiletí, bude Angličtina povinným jazykem vedeným jako "globální jazyk"....vidím to na mém potomkovi. Pracuje pro německou banku, často jezdí na porady do Německa - úřední jazyk mají Angličtinu. V Německu....co dodat.....

Pan ministr Plaga predevsim "muze" za zruseni zameru zaclenit povinnou maturitu z matematiky ...

... takze nam utesne vyrusta dalsi generace "vseobecne vzdelanych" smerujicich na humanitni skoly, ktera je prirodnimi vedami, ale predevsim statistikou a logikou prakticky "nepolibena". Kazdy strojar musel prokazat alespon zakladni porozumeni jazyku a literature. Prakticky zadny student FSV nebyl nucen prokazat schopnost kupeckych poctu a elementarni logiky.

A tahle "lobotomie" neni a nebude bez nasledku.

Pište česky. Dnes už je česká klávesnice opravdu na všech zařízeních. Lenost, co?

Napsal jsem dlouhý přípěvek, který nějak nechce projít cenzurou.

Školní osnovy - nástroj kontroly a koordinace státu nad škostvím - byly zrušeny.

Problém je v tom, že na 1 učitele co učí lépe než osnovy - je 10 co to mají na háku a učí mnohem hůře.

Lze to snadno ověřit - vytáhněte zažloutlé maturitni okruhy, třeba z 80. let a nechte dnešní maturanty udělat Matematiku, Chemii, Biologii - a uvidíte.

S vlastními dětmi mám neustálé problémy typu nekoordinace mezi předměty "kolik nákladu uveze ponorka tvaru válce" ptá se Fyzika aniž by děcka uměly spočíst objem válce v Matematice, protože matematikářka je "někde úplně jinde"

Angličtina - klade dětem otázky aniž by jim vysvětlila jak se pozná co je otázka. Navíc celá výuka je na principu omalovánek, komixů a her, po kterých následuje písmeka na slovíčka z angličtinářkou milované "angličtiny pro samouky" - první vydání 1962 o které děti nemají ani nejmenši tušení, že vůbec existuje

A tak dále a tak podobně.

V Americe byl nedávno skandál, že na Harvard přijali negramotného, který prošel veškerým předchozím vzděláváním - máme namířeno stejným směrem.

Jedno téma, paní autorka nezmínila a to je vyrovnanost škol. Částečně žiju v Praze a částečně na venkově. Vidím, že rozdíl v kvalitě a náročnosti výuky mezi středními školami ve velkých městech a na venkově je propastný. Znalosti, pracovní návyky, cílevědomost. Jistě se časem rozdíly mezi absolventy srovnají, jistě to není úplně všeobecné. Ale něco nejspíš už dohonit nelze a mladí lidé si to nesou dál do života. Ve společnosti se tak rozevírají nůžky, což je velký problém.

Platilo to i za mých mladých let. Ještě ve druhé třídě jsem chodil do školy na vesnici poté v Praze a známky se mi tam zhoršili. Nebyl jsem výjimka, další přistěhovalci na tom byli podobně.

Co se týká přijímacích zkoušek, tak na těch od CERMATu je čtení s porozuměním jedna z věcí nejdůležitějších v testech z matematiky. Do češtiny nekecám.

Za mne jednoznačně pokrok proti někdejší praxi na koleně dělaných PZ, kam se flákl těžký lomený výraz a pokud se někdo spletl na začátku, ztratil marnými úpravami tolik času, že to pak nedohnal.

Nejvíc protestů ze stran pobouřených rodičů je nikoli kvůli tomu, že by v testech bylo málo čtení, ale proti tomu, že tam čtení s porozuměním je. Plus samozřejmě obtížnost, jenže zkouškou, kterou udělá každý, těžko vyberete žáky tam, kde poptávka míst převyšuje nabídku.

Pobavilo mne, když se na FB jakási dáma rozhořčovala, že její děti ucházející se o víceleté gymnázium by snad měly číst romány, a k čemu jim to bude.

No a jiná perla - literát Steigerwald byl kdysi pobouřen tím, že by uchazeč o gymnázium měl znát úsloví "... přináší růže." Jak poznamenal pan Kocián, asi by si pan spisovatel představoval gymnazistu, který se vyjadřuje stylem "takový to to tó se tam tó, aby se to tó"...

Zkoušky na osmiletá gymnázia mají být těžké. Ale udělejte si pár testů a zamyslete se nad jejich skladbou. V jedenácti letech se logika a abstraktní myšlení teprve začínají rozvíjet. Pokud se násilně přeskočí etapa, kdy děti používají to, co se pět let učily- tedy čtení, psaní, pravopis- a nutí se jim teoretické operace s jazykem, není to rozumný postup. Tušíte, kolik chyb bylo v prvních maturitních testech? Ty jsou hlídané, námi. Ale přijímačky nikdo moc nerozebírá.

Škoda, že si školství nepokládá otázku, proč vlastně češtinu na školách učíme. Jsem si jist, že to není kvůli tomu, aby studenti získali znalosti o odborných pojmech, které jsou jim jen k tomu, aby prošli testy, ale v praxi k ničemu (no schválně, jak praktické je vědět co je to metonymie). Výsledkem jsou studenti, kteří procházejí, ale pletou si i/y. Krátkodobá paměť se dá učit i jinak, ne?

(Stejně Zeměpis - přítoky Amazonky zleva umí na test skoro všichni, po testu skoro nikdo a stejně tak zapomenou, s čím sousedí Itálie)

Co byste Vy chtěl učit v tom zeměpise?

A jak učíte tu češtinu?

Ano pani pisatelko. Plaga skolstvi tak vyborne rozumi, ze i pod nim pokracuje stupidifikace dedi inkluzi !