V úterý 17. září přerušila zpravodajský proud týkající se probíhající vodní pohromy zásadní informace z centrály EU. Navrhované složení nové Evropské komise.

Dvacet sedm členských zemí, stejný počet portfolií. Nejen na postu komisaře. Také na pozicích místopředsedů – a nad tím vším Ursula von der Leyenová. První problém: mnoho slimáčků, málo kapustičky, jak říkával prezident Zeman. Všechny státy by chtěly tzv. silné portfolio, ale ouha, tolik jich není. Jednak to tvrdí předsedkyně Ursula, jednak a především - je to objektivní fakt.

A tak se stalo, že český zástupce vyfasoval „mezinárodní partnerství“. Gigantický aparát, obrovské množství peněz. Co všechno do jeho kompetencí spadá už bylo od úterý bezpočtukrát vysvětleno. Je to portfolio silné, nebo slabé?

Záleží na tom, koho se zeptáte. Premiér Fiala portfolio vychválil, lídr opozice Babiš náležitě pohaněl. Překvapení? Jen se obrátily role. Když se v roce 2019 stala Věra Jourová místopředsedkyní Evropské komise pro hodnoty a transparentnost (bylo to ještě před tím, než se, dle šéfa ANO, „v Bruselu úplně zbláznila“), tehdejší premiér Babiš uvedl: „My jsme o tento post usilovali, byla to naše priorita. Jourovou objevil Babiš,“ pochválil sám sebe, kdyby někdo netušil, a korunoval svůj postoj výrokem: „Dostali jsme to nejdůležitější – hlídání demokracie.“

Předseda opoziční ODS Fiala nabídl ovšem docela jiný úhel pohledu: „Aby bylo jasno: Paní Jourová dostala za úkol dohlížet na neposlušné země V4. Již dříve se nechala slyšet, že tyto státy by měly přijít o peníze z evropských fondů.“ Dodal, že nové portfolio Jourové nemá žádný reálný vliv, a že jde tedy o výraznou porážku autority předsedy vlády.

Nic nového pod sluncem. Jinak mluví politik, má-li exekutivní odpovědnost, jinak jako představitel opozice. (Kolik toho napovídal takový Tomio Okamura a bezpočet dalších, kterým lid nikdy výkonnou moc nesvěřil.) Kdo všechny tyto souvislosti drží v paměti, tomu přibude na tváři další pobavený úsměv. Nic víc. Protože řeči se vedou a karavana kráčí dál.

Zpět k portfoliu. Silné? Slabé? O to primárně nejde. Je-li silné, bude na Síkelovi, aby to svým působením v Komisi potvrdil. Je-li slabé, pak je opět na něm, aby z něj udělal portfolio silné. Peněz i aparátu bude mít víc než dost. Pokud ale začneme alibisticky fňukat, jak jsme částečně převedli už teď, a vymlouvat se na to, že jsme chtěli něco lepšího, že jsme prohráli, že si Ursula namazala Fialu na chleba a tak podobně, ukážeme světu i sami sobě, že jsme nesebevědomí uplakánci, kterým kde kdo ubližuje. S portfoliem je to jako s biblickou hřivnou – lze ji buď zakopat, nebo rozmnožit. Je na Jozefu Síkelovi, bude-li schválen, aby platilo to druhé.

Psáno exkluzivně pro Neviditelného psa.