Bývaly doby, kdy něco jako vízum bylo nutné i v jednotném rakouském císařství. Bez policejního „štemplu“ by se Karel Hynek Mácha do tehdy rakouských Benátek nedostal.

Pak přišly doby, kdy vízum fungovalo spíš jako turistická nálepka. Kdo jel do vízového Turecka, dostal ho na hranici za malý poplatek. Teď vízum poslouží jako zbraň hromadného ničení. Odepře-li ho EU občanům Ruské federace, 145 milionů lidí bude mít utrum.

Ofenzivu zahájily Finsko a Estonsko, země EU, přes které Rusové – když sankce vyřadily létání – jezdí do Evropy. Stačí mít finské či estonské vízum a z Helsinek či Tallinnu se otevře celý schengenský prostor.

Proto Finsko a Estonsko chtějí, aby víza Rusům přestala udělovat celá EU. Rozhodovat se bude 31. srpna na summitu v Praze a těžko říci, jak to dopadne. Kdyby to bylo podle přání Volodymyra Zelenského, unijní víza pro Rusy by plošně skončila. Stejně to vidí estonská premiérka Kallasová, když říká, že „návštěva Evropy je výsada, nikoli lidské právo“.

Ale německý kancléř Scholz je proti plošnému neudílení víz pro občany RF. To téma skutečně není černobílé. Ano, většina Rusů podporuje politiku Putina. Jenže i kdyby to byla drtivá většina, má EU – zaklínající se právním státem – prosadit plošný krok proti všem?

Mluví se o nové studené válce a je tu řada paralel. Ale vízová politika k nim nepatří. Právě naopak. Komunistické státy samy hlídaly své občany mříží devizových příslibů a výjezdních doložek, takže západní víza byla jen bezrizikovou třešničkou na dortu. Teď je to obráceně. Cesty Rusů na Západ neomezují domácí úřady, ale může je zatnout evropská vízová politika. Či výklad Všeobecné deklarace lidských práv, která v článku 13 praví: „Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.“ Ale neříká nic o právu být v jiné zemi přijat. Dává za pravdu názoru, že návštěva Evropy je výsada, což ale může platit pro občany RF i pro migranty z rizikových zemí. Půjde to dohromady?