Úterý 12. listopadu 2024, svátek má Benedikt
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SH A NOBELOVA CENA: Chudobou národů jsou vinny vlády

diskuse (30)

Za chudobu, hladomory a války nemůže špatné počasí, ale špatné vládnutí. Tento svůj názor, či spíše stanovisko, tlumočil Svět hospodářství už mnohokrát. Za jeho vědecké potvrzení v pondělí byla udělena Nobelova cena za ekonomii.

Obdrželi ji tři laureáti: Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Zaměřili se na výzkum a prokázání příčin toho, kde se berou rozdíly v bohatství národů. Prokázali význam společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, negenerují růst ani změny k lepšímu. Rozdíly v prosperitě zemí jsou dány fungováním společenských institucí. Dokazují to na vývoji zemí, kolonizovaných Evropany a později jimi zase opuštěných. Někde kolonizátoři prostě jen vykořisťovali zdroje a obyvatelstvo, v jiných kolonizovaných oblastech vytvářeli fungující instituce, které se dokázaly postarat o vzdělání, infrastrukturu, zdravotnictví, apod., aby evropští přistěhovalci měli ze svého pobytu a práce v koloniích dlouhodobý prospěch. Ovšem prospěch z nich měli i domorodí obyvatelé.

Inkluzivní a fungující instituce jsou základem rozvoje a bohatství společností a států, neboť přinášejí výhody pro všechny. Naopak instituce slabé, podléhající různým zájmovým skupinám, či takové, jejichž zájem se soustředí pouze na udržení konkrétních lidí u moci, jsou pro společnost a státy zhoubné. „V takových zemích se slabými institucemi dlouhodobě nedochází k žádnému zlepšení,“ konstatují letošní nobelisté.

Akademici pomohli ukázat, proč společnosti s „špatným právním státem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst nebo změnu k lepšímu,“ řekl výbor Nobelových cen.

„Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování,“ napsal na síti X ekonom Marek Hudík z Katedry manažerské ekonomie Fakulty podnikohospodářské VŠE.

nejbohatších 20 procent zemí je nyní asi třicetkrát bohatší než nejchudší pětina

Server CNBC připomněl populární knihu Acemogulu a Robinsona z roku 2012 Proč národy selhávají: Původ moci, prosperity a chudoby, která zkoumá kořeny nerovnosti a proč některé země úspěšně získávají bohatství a vliv. Odvolává se na ni i výbor Nobelových cen. Nejbohatších 20 % zemí je nyní asi 30krát bohatších než nejchudších 20 %, přičemž prvně jmenovaný podíl národů rozšiřoval své bohatství, zatímco tomu poslednímu se nedaří zacelit rozdíl. „Laureáti pomohli vysvětlit, jakou klíčovou roli v tomto rozdílu hrají politické a ekonomické systémy, zavedené kolonizujícími zeměmi od 16. století, a že místa, která byla v době kolonizace relativně nejbohatší, nyní patří k nejchudším,“ cituje CNBC vyjádření výboru.

Kdybychom tento vědecký poznatek přiložili k praktickému příkladu, tak by ze 193 členských zemí OSN jen 38,6 státu (nechme to tak, některé země jsou tak trochu rozpolcené) patří k nejbohatším. Zbylých 157,4 státu, které patří k těm chudým a nejchudším, tedy jsou řízeny neinkluzivními institucemi, ale mají drtivou většinu a rozhodující slovo v OSN, která je tak institucí…

Ale zanechme podobných pavědeckých úvah a vraťme se k nobelistům. V Česku vyšla již zmíněné autorské dvojici kniha Moc a pokrok, tisíciletý zápas o moc a prosperitu. V ní autoři svůj systém výzkumu použili na moderní technologie. Dokazují, že pokrok závisí na rozhodnutích ohledně způsobu využívání nových technologií. Tato rozhodnutí příliš často přinesla pohádkové zisky elitám, ale pro řadové členy společnosti znamenala spíš více práce, a pokud vůbec došlo ke zlepšení jejich materiálních podmínek, bylo zcela nedostatečné a neúměrné. Tento proces lze doložit na proměně zemědělství ve středověku, na evropské průmyslové revoluci či zavádění digitálních technologií v současnosti, které ruší pracovní místa a skrze masové shromažďování dat a sledování podkopávají demokracii. Acemoglu s Johnsonem nabízejí nový pohled na svět a jeho dějiny, ale i vizi, jak dát inovacím nový směr, tak aby z nich měla prospěch většina.

James Alan Robinson (nar. 1960) působí jako profesor na Harris School of Public Policy univerzity v Chicagu v USA. Je rovněž ředitelem Pearsonova Institutu pro studie a řešení globálních konfliktů na Harris School.

Simon H. Jonhson (nar. 1963) pracuje v Massachusetts Institut of Technology (MIT) a rovnětž v Petersonově Institutu pro mezinárodní ekonomiku. Mezi roky 2007 a 2008 byl hlavním ekonomem Mezinárodního měnového fondu.

Kamer Daron Acemogulu se narodil v Turecku v roce 1967. Od roku 1993 rovněž působí v MIT, kde byl také jmenován profesorem. V roce 2015 jej Research Papers in Economics deklarovalo za nejčastěji citovaného ekonoma v předchozích 10 letech.

Psáno pro server Svět hospodářství

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Ondřej Neff
12. 11. 2024

Jaká byla podzimní událost, která zasáhne naše životy a zanechá trvalý otisk?

Zdeněk Roller
12. 11. 2024

Čekají nás „zajímavé časy“. Ale už jsme někdy žili v jiných?

Jan Bartoň
12. 11. 2024

Česká média prošla výraznou proměnou. Tón informací o Trumpovi se velmi změnil.

Tomáš Vodvářka
12. 11. 2024

Zdá se, že všechny tři možnosti jsou na stole. Případ Michala Redla je svým způsobem klíčový.

Aston Ondřej Neff
9. 11. 2024

Vládní koalice utržila další vítězství , když ve sněmovně protlačila úpravy penzijních parametrů.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

přečetl Panikář
9. 11. 2024

Po desetiletích mnozí z nás konečně mohou s úlevou vydechnout.

Marian Kechlibar
9. 11. 2024

K posunu ve prospěch republikánů došlo prakticky plošně, i ve státech, které jsou tradičně baštami...

Jan Kovanic
9. 11. 2024

Během amerických prezidentských voleb se staly už různé věci.

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

Premiér Petr Fiala přímluvou u ázerbájdžánského vůdce Ilhama Alijeva pomohl letos na svobodu...

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne...

ČTK, Lidovky.cz
12. 11. 2024

Bombu do letadla jugoslávské letecké společnosti JAT, které se v lednu 1972 zřítilo poblíž České...

Jana Machalická
12. 11. 2024

Slečna Ai-Da, robotka, namalovala sérii portrétů britského matematika a otce umělé inteligence...

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

Začalo to příspěvkem na sociálních sítích o výletu na kole za knedlíčky k snídani. A skončilo...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz